Demografické dějiny Vojvodiny - Demographic history of Vojvodina

Vojvodina demografická historie odráží jeho bohatou historii a jeho dřívější umístění na hranici Osmanský a Habsburg říší a na soutoku různých národů, což z něj dělá ohnisko invazních, kolonizačních a asimilačních procesů. V současné době žije ve Vojvodině více než 25 etnických skupin a šest oficiálních jazyků.

Demografická historie

Oblast Vojvodina byla osídlena od Paleolitické doba. Indoevropský národy se do této oblasti přestěhovaly během tří migračních vln, které jsou datovány do let 4200 př. n. l., 3300 př. n. l. a 2800 př. n. l. Před římský dobytí v 1. století před naším letopočtem, indoevropské národy Illyrian, Thrácké a keltský původ obýval region.

Během římské správy (která se rozšířila na Syrmii a Banát) byli původní obyvatelé silně romanizováni, později se stali známými pod jménem Vlachs. Oblast Bačka, která nepatřila k římské říši, byla osídlena Íránci Sarmati (Iazyges ). Po skončení římské nadvlády unikli romanizovaní obyvatelé oblasti Balkánský hory (kde se mísily s Jižní Slované ) a také na Transylvanian hory (kde byly později známé jako Rumuni ).[1]

Vojvodina byla napadena turanskými nomády, jako např Hunové a Avars, stejně jako germánský Gothové, Gepidy a Longobardi, ale po vojenské porážce byli rychle pohlceni místním (slovanským) obyvatelstvem, aniž by v populaci regionu zanechali mnoho etnických stop.

Během raně středověkých migrací Slované (Severané, Abodrites, Braničevci, Timočani a Srbové ) osídlil dnešní Vojvodinu v 6. a 7. století.[2] Podle některých zdrojů v této oblasti zůstaly kapsy romanizovaného obyvatelstva.[Citace je zapotřebí ] Až do dobytí Maďarů v 10. století měl region dominantní slovanské obyvatelstvo.[3]

  • Indoevropské národy ve Vojvodině ve starověku.

  • Slované ve Vojvodině v 6. století.

  • Slované ve Vojvodině v 6. – 7. Století.

  • Etnická mapa Vojvodiny (6. – 8. Století).

  • Slované ve Vojvodině v 7. – 8. Století.

  • Slované ve Vojvodině v 9. století, před dobytím Maďarů.

Region dobyli Maďarské knížectví (později Maďarské království ) v 10. století se v této oblasti začali usazovat Maďaři. Maďaři se usadili hlavně v severní části regionu, kde žili smíšeně se Slovany. Do konce 12. a počátku 13. století byl region osídlen hlavně Slovany, poté se etnické vztahy změnily ve prospěch Maďarů. Větší počet Maďarů se v regionu usadil od 13. století. Přítomnost Slovanů v této oblasti se ve 14. století opět zvýšila s příchodem mnoha Srbů z jihu. Během maďarské správy byla většina místních místních Slovanů Hungarized.[4] Zpočátku maďarským jazykem mluvili pouze rytíři a šlechta Maďarského království, později si jej osvojili i ostatní obyvatelé.[5] Podle názoru některých badatelů jsou dnes nemaďarizovaní potomci těchto místních Slovanů Šokci.[6]

Ačkoli Srbové byli součástí domorodého slovanského obyvatelstva na území Vojvodiny (zejména v Syrmii), zvyšuje se počet Srbové se začali usazovat od 14. století. Kvůli přítomnosti velkého srbského obyvatelstva bylo území dnešní Vojvodiny v mnoha historických záznamech a mapách, které byly napsány a nakresleny mezi 15. a 18. stoletím, pojmenováno Rascia (Raška, Srbsko ) a Malá Raška (Malé Srbsko). Viz také Rascians.

The Osmanská říše převzal kontrolu nad Vojvodinou v 16. století, což způsobilo obrovské vylidnění regionu. Většina Maďarů a mnoho místních Slovanů uprchlo z regionu a uteklo na sever. Většinu lidí, kteří v této oblasti odešli, tvořili Srbové, kteří se nyní převážně věnují zemědělství buď v osmanské vojenské službě.

Pod osmanskou politikou bylo v regionu nově usazeno mnoho Srbů. Během osmanské správy tvořili Srbové absolutní většinu populace Vojvodiny.[7] V té době byly vesnice osídleny výhradně Srby, zatímco města byla osídlena různými etnickými a náboženskými skupinami, zejména Muslimové a Srbové, ale také někteří Cincarové, Řekové, Židé a Romové.[8]

The Habsburská monarchie převzal kontrolu nad Vojvodinou mezi jinými zeměmi smlouvami Karlovci (1699) a Požarevac (1718). Po zavedení habsburské správy uprchlo muslimské obyvatelstvo z regionu. Někteří z těchto muslimských uprchlíků byli přesídleni do Bosny a Hercegoviny. Během správy Habsburgů se do regionu přistěhovalo mnoho nových srbských osadníků z Osmanské říše. V roce 1687 byly severní části regionu osídleny etnickými skupinami Bunjevci.

V průběhu 18. a 19. století se na území dnešní Vojvodiny usadilo také mnoho dalších nesrbských osadníků. Byli to hlavně Němci a Maďaři, ale také Rusíni, Slováci, Rumuni, a další. Z tohoto důvodu Srbové ztratila absolutní etnickou většinu v regionu a Vojvodina se stala jednou z etnicky nejrozmanitějších oblastí Evropy.

Přesto Srbové zůstali největší etnickou skupinou v regionu. Podle sčítání lidu z roku 1910 tvořili Srbové na území dnešní Vojvodiny 33,8% populace. Po Srbech byli nejpočetnějšími etnickými skupinami Maďaři (28,1%) a Němci (21,4%).

V roce 1918 Vojvodina se stal součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a do oblasti přišli noví srbští osadníci. V důsledku událostí druhé světové války odešla většina vojvodinských Němců (asi 200 000) z Vojvodiny společně s poraženou německou armádou.[9] Ti, kteří zůstali v regionu, byli posláni do místních komunistických zajateckých táborů. Po rozpuštění zajateckých táborů (v roce 1948) a vrácení jugoslávského občanství Němcům zbylé německé obyvatelstvo z ekonomických důvodů Jugoslávii opustilo.[10] Místo nich se v regionu usadili noví jihoslovanští kolonisté (Srbové, Černohorci, Makedonci, Chorvati atd.). Podle sčítání lidu v roce 1948 měli Srbové ve Vojvodině opět naprostou většinu (51%) a toto procento se při sčítání lidu v roce 2002 zvýšilo na 65%. Rovněž je zachován mnohonárodnostní charakter regionu.

  • Etno-náboženská situace v některých hlavních městech Vojvodiny během osmanské správy (16. – 17. Století)

  • Území s jihoslovanskou většinou mezi 16. a 18. stoletím (podle Jovan Cvijić a Dušan J. Popović )

  • Etnická mapa Bačka (1715 sčítání lidu)

  • Etnická mapa Bačka (1720 sčítání lidu)

  • Etnická mapa Banátu v roce 1743

  • Etnická mapa Banátu v roce 1774

Údaje o populaci z období maďarské správy

9. století

Když Maďaři dorazil do Střední Evropa (v 896), tato oblast byla osídlena výhradně Slované.[11]

15. století

V 15. století byla podle názoru různých badatelů dominantní jihoslovanská (srbská a chorvatská) populace v Syrmii a jižním Banátu, zatímco maďarská populace dominovala v Bačce a severním Banátu. Podle maďarského autora Károlye Kocsise mohlo v roce 1495 na dnešním území Vojvodiny žít 194 000 obyvatel.[12] Toto číslo bylo vypočítáno na základě práce Kubinyiho, A. (1966), který zpracoval údaje z daňového soupisu provedeného v roce 1495 Sigismundem Ernustem, kancléřem královské pokladnice. V oblasti bylo nalezeno asi 52 městských částí (civitas, oppidium) a 801 vesnic, kde podle Kocsise pravděpodobně tvořili většinu populace Maďaři. Podle tohoto pohledu počet obyvatel oblasti zahrnoval 148 000 (76,1%) Maďaři, 39,000 (20%) Srbové a 7 500 (3,9%) Chorvati.[13][14]Výpočet demografických údajů z tohoto časového období však lze popsat jako vágní a poněkud různorodé povahy,[15] kvůli nedostatku sčítání lidu, které by shromažďovalo komplexní etnické informace. V době registrace maďarské královské daně v roce 1495 byly z uvedených zdrojů vyvozeny závěry pro pravděpodobnou absolutní nebo relativní „etnickou“ většinu populace žijící v této oblasti prostřednictvím analýzy přímých odkazů „etnické povahy“, ve většině případů lingvistická analýza jmen daňových poplatníků a geografická jména.[16]

Údaje o populaci z období osmanské správy

Během osmanské správy (16. – 18. Století) měla oblast Vojvodiny absolutní srbskou většinu.[17]

Údaje o populaci z období habsburské správy

1690

V roce 1690 žilo ve Vojvodině asi 210 000 Srbů (kromě Srem).[18] V této době byla téměř celá populace regionu složena ze Srbů, včetně některých Šokců.[19]

1715

Podle rakouského sčítání lidu v roce 2006 Bačka od roku 1715, Srbové, Bunjevci, a Šokci zahrnoval 97,6% populace.[20]

1718–1720

Sčítání lidu z roku 1720 v Bačce zaznamenalo 72% Srbů a 22% Bunjevci a Šokci.[21] Po Passarowitzské smlouvě (1718) zaznamenal první sčítání Habsburků v Banátu asi 20 000 občanů, většinou Srbů.[22]

1787

Číslo%
CELKOVÝ476,018100.0
Srbové281,69059.2
Němci58,86612.4
Maďaři50,31610.6
Chorvati38,1618.0
Rumuni27,4365.8
Slováci9,7042.0
Rusíni3,8360.8
Romština1,600
Bulhaři400

1828

Číslo%
CELKOVÝ864,281100.0
Srbové442,92351.1
Němci142,65316.4
Maďaři130,91815.1
Chorvati67,6927.8
Rumuni46,6455.4
Slováci19,4642.2
Rusíni6,0680.7
Romština1,700
Bulhaři1,264

1840

Číslo%
CELKOVÝ912,754100.0
Srbové448,34149.1
Němci154,04716.9
Maďaři145,93016.0
Chorvati66,3627.3
Rumuni55,9846.1
Slováci22,9242.5
Rusíni7,3730.8
Romština1,900
Bulhaři686

1857

Číslo%
CELKOVÝ1,030,545100.0
Srbové417,83840.5
Němci217,51021.1
Maďaři202,18819.6
Rumuni65,3876.3
Chorvati60,6905.9
Slováci35,3283.4
Rusíni8,4520.8
Bulhaři2,160
Romština1,297

1880 sčítání lidu

Číslo%
CELKOVÝ1,172,729100.0
Srbové416,11635.5
Němci285,92024.4
Maďaři265,28722.6
Chorvati, Bunjevci & Šokci72,4866.2
Rumuni69,6685.9
Slováci43,3183.7
Rusíni & Ukrajinci9,2990.8
Ostatní10,6350.9

  • Jazyková struktura Vojvodiny podle sídel 1880–1884 (dnešní územní organizace)

  • Náboženská struktura Vojvodiny podle sídel 1880–1884 (dnešní územní organizace)

1890 sčítání lidu

Číslo%
CELKOVÝ1,331,143100.0
Srbové457,87334.4
Maďaři324,43024.4
Němci321,56324.2
Chorvati, Bunjevci & Šokci80,4046.0
Rumuni73,4925.5
Slováci49,8343.7
Rusíni & Ukrajinci11,0220.8
Ostatní12,5251.0

  • Etnická mapa Vojvodiny v roce 1867

  • Etnická mapa Vojvodiny v roce 1868

  • Etnická mapa Vojvodiny v roce 1876

  • Etnická mapa Vojvodiny v roce 1880

  • Etnická mapa Vojvodiny v roce 1892

  • Slované ve Vojvodině v roce 1900

1900 sčítání lidu

Číslo%
CELKOVÝ1,432,748100.0
Srbové483,17633.7
Maďaři378,63426.4
Němci336,43023.5
Chorvati, Bunjevci & Šokci80,9015.6
Rumuni74,7185.2
Slováci53,8323.8
Rusíni & Ukrajinci12,6630.9
Ostatní12,3940.9

1910 sčítání lidu

Číslo%
CELKOVÝ1,512,983100.0
Srbové510,18633.8
Maďaři424,55528.1
Němci323,77921.4
Rumuni75,2235.0
Slováci56,6893.7
Chorvati34,0892.3
Rusíni13,4790.9
Ostatní72,8044.8

Všimněte si, že jazykové údaje z tohoto sčítání nemusí odpovídat etnické struktuře v některých osadách (Nový Sad, Subotica, Zrenjanin atd.), Vzhledem k tomu, že maďarským jazykem mluvilo několik etnik (Maďaři, Židé, Bunjevci atd.) .

  • Jazyková struktura Vojvodiny podle sídel 1910. (současná územní organizace)

  • Náboženská struktura Vojvodiny podle sídel 1910. (dnešní územní organizace)

  • Jazyková struktura Vojvodiny podle sídel 1910.

  • Jazyková struktura Vojvodiny podle obcí 1910. (současná územní organizace)

  • Jazyková mapa Vojvodiny v roce 1910

  • Jazyková mapa Vojvodiny v roce 1911

  • Etnická mapa Vojvodiny v roce 1914

  • Etnická mapa Vojvodiny v roce 1917

  • Etnická mapa Vojvodiny v roce 1918, podle srbského geografa Jovana Cvijiće

Údaje o populaci z jugoslávského a srbského administrativního období

1921 sčítání lidu

Číslo%
CELKOVÝ1,528,238100.0
Srbové526,13434.7
Maďaři370,04024.4
Němci333,27222.0
Chorvati122,6848.1
Rumuni65,1974.3
Slováci58,2733.8
Rusíni13,6640.9
Ostatní25,1821.7

  • Jazyková mapa Vojvodiny (sčítání lidu 1921)

1931 sčítání lidu

Číslo%
CELKOVÝ1,624,158100
Srbové528,00033
Maďaři413,00026
Němci343,00021
Chorvati120,0007
Rumuni78,0005
Slováci & Češi67,0004
Rusíni21,0001
Židé21,0001
Ostatní37,0002

  • Jazyková mapa Vojvodiny (sčítání lidu 1931)

Sčítání lidu z roku 1941

Poznámka: Údaje o sčítání lidu z roku 1941 pro Bačku byly kombinovány s údaji o sčítání lidu z roku 1931 pro Banát a Srem.

Číslo%
CELKOVÝ1,636,367100.0
Srbové577,06735.3
Maďaři465,92028.5
Němci318,25919.4
Chorvati105,8106.5
Ostatní169,31110.3

Sčítání lidu z roku 1948

Číslo%
CELKOVÝ1,663,212100.0
Srbové841,24650.6
Maďaři428,93225.8
Chorvati134,2328.1
Slováci72,0324.3
Rumuni59,2633.6
Němci31,8211.9
Černohorci30,5891.9
Rusíni a Ukrajinci22,0831.3
Makedonci9,0900.5
Romština7,5850.4
Slovinci7,2230.4
Rusové5,1480.3
Češi3,9760.3
Bulhaři3,5010.2
etnických Jugoslávců1,0500.1
Ostatní5,4410.3

1953 sčítání lidu

Číslo%
CELKOVÝ1,699,545100.0
Srbové865,53850.9
Maďaři435,17925.6
Chorvati127,0277.5
Slováci71,1534.2
Rumuni57,2183.4
Černohorci30,5161.8
Rusíni23,0381.4
Makedonci11,6220.7
Ostatní78,2544.6

  • Etnická struktura Vojvodiny podle obcí 1953.

1961 sčítání lidu

Číslo%
CELKOVÝ1,854,965100.0
Srbové1,017,71354.9
Maďaři442,56023.9
Chorvati145,3417.8
Slováci73,8304.0
Rumuni57,2593.1
Černohorci34,7821.9
Rusíni23,0381.4
Makedonci11,6220.7
Ostatní83,4804.4

  • Etnická struktura Vojvodiny podle sídel 1961.

  • Podíl Srbů ve Vojvodině podle sídel 1961.

  • Podíl Maďarů ve Vojvodině podle sídel 1961.

  • Podíl Chorvatů ve Vojvodině podle osad 1961.

1971 sčítání lidu

Číslo%
CELKOVÝ1,952,533100.0
Srbové1,089,13255.8
Maďaři423,86621.7
Chorvati138,5617.1
Slováci72,7953.7
Rumuni52,9872.7
Černohorci36,4161.9
Rusíni20,1091.0
Makedonci16,5270.8
Němci7,2430.4
Ostatní94,8974.9

  • Etnická struktura Vojvodiny podle sídel 1971.

1981 sčítání lidu

Číslo%
CELKOVÝ2,034,772100.0
Srbové1,107,37554.4
Maďaři385,35618.9
Chorvati119,1575.9
Slováci69,5493.4
Rumuni47,2892.3
Černohorci43,3042.1
Rusíni & Ukrajinci24,3061.2
Němci3,8080.2
Ostatní234,62811.6

  • Etnická struktura Vojvodiny podle sídel 1981.

  • Podíl Černohorců ve Vojvodině podle sídel 1981.

1991 sčítání lidu

Číslo%
CELKOVÝ2,012,517100.0
Srbové1,151,35357.2
Maďaři340,94616.9
etnických Jugoslávců168,8598.4
Chorvati74,2263.7
Slováci63,9413.2
Černohorci44,7212.2
Rumuni38,8321.9
Romština24,8951.2
Bunjevci21,5521.1
Rusíni17,8890.9
Makedonci16,6410.8
etnických muslimů6,0790.3
Albánci2,9590.2
Slovinci2,5630.1
Ukrajinci2,0570.1
Šokci1,8660.1
Ostatní33,1401.7

  • Etnická struktura Vojvodiny podle sídel 1991.

  • Náboženská struktura Vojvodiny podle sídel 1991.

  • Podíl pravoslavných ve Vojvodině podle osad 1991.

  • Podíl katolíků ve Vojvodině na osídlení 1991.

  • Podíl protestantů ve Vojvodině podle osad 1991.

2002 sčítání lidu

Číslo%
CELKOVÝ2,031,992100.00
Srbové1,321,80765.05
Maďaři290,20714.28
Slováci56,6372.79
Chorvati56,5462.78
etnických Jugoslávců49,8812.45
Černohorci35,5131.75
Rumuni30,4191.50
Romština29,0571.43
Bunjevci19,7660.97
Rusíni15,6260.77
Makedonci11,7850.58
Ukrajinci4,6350.23
etnických muslimů3,6340.18
Němci3,1540.16
Slovinci2,0050.10
Albánci1,6950.08
Bulhaři1,6580.08
Češi1,6480.08
Rusové9400.05
Gorani6060.03
Bosňané4170.02
Vlachs1010.00
Ostatní5,3110.26
Regionální identita10,1540.50
Nehlášené55,0162.71
Neznámý23,7741.17

  • Etnická struktura Vojvodiny podle sídel 2002.

  • Etnická struktura Vojvodiny podle sídel 2002.

  • Etnická struktura Vojvodiny podle sídel 2002.

  • Podíl Srbů ve Vojvodině podle sídel 2002.

  • Podíl Maďarů ve Vojvodině podle sídel 2002.

  • Podíl Slováků ve Vojvodině podle sídel 2002.

  • Podíl Rumunů ve Vojvodině podle sídel 2002.

  • Slováci, Rusíni a Češi ve Vojvodině 2002.

  • Černohorci, Bunjevci a Chorvati ve Vojvodině 2002.

  • Etnická struktura Vojvodiny podle obcí 2002.

  • Podíl Srbů ve Vojvodině podle obcí 2002.

  • Podíl Maďarů ve Vojvodině podle obcí 2002.

  • Jazyková struktura Vojvodiny podle obcí 2002.

  • Náboženská struktura Vojvodiny podle obcí 2002.

Sčítání 2011

Číslo%
CELKOVÝ1,931,809100.00
Srbové1,289,63566.76
Maďaři251,13613.00
Slováci50,3212.60
Chorvati47,0332.43
Romština42,3912.19
Rumuni25,4101.32
Černohorci22,1411.15
Bunjevci16,4690.85
Rusíni13,9280.72
Makedonci10,3920.54
Ukrajinci4,2020.22
etnických muslimů3,3600.17
Němci3,2720.17
Albánci2,2510.12
Slovinci1,8150.09
Bulhaři1,4890.08
Gorani1,1790.06
Rusové1,1730.06
Bosňané7800.04
Vlachs1700.01
etnických Jugoslávců12,1760.63
Ostatní6,7100.35
Regionální identita28,5671.48
Nehlášené81,0184.19
Neznámý14,7910.77

[23]

  • Etnická struktura Vojvodiny podle obcí 2011.

  • Etnická struktura Vojvodiny podle obcí v roce 2011.

  • Podíl Srbů ve Vojvodině podle obcí 2011.

  • Podíl Maďarů ve Vojvodině podle obcí 2011.

  • Náboženská struktura Vojvodiny podle obcí 2011.

  • Náboženská struktura Vojvodiny podle obcí v roce 2011.

  • Jazyková struktura Vojvodiny podle obcí 2011.

  • Jazyková struktura Vojvodiny podle obcí v roce 2011.

Budoucí demografické trendy

Obecným demografickým trendem ve Vojvodině je přirozený pokles počtu obyvatel. Podle sčítání lidu z roku 2011 byl průměrný věk obyvatel provincie 41,8. Už od roku 1989 zaznamenala Vojvodina negativní přirozený růst, včetně všech etnických skupin. Navzdory tomu počet etnických Srbů v provincii roste v důsledku neustálého přistěhovalectví Srbů z jiných částí Srbska i Srbů z Republika srbská a části Chorvatska sousedící se Srbskem. Očekává se, že do sčítání lidu do roku 2021 se Srbové stanou relativní většinou v obcích Bečej a Čoka i v samotném městě Subotica.

Viz také

Reference

  1. ^ Trajan Stojanović, Balkanska civilizacija, Bělehrad, 1995, strana 103.
  2. ^ Dr. Drago Njegovan, Prisajedinjenje Vojvodine Srbiji, Novi Sad, 2004.
  3. ^ Dr. Jovan Radonić, Srbija i Ugarska u srednjem věku, zbornik Vojvodina, knjiga I, PROMETEJ, Novi Sad, 2008, strana 129.
  4. ^ Piotr Eberhardt, Etnické skupiny a populační změny ve střední a východní Evropě dvacátého století: historie, data a analýza, ME Sharpe, 2003, strana 266.
  5. ^ Piotr Eberhardt, Etnické skupiny a populační změny ve střední a východní Evropě dvacátého století: historie, data a analýzy, M.E. Sharpe, 2003, strana 266.
  6. ^ Mile Nedeljković, Leksikon naroda sveta, Beograd, 2001.
  7. ^ Károly Kocsis, Eszter Kocsisné Hodosi, Etnická geografie maďarských menšin v Karpatské kotlině, Simon Publications LLC, 1998, strana 155.
  8. ^ Dr. Dušan J. Popović, Srbi u Vojvodini, knjiga I, Novi Sad, 1990, strana 212.
  9. ^ Dragomir Jankov, Vojvodina - propadanje jednog regiona, Novi Sad, 2004, strana 76.
  10. ^ Nenad Stefanović, Jedan svět na Dunavu, Bělehrad, 2003, strany 174–176.
  11. ^ Dr. Jovan Radonić, Srbija i Ugarska u srednjem věku, zbornik Vojvodina, knjiga I, PROMETEJ, Novi Sad, 2008, strana 129.
  12. ^ http://www.mtafki.hu/konyvtar/kiadv/etnika/ethnicMAP/005_session_e.html
  13. ^ Hajnalka Bánszki: Népösszeírások, népszámlálások és statisztikák (sčítání a statistika), Historie sčítání v Maďarsku
  14. ^ Károly Kocsis (DSc, University of Miskolc ) – Zsolt Bottlik (PhD, Budapešťská univerzita ) – Patrik Tátrai: Etnikai térfolyamatok a Kárpát-medence határon túli régióiban, Magyar Tudományos Akadémia (Maďarská akademie věd ) - Földrajtudományi Kutatóintézet (Akademie geografických studií); Budapešť; 2006 .; ISBN  963-9545-10-4, CD Atlas
  15. ^ http://www.mtafki.hu/konyvtar/kiadv/etnika/ethnicMAP/005_session_e.html
  16. ^ http://www.mtafki.hu/konyvtar/kiadv/etnika/ethnicMAP/005_session_e.html
  17. ^ Károly Kocsis, Eszter Kocsisné Hodosi, Etnická geografie maďarských menšin v Karpatské kotlině, Simon Publications LLC, 1998, strana 155.
  18. ^ Dr. Dušan J. Popović, Srbi u Vojvodini, knjiga 2, Novi Sad, 1990, strana 26.
  19. ^ Dr. Dušan J. Popović, Srbi u Vojvodini, knjiga 2, Novi Sad, 1990, strana 27.
  20. ^ http://hic.hr/books/seeurope/011e-bognar.htm
  21. ^ Jovan Pejin, Velikomađarski kapric, Zrenjanin, 2007, strana 28.
  22. ^ Milan Tutorov, Banatska rapsodija, Novi Sad, 2001, strana 261.
  23. ^ Попис становништва, домаћинстава и станова 2011. у Републици Србији / 2011 Sčítání lidu, domácností a bytů v Republice Srbsko, Bělehrad, 2012

Zdroje

Další čtení

externí odkazy