Fritz Neumayer - Fritz Neumayer

Fritz Neumayer
Německý spolkový ministr spravedlnosti
V kanceláři
1953–1956
PředcházetThomas Dehler
UspělHans-Joachim von Merkatz
Osobní údaje
narozený(1884-07-29)29. července 1884
Kaiserslautern, Německo
Zemřel12. dubna 1973(1973-04-12) (ve věku 88)
Mnichov, Německo
OdpočívadloKaiserslautern
Národnost Německo
Politická stranaSvobodná demokratická strana (FDP), Freie Volkspartei (FVP)
Alma materUniverzita ve Würzburgu
ProfesePrávník, politik

Fritz Neumayer (29. července 1884 - 12. dubna 1973) byl německý politik. Byl Spolkový ministr stavebnictví od roku 1952 do roku 1953 a Spolkový ministr spravedlnosti od roku 1953 do roku 1956.

Časný život

Neumayer se narodil v Kaiserslautern, Německo. Jeho otec i dědeček byli právníci a liberální členové parlamentu. Neumayer studoval právo na Würzburg, Berlín, Lipsko a Štrasburk.[1] Po ukončení studia v roce 1911 vykonával advokacii ve svém rodném městě Kaiserslauternu až do roku 1945, s výjimkou doby vojenské služby.[2]

Politická kariéra

Po druhá světová válka „Neumayer se připojil k nově založené liberální straně Západu okupační zóny, Svobodná demokratická strana (FDP). Také v roce 1945 se stal předsedou státního soudu v Kaiserslauternu. Byl zvolen do poradní státní rady nově založeného státu Porýní-Falc v roce 1946 a do příslušný státní parlament v roce 1947. Když se Porýní-Falc stalo ustavujícím státem v Spolková republika Německo v roce 1949 byl Neumayer zvolen do federální parlament,[2] kde jeho hlavním zájmem bylo zajištění nezávislosti soudců od státu.[1]

Po smrti liberálního ministra pro stavbu, Hermann-Eberhard Wildermuth V roce 1952 vedl Neumayer ministerstvo až do 1953 Západoněmecké federální volby. Po volbách se stal Spolkový ministr spravedlnosti, a pracoval především na reformě trestní právo.[1] Podporoval soudnictví rovnosti žen a mužů se zákonem z počátku roku 1954, i když „podle přirozeného řádu“[poznámka 1] přiznat manželovi právo vydávat závazná rozhodnutí pro svého manžela, pokud nebylo ohroženo blaho rodiny.[3]

Neumayer také podpořil rozšíření do amnestie z roku 1949, z čehož vyplývá zákon o amnestii ze dne 17. července 1954.[4][5] Podle Neumayerových slov měl zákon „vylučovat trestné činy spáchané přímo nebo vedlejším způsobem v podmínkách chaotického časového období“.[pozn. 2] Amnestovaní byli lidé odsouzeni za trestné činy až do výše zabití, ale ne vražda spáchané mezi 1. říjnem 1944 a 31. červencem 1945 za předpokladu legitimity jejich jednání, zejména dodržováním příkazů,[6] nebo z nouze. Zákon také počítal s odstraněním několika takových trestných činů v oficiálních registrech.[7][8]

V roce 1956 Neumayer spolu se všemi ostatními liberálními federálními ministry opustil FDP, aby se připojil k nově založené Freie Volkspartei (FVP). Ve stejném roce, Západoněmecký kancléř Konrad Adenauer propustil ho ze své kanceláře a jako důvod uvedl svůj vysoký věk.[1]

Pozdější život

Neumayer, který byl ženatý a měl čtyři děti, strávil pozdější část svého života v Mnichov. Byl čestným předsedou dozorčí rada společnosti Pfaff AG.[1] Zemřel 12. dubna 1973 v Mnichově,[2] a byl pohřben v Kaiserslauternu.[1]

Poznámky

  1. ^ „... nach der natürlichen Ordnung“. Fritz Neumayer citovaný v Bänsch (1985), s. 427
  2. ^ „... einen Schlußstrich unter die Straftaten ziehen, die in unmittelbarem und mittelbarem Zusammenhang mit den Verhältnissen einer chaotischen Zeit startedgen worden sind.“ Fritz Neumayer, citovaný v Schröm (2002), str.86 a Frei (1996), str.102

Reference

  1. ^ A b C d E F Schwarzmüller, Theo. „Fritz Neumayer“. bv-pfalz.de (v němčině). Archivovány od originál dne 11. června 2010. Citováno 11. července 2009.
  2. ^ A b C Dittberner (2005), str. 389
  3. ^ Bänsch (1985), s. 427
  4. ^ Schröm (2002), s. 86
  5. ^ Frei (1996), str. 102-103
  6. ^ Freudiger (2002), s. 22
  7. ^ Freudiger (2002), s. 23
  8. ^ Frei (1996), s. 126

Bibliografie