Výčet australských domorodců - Australian Aboriginal enumeration - Wikipedia

The Australský domorodý počítací systém byl použit k odesílání zpráv na zprávy se drží do sousedních klanů, aby je varovali nebo je pozvali, potvrzení, souboje a míčové hry. Čísla mohla objasnit den, kdy se schůzka měla konat (v několika „měsících“) a kde (počet vzdálených táborů). Posel by měl zprávu „v ústech“, která by šla spolu se zprávou.

Běžná mylná představa mezi neaboriginci je, že domorodci neměli způsob, jak počítat za dva nebo tři. Nicméně, Alfred Howitt, který studoval národy jihovýchodní Austrálie, to vyvrátil na konci devatenáctého století, ačkoli mýtus pokračuje v oběhu dodnes.

Níže uvedené systémy jsou systémy Wurundjeri (Howitt jim říkal podle jejich jazyka, Woiwurung ) a Wotjoballum. Howitt napsal, že to bylo běžné u téměř všech národů, se kterými se na jihovýchodě setkal: „Jeho výskyt u těchto kmenů naznačuje, že to musel být obecný značný podíl Victoria.“ Jak je vidět v následujících tabulkách, názvy čísel vycházely z částí těla, jejichž jména byla metaforická a často docela poetická:

Systém počítání wotjoballum

Domorodé jménodoslovný překladpřekladčíslo
Giti mŭnyamalá rukamalíček1
Gaiŭp mŭnyaz gaiŭp = jedna, mŭnya = rukaprsteníček2
Marŭng mŭnyaz Marung = pouštní borovice (Callitris verrucosa ).
(tj. prostředníček je delší než ostatní,
protože pouštní borovice je vyšší než jiné stromy
v zemi Wotjo.)		prostřední prst3
Yolop-yolop mŭnyaz yolop = mířit nebo mířit
ukazováček4
Bap mŭnyaz Bap = matkapalec5
Dart gŭrz šipka = dutina a gur = předloktívnitřek loketního kloubu6
Boibŭnmalý otok
(tj. otok flexoru
svaly předloktí)		předloktí7
Bun-dartiprohlubeň, odkazující na prohlubeň vnitřku
loketní kloub		uvnitř lokte8
Gengen dartchŭkz gengen = uvázat a dartchuk = horní část paže.
Toto jméno je dáno také pásku vačice
kůže, která se nosí kolem paže.		biceps9
Borporŭngbod ramene10
Jarak - tykvičkoz jarak = rákos, a tykev = krk,
(tj. je to místo, kde se nosí náhrdelník z rákosu.)		hrdlo11
Nerŭp wrembŭlz nerŭp = zadek nebo základna čehokoli,
a wrembŭl= ucho		ušní lalůček12
Wŭrt wrembŭl ''z wŭrt = nad a také za,
a wrembŭl = ucho		ta část právě výše
a za uchem		13
Doke dokez doka = pohybovat se14
Det dettvrdýtemeno hlavy15

Všimněte si, že obě čísla 6 a 8 zde vypadají, že jsou reprezentována loktem. Možná si špatně vyložilo zápěstí v překladu 6, protože 7 je předloktí.

Jiné jazyky

Jazyk012345678910
Anindilyakwa[1]úžasněambilyumaabiyakarbiyaabiyarbuwaamangbalaememberrkwa
Gumulgal[1]uraponukasarukasar-uraponukasar-ukasarukasar-ukasar-uraponukasar-ukasar-ukasar
Gurindji[2]yoowarnigarndiwirringa-rloo-doo
Kokata[1]kumakuttharakabuwimaNgeria
Kunwinjku[1]na-kudjibokendanjbikkunkarrngbakmengkunbidkudjikunbidboken
Ngaanyatjarra[3]kutjakutjarramarnkurrakutjarra-kutjarrakutjarra-marnkurra
Nunggubuyu[1]anyjabugijwulawawulanybajwulalwulalmarang-anyjabugijmarang-anyjabugij wulamarang-anyjabugij marang-anyjabugij
Tiwi[1]NatingaJirarajiraterimajatapintapunginingitawamutirara
Wangko[1]kujakujarrakujarra kujukujarrakujarramarakujumarakujarra
Yolngu[1]wangganymarrma 'lurrkunmarrma 'marrma'gong wanganygong marrma '

V jazyce Yorta Yorta, iyung = 1, bultjubul = 2, bultjubul iyung = 3, bultjubul bultjubul = 4, bultjubul bultjubul iyung = 5, bultjubul biyin-n = 10 (2 ruce)[4]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E F G h John Harris, Australská domorodá a ostrovanská matematika, Australian Aboriginal Studies, 1987.
  2. ^ William B. McGregor, (2013). Jazyky Kimberley v západní Austrálii, Routledge. ISBN  9781134396023
  3. ^ Stephanie Fryer-Smith, (2002). Aboriginal Benchbook pro západní australské soudy Archivováno 12. 10. 2013 v Wayback Machine, Australian Institute of Justic Administration Incorporated. ISBN  1875527427
  4. ^ „Yorta Yorta Language Heritage Dictionary“, Heather Bowe, Lois Peeler, Sharon Atkinson, autorská práva 1997, Hawker Brownlow Education, 2005.

Bibliografie

  • „Poznámky k australským zprávám a poselům“, AW Howitt, FGS, Journal of the Anthropological Institute, str. 317–8, Londýn, 1889, dotisk Ngarak Press, 1998, ISBN  1-875254-25-0