Etnické skupiny ve Vojvodině - Ethnic groups in Vojvodina

Vojvodina je provincie v Republice Srbsko a jeden z nejvíce etnicky rozmanitých regionů v Evropě[Citace je zapotřebí ], domov 25 různých etnik.

Etnická mapa Vojvodiny podle sčítání lidu z roku 2011 na základě údajů obce

Srbové

Hlavní článek: Srbové ve Vojvodině
Srbové ve Vojvodině
Sčítání lidu z roku 2011

Maďaři

Hlavní článek: Maďaři v Srbsku
Maďaři ve Vojvodině
  • Maďaři - Ve Vojvodině žije 251 136 Maďarů, tj. 13% populace, a jde o druhou největší etnickou skupinu v regionu. Maďaři většinou žijí v severní Vojvodině (severní Bačka a severní Banát ). Představují absolutní většinu v 5 obcích: Kanjiža (85.13%), Senta (79.09%), Ada (75.04%), Bačka Topola (57,94%) a Mali Iđoš (53,91%). Existují také 3 etnicky smíšené obce, přičemž žádná absolutní většina není v držení žádného národa, ve kterém etničtí Maďaři tvoří největší procento populace: Čoka (49.66%), Bečej (46,34%) a Subotica (35,65%). Asi dvě třetiny všech Maďarů ve Vojvodině žijí v těchto 8 obcích. maďarský je jedním ze šesti úředních jazyků Vojvodiny a mluví ním 14% obyvatel.
Sčítání lidu z roku 2011

Slováci

Hlavní článek: Slováci v Srbsku
Slováci ve Vojvodině
  • Slováci - Ve Vojvodině je 50 321 Slováků nebo 2,6% populace. Slováci jsou třetí největší etnickou skupinou ve Vojvodině. V roce 2006 tvoří absolutní většinu Bački Petrovac obec (66,41%) a rovněž tvoří největší procento populace v Kovačica obec (41,07%). Slovák je jedním ze šesti úředních jazyků Vojvodiny, kterým mluví 2,71% obyvatel provincie.
Sčítání lidu z roku 2011

Chorvati

Hlavní článek: Chorvaté ze Srbska
  • Chorvati - Ve Vojvodině je 47 033 Chorvatů, což je 2,78% populace. Největší koncentraci Chorvatů lze nalézt v obcích Apatin (10,42%) a Subotica (10%). Některé z Bunjevci a většina z Šokci Vojvodiny prohlašují, že jsou Chorvati. Také jedna část Jugoslávci Vojvodiny se před rokem 1971 prohlašovali za Chorvaty.[1][2] chorvatský je jedním ze šesti úředních jazyků Vojvodiny, kterým mluví 1,04% populace.
Sčítání lidu z roku 2011

Romové

Hlavní článek: Romové ze Srbska
  • Romové (Cikán) - Ve Vojvodině je 42 391 Romů, což je 2,19% populace. Největší koncentraci Romů lze nalézt v obcích Nova Crnja (6.83%), Beočin (6,51%) a Novi Kneževac (5,04%). The Romský jazyk není oficiální ve Vojvodině, ale existují televizní programy a další publikace v romském jazyce.
Romové ve Vojvodině, 2011. sčítání lidu

Rumuni

Hlavní článek: Rumuni ze Srbska
  • The Rumuni - Ve Vojvodině je 25 410 Rumunů, což je 1,32% populace. Největší koncentraci Rumunů lze nalézt v obcích Alibunar (24,1%) a Vršac (10,4%). Usadili se v Banátu během velkých migrací balkánských národů způsobených osmanským dobytím (1552–1716) a také během rakouské správy (1716–1776).[3] Podle teorií původ Rumunů, vyzařovaly z Romanizace z římský Provincie Dacia, tj. sestupují z starožitný populace Dacians (Getae, Thrákové ) a římští legionáři a kolonisté. Předpokládá se, že tato románská populace přežila velké stěhování raného středověku někde do transylvánských hor,[4][5] odkud se později rozšířila na Valašsko, Moldavsko, Banát a další oblasti. rumunština je jedním ze šesti úředních jazyků Vojvodiny, kterým mluví 1,08% obyvatel.
Rumuni ve Vojvodině, 2011. sčítání lidu

Černohorci

Hlavní článek: Černohorci Srbska
  • Černohorci - ve Vojvodině je 22 141 černohorců, což je 1,15% populace. Byli osídleni ve Vojvodině během 20. století, většinou krátce po druhé světové válce. Největší koncentraci Černohorců lze nalézt v obcích Vrbas (17.47%), Mali Iđoš (16,26%) a Kula (10,06%). Osady ve Vojvodině s černohorskou většinou jsou: Lovćenac (Mali Iđoš obec), Kruščić (Kula obec) a Savino Selo (Vrbas obec). Mluví většinou srbsky.
Černohorci ve Vojvodině, 2011. sčítání lidu

Bunjevci

Hlavní článek: Bunjevci
  • Bunjevci - Bunjevci jsou malá etnická skupina, jejíž členové většinou žijí v severní Vojvodině. Ve Vojvodině je 16 469 Bunjevců.[6][7][8] Největší koncentraci Bunjevci lze nalézt v obcích Subotica (9,57%) a Sombor (2,4%). Členové komunity Bunjevci se dělí podle prohlášení o státní příslušnosti a mnozí se také hlásí k Chorvatům nebo Jugoslávcům. Toto národnostní dělení také rozděluje některé rodiny Bunjevaců a existuje mnoho případů, kdy jeden sourozenec prohlásil Bunjevac, zatímco druhý prohlásil Chorvat.[9] Mluví (nebo mluvili) konkrétním ikavianskýmShtokavian dialekt z Srbochorvatský jazyk. Při sčítání lidu prohlašují, že jejich jazyk je Bunjevac nebo srbština.

Rusíni

Hlavní článek: Panonští Rusíni
  • Rusíni - Ve Vojvodině je 13 928 Rusínů a tvoří 0,72% populace. Největší koncentraci Rusínů lze nalézt v obcích Kula (11.16%), Vrbas (8.21%), Žabalj (5,11%) a Šid (3,38%). Rusínský jazyk je jedním ze šesti úředních jazyků Vojvodiny a mluví ním 0,57% populace. The Rusínský jazyk se mluví většinou ve Vojvodině a je klasifikován jako western slovanský, si myslel, že sdílí mnoho podobností s Slovák. Je tam také Rusínský jazyk v Ukrajina, ale je to jiný jazyk klasifikovaný jako východní slovanština.

Jugoslávci

  • Jugoslávci - Ve Vojvodině je 12 176 Jugoslávců, což je 0,63% populace. Většinou mluví srbština.

Makedonci

  • Makedonci - Ve Vojvodině je 10 392 Makedonců. Ve 20. století se usadili ve Vojvodině, většinou po druhé světové válce. Největší koncentraci Makedonců lze nalézt v obcích Plandište (9,19%) a Pančevo (3,69%). Většinou mluví Makedonština mezi nimi.

Ukrajinci

  • Ukrajinci - Ve Vojvodině je 4 202 Ukrajinců, což je 0,54% populace. Největší koncentraci Ukrajinců lze nalézt v obcích Kula (2,99%) a Vrbas (1,99%). Většinou mluví ukrajinština.

Etničtí muslimové

  • Etničtí muslimové - Ve Vojvodině je 3 360 prohlášených muslimů (podle etnického původu). Mluví většinou srbským jazykem. Největší koncentraci etnických muslimů lze nalézt v obci Bač (1,18%). Počet Muslimové ve smyslu stoupenců islám je výrazně vyšší.

Němci

Hlavní článek: Dunajské Švábsko
  • Němci - Němců je 3,272 nebo Dunajské Švábsko ve Vojvodině. Jsou součástí skupiny, která se objevila v několika vlnách, většinou v 18. století. Starší většinou mluví formou Švábská němčina, se všemi dětmi nyní plynule srbština a často věděl Vysoká němčina (z ekonomických důvodů). Německá populace Vojvodiny byla v minulosti početnější (dříve asi 350 000) druhá světová válka ). Více než 250 000 zbývalo během stažení nacistických sil. V důsledku událostí druhé světové války v Jugoslávii přijala jugoslávská komunistická vláda odvetná opatření vůči etnickým občanům německého původu v Jugoslávii (včetně Vojvodiny): jejich občanství bylo odebráno a jejich věci a domy byly znárodněny a byly jim odebrány. V letech 1944 až 1946 byl zaveden systém zajateckých táborů pro jugoslávské občany německého původu, obvykle v osadách, kde žili. Po zrušení zajateckých táborů získali etničtí Němci Jugoslávie zpět svá práva a občanství a většina z nich emigrovala do Německo nebo Rakousko v následujících letech z ekonomických důvodů. Před touto válkou byly největší koncentrace Němců v obcích Odžaci (68.9%), Vrbas (61,1%) a Apatin (60.3%).

Albánci

  • Albánci - Ve Vojvodině bylo 2 251 Albánců, neboli 0,12% populace.

Slovinci

  • Slovinci - Ve Vojvodině je 2 005 Slovinců.

Češi

Bulhaři

Gorani

  • Gorani - Ve Vojvodině je 1179 Gorani.

Rusové

  • Rusové - Ve Vojvodině je 1173 Rusů.

Židé

Hlavní článek: Židé v Srbsku
  • Židé - V zemi bylo 206 etnických Židů Novi Sad město podle sčítání lidu z roku 2002. Židovská populace Vojvodiny byla v minulosti poměrně velká (asi 19 000 před druhou světovou válkou), ale většina z těchto Židů byla zabita nebo deportována během Osa okupace ve druhé světové válce. Jazyk vojvodinských Židů byl jidiš, Němec nebo maďarský, s mnoha rodinami dvojjazyčnými (nebo dokonce trojjazyčnými).

Historický náhled

Nedávné demografické trendy mezi největšími etnickými skupinami ve Vojvodině:

Obyvatelstvo Vojvodiny podle etnické skupiny 1948–2011[10]
Etnický
skupina		sčítání lidu 1948sčítání lidu 1953sčítání lidu 1961sčítání lidu 1971sčítání lidu 1981sčítání lidu 1991sčítání lidu 2002sčítání lidu 2011
Číslo%Číslo%Číslo%Číslo%Číslo%Číslo%Číslo%Číslo%
Srbové827,63350.4865,53850.91,017,71354.91,089,13255.81,107,37554.41,143,72356.81,321,80765.051,289,63566.76
Maďaři428,55426.1435,17925.6442,56023.9423,86621.7385,35618.9339,49116.9290,20714.28251,13613
Slováci69,6224.271,1534.273,8304.072,7953.769,5493.463,5453.156,6372.7950,3212.6
Chorvati132,9808.1127,0277.5145,3417.8138,5617.1109,2035.474,8083.756,5462.7847,0332.43
Jugoslávci////3,1740.146,9282.4167,2158.2174,2958.749,8812.4512,1760.63
Černohorci30,5311.930,5161.834,7821.936,4161.943,3042.144,8382.235,5131.7522,1411.15
Rumuni57,8993.557,2183.457,2593.152,9872.747,2892.338,8091.930,4191.5025,4101.32
Romové////////////29,0571.4342,3912.19
Celkový1,640,7571,699,5451,854,9651,952,5332,034,7722,013,8892,031,9921,916,889
Poznámka: Výsledky sčítání lidu z roku 2011 budou zveřejněny v průběhu roku 2012.

  • Etnická mapa Vojvodiny podle sčítání lidu z roku 2002 na základě údajů obce

  • Etnická mapa Vojvodiny podle sčítání lidu z roku 2011 na základě údajů obce

  • Slováci, Rusíni a Češi ve Vojvodině (sčítání lidu 2002)

  • Černohorci, Bunjevci a Chorvati ve Vojvodině (sčítání lidu 2002)

Viz také

Reference

  1. ^ (v srbštině) Služba za opte i zajedničke poslove pokrajinskih organa AP Vojvodine - KOLIKO SE POZNAJEMO? Archivováno 2010-08-26 na Wayback Machine
    Prema popisu iz 1921. godine Bunjevaca, Šokaca i Hrvata bilo je oko 140 000 ili oko 9% stanovništva. Na popis iz 1948. godine 132,948 građana Vojvodine ili 8,2% izjasnilo se kao Hrvati, a po nejnovějším popisu tek svaki četrdeseti stanovnik Pokrajine je hrvatske nacionalnosti. Broj Hrvata se smanjuje zbog niskog nataliteta, dobrovoljnog ili nasilnog odlaska iz zemlje tokom devedesetih godina i zbog podele prilikom popisa stanovništva na Hrvate, Bunjevce, Šokce i dobrim delom Jugoslovene onih kojih su se do popisu is iz 1971. godine izjašnj.
  2. ^ Na rozkaz Nejvyššího výboru pro osvobození národů ve Vojvodině ze dne 14. května 1945 museli být Bunjevci a Šokci ve všech oficiálních dokumentech popsáni jako etničtí „Chorvati“, bez ohledu na jejich vlastní prohlášení. [1]
  3. ^ http://www.banaterra.eu/srpski/ZZ/ziveti%20zajedno/index.htm
  4. ^ http://www.camo.ch/illiricum7.htm
  5. ^ Klemencic, Matjaz; Klemenčič, Matjaž; Žagar, Mitja (2004). Rozmanité národy bývalé Jugoslávie: Referenční pramen. ABC-CLIO. p.3. ISBN  9781576072943.
  6. ^ Popis stanovništva, domaćinstava i stanova u 2002. - Stanovništvo - knjiga 1 - nacionalna ili etnička pripadnost (podaci po naseljima), Republika Srbija - Republički zavod za statistiku, Bělehrad, únor 2003.
  7. ^ Popis stanovništva, domaćinstava i stanova u 2002. - Stanovništvo - knjiga 3 - Veroispovest, maternji jezik i nacionalna ili etnička pripadnost prema starosti i polu (podaci po opštinama), Republika Srbija - Republički zavod za statistiku, Bělehrad, květen 2003.
  8. ^ „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) 24. února 2009. Citováno 19. února 2009.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  9. ^ (v chorvatštině) Globus Online Archivováno 28. Září 2007, na Wayback Machine Ivan Bašić Palković, prezident Bunjevačka matica.
  10. ^ Saša Kicošev - Drago Njegovan, Razvoj etničke i verske struktuře Vojvodine, Novi Sad, 2010.