Finský námořní klastr - Finnish maritime cluster - Wikipedia

Svoboda moří ve výstavbě v únoru 2006, obklopen mořský led

The Finský námořní klastr je shluk z Finské společnosti v námořní průmyslová odvětví. V roce 2016 byl celkový obrat odhadován na 13 miliard eur a zaměstnávala 48 000 lidí.^[1]

Dějiny

Malé obchodní lodě podobné Jacobstads Wapen byly postaveny ve finských pobřežních městech v 18. století. Malé loděnice existovaly až do 20. století. První velké měřítko loděnice byl lodní kuchyně Suchý dok na Sveaborg postavena v polovině 18. století, která obsluhovala lodě, které vyhrály jednu z největší námořní bitvy ve finské historii.

První loděnice v Turku byla založena v roce 1732. Po Krymská válka, William Crichton získal dílnu a postavil novou loděnici, která se později sloučila s menšími loděnicemi a vyvinula se do Crichton-Vulcan, sloučeno s Wärtsilä mezi lety 1936 a 1938. Nacistické Německo v době světových válek zadávalo outsourcingu pozoruhodného podmořského průmyslu do Finska, což byla část průmyslu, která byla později prohlášena za zakázanou v Pařížské mírové smlouvě, ale také něco, co se stalo důležitým základem finského námořního průmyslu.^[2]

Sovětský obchod

Významnou podporou pro finskou stavbu lodí byla válečné reparace zaplaceno Sovětský svaz po druhá světová válka. Vynucovali rychlý postup industrializace a vytvoření velkého kovoprůmysl kromě tradičních výroba papíru a lesní průmysl.^[3] Do roku 1953 měl loďařský průmysl šestkrát větší kapacitu než v roce 1944.^[4]

Dvoustranný obchod spolu se Sovětským svazem donutily finské loděnice stavět lodě s vysokým procentem z celkové hodnoty finského původu.^{[Citace je zapotřebí ]} Všechny hlavní součásti hotových výrobků musely být vyráběny na domácím trhu. Vysoké procento domácích komponentů pokračuje i po rozpuštění Sovětského svazu a konec lukrativního obchodní dohody. Zatímco lodě postavené v jiných evropských loděnicích jsou sbírkou komponentů z celého světa Evropa a po celém světě mohou mít lodě postavené ve Finsku až 90% jejich celkové hodnoty ve finských součástech a pracovních silách (kotimaisuusaste).^[5]^[6]^[7]^[8]^[9]^[10]^[11]^[12]

Významné společnosti

Bývalý Hollming, teď STX Evropa loděnice v Rauma, Finsko, kde Rolls Royce závod je umístěn společně

Meyer Turku, s hlavní loděnicí v Turku.
Rauma Marine Constructions s loděnicí v Raumě.
Uki Workboat s loděnicí v Uusikaupunki.
ABB, dříve Strömberg, výrobce Azipod Azimutové trysky a elektrické systémy
Hollming Group, nyní součást Aker Finnyards; výrobce Aquamaster (Nyní Rolls Royce ) Pohon Z Azimutové trysky
- Rolls-Royce Oy Ab, Rauma, pohon a azimutové trysky^[13]^[14]
Kone Corporation
- Cargotec (Split from KONE in 2005, formerly Navire Cargo Gear and MacGregor) provides handling-handling solutions
Wärtsilä poskytuje námořní dieselové motory
- Sanitec, dřívější dceřiná společnost Wärtsilä, poskytuje uzavřená smyčka kanalizace systémy
Steerprop, Rauma, Azimuth Propulsors^[15]^[16]
Deltamarin, námořní architektura^[17]^[18]
Aker Arctic, námořní architektura a testování modelů ledu

Lodě

Šest finských ledoborce zakotvila na letní sezónu v Katajanokka, Helsinky

The Mir ponorné

Ledoborce

Fennica a Nordica
Jaderné ledoborce ^[19]
- NS Taymyr (1989)
- NS Vaygach (1990)
Sampo (1960)

Ponorky

Výletní lodě

Oáza třída (2009, 220 000 tun), dříve známé jako Projekt Genesis
Třída ikon (2022, 200 000 tun), budou postaveny celkem 2 lodě.
Třída excelence (2019, 183 200 tun), budou postaveny celkem 4 lodě.
Svoboda třída (158 000 tun)
Cestovatel třída (142 000 tun)
Výletní lodě Mein Schiff (99 300 tun) bylo vyrobeno celkem 5 výletních lodí a v budoucnu budou postaveny další 2.
Duch třída (85 700 tun)
Třída vidění (81 500 tun)
Fantazie třída (70 390 tun)
Královská princezna (44 348 tun, 1984)
Píseň Norska (1970)

Cruiseferries

Válečné lodě

Ilmarinen (1931), první bitevní loď s a dieselelektrický řídit
Helsinki- raketový člun třídy
Rauma- raketový člun třídy
Hamina- raketový člun třídy
Tuuli

Reference

^ https://meriteollisuus.teknologiateollisuus.fi/fi/uutiset/heikinheimo-%E2%80%9Dmeriteollisuuden-yritykset-ovat-vireess%C3%A4%E2%80%9D^{[trvalý mrtvý odkaz ]}
^ „Úřední dokument OSN“. Un.org. Citováno 24. prosince 2017.
^ Childs, Markýz (11.12.1961). „Tvrdí Finové se nerušeně objevují ve stínu na východě“. St. Petersburg Times. Citováno 10. července 2011.
^ „Průmyslový pokrok ve Finsku“. Windsorská denní hvězda. 2011. Citováno 10. července 2011.
^ Jarmo Seppälä (21.12.2011). „Pituutta 96 metriä - Raumalla rakennetaan uusi laiva Rajavartiolaitokselle“. Tekniikka a Talous (ve finštině). Archivovány od originál dne 2013-02-13. Laivan kotimaisuusaste na noin 90 prosenttia.
^ „Rauman telakka luovutti erikoisaluksen Namibiaan“. Laivagalleria (ve finštině). 21. 07. 2012. Archivovány od originál dne 28. 7. 2013. kotimaisuusaste na 85-90 prosenttia
^ „Jättiristeilijä Oasis of the Seas lähti kohti Karibiaa“. turku.f (ve finštině). 2009-12-03. Archivovány od originál dne 2013-02-13. Projektin kotimaisuusaste na korkea.
^ Kerttu Vali (17. prosince 2012). „Uudentyyppinen Jäänmurtaja Perämerelle“. Laivat a Merihistoria (ve finštině). Uuden satamajäänmurtajan suunnittelu, potkurilaitteistot, pääkoneet, teräsmateriaalit sekä suurin osa työstä tulevat Suomesta. Hankinnan kotimaisuusaste onkin korkea, arviolta 85 prosenttia. Chybějící nebo prázdný | url = (Pomoc)
^ "Varsinaissuomalainen laivanrakennusteollisuus - Suomen lippulaiva" (PDF). Tekniikan Akateemiset (ve finštině) (8). 2001. Aluksen kotimaisuusaste na 80%^{[trvalý mrtvý odkaz ]}
^ „TS: Jättitilaus voi lipua Turun telakalta sivu suun“. Taloussanomat (ve finštině). 16. 12. 2012. hankkeen kotimaisuusaste na 80 prosenttia.
^ „Risteilijäkauppa suuressa vaarassa“ (ve finštině). Meriteollisuus ry. 16. 12. 2012. Tällaisten tilausten kotimaisuusaste na peräti 80 prosenttia.
^ Marko Laitala (06.02.2006). „Maailman kallein laiva rakennetaan Turussa“. Tekniikka a Talous (ve finštině). Archivovány od originál dne 2013-02-13. Suomessa rakennettujen laivojen kotimaisuusaste na 80–90 prosenttii.
^ Jouko Veijonaho (9. dubna 2010). „Rolls-Roycelle uusi aluevaltaus potkurimarkkinoilta“ (PDF). Uusi Aika (ve finštině). Pori: 5.
^ „ROLLS-ROYCE OY AB“. Vývoz Finska. Archivovány od originál dne 03.03.2016.
^ Tapio Pukkila (10. 10. 2012). „Steerprop sai ison tilauksen Italiaan“. YLE Uutiset (ve finštině).
^ „Steerprop propulsors selected for dual fuel STQ ferry“. Marine Log. 16. října 2012.
^ Jabour, Bridie (19. června 2012). „Titanic II o krok blíže k realitě“. Brisbane Times.
^ „Globální firma zabývající se návrhem lodí zadala projekt Titanic II“. Blue Star Line. 19. června 2012. Archivovány od originál dne 9. března 2013.
^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 2004-05-09. Citováno 2006-02-26.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)

externí odkazy

Studie finského námořního seskupení
Finský námořní klastr 2003
Aker Yards
Vývoj větších a lepších výletních lodí na hightechfinland.com

[1] ttps://meriteollisuus.teknologiateollisuus.fi/fi/uutiset/heikinheimo-%E2%80%9Dmeriteollisuuden-yritykset-ovat-vireess%C3%A4%E2%80%9D^{[trvalý mrtvý odkaz ]}

[2] „Úřední dokument OSN“. Un.org. Citováno 24. prosince 2017.

[3] Childs, Markýz (11.12.1961). „Tvrdí Finové se nerušeně objevují ve stínu na východě“. St. Petersburg Times. Citováno 10. července 2011.

[4] „Průmyslový pokrok ve Finsku“. Windsorská denní hvězda. 2011. Citováno 10. července 2011.

[5] Jarmo Seppälä (21.12.2011). „Pituutta 96 metriä - Raumalla rakennetaan uusi laiva Rajavartiolaitokselle“. Tekniikka a Talous (ve finštině). Archivovány od originál dne 2013-02-13. Laivan kotimaisuusaste na noin 90 prosenttia.

[6] „Rauman telakka luovutti erikoisaluksen Namibiaan“. Laivagalleria (ve finštině). 21. 07. 2012. Archivovány od originál dne 28. 7. 2013. kotimaisuusaste na 85-90 prosenttia

[7] „Jättiristeilijä Oasis of the Seas lähti kohti Karibiaa“. turku.f (ve finštině). 2009-12-03. Archivovány od originál dne 2013-02-13. Projektin kotimaisuusaste na korkea.

[8] Kerttu Vali (17. prosince 2012). „Uudentyyppinen Jäänmurtaja Perämerelle“. Laivat a Merihistoria (ve finštině). Uuden satamajäänmurtajan suunnittelu, potkurilaitteistot, pääkoneet, teräsmateriaalit sekä suurin osa työstä tulevat Suomesta. Hankinnan kotimaisuusaste onkin korkea, arviolta 85 prosenttia. Chybějící nebo prázdný | url = (Pomoc)

[9] "Varsinaissuomalainen laivanrakennusteollisuus - Suomen lippulaiva" (PDF). Tekniikan Akateemiset (ve finštině) (8). 2001. Aluksen kotimaisuusaste na 80%^{[trvalý mrtvý odkaz ]}

[10] „TS: Jättitilaus voi lipua Turun telakalta sivu suun“. Taloussanomat (ve finštině). 16. 12. 2012. hankkeen kotimaisuusaste na 80 prosenttia.

[11] „Risteilijäkauppa suuressa vaarassa“ (ve finštině). Meriteollisuus ry. 16. 12. 2012. Tällaisten tilausten kotimaisuusaste na peräti 80 prosenttia.

[12] Marko Laitala (06.02.2006). „Maailman kallein laiva rakennetaan Turussa“. Tekniikka a Talous (ve finštině). Archivovány od originál dne 2013-02-13. Suomessa rakennettujen laivojen kotimaisuusaste na 80–90 prosenttii.

[13] Jouko Veijonaho (9. dubna 2010). „Rolls-Roycelle uusi aluevaltaus potkurimarkkinoilta“ (PDF). Uusi Aika (ve finštině). Pori: 5.

[14] „ROLLS-ROYCE OY AB“. Vývoz Finska. Archivovány od originál dne 03.03.2016.

[15] Tapio Pukkila (10. 10. 2012). „Steerprop sai ison tilauksen Italiaan“. YLE Uutiset (ve finštině).

[16] „Steerprop propulsors selected for dual fuel STQ ferry“. Marine Log. 16. října 2012.

[17] Jabour, Bridie (19. června 2012). „Titanic II o krok blíže k realitě“. Brisbane Times.

[18] „Globální firma zabývající se návrhem lodí zadala projekt Titanic II“. Blue Star Line. 19. června 2012. Archivovány od originál dne 9. března 2013.

[19] „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 2004-05-09. Citováno 2006-02-26.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]