Pravidla přepisu arabštiny Bikdash - Bikdash Arabic Transliteration Rules

Soubor pravidel pro romanizace arabštiny který je vysoce fonetický, téměř individuální, a jako modifikátory používá pouze dva speciální znaky, jmenovitě spojovník a apostrof. Tato norma také zahrnuje pravidla pro diacritizaci, včetně tanwiin.

Tento přepis schéma lze považovat za kompromis mezi Qalam přepis a Přepis Buckwalter. Reprezentuje souhlásky s jedním písmenem a případně apostrofem (nebo jednoduchou uvozovkou) jako modifikátorem a používá jednu nebo několik latinských samohlásek k vyjádření krátkých a dlouhých arabských samohlásek. Usiluje o minimálnost i fonetickou expresivitu. Nerozlišuje mezi různými tvary hamza protože předpokládá, že softwarová implementace může vyřešit rozdíly pomocí standardních pravidel pravopisu v arabštině ar: إملاء.

Poznámka: Arabská slova v tomto článku jsou psána pomocí pravidel přepisu arabštiny Bikdash.

Hlavní zásady

Pravidla byla navržena s ohledem na následující zásady [1]:

Velká a malá písmena stejného anglického písmena obecně představují různé zvuky nebo různá arabská písmena. Obecně jsou velká písmena důraznými verzemi malých písmen, ať už samohlásek nebo souhlásek.
Arabské písmo by mělo být odvoditelné z jeho přepisu jednoznačně a bez nutného pochopení významu arabského textu. Zadní strana by měla být také možná, když je arabské písmo plně diacritized nebo samohlásky (tj. muxakkal s kasrah, fatHat ', Dammat', xaddat ', tanwiin a další Harakaat.). BATR musí být vysoce kvalitní, aby umožňoval zápis Korán nebo arabská poezie přesně.
BATR by měl být vysoce fonetický v tom smyslu, že osoba bez znalosti arabštiny by měla být schopna číst a vyslovovat arabský text s „přiměřenou“ přesností. Když jsou vysvětleny principy BATR, tato osoba by měla být schopna aproximovat zvuk arabského textu s vysokou přesností.
Dlouhé samohlásky Klasická arabština jsou reprezentovány zdvojenými symboly: ii, aa, a U u, a i, A, a u představují krátké verze (kasrah, fatHat ', Dammat'). Obecně platí, že kombinace samohlásek mohou vyjadřovat různé samohlásky nebo intonace včetně lidový nebo hovorový nebo jiné nestandardní samohlásky. Například, ai představuje Egyptský dialekt samohláska dovnitř mdloby? (ve smyslu „kde?“).
Pokud lze lidové arabské slovo vyslovit, vyslovit nebo napsat v několika formách, z nichž jedna souhlasí s klasickou arabštinou, je přijata tato druhá forma.

Transliterační tabulky

Arabská písmena	ا	ب	ت	ث	ج	ح	خ	د	ذ	ر	ز	س	ش	ص	ض	ط	ظ	ع	غ	ف	ق	ك	ل	م	ن	ه	و	ي / ى^[1]
DIN 31635	ʾ / A	b	t	ṯ	ǧ	ḥ	ḫ	d	ḏ	r	z	s	š	ṣ	ḍ	ṭ	ẓ	ʿ	G	F	q	k	l	m	n	h	w / ū	y / ī
Buckwalter	A			proti	j	H	X		*				$	S	D	T	Z	E	G								w	y
Qalam	'/ aa			th			kh		dh				sh					`	gh								w	y
BATR	A / aa			C			K.		z '				X					E	G								w / uu	y / ii
IPA (MSA )	ʔ, A	b	t	θ	dʒ ɡ ʒ	ħ	X	d	ð	r	z	s	ʃ	sˤ	dˤ	tˤ	ðˤ zˤ	ʕ	ɣ	F	q	k	l	m	n	h	w, uː	j, iː

hamza je vždy reprezentován E. Správný pravopisný tvar lze odvodit ze standardních pravidel pravopisu, když je slovo plně samohláskované. To je v rozporu s Přepis Buckwalter kde je potřeba několik symbolů; např., hamza na alif je reprezentováno> while hamza na waaw je reprezentován &.

ealif: Obecně, ealif je reprezentován aa nebo A. The ealif Al-waSl je reprezentován eo zatímco ealif maqSuurat ' je reprezentován aaa.

Harakaat

fatHat ': a
Dammat ': u
kasrat ': i
fatHatayn: aN
Dammatayn: uN
kasratayn: iN
shaddat ' nebo xaddat ' je reprezentováno opakovaným písmenem
sukun: Ó nebo -Ó-
taae marbuuTat ': t'
taTwiil:_

Poznámky

^ V Egyptě, Súdánu a někdy i v jiných regionech je konečná podoba vždy ى (bez teček).

externí odkazy

[1] V Egyptě, Súdánu a někdy i v jiných regionech je konečná podoba vždy ى (bez teček).

[1]