Oddělení Kolumbie - Departments of Colombia

Okres hlavního města a kolumbijské regiony ; Distrito Capital y los Departamentos de Colombia (španělština )
Kategorie	Jednotný stát
Umístění	Kolumbijská republika
Číslo	32 oddělení; 1 Okres hlavního města
Populace	(Pouze oddělení):40,797 (Vaupés ) – 6,407,102 (Antioquia )
Oblasti	(Pouze oddělení): 50 km2 (19,3 čtverečních mil) (San Andrés ) - 109 665,0 km2 (42 341,89 čtverečních mil) (Amazonas )
Vláda	Vláda ministerstva, Národní vláda
Pododdělení	Provincie, obec

Kolumbie je unitární republika složený ze třiceti dvou regionech (španělština: departamentos, zpívat. odlet ) a a Okres hlavního města (Distrito Capital ).^[1] Každý region má guvernéra (gobernador) a shromáždění (Asamblea Departamental), volený lidovým hlasováním na čtyřleté období. Guvernér nemůže být znovu zvolen v po sobě jdoucích obdobích. Regiony jsou členění podle zemí a je jim zaručena určitá míra autonomie.

Regiony jsou tvořeny seskupením obcí (municipios, zpívat. Municipio ). V čele městské správy je starosta (Alcalde) a spravuje a obecní rada (obecní concejo), oba jsou voleni na čtyřletá období.

Některé regiony mají členění nad úrovní obcí, běžně známé jako provincie.

Graf regionů

Každá z oblastí Kolumbie na mapě níže odkazuje na odpovídající článek. Jsou zde také představeni současní guvernéři ve funkcích čtyřletých období od roku 2015 do roku 2019, spolu s příslušnou politickou stranou nebo koalicí.

ID	Kraj	Guvernér	Strana	Hlavní město	Plocha (km²)	Populace	Založeno
00	Okres hlavního města	Claudia López Hernández	Zelená	Bogotá	1,587	7,412,566	1538
01	Amazonas	Jesús Galindo Cedeño	Coalición 'Juntos por el Amazonas'	Leticia	109,665	76,589	1991
02	Antioquia	Aníbal Gaviria	Coalición 'Es el Momento de Antioquia'	Medellín	63,612	6,407,102	1826
03	Arauca	José Facundo Castillo	Coalición 'Unidos por Arauca'	Arauca	23,818	262,174	1991
04	Atlántico	Elsa Noguera	Coalición 'La Clave es la Gente'	Barranquilla	3,388	2,535,517	1910
05	Bolívar	Vicente Antonio Blel	Konzervativní	Cartagena	25,978	2,070,110	1857
06	Boyacá	Ramiro Barragán Adame	Zelená	Tunja	23,189	1,217,376	1539
07	Caldas	Luis Carlos Velásquez	Coalición 'Unidos por Caldas'	Manizales	7,888	998,255	1905
08	Caquetá	Arnulfo Gasca Trujillo	Konzervativní	Florencie	88,965	401,849	1982
09	Casanare	Salomón Andrés Sanabria	CD	Yopal	44,640	420,504	1991
10	Cauca	Elías Larrahondo Carabalí	Coalición 'Porque Sí es Posible'	Popayán	29,308	1,464,488	1857
11	Cesar	Luis Alberto Monsalvo Gnecco	Coalición 'Alianza por el Cesar'	Valledupar	22,905	1,200,574	1967
12	Chocó	Ariel Palacios Calderón	Coalición 'Generando Confianza por un Mejor Chocó'	Quibdó	46,530	534,826	1947
13	Córdoba	Orlando David Benítez	Liberální	Montería	25,020	1,784,783	1952
14	Cundinamarca	Nicolás García Bustos	Coalición 'Gran Cundinamarca'	Bogotá	24,210	2,919,060	1857
15	Guainía	Juan Carlos Iral Gómez	De La U	Inirida	72,238	48,114	1963
16	Guaviare	Heydeer Yovanny Palacio	ČR	San José del Guaviare	53,460	82,767	1991
17	Huila	Luis Enrique Dussán	Coalición 'Huila Crece'	Neiva	19,890	1,100,386	1905
18	La Guajira	Nemesio Roys Garzón	Coalición 'Un Cambio por La Guajira'	Riohacha	20,848	880,560	1965
19	Magdaléna	Carlos Caicedo	G.S.C. Fuerza Ciudadana - Magdalena	Santa Marta	23,188	1,341,746	1824
20	Meta	Juan Guillermo Zuluaga	De La U	Villavicencio	85,635	1,039,722	1960
21	Nariño	Jhon Alexander Rojas	Coalición 'Mi Nariño'	Pasto	33,268	1,630,592	1904
22	Norte de Santander	Silvano Serrano Guerrero	Konzervativní	Cúcuta	21,658	1,491,689	1910
23	Putumayo	Buanerges Rosero	Coalición 'Así es el Putumayo, Tierra de Paz'	Mocoa	24,885	348,182	1991
24	Quindío	Roberto Jairo Jaramillo	Liberální	Arménie	1,845	539,904	1966
25	Risaralda	Sigifredo Salazar Osorio	Konzervativní	Pereira	4,140	943,401	1966
26	San Andrés y Providencia	Everth Julio Hawkins	Coalición 'Todos por un Nuevo Comienzo'	San Andrés	52	61,280	1991
27	Santander	Mauricio Aguilar	Coalición 'Siempre Santander'	Bucaramanga	30,537	2,184,837	1857
28	Sucre	Héctor Olimpo Espinosa	Liberální	Od té doby	10,917	904,863	1966
29	Tolima	José Ricardo Orozco	Konzervativní	Ibagué	23,562	1,330,187	1886
30	Valle del Cauca	Clara Luz Roldán	Coalición 'Todos por el Valle del Cauca'	Cali	22,140	4,475,886	1910
31	Vaupés	Elícer Pérez	CD	Mitú	54,135	40,797	1991
32	Vichada	Álvaro Arley León	Coalición 'Álvaro León Sabe Como Es'	Puerto Carreño	100,242	107,808	1991

Territorios indígenas

Domorodá území jsou na třetí úrovni správního rozdělení v Kolumbii, stejně jako obce. Domorodá území jsou vytvářena dohodou mezi vládou a domorodými komunitami. V případech, kdy domorodá území pokrývají více než jedno oddělení nebo obec, je místní správa společně s domorodými radami spravuje, jak je stanoveno v článcích 329 a 330 Kolumbijská ústava z roku 1991. Také domorodá území mohou dosáhnout místního autonomie pokud splňují požadavky zákona.

Článek 329 ústavy z roku 1991 uznává kolektivní domorodé vlastnictví domorodých území a opakování, která jsou nezcizitelná. Zákon 160 z roku 1994 vytvořil národní systém agrární reformy a rozvoje venkova Campesino a nahradil zákon 135 z roku 1961 o agrární sociální reformě; stanoví a stanoví funkce INCORA, jednou z nejdůležitějších je deklarovat, která území získají status domorodé ochrany a jaké rozšíření stávajících bude povoleno. Dekret 2164 z roku 1995 vykládá zákon 160 z roku 1994, který mimo jiné stanoví právní definici původních území.^[2]

Domorodá území v Kolumbii jsou většinou v departementech Amazonas, Cauca, La Guajira, Guaviare a Vaupés.^[1]

Dějiny

República de la Gran Kolumbie

Když byla poprvé založena v roce 1819, República de la Gran Kolumbie měl tři oddělení. Venezuela, Cundinamarca (nyní Kolumbie) a Quito (nyní Ekvádor).^[3] V roce 1824 bylo Distrito del Centro (z něhož se stala Kolumbie) rozděleno do pěti oddělení a dále rozděleno do sedmnácti provincií. Jedno oddělení, Oddělení Istmo, skládající se ze dvou provincií, se později stala Panama.^[4]

República de la Nueva Granada

Rozpuštěním Gran Kolumbie v roce 1826 revolucí v Morrocoyes (La Cosiata), Nová Granada si ponechala svých 17 provincií. V roce 1832 byly vytvořeny provincie Vélez a Barbacoas a v roce 1835 byly přidány provincie Buenaventura a Pasto. V roce 1843 byly vytvořeny ty z Cauca, Mompós a Túquerres. V tuto chvíli jsou kantony (kantony) a byly vytvořeny farní obvody, které poskytly základ dnešním obcím.^[4]^[5]

Do roku 1853 se počet provincií zvýšil na třicet šest, a to: Antioquia, Azuero, Barbacoas, Bogotá, Buenaventura, Cartagena, Casanare, Cauca, Chiriquí, Chocó, Córdova, Cundinamarca, García Rovira, Mariquita, Medellín, Mompós, Neiva, Ocaña, Pamplona, Panamá, Pasto, Popayán, Riohacha, Sabanilla, Santa Marta, Santander, Socorro, Soto, Tequendama, Tunja, Tundama, Túquerres, Valle de Upar, Veraguas, Vélez a Zipaquirá.^[5] Nová ústava z roku 1853 však zavedla federalismus, který vedl ke konsolidaci provincií do států. V roce 1858 byl tento proces dokončen a výsledkem bylo osm federálních států: Panamá byla založena v roce 1855, Antioquia v roce 1856, Santander v květnu 1857 a Bolívar, Boyacá, Cauca, Cundinamarca a Magdalena byly vytvořeny v červnu 1858. V roce 1861 vzniklo konečný federální stát Tolima.^[6]

República de Colombia

The Kolumbijská ústava z roku 1886 převedl státy Kolumbie do oddělení, přičemž prezidenti států byli přejmenováni na guvernéry. Státy vytvořily následující původní oddělení:

Galerie map

Oddělení Kolumbie s obcí
Mapa s očíslovanými odděleními
Oddělení Kolumbie se jmény
Politická mapa Kolumbie
Topografie Kolumbie, velmi variabilní podle oddělení

Viz také

Reference

^ ^A ^b „Division Política de Colombia“ (ve španělštině). Portál ColombiaYA.com. Archivovány od originál dne 10. března 2009.
^ Vyhláška 2164 z roku 1995 stanoví: „Reserva Indígena. Es un globo de terreno baldío ocupado por una o varias comunidades indígenas que fué delimitado y legalmente asignado por el INCORA a aquellas para que ejerzan en él los derechos de uso y usufructo con exclusiveión de excerión rezervované indigenní konstituční tierras comunales de grupos etétcos, para los fines previstos en el artículo 63 de Constitución Política y la ley 21. de 1991. […] Territorios Indigenas. Son las áreas poseidas en forma regular y permanente por una comunidad, parcialidad o grupo indígena y aquellas que, aunque no se encuentren poseidas en esa forma, constituyen el ámbito tradicional de sus actividades sociales, económicas y kultúres. "Art. 21: „Los resguardos son una institución legal y sociopolítica de carácter especial, conformada por una o más comunidades indígenas, que con un título de propiedad colectiva que goza de las garantías de la propiedad privada, poseen su Territorio y se rigen para el manejo de éste y su vida interna por una organización autónoma amparada por el fuero indígena y su sistema normativo propio. "
^ Guhl Nannetti, Ernesto (1991). „Capítulo XII: División Política de la Gran Colombia“. Las fronteras políticas y los límites naturales: escritos geograficos [Politické hranice a jejich přirozené limity: Geografické spisy] (ve španělštině). Bogotá: Fondo FEN. ISBN 978-958-9129-22-7.
^ ^A ^b Aguilera Peña, Mario (leden 2002). „División política administrativa de Colombia“. Pověření Historia (ve španělštině). Bogotá: Banco de la República. Archivováno z původního dne 16. února 2011.
^ ^A ^b Oficina Nacional de Estadística (Úřad pro národní statistiku) (1876). „Estadística de Colombia“ [Kolumbijská statistika] (PDF) (ve španělštině). Bogotá: Oficina Nacional de Estadística. Citováno 23. listopadu 2016.^{[trvalý mrtvý odkaz ]}
^ Domínguez, Camilo; Chaparro, Jeffer; Gómez, Carla (2006). „Construcción y deconstrucción teritoriální del Caribe Colombiano durante el siglo XIX“. Scripta Nova (Revista Electrónica de Geografía y Ciencias Sociales). 10 (218 (75)).

externí odkazy

(francouzsky) Seznam guvernérů kolumbijského ministerstva
„Departments of Colombia“. Statoidy.

[Portal-Co-1] A ^b „Division Política de Colombia“ (ve španělštině). Portál ColombiaYA.com. Archivovány od originál dne 10. března 2009.

[2] Vyhláška 2164 z roku 1995 stanoví: „Reserva Indígena. Es un globo de terreno baldío ocupado por una o varias comunidades indígenas que fué delimitado y legalmente asignado por el INCORA a aquellas para que ejerzan en él los derechos de uso y usufructo con exclusiveión de excerión rezervované indigenní konstituční tierras comunales de grupos etétcos, para los fines previstos en el artículo 63 de Constitución Política y la ley 21. de 1991. […] Territorios Indigenas. Son las áreas poseidas en forma regular y permanente por una comunidad, parcialidad o grupo indígena y aquellas que, aunque no se encuentren poseidas en esa forma, constituyen el ámbito tradicional de sus actividades sociales, económicas y kultúres. "Art. 21: „Los resguardos son una institución legal y sociopolítica de carácter especial, conformada por una o más comunidades indígenas, que con un título de propiedad colectiva que goza de las garantías de la propiedad privada, poseen su Territorio y se rigen para el manejo de éste y su vida interna por una organización autónoma amparada por el fuero indígena y su sistema normativo propio. "

[Guhl-3] Guhl Nannetti, Ernesto (1991). „Capítulo XII: División Política de la Gran Colombia“. Las fronteras políticas y los límites naturales: escritos geograficos [Politické hranice a jejich přirozené limity: Geografické spisy] (ve španělštině). Bogotá: Fondo FEN. ISBN 978-958-9129-22-7.

[Aguilera-Pena-4] A ^b Aguilera Peña, Mario (leden 2002). „División política administrativa de Colombia“. Pověření Historia (ve španělštině). Bogotá: Banco de la República. Archivováno z původního dne 16. února 2011.

[Estadística-5] A ^b Oficina Nacional de Estadística (Úřad pro národní statistiku) (1876). „Estadística de Colombia“ [Kolumbijská statistika] (PDF) (ve španělštině). Bogotá: Oficina Nacional de Estadística. Citováno 23. listopadu 2016.^{[trvalý mrtvý odkaz ]}

[Domínguez-6] Domínguez, Camilo; Chaparro, Jeffer; Gómez, Carla (2006). „Construcción y deconstrucción teritoriální del Caribe Colombiano durante el siglo XIX“. Scripta Nova (Revista Electrónica de Geografía y Ciencias Sociales). 10 (218 (75)).

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]