Hermann Nuding - Hermann Nuding

Hermann Nuding
narozený
Hermann Christian Nuding

3. července 1902
Oberurbach, Německo
Zemřel30. května 1966
Stuttgart, BRD (západní Německo)
NárodnostNěmecko
obsazeníPolitický aktivista a politik
Večírek Oficiální
Politická stranaKPD
SED
Manžel (y)Paula Rueß / Kopp (1923–1947)
Helene (1957–1966)

Hermann Nuding (3. července 1902 v Oberurbach - 30. května 1966 v Stuttgart ) byl německý politik, úředník politické strany (KPD ) a po roce 1945 odpůrce Německá výzbroj.[1][2][3]

Život

Raná léta

Nuding se narodil v malém městečku asi 35 km východně od Stuttgart počátkem dvacátého století. Jeho otec byl tovární dělník. Rané ambice stát se učitelem byly zmařeny vypuknutím válka když mu bylo dvanáct.[4] Po ukončení školní docházky v roce 1916 nastoupil do učení pro práci v kůže a koželužny průmysl. V roce 1918 vstoupil do Německého koženého dělnického odborového svazu a Spartakova liga který se krátce nato stal Německá komunistická strana (KPD) V roce 1919 vstoupil do Mladí komunisté a stal se zakládajícím členem regionální skupiny komunistické strany v roce 2006 Württemberg a předseda KPD ve svém domovském městě Oberurbach. Do regionálního vedení mladých komunistů ve Württembergu nastoupil v roce 1920. Pokračoval v aktivní politické kariéře v německé komunistické straně, která zahrnovala delší období v Moskvě v letech 1927/28 účastí na Mezinárodní Leninova škola.[1]

Vyhnanství

V lednu 1933 NSDAP (Nacistická strana) převzal moc a neztrácel čas zahájením vytvoření státu jedné strany v Německu. Hermann Nuding byl zatčen v únoru 1933 a zůstal v „ochranné vazbě“ až do začátku července 1934, kdy emigroval zpočátku do Švýcarska, poté také strávil více času v Moskvě. V roce 1935 se zúčastnil s pseudonymem „Claus Degeb“ Bruselská konference a poté v letech 1935/36 pracoval ze své základny v Curych s ilegální komunistickou stranou přes německé hranice ve Württembergu. Během druhé poloviny 30. let pokračoval v práci pro německou komunistickou stranu, která po určitou dobu působila v Belgii.[2]

V roce 1937 Hermann Nuding a Herbert Wehner byly společně pověřeny Vedení Kominterny sestavit diatribe s názvem „trockismus a fašismus“. Leon Trocký byl mnohokrát považován za pravděpodobného nástupce Lenin a byl, třicátými léty, vyhoštěn z Sovětský svaz a je systematicky vynucován Sovětské vedení a jeho příznivců v mezinárodním měřítku.

Jako mnoho tehdejších německých komunistů ve vyhnanství válka vypukl v roce 1939 působil ve Francii,[4] a v letech 1939/1940 byl internován v Gurs. Po svém propuštění se usadil v malém farmáři na jihu Francie s vhodným pseudonymem „Jean Bauer“. Na počátku 40. let pracoval nelegálně u obou Francouzský odpor a Sovět sponzoroval Národní výbor pro svobodné Německo.[1]

Vypukne mír

Po skončení války se Nuding vrátil v říjnu 1945 do svého domovského regionu, který zůstal v Německu. Severní část Württembergu, včetně Stuttgart byl nyní v Americká okupační zóna a tvořil součást Württemberg-Baden, stát tvořený okupačními silami, aby vyhověl rozdělení jihozápadní němčiny mezi americkou a francouzskou armádu. Nuding se pustil do přestavby komunistická strana v Stuttgart a okolní region.

V roce 1946 se stal členem prozatímní regionální parlament pro Württemberg-Baden a pak pro jeho následná montáž, zřízený Americká vojenská správa. V tomto okamžiku zastupoval nově vytvořené SED (párty) který byl zřízen v Zóna sovětské okupace, i když se brzy vrátí k komunistická strana když vyšlo najevo, že pro tuto SED nebude existovat žádná budoucí role mimo tu část Německa, kterou ovládá Sovětská armáda.

V roce 1949 bylo zřejmé, že západní Německo a Východní Německo se vyvíjely jako samostatné státy a v srpnu 1949 byl Nuding jedním z patnácti komunistických členů národa Bundestag, prozatímně umístěný v Bonn. Členem zůstal až do zdánlivého odstoupení ze zdravotních důvodů dne 20. dubna 1951. Do července 1950 hovořil v komoře jménem komunistické strany, ale do té doby bylo jeho vyloučení z komunistické strany navrženo již v září 1949 Walter Ulbricht, vůdce nově vznikajícího sovětu ustoupil Německá demokratická republika.[4]

Hanba a vyloučení ze strany

Na konci dubna 1945 dorazilo třicet německých komunistů, seskupených do tří týmů po deseti, do toho, co se stalo Zóna sovětské okupace v Německu. Muži vedeni Walter Ulbricht, strávil válečné roky v Moskvě: jak se ukázalo, zjistili, že využili svá léta v exilu k formulování jasného programu budování národa pro to, co se stane Německá demokratická republika. Němečtí komunisté, kteří válku strávili někde jinde v Sovětském svazu, nemuseli nutně sdílet cíle nebo strategii EU Ulbrichtská skupina a během pozdějších 40. let napětí mezi vůdci komunistické strany v Bundestagu se sídlem v západním Německu a muži, kteří nyní vládnou Východní Německo, bylo stále více zřejmé. V červnu 1950, na šestnácté stranické konferenci komunistické strany, byl Nuding odsouzen jako přední oportunista strany[4][5] a příští měsíc, v červenci 1950, byl zbaven stranických funkcí. V říjnu 1950 bylo oznámeno, že přestože byl vážně nemocný, odmítl „naléhavé doporučení“ přesunout se do Německá demokratická republika.[1] Jeho rezignace z německého Spolkového sněmu ze zdravotních důvodů v dubnu 1951 byla výsledkem pokynu obdrženého od berlínského SED (párty).[1]

Základní rozdíly, které vedly k jeho rezignaci, byly četné. Problémy, které vyvolaly jeho ostudu komunistickou stranou, zahrnovaly jeho odmítnutí oficiálního odporu komunistické strany vůči Německá konfederace odborových svazů (založena v Mnichově v roce 1949) a jeho další odmítnutí stranické linie, že v případě války mezi Sovětským svazem a jejími (bývalými) západními spojenci by němečtí komunisté měli Sovětský svaz aktivně podporovat. Obecněji řečeno, zatímco mezi Nudingem a Německou komunistickou stranou existovala jednomyslnost proti německému přezbrojení, pokud jde o západní Německo Nuding také držel toto vyzbrojení Východní Německo bylo podobně nepřijatelné: bylo to v rozporu se strategií Ulbrichtské vlády a jejích sovětských podporovatelů.[4]

Navzdory svému vyloučení ze stranických funkcí byl Hermann Nuding až do května 1955 nadále uveden jako stranický úředník.[1] Ze stranického členství byl vyloučen až 17. srpna 1956, i když i poté byl nadále konzultován úředníky strany ohledně politických a odborových záležitostí.[4]

Osobní

Hermann Nuding byl dvakrát ženatý. Jeho první manželství s Paula Kopp trvala od roku 1923 do roku 1947. Paula se poté, v roce 1947, provdala Hans Rueß, a tak je ve zdrojích často označována jako Paula Rueß. Druhé manželství Hermanna Nudinga s Helenou se uskutečnilo v roce 1957. Ani z manželství nevznikly děti, které přežily.

Sám Hermann Nuding strávil poslední léta ve špatném zdravotním stavu jako důchodce Luginsland (Stuttgart ) kde zemřel v prosinci 1966.[4]

Reference

  1. ^ A b C d E F Bernd-Rainer Barth. „Nuding, Hermann * 3.7.1902, † 31.12.1966 KPD / SED-Funktionär“. Bundesstiftung zur Aufarbeitung der SED-Diktatur: Biographische Datenbanken. Citováno 25. prosince 2014.
  2. ^ A b „Hermann Nuding Politiker“. Munzinger-Archiv GmbH, Ravensburg. Citováno 25. prosince 2014.
  3. ^ Rudolf Augstein (majitel-editor) (7. března 1951). „KOMMUNISTEN Die Füße verwechselt“. Der Spiegel (online). Citováno 25. prosince 2014.
  4. ^ A b C d E F G Martin Jung (1999). „Nuding, Hermann Christian (bis 1917 Baumeister, Pseudonym Claus Degen) kommunistischer Politiker, * 3.7.1902 Oberurbach (heute Urbach, Württemberg), † 31.12.1966 Stuttgart. (Evangelisch, dann freireligiös)“. Neue Deutsche Biographie 19 (Bayerischen Staatsbibliothek). Citováno 29. prosince 2014.
  5. ^ „als wichtigster Träger oportunistischer Auffassungen in unserer Partei“