Rozlišení Anandpur Sahib - Anandpur Sahib Resolution
The Rozlišení Anandpur Sahib bylo prohlášení se seznamem požadavků politické strany Panjab, Shiromani Akali Dal, v roce 1973.[1]
Prezentace v roce 1973
Po funkčním období hlavních ministrů Gurnam Singh v Paňdžábu, nově vymezeném v roce 1966, dokázali sikhové, zastoupení jejich přední politickou stranou, Shiromani Akali Dal, obsadit pouze jedno křeslo ve volbách do indického parlamentu v roce 1971 ze 13 křesel v Pandžábu. V pandžábském shromáždění po březnu 1972 volby do Paňdžábu, jejich počet byl snížen na 24 křesel ze 117 a vláda Paňdžábu přešla do rukou Kongresové strany s Giani Zail Singh jako hlavní ministr.
Po této porážce Akali Dal dne 11. prosince 1972 jmenoval podvýbor, který se zamýšlel nad situací a znovu zopakoval a objasnil párty platforma.[2] Dvanáctičlenný výbor se skládal z Surjit Singh Barnala, Gurcharan Singh Tohra, Jiwan Singh Umranangal, Gurmeet Singh, Dr. Bhagat Singh, Balwant Singh, Gian Singh Rarewala Amar Singh Ambalavi, Prem Singh Lalpura, Jaswinder Singh Brar Bhag Singh a generálmajor Gurbakhsh Singh z Badhani.[2] První schůze podvýboru se konala v Amritsaru. Místo konání se poté přesunulo do Chandigarh kde výbor dokončil svůj úkol na deseti po sobě jdoucích schůzích.[2] Poradce byl k dispozici podvýboru Sirdar Kapur Singh, jehož dojem byl nesen návrhem vycházejícím z jeho úvah. Dokument byl jednomyslně přijat pracovním výborem Shiromani Akali Dal na schůzi konané v Anandpur Sahib ve dnech 16. – 17. října 1973 a začalo být známé jako rezoluce Anandpur Sahib. Byla schválena v podobě řady rezolucí na 18. celoindické akálské konferenci Shiromani Akali Dal v Ludhianě ve dnech 28. – 29. Října 1978.[2]
Usnesení zahrnovalo jak náboženské, tak politické otázky. Požádal o uznání sikhismu jako náboženství odděleného od hinduismu. Rovněž požadoval, aby byla moc obecně přenesena z ústředních na státní vlády,[3] a více autonomie do Paňdžábu.[4]
1980
Navzdory rezoluci deklarující své cíle v kontextu státu a ponechávajícím pravomoci zahraničních vztahů, obrany, měny a obecné komunikace podléhat jurisdikci ústřední vláda, Indira Gandhi, vůdce soupeře Akali Dal Kongres, považoval rezoluci Anandpur Sahib za a separatistický dokument.[5]
Dokument se dostal do popředí pozornosti v 80. letech, kdy Akali Dal a Jarnail Singh Bhindranwale sepjatýma rukama zahájit Dharam Yudh Morcha v roce 1982 za účelem provedení rezoluce Anandpur Sahib. Tisíce lidí se připojily k hnutí a cítily, že to představuje skutečné řešení požadavků, jako je větší podíl vody na zavlažování a návrat Chandigarh do Paňdžábu.[6]
Akali Dal oficiálně uvedl, že rezoluce Anandpur Sahib nepředpokládá autonomní sikhský stát Khalistan. Jeho prezident Harchand Singh Longowal prohlášen:[5][7]
Ujasněme si jednou provždy, že sikhové nemají žádné návrhy, jak se nějakým způsobem dostat z Indie. Jednoduše chtějí, aby jim bylo umožněno žít v Indii jako sikhové, bez veškerých přímých a nepřímých zásahů a manipulace s jejich náboženským způsobem života. Nepochybně mají sikhové stejnou národnost jako ostatní indiáni.
— Harchand Singh Longowal, prezident Akali Dal
Po Provoz Bluestar, Rajiv Gandhi dosáhl kompromisu s názvem Longowal Dohoda Rajiv-Longowal, 24. července 1985. Vláda přijala požadavky Akali Dal kteří zase souhlasili se zrušením své agitace. Dohoda přilákala odpor několika ortodoxních sikhských vůdců z Paňdžáb stejně jako od politiků z Haryana. Některé z jejích slibů nemohly být kvůli neshodám splněny. Harchand Singh Longowal byl zavražděn sikhskými ozbrojenci, kteří byli proti dohodě.[8]
Účel
Shiromani Akali Dal se bude vždy snažit dosáhnout těchto cílů:
1. Propagace sikhismu, jeho etické hodnoty a kodex chování v boji proti ateismu.
2. Uchování a udržení konceptu odlišné a svrchované identity Panth a budování vhodných podmínek, v nichž národní nálady a aspirace sikhského panthu naleznou plné vyjádření, uspokojení a možnosti pro růst.
3. Odstranění chudoby a hladovění prostřednictvím zvýšené produkce a spravedlivějšího rozdělování bohatství a také nastolením spravedlivého sociálního řádu bez jakéhokoli vykořisťování.
4. Dovolená diskriminace na základě kasty, vyznání nebo jakéhokoli jiného důvodu v souladu se základními principy sikhismu.
5. Odstranění nemocí a špatného zdravotního stavu, kontrola užívání omamných látek a zajištění úplného vybavení pro růst fyzické pohody s cílem připravit a nadchnout národ Sikh pro národní obranu. Za účelem dosažení výše uvedených účelů dlužil Shiromani Akali Dal společnosti jako její primární povinnost vštěpovat mezi Sikhy; náboženskou horlivost a pocit hrdosti na své velké sociálně-duchovní dědictví prostřednictvím následujících opatření:
(A). Reiterace pojmu jednoty Boží, meditace o Jeho jménu, recitace gurbani vštěpování víry ve svatého sikhského guru i v guru Granth Sahib Ji a další vhodná opatření k tomuto účelu.
(b). Péče o sikhskou misionářskou školu na sikhské mládeži s neodmyslitelným potenciálem stát se uznávanými kazateli, ragis, dhadis a básníci, aby bylo možné účinněji a energičtěji přijímat šíření sikhismu, jeho principy a tradice a jeho základní náboženské hodnoty.
(C). Křest Sikhů v masovém měřítku se zvláštním důrazem na školy a vysoké školy, kde učitelé i učitelé budou nadšeni prostřednictvím pravidelných studijních kroužků.
(d). Oživení náboženské instituce v Dasvandh mezi Sikhové.
(E). Vytváření pocitu úcty k sikhským intelektuálům včetně spisovatelů a kazatelů, kteří by také byli nadšeni, aby zlepšili své úspěchy.
(F). Zefektivnění správy gurdwarů díky lepšímu školení jejich pracovníků. Byly by rovněž podniknuty příslušné kroky k udržení budovy gurdwara ve správném stavu. Zástupci strany v EU Výbor Shiromani Gurdwara Prabandhak by směřovalo soustředit své zdroje na tyto cíle.
(G). Přijetí vhodných opatření pro bezchybné publikace gurbani, podpora výzkumu ve starověku a moderně Sikhská historie, překlady svatý gurbani do jiných jazyků a vytváření prvotřídní literatury o Sikhismus.
(h). Přijmout vhodná opatření k uzákonění Celoindického zákona o Gurdwaras s cílem zlepšit správu gurdwarů v celé zemi a znovu začlenit tradiční kazatelské sekty sikhismu jako Udasis a Nirmalas, aniž by jakýmkoli způsobem zasahovaly do jejich vlastností matematika.
(i). Podniknutí nezbytných kroků k tomu, aby se sikhští gurdwarové po celém světě dostali pod jediný systém správy, s cílem provozovat je podle základních sikhských forem a spojit jejich zdroje pro šíření sikhismu v širším a působivějším měřítku.
(j). Snažit se o volný přístup ke všem svatým sikhským svatyní, včetně Nanakana Sahib, ze které sikhové Panth byla oddělena, pro jejich pouť a řádnou údržbu.
(k). Vývoj zemědělců (kisan) v Paňdžábu.
Rozlišení
 | Tato stránka je kandidátem zkopírován na Wikisource. |
Rezoluce přijaté na základě rezoluce Anandpur Sahib na otevřeném zasedání 18. konference All India Akali Conference konané v Ludhianě ve dnech 28. – 29. Října 1978 za předsednictví Jathedara Jagdeva Singha Talwandiho jsou:
Usnesení č. 1
Přesunut Sardar Gurcharan Singh Tohra, prezident, výbor Shiromani Gurdwara Parbandhak.
Shiromani Akali Dal si uvědomuje, že Indie je unií a republikánskou geografickou entitou různých jazyků, náboženství a kultur. Aby byla zajištěna základní práva náboženských a jazykových menšin, splněny požadavky demokratických tradic a připravena cesta pro hospodářský pokrok, je nezbytně nutné, aby indická ústavní infrastruktura dostala skutečnou federální podobu předefinováním ústředního a Vztah a práva státu v souladu s výše uvedenými principy a cíli. Koncept totální revoluce, který dal Lok Naik Jaya Parkash Narain, je rovněž založen na postupné decentralizaci moci. Vyvrcholení procesu centralizace mocí států opakovanými změnami ústavy během kongresového režimu přišlo před krajany v podobě Nouzové situace (1975), kdy byla uzurpována všechna základní práva všech občanů. Tehdy byl program decentralizace moci, který kdy obhajoval Shiromani Akali Dal, otevřeně přijat a přijat dalšími politickými stranami, včetně strany Janata, C.P.I. (M), DMK atd. Shiromani Akali Dal se na tomto principu pevně postavil, a proto po velmi pečlivém zvážení jednomyslně přijal rezoluci v tomto smyslu nejprve na Celoindické akálské konferenci v Batale, poté na Anandpur Sahib, který schválila zásadu autonomie státu v souladu s koncepcí federalismu.
Shiromani Akali Dal jako takový důrazně žádá vládu Janata, aby vzala na vědomí různé jazykové a kulturní sekce, náboženské menšiny i hlas milionů lidí a přepracovala ústavní strukturu země na skutečné a smysluplné federální principy, aby se zabránilo možnost jakéhokoli ohrožení jednoty a celistvosti země a dále umožnit státům hrát smysluplným výkonem svých pravomocí užitečnou roli pro pokrok a prosperitu indického lidu v jejich příslušných oblastech.
Usnesení č. 2
Toto významné zasedání Shiromani Akali Dal vyzývá indickou vládu, aby pečlivě prozkoumala dlouhý příběh o excesech, křivdách a nezákonných akcích spáchaných [proti sikhům] předchozí vládou Kongresu, zejména během mimořádné události, a pokusila se najít časné řešení následujících problémů:
(a) Chandigarh původně získaný jako kapitál pro Paňdžáb by měl být předán do Paňdžábu.
b) Měla by být připuštěna dlouhodobá poptávka Shiromani Akali Dal po fúzi pandžábsky mluvících oblastí v Punjabu, kterou by jazykoví experti identifikovali s vesnicí jako jednotkou.
c) Kontrola nad hlavními díly by měla být nadále svěřena Paňdžábu a v případě potřeby by měl být změněn zákon o reorganizaci.
(d) Svévolné a nespravedlivé ocenění udělované paní Indirou Gándhíovou během stavu nouze za distribuci vod Ravi-Beas by mělo být revidováno na základě všeobecně přijímaných norem a zásad a mělo by být zajištěno spravedlnosti vůči Paňdžábu.
e) Při zohlednění zvláštních schopností a bojových vlastností sikhů by měl být zachován současný poměr jejich síly v armádě.
f) Excesy páchané na osadnících v oblasti Tarai v Uttarpradéši ve jménu pozemkových reforem by měly být uvolněny vhodnými změnami stropního zákona o ústředních pokynech.
Usnesení č. 3(Usnesení o hospodářské politice)
Hlavními zdroji inspirace hospodářskými politikami a programem Shiromani Akali Dal jsou sekulární, demokratické a socialistické koncepty Guru Nanak a Guru Gobind Singh. Náš ekonomický program je založen na třech principech:
a) Důstojnost práce. (b) Ekonomická a sociální struktura, která zajišťuje pozvednutí chudých a depresivních vrstev společnosti. (c) Neustálý odpor proti koncentraci ekonomické a politické moci v rukou kapitalistů.
Při přípravě své hospodářské politiky a programu položil Shiromani Akali Dal ve své historické rezoluci Anandpur Sahib zvláštní důraz na potřebu prolomit monopolní kontrolu kapitalistů, kteří se na indickou ekonomiku opírají, o 30 let vlády Kongresu v Indii. Toto kapitalistické držení umožnilo ústřední vládě převzít všechny pravomoci v jejích rukou po způsobu mughalského imperialismu. To mělo zmařit ekonomický pokrok států a poškodit sociální a ekonomické zájmy lidí. Shiromani Akali Dal znovu opakuje sikhský způsob života tím, že se rozhodl naplnit svatá slova Guru Nanak Dev: „Jen on si uvědomuje skutečnou cestu, kdo pracuje čestně a sdílí s ostatními plody této práce.“
Tento způsob života je založen na třech základních principech:
i. Děláme poctivou práci, ii. Sdílení plodů této práce s ostatními a iii. Meditace o Pánově jménu.
Shiromani Akali Dal vyzývá ústřední a státní vlády, aby během příštích deseti let vymýtily nezaměstnanost. Při sledování tohoto cíle je třeba klást zvláštní důraz na zlepšení počtu slabších částí, plánovaných a depresivních tříd, dělníků, bezzemků a chudých farmářů a městských chudých farmářů a městských chudých. U všech musí být stanovena minimální mzda.
Shiromani Akali Dal naléhá na vládu Paňdžábu, aby pro stát vypracovala takový ekonomický plán, který by jej během příštích deseti let přeměnil na vedoucí stát zvýšením příjmu na obyvatele Rs. 3 000 a generováním míry ekonomického růstu 7% ročně oproti 4% na národní úrovni. Shiromani Akali Dal dává první prioritu přepracování daňové struktury takovým způsobem, že daňové zatížení se přesune z chudých zajištěno spravedlivé rozdělení národního důchodu. Hlavním bodem ekonomického programu Shiromani Akali Dal je umožnit ekonomicky slabším vrstvám společnosti sdílet plody národního důchodu.
Shiromani Akali Dal vyzývá ústřední vládu, aby zřídila mezinárodní letiště v Amritsaru, které by mělo využívat zařízení suchého přístavu. Podobně by měla být v Ludhianě otevřena burza cenných papírů, aby se urychlil proces industrializace a hospodářského růstu ve státě. Shiromani Akali Dal rovněž požaduje, aby byly v devizových pravidlech provedeny vhodné změny pro bezplatnou směnu cizích měn, a tím odstraněny potíže, kterým čelí indičtí emigranti. Shiromani Akali Dal důrazně vyzývá indickou vládu, aby dosáhla parity ceny zemědělských produktů a cen průmyslových surovin, aby mohla být odstraněna diskriminace vůči těm státům, které tyto materiály nemají. Shiromani Akali Dal požaduje, aby využívání produktů tržních plodin, jako je bavlna, cukrová třtina, olejnatá semena, atd., obchodníci by měli být okamžitě zastaveni a za tímto účelem by měla být učiněna opatření pro nákup těchto plodin vládou za úctyhodné ceny. Vláda by navíc měla podniknout účinné kroky k nákupu bavlny prostřednictvím společnosti Cotton Corporation. Shiromani Akali Dal se pevně domnívá, že nejnaléhavějším národním problémem je potřeba zlepšit množství milionů vykořisťovaných osob patřících do plánovaných tříd. Za tímto účelem vyzývá Shiromani Akali Dal ústřední a státní vládu, aby vyčlenily zvláštní fondy. Kromě toho by státní vlády měly ve svých rozpočtech přidělit dostatek finančních prostředků na to, aby byly plánovaným kastám poskytnuty bezplatné obytné pozemky v městských i venkovských oblastech.
Shiromani Akali Dal rovněž požaduje rychlou diverzifikaci zemědělství. Měly by být odstraněny nedostatky v zákonech o pozemkových reformách, zajištěna rychlá industrializace státu, rozšířeny úvěrové možnosti pro střední průmyslová odvětví a poskytnuta podpora v nezaměstnanosti nezaměstnaným. U placeného zemědělství by mělo dojít k citelnému snížení cen zemědělských strojů, jako jsou traktory, kultivátory, a také vstupů.
Usnesení č. 4
Toto obrovské shromáždění Shiromani Akali Dal lituje diskriminace, které je pandžábský jazyk vystaven v sousedních státech Himáčal, Haryana, Džammú a Kašmír, Dillí atd. Je jeho pevnou poptávkou, aby v souladu s jazykem Nehru Language Formula sousední státy Paňdžáb by měly dát pandžábskému status „druhého“ jazyka, protože poměrně velká část jejich příslušných populací hovoří pandžábsky.
Usnesení č. 5
Setkání vyjadřuje politování nad tím, že proti „nárokům“ uprchlíků, kteří v důsledku rozdělení země migrovali do Džammú a Kašmíru, nebylo jim ani po tak dlouhé době poskytnuto žádné odškodnění a tito nešťastní uprchlíci hnili v Od té doby toto zasedání Akali Dal důrazně požaduje, aby jejich nároky byly brzy vyřešeny a měly by být podniknuty okamžité kroky k jejich rehabilitaci, i kdyby to vyžadovalo změnu článku 370 Ústavy.
Usnesení č. 6
18. zasedání Celoindické konference v Akali bere silné výjimky z diskriminace, které jsou vystaveny menšiny v jiných státech, a ze způsobu, jakým jsou ignorovány jejich zájmy. Z tohoto důvodu vyžaduje, aby nespravedlnost vůči sikhům v jiných státech uvolnit a mělo by jim být poskytnuto náležité zastoupení ve vládních službách, místních orgánech a státních zákonodárcích, případně prostřednictvím nominací.
Usnesení č. 7
18. zasedání Celoindické konference Akali s uspokojením konstatuje, že mechanizace zemědělství v zemi vedla ke zvýšení výnosu farmy a v důsledku toho země směřuje k soběstačnosti v obilí. nejsou schopni vyprávět mechanizaci kvůli enormním nákladům. Shiromani Akali Dal proto naléhá na indickou vládu, aby zrušila spotřební daň z traktorů, aby s poklesem jejich cen mohli menší zemědělci také být schopni využívat zemědělské stroje a přispívat ke zvyšování zemědělské produkce v zemi.
Usnesení č. 8
Tato konference Shiromani Akali Dal apeluje na ústřední a státní vlády, aby věnovaly zvláštní pozornost chudým a pracujícím třídám, a požaduje, aby kromě vhodných změn v zákoně o minimální mzdě byly podniknuty vhodné právní kroky ke zlepšení ekonomického podílu pracujících třídy, umožnit mu vést úctyhodný život a hrát užitečnou roli v rychlé industrializaci země.
Usnesení č. 9
Toto zasedání žádá indickou vládu o povolení instalovat vysílací stanici ve Zlatém chrámu v Amritsaru pro relé Gurbaniho Kírtan pro duchovní uspokojení těch sikhů, kteří žijí v cizích zemích. Cílem zasedání je objasnit, že veškeré náklady na navrhovaný vysílací projekt by nesl Khalsa Panth a jeho celkovou kontrolu nese indická vláda. Předpokládá se, že vláda nebude mít váhání s uspokojením této poptávky po řádném zvážení.
Usnesení č. 10
Toto mamutí shromáždění Shiromani Akali Dal důrazně žádá indickou vládu, aby provedla nezbytné změny v následujícím předpisu ve prospěch zemědělských tříd, které tvrdě pracovaly kvůli větším národním zájmům: 1. Zákon o hinduistickém dědictví musí být vhodně změněn tak, aby umožňoval ženě získat dědická práva ve vlastnictví jejího tchána namísto otcova.2. Zemědělská půda zemědělců by měla být zcela osvobozena od daně z majetku a daně z nemovitostí.
Usnesení č. 11
Toto rozsáhlé shromáždění Shiromani Akali Dal silně zapůsobilo na indickou vládu, že pokud bude v záloze hospodářská zaostalost plánovaných a nepravidelných kast, měla by být v rozpočtu vytvořena opatření úměrná jejich populaci pro jejich blaho. Ve středu by mělo být vytvořeno zvláštní ministerstvo jako praktické opatření, které by jim zajistilo spravedlnost na základě výhrad. Zasedání rovněž vyzývá vládu, aby v souladu s již provedeným vyrovnáním nedocházelo k diskriminaci mezi sikhskými a hinduistickými Harijans v kterékoli části země.
Usnesení č. 12
Vláda Kongresu je vyzvána, aby uvolnila hrubou nespravedlnost a diskriminaci, kterou Pandžáb způsobil při distribuci vod Ravi-Beas. Ústřední vláda musí rovněž dát souhlas s okamžitým zřízením šesti cukrovarů a čtyř textilních závodů v Paňdžábu, aby stát mohl provádět svou zemědělsko-průmyslovou politiku.
Viz také
Reference
- Encyklopedie sikhismu, sv. 1, 1995, ed., Harbans Singh, strana 133-141
- ^ Khushwant Singh. „20“. A History of the Sikhs: Volume 2.
- ^ A b C d Singh, Amarinder (1995). Siṅgh, Harbans (ed.). Rozlišení Anandpur Sāhib (4. vydání). Patiala, Punjab, Indie: Punjab University, Patiala, 2002. s. 133–141. ISBN 9788173801006. Citováno 27. února 2020.
- ^ Ray, Jayanta Kumar (2007). Aspekty indických mezinárodních vztahů, 1700 až 2000: jižní Asie a svět. Pearson Education India. str. 484. ISBN 9788131708347. Citováno 23. července 2018.
- ^ Singh, Khushwant. „Rozlišení Anandpur Sahib a další požadavky Akali“. oxfordscholarship.com/. Oxford University Press. Citováno 5. dubna 2013.
- ^ A b Giorgio Shani (2008). Sikhský nacionalismus a identita v globálním věku. Routledge. str. 51–60. ISBN 978-0-415-42190-4.
- ^ Akshayakumar Ramanlal Desai (1. ledna 1991). Rozšiřování vládního bezpráví a organizovaných bojů. Populární Prakashan. str. 64–66. ISBN 978-81-7154-529-2.
- ^ G. S. Basran; B. Singh Bolaria (2003). The Sikhs in Canada: Migration, Race, Class, and Gender. Oxford University Press. ISBN 978-0-19-564886-7. Citováno 18. srpna 2013.
- ^ „Sikhský vůdce v Punjab Accord Atentát“. Los Angeles Times. Služby Times Wire. 21. srpna 1985. Citováno 14. června 2018.
Další čtení
- Gurmit Singh, History of Sikh Struggles, sv. I. Dillí, 1989
- Gopal Singh, Historie lidu Sikh. Dillí, 1979
