Gay odešel - Gay Left
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Říjen 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Formace | 1975 |
---|---|
Rozpuštěno | 1980 |
Typ | Marxistická organizace pro homosexuály se sídlem ve Velké Británii |
Účel | Marxistická analýza, homosexuální aktivismus |
Hlavní sídlo | Londýn, Anglie |
Obsluhovaný region | Spojené království |
Členství | 15 |
Gay odešel byl kolektiv homosexuálů a časopis stejného jména, který vydávali každých šest měsíců Londýn mezi lety 1975 a 1980. Vznikla po rozpadu Gay Liberation Front (GLF) a Gay marxistická skupina.[1] Gay Left se vytvořil ze čtenářské skupiny složené z členů zaniklé gay marxistické skupiny.[2]
Jeho cílem bylo přispět k marxista analýza homosexuálního útlaku a podpora homosexuálního hnutí v porozumění souvislostí mezi bojem proti sexuálnímu útlaku a bojem za socialismus.[3]
Deník Gay odešel zpočátku sama sebe označovala jako „Socialistický deník produkovaný homosexuály“, který se na konci časopisu vyvinul do „Socialistického deníku homosexuálů“, což odráží vnitřní debaty probíhající po celý život gay levice mezi kolektivem a lesbičkami, které, ačkoli se nikdo nikdy nepřipojil k kolektivní, často přispívané články.
Kolektivní
Celkově se v té či oné chvíli stalo součástí kolektivu celkem patnáct homosexuálů, přičemž na začátku bylo devět členů a téměř polovina z nich byla součástí posledních osmi.[3] Skupina se setkávala střídavě v pátky a neděle od roku 1974 do roku 1980. Kromě redakčního plánování členové napsali také kolektivní prohlášení, které bylo hlavním tématem každého čísla. Kolektivní zastával radikálně levicovou politiku ovlivněnou mysliteli jako např Antonio Gramsci, Sigmund Freud a Michel Foucault, a úspěchy práv homosexuálů a feministických hnutí.[4]
Vydání / jméno | Vydání 1 Podzim 1975 | Vydání 2 Jaro 1976 | Číslo 3 Podzim 1976 | Číslo 4 Léto 1977 | Číslo 5 Zima 1977/8 | Číslo 6 Léto 1978 | Vydání 7 Zima 1978/9 | Vydání 8 Léto 1979 | Číslo 9 Zima 1979/80 | Vydání 10 Léto 1980 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Keith Birch | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Gregg Blachford | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | |||||
Bob Cant | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ||||||
Derek Cohen | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | |
Emmanuel Cooper | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Phil Derbyshire | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ||||||
Richard Dyer | ![]() | |||||||||
Ross Irwin | ![]() | |||||||||
Randall Kincaid | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ||||||
Ron Peck | ![]() | ![]() | ||||||||
Angus Suttie | ![]() | ![]() | ![]() | |||||||
Simon Watney | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | |||||
Jeffrey Weeks | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Tom Woodhouse | ![]() | ![]() | ||||||||
Nigel Young | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Časopis
Časopis vydávaný kolektivem, Gay odešel, kombinoval teoretické články s recenzemi a politickými zprávami.[5] Vedle historických článků jako „Where Engels Feared to Tread“ (GL 1), které sledovaly vývoj marxistických postojů k sexualitě a genderu, byly články o bojích na pracovišti jako „Gayové a odbory“ (GL 1), „The Gay Workers 'Movement (GL 2),' All Worked UP '(GL 3),' Gays at Work '(GL 6 and 7) a' Work Place Politics: Gay Politics '(GL 10); a kousky o postojích levicových organizací k otázce homosexuálů, jako je „A Grim Tale“, o skupině homosexuálů International Socialists ‘(GL 3) nebo„ Communists ’Comment“ (GL 4).
Gay Left byl také lídrem v prozkoumávání gay kultury v nejširším smyslu. Gayové ve filmu vytvořili souvislé téma po průlomovém článku od Richard Dyer v GL 2, s pravidelnými kontrolami (například Rainer Werner Fassbinder (GL 2)) a pokrytí pokusů Rona Pecka natočit jeho film, Nighthawks (film z roku 1978) | Nighthawks (film z roku 1978)]] (Peck byl tehdy členem kolektivu a další členové se podíleli na natáčení filmu). Andrew Britton vyzval „Camp“ (GL 6) a objevily se průkopnické články o „Gay Art“, gay zpěvačce, Tom Robinson a divadelní skupina Gay Sweatshop (GL 7). Richard Dyer Článek „In Defence of Disco“ (GL 8) byl jedním z prvních, který se ujal disko vážně jako výraz nového vědomí homosexuálů. Mandy Merck prozkoumala gaye v televizi v GL 10 na začátku toho, co se ukázalo jako revoluce ve způsobech, jakými byly zastoupeny lesbičky a gayové.
Přispěvatelé
Mezi přispěvatele Gay Left patřilo mnoho zkušených aktivistů, zejména v oblasti feminismu, vzdělávání a politiky na pracovišti.[3]
Vydání / jméno | Vydání 1 Podzim 1975 | Vydání 2 Jaro 1976 | Číslo 3 Podzim 1976 | Číslo 4 Léto 1977 | Číslo 5 Zima 1977/8 | Číslo 6 Léto 1978 | Vydání 7 Zima 1978/9 | Vydání 8 Léto 1979 | Číslo 9 Zima 1979/80 | Vydání 10 Léto 1980 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Alison Hennegen | ![]() | |||||||||
Andrew Britton | ![]() | ![]() | ||||||||
Barry Davis | ![]() | |||||||||
Bea Campbell | ![]() | |||||||||
Caroline Airs | ![]() | |||||||||
Celia Holt | ![]() | |||||||||
Chris Jones | ![]() | |||||||||
David Fernbach | ![]() | ![]() | ||||||||
David Landau | ![]() | |||||||||
David Thompson | ![]() | |||||||||
David Widgery | ![]() | |||||||||
Dennis Altman | ![]() | ![]() | ||||||||
Fred Bearman | ![]() | |||||||||
Glenn McKee | ![]() | |||||||||
Hans Klabbers | ![]() | ![]() | ||||||||
Helen Bishopová | ![]() | |||||||||
Jacky Plaster | ![]() | |||||||||
Jamie Gough | ![]() | |||||||||
Jane Lewis | ![]() | |||||||||
Jeff Dudgeon | ![]() | |||||||||
John de Wit | ![]() | |||||||||
John Lindsay | ![]() | |||||||||
John Quinn | ![]() | |||||||||
John Shiers | ![]() | |||||||||
John Warburton | ![]() | |||||||||
Kate Ingrey | ![]() | |||||||||
Kay Young | ![]() | |||||||||
Ken Plummer | ![]() | |||||||||
Lindsay Taylor | ![]() | |||||||||
Lindsay Turner | ![]() | |||||||||
Mandy Merck | ![]() | |||||||||
Margaret Coulson | ||||||||||
Margaret Jackson | ![]() | ![]() | ||||||||
Marie Walsh | ![]() | |||||||||
Patrick Hughes | ![]() | |||||||||
Paul Hallam | ![]() | |||||||||
Peter Bradley | ![]() | |||||||||
Ros Coward | ![]() | |||||||||
Sarah Benton | ![]() | ![]() | ||||||||
Sarah Maguire | ![]() | |||||||||
Shauna Brown | ![]() | |||||||||
Stephen Gee | ![]() | |||||||||
Žalovat Bruley | ![]() | ![]() | ||||||||
Žalovat Cartledge | ![]() | ![]() | ![]() | |||||||
Teresa Savage | ![]() | |||||||||
Tom O'Carroll | ![]() | ![]() |
Další aktivity
Gay Left uspořádal v červenci 1977 v Londýně konferenci s názvem „Co je třeba udělat?“ (možná po slavném brožura se stejným názvem podle Vladimir Lenin ) a upravil a napsal kapitoly pro knihu vydanou nakladatelstvím Allison a Busby v roce 1980 s názvem Homosexualita, moc a politika. Kniha byla znovu vydána společností Verso v říjnu 2018. https://www.versobooks.com/books/2895-homosexualita ISBN 978-1788732406.
Viz také
- Seznam fiktivních gay postav
- LGBT sociální hnutí
- 70. léta v právech LGBT
- Práva LGBT podle země nebo území
Reference
- ^ „The Knitting Circle: Movement“. KnittingCircle.co.uk. Gay odešel kolektivně. 20. srpna 2006. Archivovány od originál dne 14. ledna 2007. Citováno 29. července 2016.
- ^ Interrante, Joseph (1978). „Gay Left“. Recenze radikální historie. 19: 171.
- ^ A b C „Vydání 1“. gayleft1970s.org. London: Gay Left. Podzim 1975. Archivovány od originál dne 16. března 2016. Citováno 15. ledna 2014.
- ^ Jeffrey Escoffier, „Gay Left“
- ^ Interrante, Joseph (1978). „Gay Left“. Recenze radikální historie. 19: 172.