Německé modální částice - German modal particles

Německá gramatika

V německý jazyk, a modální částice (Němec: Modalpartikel nebo Němec: Abtönungspartikel) je neskloněné slovo používá se hlavně v spontánní mluvené řeči v hovorový registry. Má dvojí funkci: odráží náladu nebo přístup mluvčího nebo vypravěče a zvýrazňuje větu soustředit se.

A modální částice Účinek je často nejasný a závisí na celkovém kontextu. Reproduktory někdy kombinují několik částic, jako v doch mal, já jeptiškanebo ja doch jeptiška mal. Jedná se o typický rys mluveného jazyka.

Většina německých slov může být přeložena do angličtiny bez problémů, ale modální částice jsou výzvou k překladu, protože anglický jazyk nemá žádný skutečný ekvivalent.

Seznam modálních částic

Stůj, eben, einmal[1] (v této souvislosti vždy nezkrácené) a jeptiška einmal (zkráceně: nun mal) znamená, že (často nepříjemnou) skutečnost vyjádřenou ve větě nelze změnit a musí být přijata. Stůj a jeptiška mal jsou hovorovější než eben. V angličtině by mohly být interpretovány jako „ve skutečnosti“ nebo „náhodou“.

Gute Kleider sind eben teuer. („Dobré oblečení je drahé, nelze mu pomoci.“ / „Dobré oblečení je náhodou drahé.“)
Er hat mich provoziert, da habe ich ihn Stůj geschlagen. („Vyprovokoval mě, tak jsem ho udeřil - co jsi čekal?“)
Es ist jeptiška einmal tak. („Tak to prostě je.“)

Ja (angl. „you know“ / „every know“ / „I already said you“) naznačuje, že řečník si myslí, že určitá skutečnost by již měla být posluchači známa, a hodlá výrok spíše připomínat nebo uzavírat.

Ich habe ihm ein Buch geschenkt, er liest ja sehr gerne. („Dal jsem mu knihu; jak víte, rád čte.“)
Heidi ist ja ein Kind. („Heidi je dítě; jak vidíte.“)

Einmal, zkráceno mal (doslovně: jednou, hrubě přeloženo: „jednou“) také označuje určitou bezprostřednost akce nebo dokonce implikuje příkaz. Na druhou stranu to může dát větě jakousi ležérnost, takže to zní méně tupě.

Hör mal zu! (Poslouchejte! "Nebo" Poslouchejte mě! ")
Beeile dich mal! („Pospěšte si!“)
Zpívat mal etwas Schönes! („Proč nezpíváš něco hezkého?“)
Schauen wir mal. (lit.: „Pojďme se na to podívat.“, což znamená: „Jen si odpočiňme a pak uvidíme, co budeme dělat.“)

Doch může mít několik významů. (Viz také Ano a ne § Tříformátové systémy.) Jeden může být použit kladně, nebo může vyjádřit důraz, naléhavost nebo netrpělivost, nebo může sloužit jako odpověď na skutečný nebo domnělý, nebo preventivně zodpovězený, nesouhlas, váhání nebo nesprávný předpoklad ze strany posluchače nebo jiných lidí. V jiných situacích to může mít různé účinky. Naopak, doch může také vyjádřit pochybnosti a písemně mohou být kladné a pochybné významy nejednoznačné a závisí na kontextu. V řeči různé významy doch lze odlišit různými důrazy.

Gehst Du nicht nach Hause? Doch, ich gehe gleich. („Nechystáte se domů?“ „Ach, ano, za chvilku jedu.“) (Potvrzení záporné otázky; povinné.)
Komm doch její! („Pojď sem!“) (Důrazně)
Komm doch ukončit ji! („Pojďte dál! Pokračujte!“) (Důrazněji a netrpělivě)
Ich habe dir doch gesagt, dass es nicht so ist. („Já dělal řeknu ti, že to tak není. “nebo„ Řekl jsem ti, že to tak není, ne?")
Ich kenne mich v Berlíně aus. Jejich válka doch letztes Jahr dort. („Znám svou cestu po Berlíně. Nakonec jsem tu byl loni / ve skutečnosti.“)

Takto, doch může být podobný stresu schon („skutečně“), ale schon implikuje skutečnou kvalifikaci tvrzení, často vyjádřenou ve frázi s aber ("ale"):

Jejich válka schon auf der Party, aber Spaß hatte ich nicht. („Byl jsem opravdu na večírku, ale nebavil jsem se.“)

To nelze zaměňovat s příslovečným významem, nepřízvučný, schon: už. Přinejmenším písemně však schon „již“ musí být v kontextu buď nezaměnitelný, např. G. dalšími příslovci nebo nahrazenými jeho ekvivalentem bereits.

Ich válka schon (/ bereits) auf der Party, aber Spaß hatte ich (noch) nicht. („Byl jsem už na večírku, ale zatím jsem si (zatím) neužil.“)

V jiných kontextech doch naznačuje, že akce popsaná ve větě byla ve skutečnosti nepravděpodobná:

Du bist také doch gekommen! („Přece jsi přišel.“)
Ich sehe nicht viel fern, aber wenn etwas Gutes kommt, schalte ich doch ein. („Nesleduji moc televizi, ale naladím se, pokud se objeví něco dobrého.“)

Gar slouží k zesílení výpovědi, úplnosti nebo úplného nedostatku něčeho.

Ich besitze gar kein Auto. („Obávám se, že nemám vůbec žádné auto.“)

Používá se na začátku věty, zejména v literatuře, někdy může mít jiný význam. V takovém případě je často zaměnitelný s sogar nebo Ganz:

Gar die Lehrerin hat über dich gelacht! = Sogar die Lehrerin hat über dich gelacht! („I učitel se ti smál!“) [Zde Gar nepůsobí jako modální částice])
Gar 20 Jahre lebe ich jetzt schon hier. = Ganze 20 Jahre lebe ich jetzt schon hier. („Už tady žiji celé dvě desetiletí.“)

Rein často předchází gar; zvyklý poukazovat na naprostý nedostatek něčeho. Ich habe držet na uzdě gar nichts gemacht! („Neudělal jsem absolutně nic!“)

Celkový kromě jeho použití jako adjektiva a příslovce může také působit jako modální částice označující ironii. Nejlepší je přeložit jej jako „dobře“, „opravdu“ nebo „nech mě přemýšlet ...“.

A: Hast du Lust meinen Geschirrspüler auszuräumen? B: Celkový... ("A: Chceš vyprázdnit moji myčku? B: Nechte mě myslet ... ne!")
Ich muste heute drei Stunden beim Arzt warten ... hat celkový Spaß gemacht ... („Dnes jsem musel čekat tři hodiny v ordinaci lékaře ... byla to opravdu velká zábava!“)

Aber, není-li použit jako spojka, je velmi podobný doch. Přináší význam nesouhlasu s dříve uvedeným nebo implicitním tvrzením. Alternativně, aber lze použít k ukázce překvapení.

Du sprichst aber schon gut Deutsch! („Ale ty už umíš dobře německy!“)
Du sprichst aber dobře Deutsch! („Páni, mluvíte dobře německy!“)

Sowieso, ohnehin nebo eh, což znamená „stejně“, znamená zdůrazněné tvrzení. Zejména na jihu, eh je hovorově nejběžnější. To vše lze vynutit předchozím doch.

Ich hab ihm eh gesagt, dass er sich wärmer anziehen soll. („Nejprve jsem mu řekl, aby si oblékl teplejší oblečení.“)
Das ist eh nicht wahr. („To stejně není pravda.“)

Vielleicht, jako modální částice, se používá pro zdůraznění a neměla by být zaměňována s příslovcem vielleicht (ve smyslu „možná“):

Das ist vielleicht ein großer Hund! (s důrazem na „Das“, „To je docela velký pes!“)

Ale:

Vielleicht ist das ein großer Hund. Es ist schwer zu erkennen. („Možná je to velký pes. Je těžké to říct.“)

Fei (který již není rozpoznán jako příslovce fein, jemně) je částice typická pro hornoněmecké dialekty. Znamená to, že řečník uvádí něco důležitého, co by mohlo být pro posluchače překvapením. Poskytnout odpovídající překlad i do standardní němčiny je obtížné; nejlepší náhradou by pravděpodobně bylo použít podhodnocení se silným kladným významem. V angličtině se překlady „I should think“ nebo „just to mentioned“ zdají možné, liší se od kontextu.

Des kôsch fei čistý macha! (Swabian) = Das kannst du (eigentlich wirklich) nicht machen. (To nemůžeš udělat! / Když se na to podíváš, opravdu to nedokážeš. / Nemůžeš, myslím, že to udělat.)
Já bin fei ned aus Preissen! (Bavarian) = Ich bin, das wollte ich nur einmal anmerken, nicht aus Preußen. / Ich bin wohlgemerkt (gar) nicht aus Preußen. (Jen abych zmínil, nejsem z Pruska.)

Wohl se často používá místo epistemických příslovcí, jako např vermutlich nebo wahrscheinlich. Používá se také k zdůraznění silného nesouhlasu. Doslovný překlad s „pravděpodobně“ nebo alespoň s „zdánlivě“ je možný.

Es zvláštní wohl Regen geben. („Vypadá to na déšť. / Pravděpodobně bude pršet.“)
Du bist wohl verrückt !. („Musíte být ze své mysli.“)

^ Poznámka k mal: Hovorové zkrácení einmal na mal není považován za standardní (zatímco modální částice jako takové jsou).

Reference

  • Bross, Fabian (2012). „Německé modální částice a společná půda“ (PDF). Helikon. Multidisciplinární online deník: 182–209.
  • Durrell, Martin; Arnold, Edward. Hammerova německá gramatika a použití. Hodder a Sloughton. ISBN  0-340-50128-6.
  • Collier, Gordon; Štíty, Briane. Komentovaný německo-anglický překlad: ein Handbuch für Studenten. ISBN  3-494-00896-5.
  • Sérvulo Monteiro Resende, Die Wiedergabe der Abtönungspartikeln doch, ja, eben und halt im Englischen auf der Grundlage literarischer Übersetzungen, Dizertační práce (1995)

externí odkazy