Alma Gêmea - Alma Gêmea - Wikipedia

Alma Gêmea
Také známý jako	Spřízněná duše
Žánr	Telenovela
Vytvořil	Walcyr Carrasco
Napsáno	Thelma Guedes
Režie:	Jorge Fernando[1]
V hlavních rolích	Eduardo Moscovis Priscila Fantinová Flávia Alessandra Liliana Castro Sidney Sampaio Bia Seidl Elizabeth Savalla Ana Lúcia Torre Walderez de Barros Michel Bercovitch Drica Moraes Luigi Baricelli Cecília Dassi Neusa Maria Faro Fúlvio Stefanini
Tématický hudební skladatel	Peninha
Úvodní téma	„Alma Gêmea“ od Fábio Júnior
Země původu	Brazílie
Původní jazyk	portugalština
Ne. epizod	227
Výroba
Výrobní místa	Rio de Janeiro, Brazílie
Nastavení fotoaparátu	Více kamer
Provozní doba	50 minut
Uvolnění
Původní síť	Rede Globo
Formát obrázku	480i (SDTV )
Formát zvuku	Stereo
Původní vydání	20. června 2005 (2005-06-20) – 10. března 2006 (2006-03-10)

Alma Gêmea (Angličtina: Spřízněná duše) je brazilská telenovela vyráběná a vysílaná společností Rede Globo od 20. června 2005 do 10. března 2006, ve 227 epizodách,^[2] výměna Como uma Onda a je nahrazen Sinhá Moça. Napsáno Walcyr Carrasco ve spolupráci s Thelmou Guedesovou, režii Fred Mayrink a Pedro Vasconcelos a obecný směr a hlavní směr od Jorge Fernanda.

V hlavních rolích měl Eduardo Moscovis, Priscila Fantinová, Flávia Alessandra, Liliana Castro, Sidney Sampaio, Bia Seidl, Elizabeth Savalla a Ana Lúcia Torre.^[3]

Výroba

Před začátkem nahrávání se telenovela a štáb zúčastnili přednášek s antropologem Giovanim José da Silvou a Carlosem Eduardem Sarmentem, profesorem Getulio Vargas Foundation o domorodé kultuře a socioekonomických, kulturních a politických zvycích 40. let. Antropolog navíc pořádal domorodé jazykové kurzy Priscila Fantinová, André Gonçalves, Francisco Carvalho, Maria Silvia, Julia Lemmertz a Thaíssa Ribeiro. Tito herci měli také vedení prozódního výzkumníka Íris Gomes da Costa. Fernanda Souza Emilio Orciollo Netto a Emiliano Queiroz se zúčastnili tříd prozódní prozodie se Silvií Nobre. Marcelo Barros získal představu o severovýchodní prozodii. Liliana Castro vzal hodiny klavíru od Claudie Castelo Branco a baletní kroky se naučil od Cissy Rondinelli. Eduardo Moscovis šel do Roselândia, v Cotia, Sao Paulo, znát techniky roubování a výsadby růží - na místě je více než 300 druhů růžových keřů. Malvino Salvador vyškoleni v restauracích v São Paulu zacházení s kulinářským náčiním a výroba chleba. Dát život darebákovi Cristině, herečce Flávia Alessandra sledoval horory, napětí, posedlost a šílenství a hledal inspiraci pro komponování různých stádií postavy. Herečka také upustila od zdvojnásobení těla v nejtěžších scénách. Alexandre Barillari navštívil vězení Ary Franco (portugalština: Presídio Ary Franco) v Rio de Janeiro, kde hovořil se zadrženými, aby pomohl se složením darebáka Guta.

Scénografie

Telenovela měla scény zaznamenané v Gruta do Lago Azul, v Bonito, Mato Grosso do Sul.

Scény Sereny v domorodé komunitě - včetně jejího narození, smrti matky, jejího růstu, invaze a zničení vesnice, až do jejího odchodu do São Paula - byly natočeny na místech, jako je Bonito, v Mato Grosso do Sul, Carrancas, v Minas Gerais a Camorim sousedství, v Rio de Janeiru. V Bonitu pomáhali výrobě asi 70 profesionálů hasiči, armáda personál a slaňování tým k přepravě vybavení. V Camorimu byla postavena scénografická vesnice, v podstatě vyrobená ze slámy a dřeva, s 13 ocas. Byly tam scény z invaze prospektorů a požáru, kterých se zúčastnilo 80 aktérů v pozadí. Kousky vesnice byly použity na rytiny v Bonitu a Carrancas. První nahrávky v São Paulu zahrnovaly scény Sereny procházející historickými památkami města, jako např Estação Júlio Prestes, Pinacoteca do Estado, Museu do Ipiranga a Katedrála v São Paulu, stejně jako scény ve Vila dos Ingleses s asi 20 komparzy herců.

Filmové město Roseiral postavené na Estúdios Globo (dříve Projac) byl inspirován různými místy, včetně São Paulo a Rio de Janeiro. Jako reference se také používala města ve vnitrozemí São Paula, jako např Bernardino de Campos a hydrominerální estancia Águas de Santa Barbara; a obce Paraná, jako Castro, Morretes, Antonina a Lapa. Roseiral vyrostl na ploše 9 000 metrů čtverečních a sídlí v něm domy Rafaela a Agnes, obytná budova Vera, vesnice penzionu Divina, stejně jako kostel, květinářství, lékárna, vlakové nádraží, holičství, obchod s potravinami, radnice, kino, obchod se zmrzlinou, ordinace a obuvník, některé s vnitrozemím. Skleník, jeden z relevantních scénářů telenovely, získal exteriér ve scénografickém městě a ve vnitrozemí ve studiu. Toto bylo jedno z nejnáročnějších prostředí kvůli údržbě růží. Květy musely být uchovávány v chladničce při teplotě mezi osmi a 12 stupni a nemohly být na dusných místech. Umělé růže byly smíchány s přírodními růžemi, aby se vytvořila scenérie.

Kostým a charakterizace

Dvacátá léta telenovely se vyznačovala rovnými střihy bez pasu a plochými poprsí pro ženy a úzkým oděvem po pás s přiléhavým výstřihem do kalhot a buřinkou pro muže. Ve 40. letech následoval tón italských komedií z počátku 50. let, s odkazy, mimo jiné, na filmy italského filmaře Federico Fellini. Jedním z vrcholů je Cristina, která hodně používala červené, fialové a víno jako typický kreslený darebák. Také měl odezvu na složení postavy Kátia, od Rita Guedes směs hereček Jezero Veronica, Lana Turnerová a Rita Hayworthová, a také postava Jessica Rabbit z filmu Falešný králík Roger. Největší obtíž, se kterou se tým makeupu setkal, byla charakterizace indiánů.

Byl uveden do provozu speciální voděodolný makeup, aby obraz odolával potu nahrávek. Priscila Fantinová musela každý den ztmavit vlasy a narovnat je. Ve scénografickém městě nosily herečky poloviční paruky, aby rozlišovaly mezi dvěma fázemi telenovely. Nicette Bruno a Walderez de Barros měl ve 40. letech šedou paruku.

Obvinění z plagiátorství

V říjnu 2005 byl Walcyr obviněn z plagiátorství spisovatelem Carlosem de Andrade, autorem knihy Chuva de Novembro. Podal žalobu požadující 10% příjmů telenovely a tvrdil, že jde o plagiát jeho knihy. Chuva de Novembro vypráví příběh hudebníka Caia, který se zamiluje do Caressy, která dává žlutou růži. Bratranec Regina začne žárlit a vymyslí plán, jak Caressu zabít, aby Caio žil osamělý život. V telenovele byly postavami Rafael, Luna a Cristina.^[4] O chvíli později spisovatelka Shirley Costa také obvinila Walcyra Carrasca z plagiátorství; Podle ní byly některé podrobnosti scén a historie telenovely zkopírovány z její knihy Rosácea. Spisovatel ujistil, že kniha přišla k autorovi. První zpráva potvrdila akci plagiátorství.^[5] V dubnu 2009 byla společnost Carrasco zproštěna obvinění. Expert identifikoval 185 bodů společných v obou pracích, ale tvrdil, že nemůže tvrdit, že je plagiát.^[6] V září téhož roku, několik dní poté, co se telenovela začala znovu zobrazovat, se spisovatel proti rozhodnutí odvolal a proces byl znovu otevřen.^[7] V lednu 2010 byl však žalobce znovu osvobozen soudem. Soudce dospěl k závěru, že „nedošlo k žádnému plagiátorství, protože srovnávací texty neobsahují body identity, původní charakteristiky zápletky ani tvůrčí techniku.“ Dále říká, že „podobné body lze nalézt v několika dalších pracích, jako je řecká mytologie, trubadúrské romány, Nibelungovy příběhy a dětská literatura.^[8]

Spiknutí

Tato část je prázdná. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Října 2017)

Obsazení

Speciální hosté

Soundtrack

Alma Gêmea soundtrack byl vydán na dvou albech. První album Alma Gêmea - Nacional, který obsahuje 16 skladeb, sdružuje skladby v portugalském jazyce. Již druhé album (mezinárodní verze) obsahuje 14 skladeb v různých jazycích. Písně mají v telenovele obvykle tematický charakter.

Nacional

Alma Gêmea - Nacional
Soundtrack album podle Různí umělci
Uvolněno	2005
Žánr	Rozličný
Jazyk	portugalština
Označení	Som Livre

Seznam skladeb

1. „Indie“ - Roberto Carlos
2. „Quem sabe isso quer dizer amor“ - Milton Nascimento
3. „Um Segredo e um Amor“ - Sandy
4. "Margarida" - Roupa Nova
5. „Alma Gêmea“ - Fábio Júnior
6. „Eterno Amor (True Love)“ - Cídia e Daniel
7. „Uma vez mais“ - Ivo Pessoa
8. „Diz nos meus olhos (Inclemência)“ - Zélia Duncan
9. „Eu não existo sem você“ - Maria Bethânia
10. „Linda flor (Yayá) (AI, YOUO)“ - Gal Costa
11. „A Vida que a gente leva“ - Leila Pinheiro
12. „Estrada do Sertão“ - Elba Ramalho
13. „Todo seu querer“ - Raimundo Fagner
14. „Um Sonho de Verão (Moonlight Serenade)“ - Jussara Silveira
15. „Acidente de Amor“ - Gino & Geno
16. „Suíte dos Índios“ - Mú Carvalho

Mezinárodní

Alma Gêmea - Internacional
Soundtrack album podle Různí umělci
Uvolněno	2005
Žánr	Rozličný
Jazyk	Angličtina francouzština italština španělština
Označení	Som Livre

Seznam skladeb

1. „My Funny Valentine“ - Rod Stewart
2. "Moonlight Serenade" - Carly Simon
3. „Pan Lonely“ - Fabianno
4. „La Vie En Rose“ - smyčcový orchestr
5. „Amapola“ - Královský filharmonický orchestr
6. „Al Di Là“ - Paolo
7. „Fly Me to the Moon (In Other Words)“ - Peter Jones
8. „Modrý měsíc“ - SNZ
9. „Misty“ - Ivo Pessoa
10. „The Lovers (Prelude)“ - John K. Steffen
11. "Nakonec" - Kenny G. představovat Arturo Sandoval
12. "Sway (Quien Será) "- děkan Martin."
13. "Frenesí" - Montserrat (téma komických scén)
14. „Mambo č. 8“ - projekt Mambo

Mezinárodní přenos

Alma Gêmea měl premiéru na portugalském vysílači SIC asi měsíc po svém debutu v TV Globo. V roce 2007 TV Globo Internacional oznámila podpis smlouvy s Televizní vysílání Pappas - síť místních stanic v západních Spojených státech - k vysílání telenovely. Nepublikovaná ve Spojených státech začala telenovela vysílat v zemi v hispánské verzi od 2. července v 19 hodin. Dne 13. Srpna 2007 měla telenovela premiéru na Kostarice a vysílala ji Teletica kanál. Telenovela, která byla úspěšná na mezinárodním trhu, byla uvedena v zemích, jako je Rusko, Peru a Venezuela.^[9]

Reference

externí odkazy

• Alma Gemea (v portugalštině) na Memória Globo
• Alma Gêmea na IMDb