Německý politik
Gerhard Jahn (10. Září 1927 - 20. Října 1998) byl německý politik a člen Sociálně demokratická strana Německa (SPD). V letech 1967 až 1969 byl parlamentním tajemníkem ministra zahraničních věcí a Spolkový ministr spravedlnosti od roku 1969 do roku 1974.
Časný život
Jahn se narodil 10. září 1927 v Kassel, Německo Ernstovi a Lilli Jahn, pár lékařů. Spolu se čtyřmi mladšími sourozenci zůstal se svou matkou poté, co se jeho rodiče rozvedli v roce 1942. Jeho matce, německé Židce, bylo zakázáno vykonávat lékařské povolání od Nacistické převzetí moci, a ztratili ji i dětský domov během náletu v roce 1943. Nacisté poté podrobili Lilli Jahn nucené práce a poslal ji na Osvětim v roce 1944, kde po třech měsících v červenci zemřela. Poté, co byla jeho matka deportována, Gerhard a jeho sourozenci žili se svým otcem a novou manželkou.[1]
Gerhard Jahn studoval na gymnáziu (Humanistisches Gymnasium), před Druhá světová válka. Během války byl v letech 1943–44 povolán jako pomocný protiletadlový kanón letectva a později poslán do Reichsarbeitsdienst. Po válce pracoval v potravinářské kanceláři místní radnice.[2]
Vzdělání a kariéra právníka
Po absolvování školy s Abitur v roce 1947 studoval právo na University of Marburg. Ve stejném roce nastoupil do Sociálně demokratická strana Německa (SPD) a stal se aktivním členem na univerzitě.[1] Vzal několik zaměstnání, aby se uživil.[2] V roce 1949 byl zvolen vůdcem studentského hnutí SPD, Sozialistischer Deutscher Studentenbund (BL). Od roku 1950 zastával funkci tajemníka místní skupiny SPD Marburg-Frankenberg.[1] Vystudoval Marburg University. V roce 1956 se kvalifikoval jako právník a začal vykonávat advokacii.[2]
Politické kanceláře
Jahn byl zvolen do německého spolkového parlamentu, Bundestag, v roce 1957, kde byl členem až do roku 1990.[1] Působil v různých parlamentních výborech v Bundestagu. V roce 1960 byl zvolen do funkce předsedy restitučního výboru ve veřejné službě. Alfred Frenzel, který byl Jahnovým předchůdcem, byl vystaven jako KGB vyzvědač. Zastupoval SPD v různých právních případech.[2]
Kromě svých federálních úřadů byl předsedou frakce SPD Marburg městský parlament od roku 1962.[1]
V roce 1963, když byl Jahn členem parlamentního výboru pro obranu, se zapojil do skandálu předáním důvěrného dokumentu tisku, který prokázal, že bývalý ministr obrany Franz Josef Strauß, vědomě učinil nepravdivá prohlášení.[1]
Jahn byl parlamentním státním tajemníkem ministra zahraničních věcí Willy Brandt od 1967–69. Když se stal Brandt Kancléř Německa v roce 1969 si vybral Jahna jako Spolkový ministr spravedlnosti.[2] V této pozici inicioval reformy zákonů o manželství a rozvodu i dále potrat. Pokud jde o druhou otázku, Jahn upřednostňoval upravený legalizující potrat v několika výjimečných případech - tzv Indikationsregelung, ale jeho kolegové z kabinetu trvali na obecné legalizaci během prvního trimestru. Tento Fristenregelung byl schválen parlamentem, ale později byl pozastaven Ústavním soudem, takže Jahnova pozice nakonec zvítězila.[1] Jahn se rozhodl odstoupit z funkce, když kancléř Brandt rezignoval v roce 1974.[2]
Další pozice
Jahn byl zakládajícím předsedou německo-izraelské společnosti (Deutsch-Israelische Gesellschaft) v roce 1966,[3] a prezident Německé unie nájemců (Deutscher Mieterbund) od roku 1979 do roku 1995.[4]
Pozdější život
Poté, co Jahn opustil funkci ministra spravedlnosti, pokračoval v práci v parlamentních výborech a stal se výkonným ředitelem frakce SPD.[1] Dvakrát působil jako západoněmecký zástupce v Komisi pro lidská práva OSN (1975–1977 a 1979–82).[2]
Jahn zemřel na rakovinu dne 20. října 1998.[1]
Reference
externí odkazy
|
---|
|
CDU / CSU | |
---|
SPD | |
---|
FDP | |
---|
GRNE | GRUENE |
---|
Mluvčí: Thomas Ebermann, Bärbel Rust, Waltraud Schoppe do 26. ledna 1988; Helmut Lippelt, Regula Schmidt-Bott, Christa Vennegerts do 30. ledna 1989, Helmut Lippelt, Jutta Oesterle-Schwerin, Antje Vollmer do 15. ledna 1990; Willi Hoss, Waltraud Schoppe (do 21. června 1990), Marianne Birthler (od 4. října 1990), Antje Vollmer | |
|
---|
PDS | |
---|
JINÝ | |
---|
|
Kontrolní úřad  | |
---|