Tiberius (syn Justiniána II.) - Tiberius (son of Justinian II)

Tiberia
Císař Římanů
Obrázek zlaté mince s vyobrazením Tiberia IV. A jeho otce Justiniána II. Na zadní straně.
Solidus s Tibériem IV. a jeho otcem Justiniánem II zvrátit boční.
Spolucisař z Byzantská říše
Panování706–711 (vedle Justinián II )
Korunovace706
PředchůdceJustinián II
NástupcePhilippikos Bardanes
narozený705
Khazaria
Zemřel711
Kostel Panny Marie v Blachernae, Konstantinopol
Regnal jméno
Tiberius Augustus
DynastieHeraclianova dynastie
OtecJustinián II
MatkaTheodora Khazaria
Heraclianova dynastie
Chronologie
Posloupnost

Tiberia (řecký: Τιβέριος, Tiberios; 705–711) byl synem císaře Justinián II a Theodora Khazaria. On sloužil jako co-císař Byzantská říše se svým otcem Justiniánem II., v letech 706–711. Oba byli zabiti v roce 711, kdy Bardanes vedl povstání, které pochodovalo dál Konstantinopol. Po Tiberiově smrti se za něj vydávali dva různí jedinci, přičemž jeden, jménem Bashir, byl hostitelem Hisham ibn Abd al-Malik, Umajjád Kalif, než byla objevena jeho lež a on byl ukřižován.

Dějiny

V roce 705 Justinián II, který předtím byl císař z Byzantská říše od 685 do 695, ale byli uzurpováni Leontios, používal obrovskou armádu Chazaři, Bulhaři, a Slované dobýt trůn Tiberios III, který zase svrhl Leontiose.[1] Zatímco Justinián vedl vojska do Byzantské říše, opustil svou ženu, Theodora Khazaria, vzadu v Bulharsku. Zatímco tam porodila Tiberia. Jakmile Justinián upevnil svou moc na trůnu, poslal pro svou ženu a svého nově narozeného syna.[2][3] Když v roce 706 dorazili do Konstantinopole, byla Theodora korunována Augusta a Tiberius se stal spolucisařem.[3][4][5] V roce 710, kdy Papež Konstantin navštívil Konstantinopol, byl uvítán Byzantský senát a mladý spolu císař Tiberius, než se Konstantin setkal s Justiniánem II.[5][6]

V roce 711 Chersonovo téma se vzbouřil proti Justiniánovi II., vedený generálem ve vyhnanství jménem Bardanes. Rebelové se bránili protiútokem, než se k povstání přidaly síly vyslané k útoku na samotné rebely.[7] Povstalci pochodovali na hlavní město Konstantinopol a prohlásili Bardanese za císaře Filipicuse.[8] Během této doby cestoval Justinian II Arménie, a tak nepřišel do Konstantinopole včas, aby ho bránil, ale až poté, co padl.[9] Byl zatčen a poté popraven mimo město v prosinci 711. Jeho hlavu si Bardanes ponechal jako trofej. Když se dozvěděl o jeho smrti, Anastasia, jeho matka, vzala Tiberia, v této době šestileté, do Kostel Panny Marie v Blachernae, pro svatyni. Pronásledovali ho muži vyslaní Bardanesem, kteří ho vytáhli z oltáře a zavraždili před kostelem.[10]

Později vznikli dva samostatní jedinci, kteří se prohlašovali za Tiberia: jeden z 715 během Obležení Konstantinopole Araby; a další v roce 737.[11] Druhý podvodník, muž jménem Bashir, plánoval slepce jménem Theophantus. Zařídili, aby Theophantus šel Sulayman ibn Hisham, arabský generál a syn Umajjád kalif Hisham ibn Abd al-Malik a informujte ho, že znal polohu Tiberia, který byl ve skutečnosti sám Bašír. Sulayman věřil Theophantovi a nařídil mu, aby k němu přivedl Bašíra, což Theophantus souhlasil s výměnou za peníze. Theophantus pak vydal Bašíra Sulaymanovi, načež Bashir popřel, že by byl Tiberius, aby měl Sulayman jistotu, že ve skutečnosti byl Tiberius. Po mnoha slibech bezpečnosti a odměn „přiznal“, že je Tiberius. Sulayman okamžitě napsal svému otci Hishamovi, který mu nařídil, aby oblékl falešného Tiberia do královských šatů a nechal ho projít všemi hlavními městy v průvodu. Bashir pak šel první do Edessa a poté další velká města. Poté šel k Hišamovi, který ho přijal se ctí. Bashir zůstal s Hishamem, vyslal do Konstantinopole vyslance, aby prohlásili, že Tiberius je stále naživu, a spojil se s Umayyadem. Tato zpráva vyděsila Byzantince, zejména císaře Lev III. Bashirův podvod však byl nakonec odhalen a byl ukřižován v Edesse.[12]

Numizmatika

Tiberius najdete na mince vydáno za druhé vlády Justiniána II. (705–711). Během první vlády Justiniána II. (686–695) byly na prvních mincích vyobrazeny Ježíš Kristus na lícní byly raženy. Během jeho druhé vlády byl Tiberius uveden na zvrátit mincí, vedle Justiniána II. Na zadní straně nosí Tiberius a Justinian II koruny, loros, a chlamys a podržte křížové potenty v jejich rukou. Legenda rubu zní: „Domini Nostri Iustinianus et Tiberius Perpetui Augusti“, což znamená„ Naši páni Justinián a Tiberius, věční císaři “.[13]

Původ

Předkové Tiberia (syn Justiniána II.)
32. Heraclius, Byzantský císař
16. Konstantin III, Byzantský císař
33. Fabia Eudokia
8. Constans II, Byzantský císař
34. Nicetas (Heracliův bratranec)
17. Gregoria
4. Konstantin IV, Byzantský císař
18. Valentinus (uchvatitel)
9. Fausta
2. Justinián II, Byzantský císař
5. Anastasia
1. Tiberia, Byzantský spolu císař
3. Theodora Khazaria

Reference

Primární zdroje

Citace

  1. ^ Crawford 2013, str. 201.
  2. ^ Bellinger a Grierson 1968, str. 644.
  3. ^ A b Bury 1889, str. 361.
  4. ^ Venning & Harris 2006, str. 190.
  5. ^ A b Haldon 2016, str. 50.
  6. ^ Venning & Harris 2006, str. 192.
  7. ^ De Imperatoribus Romanis.
  8. ^ Norwich 1990, str. 343.
  9. ^ Bury 1889, str. 365.
  10. ^ Bury 1889, str. 365–366.
  11. ^ A b Motzki 2016, str. 224.
  12. ^ Hoyland 2011, str. 234.
  13. ^ Curta & Holt 2016, str. 388.
  14. ^ Hoyland 2011, str. 12.
  15. ^ Cook 2004, str. 43.
  16. ^ Zelená 1992, str. 92.

Bibliografie

  • Bellinger, Alfred Raymond; Grierson, Philip (1968). Katalog byzantských mincí ve sbírkách Dumbarton Oaks Collection a Whittemore Collection. Dumbarton Oaks. OCLC  847177622.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Bury, J.B. (1889). Historie pozdnější římské říše od Arcadia po Irene, 395 n.l. až 800 n.l. II. MacMillan & Co. OCLC  168739195.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Cook, Michael (2004). Studie o počátcích rané islámské kultury a tradic. Ashgate Variorum. ISBN  9780860789161.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Crawford, Peter (2013). Válka tří bohů. Pen & Sword Military. ISBN  9781848846128.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Curta, Florin; Holt, Andrew (2016). Velké události v náboženství: Encyklopedie stěžejních událostí v náboženské historii. ABC-CLIO. ISBN  9781610695664.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Green, Tamara M. (1992). Město měsíce boha: náboženské tradice Harran. BRILL. ISBN  9789004301429.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Haldon, John (2016). Impérium, které nezemře. Harvard University Press. ISBN  9780674969179.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Hoyland, Robert G. (2011). Theophilus of Edessa's Chronicle and the Circulation of Historical Knowledge in Late Antiquity and Early Islam. Liverpool University Press. ISBN  9781846316975.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Motzki, Harald (2016). Hadísy: Počátky a vývoj. Routledge. ISBN  9781351931816.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Moore, R. Scott. "De Imperatoribus Romanis". www.roman-emperors.org. Citováno 5. ledna 2018.
  • Norwich, John Julius (1990). Byzanc: Počátek století. Tučňák. ISBN  0-14-011447-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Venning, Timothy; Harris, Jonathan (2006). Chronologie byzantské říše. Palgrave Macmillan. ISBN  9780230505865.CS1 maint: ref = harv (odkaz)