Slováci v Srbsku - Slovaks in Serbia
Celková populace | |
---|---|
52,750 (2011) | |
Regiony s významnou populací | |
![]() | 50,321 |
Jazyky | |
Slovák a srbština | |
Náboženství | |
Luteránství |
Podle sčítání lidu z roku 2011 Slováci (srbština: Словаци, romanized: Slovaci) v Srbsku s číslem 52 750, což představuje 0,7% populace země.[1] Žijí hlavně v Vojvodina (50 321), kde po nich tvoří třetí největší etnickou skupinu Srbové a Maďaři. Stejně jako ostatní etničtí Slováci mluví Slovenský jazyk, ale většina z nich je protestant (Evangelicko-augsburský kostel, a luteránský protestant denominace) vírou a ne římský katolík jako většina Slováků na Slovensku.
Demografie

Většina Slováků žije v Kovačica (8 497 Slováků) a Bački Petrovac (5 773 Slováků). Ve Vojvodině existují dvě obce s absolutní nebo relativní většinou na Slovensku: Bački Petrovac (se 66,4% Slováků) a Kovačica (se 41% Slováků). Města Kovačica a Bački Petrovac jsou kulturními centry Slováků ve Vojvodině. Slovenština je jedním ze šesti úředních jazyků zemské správy ve Vojvodině.
Osady ve Vojvodině s absolutní nebo relativní většinou na Slovensku jsou:
- Bački Petrovac (Bački Petrovac obec)
- Kulpine (Bački Petrovac obec)
- Gložan (Bački Petrovac obec)
- Kisač (Novi Sad obec)
- Pivnice (Bačka Palanka obec)
- Lalić (Odžaci obec)
- Selenča (Bač obec)
- Tahat se (Beočin obec)
- Ljuba (Šid obec)
- Kovačica (Kovačica obec)
- Padina (Kovačica obec)
- Belo Blato (Zrenjanin obec)
- Hajdučica (Plandište obec)
- Janošik (Alibunar obec)
- Slankamenački Vinogradi (Inđija obec)
Dějiny



Moderní vojvodinští Slováci jsou potomky osadníků z 18. a 19. století, kteří se stěhovali z území dnešních Slovensko. První slovenští osadníci z okolí Tatra se stěhoval do Bačka v době Karlo I.; v roce 1720 se usadili Slováci Bajša, v roce 1740 v Petrovac a Futog, a v roce 1742 (v době Marie Terezie ) v Bezdan. Někteří z nich se také později přestěhovali do Srem. V roce 1760 bylo osídleno 120 slovenských rodin Selenča, ale později se přestěhovali do Stara Pazova v Srem.
V roce 1783 se zde usadili Slováci Kisač, Veprovac, Gložan, a Topola. Část z nich se také usadila Bajša. V letech 1790-1791 se zde usadili Slováci Pivnice, v roce 1792 v Stará Palanka, a v roce 1793 v Novi Slankamen. V letech 1784-1787 se zde usadili Slováci Slovanski Bardan. V roce 1792 se zde usadili Slováci Bačka Palanka. Někteří se přestěhovali v roce 1788 do Aradac a Ečka, a někteří z nich se později také přestěhovali do Lalić.
V roce 1800 se Slováci usadili Kovačica, a v roce 1806 a 1809 v Padina. V roce 1806 se usadila jedna skupina Slováků Čoka, a v roce 1809 v Šupljaja. V roce 1825 se Slováci usadili Dušanovac, a v roce 1830 v Stari Lec. V roce 1850 bylo osídleno 20 slovenských rodin Grk. V roce 1868 se Slováci usadili Marienfeld, odkud se později přestěhovali Vojlovica. Ve stejné době se také usadili někteří Slováci Ivanovo. V roce 1887 se Slováci usadili Elizenhajm, a v roce 1899 v Silađi kolonie blízko Apatin.
Podle sčítání lidu z roku 1880 byli Slováci šestou největší etnickou skupinou v dnešní Vojvodině a jejich počet byl 43 318. Až do konce První světová válka, mnoho Slováků bylo Hungarized. Podle sčítání lidu z roku 2011, které čítá 52 570, jsou Slováci šestou největší etnickou skupinou v Srbsku.
Pozoruhodné osoby
- Miroslav Benka, scenárista, režisér, designér a vysokoškolský pedagog
- Zuzana Chalupová (Zuzana Halupová), naivní malíř
- Dominik Dinga, fotbalista
Reference
Externí zdroje
- Borislav Jankulov, Pregled kolonizacije Vojvodine u XVIII i XIX věku, Novi Sad - Pančevo, 2003.
externí odkazy
- Vojvodinští Slováci současné a rodné umění (ve slovenštině, srbštině a angličtině)
- Ústav pre kultúru vojvodinských Slovákov | slovackizavod.org.rs (ve slovenštině, srbštině a angličtině)
- Matica slovenská v Srbsku (ve slovenštině)
- Týdeník Hlas Ľudu (ve slovenštině)