John V Palaiologos - John V Palaiologos - Wikipedia

Celé jméno
	John V Palaiologos; Ίωάννης E΄ Παλαιολόγος

John V Palaiologos
John V Palaiologos
	Císař a autokrat Římanů
	Portrét Jana V z 15. století (z r Kodex z 15. století obsahující kopii souboru Výňatky z historie podle Joannes Zonaras )
Císař z Byzantská říše
Panování	15. června 1341 - 12. srpna 1376, 1. července 1379 - 14. dubna 1390, 17. září 1390 - 16. února 1391
Předchůdce	Andronikos III Palaiologos
Nástupce	Manuel II Palaiologos
narozený	18. června 1332; Didymoteicho, Byzantská říše
Zemřel	16. února 1391 (ve věku 58); Konstantinopol, Byzantská říše
Manželka	Helena Kantakouzene
Problém	Andronikos IV Palaiologos; Irene Palaiologina; Manuel II Palaiologos; Theodore I Palaiologos, Lord of Morea; Michael Palaiologos; Maria Palaiologina; tři nejmenované dcery;
Celé jméno
	John V Palaiologos; Ίωάννης E΄ Παλαιολόγος
Dům	Palaiologos
Otec	Andronikos III Palaiologos
Matka	Anna Savojská

John V Palaiologos nebo Palaeologus (řecký: Ίωάννης Ε 'Παλαιολόγος, Iōannēs V Palaiologos; 18. června 1332 - 16. února 1391) byl Byzantský císař od roku 1341 do roku 1391.

Životopis

John V byl synem císaře Andronikos III a jeho manželka Anna, dcera hraběte Amadeus V Savoyský jeho druhou manželkou Maria z Brabantu. Jeho dlouhá vláda byla poznamenána postupným rozpadem císařské moci uprostřed četných občanských válek a pokračující nadvládou Osmanští Turci.

Počáteční vláda a první občanská válka

John V nastoupil na trůn v osmi letech. Jeho vláda začala okamžitě občanská válka mezi jeho určeným vladařem, otcovým přítelem John VI Kantakouzenos a samozvaná rada regentství složená z jeho matky Anny patriarcha John XIV Kalekas a Megas doux Alexios Apokaukos. Během této občanské války v roce 1343 Anna zastavila Byzantské korunovační klenoty za 30 000 Benátské dukáty. Od roku 1346 do roku 1349 se Černá smrt zdevastovaný Konstantinopol.

Druhá občanská válka

Vítězný v roce 1347, John VI. Kantakouzenos vládl jako spolu císař až do svého syna Matthew Kantakouzenos byl napaden Johnem V v roce 1352, což vedlo k druhá občanská válka. Jan V. požádal vládce Srbska, Stefan Dušan o pomoc a Dušan zavázal vysláním na pomoc 4 000 srbských jezdců. Matthew Kantakouzenos požádal svého otce o pomoc a 10 000 osmanských Turků se objevilo v Demotice (Didymoteicho ) v říjnu 1352 a zapojil síly srbských spojenců Jana V. do An bitva na otevřeném poli to mělo za následek zničení spojenců a vítězství početnějších Turků ve službách Byzantinců. The Osmanská říše tak získalo své první evropské území v Çimpe a Gallipoli. John V, schopný dobýt Konstantinopol v roce 1354, odstranil a tonzurovaný Jan VI. Kantakouzenos; v roce 1357 sesadil i Matouše, kterého zajali Srbové a byl vykoupen Johnem V.

Pravidlo a porážky

V roce 1366 dosáhl John V Maďarské království, přijíždějící do královského města Buda potkat krále Louis já Maďarska. Byzantský císař však krále urazil tím, že zůstal na svém koni, zatímco Louis sestoupil a přiblížil se k němu pěšky. Maďarský panovník mu poté nabídl pomoc pod podmínkou, že se Jan připojí ke katolické církvi, nebo alespoň dosáhne uznání papežovy nadvlády patriarchou. Císař opustil budínský dvůr s prázdnými rukama a pokračoval v cestě Evropou hledáním pomoci proti Osmanům.^[2]

Osmané, kteří byli spojenci s Kantakouzenoi, pokračovali v tlaku na Johna. Suleyman Paşa, syn osmanského sultána, vedl své síly v Evropě a dokázal se zmocnit Adrianople a Philippopolis a přesný pocta od císaře. John V apeloval na Západ o pomoc, navrhuje, aby papež Urban V v roce 1367 ukončit rozkol mezi byzantský a latinský církve předložením patriarchát k nadřazenosti Řím. V říjnu 1369, když Jan cestoval přes Neapol do Říma, formálně konvertoval ke katolicismu v bazilice svatého Petra a uznal papeže za nejvyšší hlavu církve. Nebyl doprovázen duchovenstvem byzantské církve a tento krok nedokázal ukončit rozkol.^[3]

Zbídačen válkou byl při své návštěvě zadržen jako dlužník Benátky v roce 1369 na zpáteční cestě z Říma a později byl zajat na zpáteční cestě přes bulharská území. V roce 1371 uznal svrchovanost osmanského sultána Murad I.. Murad mu později pomáhal proti jeho synovi Andronikos když druhý sesadil ho v roce 1376.

Depozice a druhé pravidlo

V roce 1390 jeho vnuk Jan VII krátce uzurpoval trůn, ale byl rychle svržen. Ve stejném roce, John V nařídil posílení Zlatá brána v Konstantinopoli s využitím mramoru z rozpadlých kostelů ve městě a jeho okolí. Po dokončení této stavby Bayezid I. požadoval, aby John tyto nové práce zlikvidoval, hrozil válkou a oslepením jeho syna Manuela, kterého držel v zajetí. John V vyplnil rozkaz sultána, ale prý trpěl tímto ponížením a brzy poté 16. února 1391 zemřel.

John V. byl nakonec následován císařským trůnem jeho synem Manuel. Jeho mladší syn Theodore již přistoupil k Despotate of Morea v roce 1383.

Rodina

John V se oženil Helena Kantakouzene, dcera jeho císaře John VI Kantakouzenos a Irene Asanina, 28. května 1347. Měli nejméně šest dětí - čtyři syny a nejméně dvě dcery.^[4] Jejich známé děti zahrnují:

Andronikos IV Palaiologos (2. dubna 1348 - 28. června 1385);
Irene Palaiologina (asi 1349 - po roce 1362), která se provdala za svého bratrance Princ Halil Osmanské říše, syn Orhan I. a sestra Heleny Theodora Kantakouzene. Pár měl dva syny, knížata Gunduze a Omera.
Manuel II Palaiologos (27. června 1350 - 21. července 1425);
Theodore I Palaiologos, Lord of Morea (asi 1355 - 24. června 1407);
Michael Palaiologos (d. 1376/1377), který získal trůn Empire of Trebizond z Alexios III;
Maria Palaiologina († 1376), která byla zasnoubena Murad I. ale zemřel dříve, než se manželství mohlo uskutečnit;
Jedna dcera se zasnoubila Peter II Kypr, kdo nemusí být Irene nebo Maria;
Dvě nejmenované dcery údajně vstoupily do kláštera v roce 1373, což mohou být jiné ženy než ty, které jsou uvedeny výše.

Viz také

Seznam byzantských císařů

Reference

^ Επίτομο Γεωγραφικό Λεξικό της Ελλάδος (Geografický slovník Řecka), Μιχαήλ Σταματελάτος, Φωτεινή Βάμβα-Σταματελάτου ,κ Ερμής, 2001ήνα 2001
^ Küküllei János: Lajos király krónikája, Névtelen szerző: Geszta Lajos királyról; Osisris Kiadó, Budapešť, 2000. (Millenniumi Magyar Történelem)
^ Alexander Vasiliev Dějiny Byzantské říše 324-1453. University of Wisconsin Press, 1952. str. 671
^ Anthony Luttrell, „Dcery Johna V: Puzzle Palaiologan“, Dumbarton Oaks Papers40 (1986), str. 103 - 112

Původ

Předkové Jana V. Palaiologos

16. Michael VIII Palaiologos

8. Andronikos II Palaiologos

17. Theodora Palaiologina

4. Michal IX Palaiologos

18. Stephen V Maďarska

9. Anna Maďarská

19. Elizabeth Kumánská

2. Andronikos III Palaiologos

20. Hetoum I. z Arménie

10. Levon II Arménie

21. Zabel z Arménie

5. Rita z Arménie

22. Princ Hethum z Lampronu

11. Keran z Arménie

1. John V Palaiologos

24. Thomas I. Savojský

12. Tomáš II., Hrabě z Piemontu

25. Marguerite Ženevy

6. Amadeus V, hrabě z Savoye

26. Teodoro III Fieschi z Lavagny

13. Beatrice di Fieschi

27. Simone della Volta

3. Anna Savojská

28. Henry III, vévoda Brabant

14. Jan I., vévoda z Brabantu

29. Aleidis Burgundska

7. Maria z Brabantu

30. Guy z Dampierru

15. Margaret Flanderská, vévodkyně z Brabantu

31. Matilda z Bethune

Zdroje

Harris, Jonathan, Konec Byzance. New Haven and London: Yale University Press, 2010. ISBN 978-0-300-11786-8
Alexander Vasiliev, Dějiny Byzantské říše 324-1453. Madison: University of Wisconsin Press, 1952. ISBN 0299809269
Nicol, Donald M. (1993) [1972]. Poslední staletí Byzance, 1261-1453. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 9780521439916.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Nicol, Donald M. (1996). Neochotný císař: Životopis Johna Cantacuzene, byzantského císaře a mnicha, c. 1295-1383. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 9780521522014.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

Regnal tituly
John V Palaiologos Palaiologos dynastie Narozený: 1332 Zemřel 16. února 1391
Předcházet Andronikos III Palaiologos	Byzantský císař 1341–1376 s John VI Kantakouzenos (1347–1354) Matthew Kantakouzenos (1353–1357) Andronikos IV Palaiologos (kolem 1354–1373) Manuel II Palaiologos (1373–1376)	Uspěl Andronikos IV Palaiologos
Předcházet Andronikos IV Palaiologos	Byzantský císař 1379–1390 s Manuel II Palaiologos (1379–1390) Andronikos IV Palaiologos (1381–1385)	Uspěl John VII Palaiologos
Předcházet John VII Palaiologos	Byzantský císař 1390–1391 s Manuel II Palaiologos (1390–1391)	Uspěl Manuel II Palaiologos

[1] Επίτομο Γεωγραφικό Λεξικό της Ελλάδος (Geografický slovník Řecka), Μιχαήλ Σταματελάτος, Φωτεινή Βάμβα-Σταματελάτου ,κ Ερμής, 2001ήνα 2001

[2] Küküllei János: Lajos király krónikája, Névtelen szerző: Geszta Lajos királyról; Osisris Kiadó, Budapešť, 2000. (Millenniumi Magyar Történelem)

[3] Alexander Vasiliev Dějiny Byzantské říše 324-1453. University of Wisconsin Press, 1952. str. 671

[4] Anthony Luttrell, „Dcery Johna V: Puzzle Palaiologan“, Dumbarton Oaks Papers40 (1986), str. 103 - 112

[1]

[2]

[3]

[4]