Německá podstatná jména - German nouns

Německá podstatná jména mít gramatický rod, stejně jako v mnoha souvisejících Indoevropské jazyky. Mohou být mužské, ženské nebo kastrovat: dokonce slova pro objekty bez (zjevných) mužských nebo ženských vlastností, jako jsou „můstek“ nebo „skála“, mohou být mužská nebo ženská. Německá podstatná jména jsou také skloňována (mění tvar) v závislosti na jejich gramatický případ (jejich funkce ve větě) a zda jsou jednotné nebo množné číslo. Němčina má čtyři případy, jmenovaný, akuzativ, dativ a genitiv.

Německy, spolu s dalšími Vysoké německé jazyky, jako Lucemburština, je neobvyklý mezi jazyky používajícími latinka v tomto Všechno podstatná jména, obě správně a běžný, jsou kapitalizováno (například „kniha“ je vždy psána jako „das Buch "). Pouze hrstka jiných jazyků zpravidla velká a velká písmena regionální jazyky s pravopisnými konvencemi inspirovanými němčinou jako např Saterland Frisian. Podstatné jméno sloučeniny jsou psány společně (například německé slovo pro „špionážní satelit“ je "Spionagesatellit").

Němec množné číslo se normálně tvoří přidáním -E, -en, -er nebo nic k podstatnému jménu, někdy se také změní samohláska, tzv přehláska. Nedávno výpůjční slova z francouzštiny a angličtiny často uchovávají -s množné zakončení.

Sklon pro případ

Podstatná jména: Mužské nebo kastrovat podstatné jméno s genitivem singulárního a nominativního množného čísla končícího na - (e) n se nazývá podstatné jméno nebo slabé podstatné jméno (Němec: schwaches Podstatné). Někdy se tyto výrazy rozšiřují na ženská podstatná jména s genitivem jednotného čísla - a nominativ množného čísla -en.

Pro čtyři případy, jmenovaný, akuzativ, dativ a genitiv, jsou hlavními formami skloňování:

Pro jednotné číslo podstatná jména:

Já: Ženský podstatná jména mají obvykle stejný tvar ve všech čtyřech případech.
nom. zemřít Frau, dle zemřít Frau, dat. der Frau, gen. der Frau
Výjimky jsou:

  • Staré skloňování jako Frau / Fraw s genitivem a dativem jednotného čísla der Frauen / Frawen (ve starším použití)
  • Slova odvozená z latiny s nominativem jednotného čísla v -a a genitivem jednotného čísla -ae / -ä (ve starším použití)
  • Vlastní jména odvozená z latiny: Maria („Mary“ v angličtině) s genitivem jednotného čísla Mariä, Mariens, Marias a (der) Maria.
  • Vlastní podstatná jména, která mají dva genitivní tvary jako Brunhilds Speer („Brunhildovo kopí“) a der Speer der Brunhild („Kopí Brunhildy“).
  • Slova Mami, Mami, Mutter, Mutti, Oma, Omi které mají podoby jako die Tasche der Mama, ale také Mamas Tasche.

II: Osobní jména, všichni kastráti a nejvíce mužský podstatná jména mají pád genitivu - (e) s konce: normálně -es pokud je jedna slabika dlouhá, -s pokud více. Tradičně se přidávají také podstatná jména v této skupině -E v dativním případě, ale toto je nyní často ignorováno.
nom. der Mann, dle den Mann, dat. dem Mann(E), gen. des Mann(e) s
nom. das Kind, dle das Kind, dat. dem Kind(E), gen. des Kind(e) s.

III: Mužský a kastrovat podstatná jména vzít - (e) n pro genitiv, dativ a akuzativ: používá se pro podstatná jména mužského pohlaví končící na -e označující lidi a zvířata, podstatná jména mužského pohlaví končící na -and, -ant, -ent, -ist, většinou označuje lidi a několik dalších, většinou oživuje podstatná jména.
A) nom. der Drache, dle den Drachen, dat. dem Drachen, gen. des Drachen
b) nom. der Prinz, dle den Prinzen, dat. dem Prinzen, gen. des Prinzen.

IV: Několik mužských podstatných jmen trvá - (e) n pro akuzativ a dativ a - (e) ns pro genitiv.
A) nom. der Buchstabe, dle den Buchstaben, dat. dem Buchstaben, gen. des Buchstabens
b) nom. der Glaube, dle den Glauben, dat. dem Glauben, gen. des Glaubens.

Pro množný podstatná jména:
PROTI: V dativním případě se přidávají všechna podstatná jména, která již nemají koncovku -n nebo -s -n.
A) nom. zemřít Kinder, dle zemřít Kinder, dat. den Kindern, gen. der Kinder
b) nom. zemřít Frauen, dle zemřít Frauen, dat. den Frauen, gen. der Frauen.

Obecná pravidla skloňování

  • Vzhledem k nominativu singuláru, genitivu singuláru a nominativu množného čísla podstatného jména je možné určit jeho deklinaci.
  • Všimněte si, že pro většinu ženských podstatných jmen jsou všechny tvary jednotného čísla stejné. To znamená, že jelikož podstatná jména obecně mají všechny tvary v množném čísle identické, jsou všechna podstatná jména ženská podstatně deklinovatelná.
  • Dativní množné číslo všech podstatných jmen končí na -n, pokud takové zakončení ještě neexistuje, kromě podstatných jmen, která tvoří množné číslo s -s, což jsou obvykle přejatá slova.
  • Většina podstatných jmen nebere deklinace v akuzativu nebo v singulárním dativu. Třída mužských podstatných jmen, zvaná „slabá podstatná jména“, přebírá ve všech případech kromě jmenovaného koncovku -n nebo -en.

Dativní formy s koncem -E, známý v němčině jako Dativ-e (dem Gotte, dem Manne) jsou většinou omezeny na formální použití, ale široce omezeny na poetický styl. Takové formy se v moderních prózových textech běžně nevyskytují, kromě ustálených výrazů (např im Stande sein: „být schopen“) a pro určitá slova (např. (dem) Hause, Wege nebo Tode) které jsou však poměrně početné; v těchto případech vynechání -E by bylo podobně neobvyklé. Tento konec se také stále používá poloproduktivně v poezii a hudbě, většinou pro metr a rým.

Nicméně v genitivu konec -es se používá …

  • nezbytně pokud slovo končí sykavkou (des Hauses, des Stoßes, des Schusses)
  • obvykle jednoslabičnými slovy (des Gottes, des Mannes)
  • běžně pokud to končí písmenem d

Pouze slova s ​​více slabikami obvykle přidávají jednoduché -s (des Königs).

V hovorovém použití může být navíc singulární skloňování slabých podstatných jmen mužského pohlaví omezeno na ty, které končí -E (der Name - dem Namen). Jiná podstatná jména této třídy se někdy skloňují. Tak by člověk mohl občas slyšet dem Spatz, dem Idiot místo formálnějších dem Spatzen, dem Idioten.

Třídy skloňování

ČísloJednotné čísloMnožnýPříklad
Třída / PřípadJmenovanýAkuzativDativGenitivJmenovanýAkuzativDativGenitiv
Článek
(M, N, F)
der,
das,
zemřít
doupě,
das,
zemřít
dem,
dem,
der
des,
des,
der
zemřítzemřítdoupěder
- (e) s, -eBergBergBerg(E)Berg(e) sBergEBergEBergenBergEder Berg,
des Berg (e) s,
zemřít Berge
- (e) s, -erBildBildBild(E)Bild(e) sBildehmBildehmBildernBildehmdas Bild,
des Bild (e) s,
umřít Bilder
- (e) s, -enStaatStaatStaat(E)Staat(e) sStaatenStaatenStaatenStaatender Staat,
des Staat (e) s,
zemřít Staaten
-s, -FahrerFahrerFahrerFahrersFahrerFahrerFahrernFahrerder Fahrer,
des Fahrers,
zemřít Fahrer
-s, -eLehrlingLehrlingLehrlingLehrlingsLehrlingELehrlingELehrlingenLehrlingEder Lehrling,
des Lehrlings,
die Lehrlinge
-s, -sRádioRádioRádioRádiosRádiosRádiosRádiosRádiosdas Radio,
des Radios,
vysílačky
-en, -enStudentStudentenStudentenStudentenStudentenStudentenStudentenStudentender Student,
des Studenten,
die Studenten
-, -̈MumlatMumlatMumlatMumlatMumlatMumlatMumlatnMumlatzemřít Mutter,
der Mutter,
zemřít Mütter
-, -enMeinungMeinungMeinungMeinungMeinungenMeinungenMeinungenMeinungenzemřít Meinung,
der Meinung,
zemřít Meinungen
-, -eKraftKraftKraftKraftKräftEKräftEKräftenKräftEdie Kraft,
der Kraft,
die Kräfte
-, -sKameraKameraKameraKameraKamerasKamerasKamerasKameraszemřít Kamera,
der Kamera,
zemřít Kameras
-ns, -nnázevnázevnnázevnnázevnsnázevnnázevnnázevn názevn der jméno,
des Namens,
zemřít Namen

Nepravidelná poklesy

Jednotné čísloMnožný
Jmenovanýder Herrzemřít Herren
Akuzativden Herrnzemřít Herren
Dativdem Herrnden Herren
Genitivdes Herrnder Herren
srdceJednotné čísloMnožný
Jmenovanýdas Herzzemřít Herzen
Akuzativdas Herzzemřít Herzen
Dativdem Herzen *den Herzen
Genitivdes Herzensder Herzen
  • * lidově: dem Herz

Mnoho cizích podstatných jmen má nepravidelné množné číslo, například:

Nominativní jednotné čísloGenitiv jednotného číslaNominativní množné čísloVýznam
-s, -endas Themades Themaszemřít Thementéma
-s, PLzemřít Themata
-, -ender Amerikanismusdes Amerikanismusdie Amerikanismenamerikanismus
-, PLder Modusdes Moduszemřít Modirežim nebo náladu

Pravopis

Všechna německá podstatná jména jsou psána velkými písmeny.[1] Němčina je jediným hlavním jazykem, který vydělává podstatná jména. To bylo také provedeno v Dánský jazyk do roku 1948 a někdy v (nové) latině Brzy moderní angličtina vykazovaly tendence ke jmenné kapitalizaci.[Citace je zapotřebí ][A]

Velká písmena se neomezují pouze na podstatná jména. Jiná slova jsou často psána velkými písmeny, pokud jsou nominalizováno (například das Deutsche „Německý jazyk“, nominální adjektivum).

Sloučeniny

Stejně jako v jiných germánských jazycích mohou být německá podstatná jména sloučenina ve skutečně neomezeném počtu, jako v Rinderkennzeichnungs- und Rindfleischetikettierungsüberwachungsaufgabenübertragungsgesetz („Zákon o delegování povinností v oblasti dohledu nad značením skotu a označováním hovězího masa“, název skutečného zákona přijatého v Mecklenburg-Vorpommern v roce 1999), nebo Donaudampfschiffahrtsgesellschaft („Danube Steamboat Shipping Company“, 1829).

Na rozdíl od Anglické sloučeniny, Německá složená podstatná jména jsou vždy psána společně jako a jediné slovo: „špionážní satelit“ je tedy Spionagesatellit a „nemoc šílených krav“ Rinderwahn. Složená podstatná jména přebírají pohlaví posledního složeného podstatného jména ( hlava ).

Kromě toho existuje gramatická vlastnost Fugen - „s“: určité sloučeniny zavádějí „s“ mezi stonky podstatného jména, což historicky označuje případ genitivu prvního podstatného jména (srov. Idafa ), ale vyskytuje se často po podstatných jménech, která ve svých genitivních případech ve skutečnosti nepřijímají „s“.

V mnoha případech je sloučenina přijatelná jak se znakem „s“, tak bez něj, ale existuje mnoho případů, kdy je znak „s“ povinný a nelze jej odvodit z gramatických pravidel, např. Hochzeitskleid = "svatební šaty", Liebeslied = "milostná píseň", Abfahrtszeit = "čas odletu", Arbeitsamt = "pracovní agentura ".

Výskyt Fugen - „s“ zdá se, že souvisí s určitými příponami (prvního kmene); sloučeniny se slovy v -tum, -ling, -ion, -tät, - heit, - dobře, -schaft, -sicht, -ung a nominalizované infinitivy v -en většinou berte „s“, zatímco ženská slova nekončí na -ion, -tät, - heit, - dobře, -schaft, -sicht, -ung většinou ne, ale existují výjimky. Použití "s" je většinou volitelné ve sloučeninách, ve kterých je druhým prvkem příčestí.[2]

Pro zmenšení délky nebo pro zvýraznění rozdílů je předpona nebo přípona někdy zmíněna pouze jednou, ale vztahuje se na více než jedno složené podstatné jméno. Například:

  • Bildergalerien und -ausstellungen („obrázkové galerie a [obrázkové] výstavy“)
  • Nähe Haupt- und Busbahnhof („poblíž hlavní vlakové [stanice] a autobusového nádraží“)

Problémy s číslem

Stejně jako v angličtině mají některá podstatná jména (např. Hromadná podstatná jména) pouze tvar jednotného čísla (singularia tantum); ostatní podstatná jména mají pouze množné číslo (pluralia tantum ):

  • Das All, der Durst, der Sand („Vesmír“, „žízeň“, „písek“)
  • Die Kosten, zemřít Ferien („náklady“, „svátky“)

Zde se vyskytují pasti v obou směrech: běžná hromadná podstatná jména v angličtině nejsou hromadná podstatná jména v němčině a naopak:

  • informaceInformationen, informace („informace“), die Informationen („informace“)
  • policie je (pl.) = die Polizei ist (sg.)

Stejně jako v angličtině, i při změně jejich počtu některá slova mění svůj význam:

  • Geld („peníze“) - Gelder („různé zdroje peněz“)
  • Wein („víno“) - zemřít Weine („různé druhy vína“)

Několik slov má dva různé množné čísla se zřetelným významem. Například:

  • Mladina („slovo“) - Wörter (izolovaná slova, jako v „pěti slovech“) - Worte (spojená, smysluplná slova, jako v „jeho posledních slovech“)
  • BauBauten („budovy“) - Baue („nory“)

Některá slova sdílejí jednotné číslo a lze je odlišit pouze podle pohlaví a někdy i množného čísla:

  • Gehaltdas Gehalt, zemřít Gehälter („plat“) - der Gehalt, zemřít Gehalte ("obsah")
  • Kapeladas Band, die Bänder („stuha“) - der Band, die Bände („svazek (knihy)“)
  • Teildas Teil, zemřít Teile (fyzický „kus“, např. ze stroje) - der Teil, zemřít Teile (koncepční „část“, např. z projevu)
  • Vidětder See, zemřít při pohledu ("jezero") - zemřít viz („moře“, nemá množné číslo) - zemřít viz, zemřít při pohledu (námořní výraz pro „(velkou) vlnu“)
  • Kieferder Kiefer, zemřít Kiefer („čelist“) - zemřít Kiefer, zemřít Kiefern ("borovice")

Viz také

Reference

Poznámky
  1. ^ Velká písmena některých anglických podstatných jmen se používala ještě v 18. století, jak je patrné například v Americká deklarace nezávislosti.
Citace
  1. ^ Gschossmann-Hendershot, Elke; Feuerle, Lois (7. února 2014). Schaum's Outline of German Grammar, 5. vydání. New York: McGraw Hill Professional. str. 14. ISBN  978-0-07-182335-7. OCLC  881681594. Citováno 30. září 2018.
  2. ^ „Der Gebrauch des Fugen-s im Überblick“. Spiegel online.

externí odkazy