Wenzel Jaksch - Wenzel Jaksch - Wikipedia
Wenzel Jaksch | |
---|---|
![]() Wenzel Jaksch v roce 1963 | |
narozený | |
Zemřel | 27. listopadu 1966 | (ve věku 70)
Národnost | Němec |
obsazení | Politik |
Politická strana | SPÖ DSAP SPD |
Wenzel Jaksch (25. září 1896 - 27. listopadu 1966) byl a Sudetská němčina Sociální demokrat politik a prezident Federace vyhnanců v letech 1964 až 1966.[1]
Životopis
Jaksch se narodil v Langstrobnitzu, Čechy, Rakousko-Uhersko (Nyní Horní Stropnice, Česká republika ) a ve 14 letech začal pracovat jako stavební dělník Vídeň. Připojil se k Rakouská sociálně demokratická strana v roce 1913 a sloužil v rakouské armádě v první světová válka, kde byl těžce zraněn. Po první světové válce začal pracovat jako novinář v německém sociálnědemokratickém deníku Československo.[1]
V roce 1929 byl zvolen poslancem československého parlamentu v roce 2006 Praha zastupující Německá strana sociálně demokratických pracovníků v Československé republice, jehož se stal předsedou v roce 1938.[2] Jaksch se postavil proti rostoucímu vlivu Nacisté v sudetoněmecké politice.[3] Po Německo napadlo Československo v březnu 1939 Wenzel uprchl do Polska a po Německá invaze do Polska na Velká Británie, kde zastupoval zájmy sudetských Němců v Československá exilová vláda.[1][3] Během války se Jakschovy vztahy s Čechy napjaly, protože se postavil proti uznání předmnichovských hranic Československa své vlasti.[4]Po druhá světová válka the Němci byli vyhnáni z Československa. Ovlivněno Edvard Beneš, britská vláda odmítla povolit Jakschův návrat do Západní Německo až do roku 1949.[5] V roce 1949 se stal odpovědným za záležitosti uprchlíků v Sociálnědemokratické straně Německa, v letech 1950-53 se stal ředitelem Hesián Státní úřad pro vyhnance, uprchlíky a evakuované osoby a v roce 1951 založil Seliger-Gemeinde, Sdružení sudetoněmeckých sociálních demokratů. V dubnu 1960 Jaksch litoval, že západoněmečtí politici si oficiálně vyžádali pouze hranice z roku 1937 nacistické Německo a prohlásil, že „žádný sudetský Němec by se nevrátil do své vlasti, pokud by měl pocit, že by patřil k menšině“, požadující anexi a spojení (Anschluss) „německy mluvících území“ s Německem jako „rozumné řešení“.[6] V roce 1957 byl zvolen členem Bundestag, v roce 1961 se stal viceprezidentem Sudetoněmeckého federálního shromáždění a v roce 1964 se stal prezidentem Německé federace vyhnanců.[1]
Jaksch byl prezidentem Německé nadace pro evropské mírové otázky (Deutsche Stiftung für Europäische Friedensfragen) a členem rady sudetoněmeckých občanů.[1]
Jaksch zemřel při dopravní nehodě v Wiesbaden.[2]
Ocenění
- Velký záslužný kříž s hvězdou Řád za zásluhy Spolkové republiky Německo
- Čestný odznak Federace vyhnanců (Bund der Vertriebenen)
- Čestný dopis Sudetoněmecké sdružení pro vlast
- Odznak Rudolfa Lodgmanna [3]
- Jaksch Wenzel Jaksch získal cenu Seligerovy komunity (mentality Community Sudeten Social Democrats).
- Ulice pojmenované na jeho počest v Wiesbaden, Nauheim, Bad Vilbel a Griesheim (kde žil)
- Pamětní deska na Lindauer 34-36 palců Ottakring (16. vídeňský obvod) u velkých sociálních demokratů
Publikace
- Byl kommt nach Hitler?, in: Jitka Vondrová, Češi a sudetoněmecká otázka, 1939
- Lze převést průmyslové národy? - Budoucnost sudetského obyvatelstva, Předseda Sudetské sociálně demokratické strany (Herausg.), Londýn 1943
- Hromadný přesun menšin„Aufsatz in: Socialistický komentář (4 S.), London, ca. 1944
- Sudetská práce a sudetský problém - zpráva mezinárodní práci, Herausg .: Výkonný předseda Sudetoněmecké strany sociální demokracie, Londýn 1945. - 47 S.
- Wir heischen Gehör - ein wichtiges historisches Dokument für die Wiedergutmachung der völkerrechtswidrigen Ausweisungen; Petice an die Vereinten Nationen / von Wenzel Jaksch (37 S.). München, Verl. "Das Volk", 1948.
- Sozialdemokratie und Sudetenproblem (15 S.), Frankfurt a. M./Höchst, 1949
- Der Dolchstoß gegen den Frieden - Untertitel: Richters neue Legende, SPD-Faltblatt, Bonn, ca. 1950
- Heimatrecht. Anspruch und Wirklichkeit (mit Erich von Hoffmann), Verlag der Altherrenschaft bündischer Studentenverbände, Erlangen 1957.
- Europas Weg nach Potsdam (533 S.), 1958; 4. Auflage (mit einem Nachruf von Willy Brandt), München 1990, ISBN 3-7844-2304-3. (Das Hauptwerk von Wenzel Jaksch)
- Der 4. März 1919 und das Elend der deutschen Geschichtsschreibung, Verlag des Münchner Buchgewerbehauses, München 1959.
- Deutsche Ostpolitik - experiment v Sachlichkeit; in: Die Neue Gesellschaft, Nr. 12/1965, S. 800 - 802.
- Gedanken zur Ostpolitik„Verlag„ Die Brücke “, Hg .: Seliger-Gemeinde, 32 Seiten, ca. 1966
Zdroje
- Martin K. Bachstein: Wenzel Jaksch und die sudetendeutsche Sozialdemokratie. Mnichov, 1974.
- Detlef Brandes: Der Weg zur Vertreibung 1938-1945. Pläne und Entscheidungen zum Transfer der Deutschen aus der Tschechoslowakei und aus Polen. Mnichov, 2001.
- Edmund Jauernig: Sozialdemokratie und Revanchismus. Zur Geschichte und Politik Wenzel Jakschs und der Seliger Gemeinde. Deutscher Verlag der Wissenschaften, Východní Berlín 1968.
- Hans-Werner Martin: „… Nicht spurlos aus der Geschichte verschwinden“: Wenzel Jaksch und die Integration der sudetendeutschen Demokraten in die SPD nach dem II. Weltkrieg (1945-1949). Lang, Frankfurt, 1996.
- Friedrich Prinz: Beneš, Jaksch und die Sudetendeutschen. Stuttgart: Seliger-Archiv, 1975, 76 S.
- Emil Werner: Wenzel Jaksch, Bonn 1991.
Reference
- ^ A b C d E Životopis na spd-wiesbaden.de (v němčině)
- ^ A b Životopis na rakouské SPÖ (v němčině)
- ^ A b C Životopis na Friedrich_Ebert_Stiftung (v němčině)
- ^ Making of a New Europe: R.W.Seton-Watson and the Last Years of Austria-Hungary, strana 437m University of Washington Press 1981
- ^ Der tapfere Böhme Der Spiegel (v němčině)
- ^ Británie, Německo a studená válka: hledání evropského zmírnění napětí, 1949-1967, strana 77, R. Gerald Hughes, 2007 Routledge
externí odkazy
- Wenzel Jaksch v Německá národní knihovna katalog
- Životopis Martina K. Bachsteina (v němčině)