Symbiosismus - Symbiosism

Symbiosismus je filozofie o mysli a místě člověka v přírodě. Je to Darwinovský teorie, která považuje jazyk za organismus žijící v lidském mozku a tvrdí, že jazyk je memetická forma života. Symbiosismus je definován Leidenská škola.

Přehled

Memy jsou významy, tj. izo-funkční neuroanatomický konstrukty odpovídající znamení ve smyslu Ferdinand de Saussure. Významům se daří, neustále se replikují a tvoří podstatu jazyka. Základní charakteristikou memů je to jazykové významy mají povahu nekonstruktivních množin v matematickém smyslu a nerespektují omezení, jimiž se řídí Aristotelian logika, jako je princip vyloučeného středu. Leidenská koncepce memu kontrastuje s oxfordskou definicí jako napodobovací jednotkou, což je behaviorální představa, že v Leidenu je zachycen termínem meme. Plodnost memů jako replikátorů a jejich věrnost replikace jsou omezené, a to spíše v před lingvistických kontextech.

Jazyk je vzájemný symbiont a vstupuje do vzájemně výhodného vztahu se svým hominidovým hostitelem. Lidé propagují jazyk, zatímco jazyk poskytuje koncepční vesmír, který vede a formuje myšlení hominidského hostitele. Jazyk zvyšuje darwinovskou zdatnost lidského druhu. Jednotlivé gramatické a lexikální významy a konfigurace memů zprostředkované jazykem však mohou být pro biologického hostitele prospěšné nebo škodlivé. Symbióza je vykreslena komplexněji než pouhý vzájemný vztah, a to jak fyziologickým rozporem mezi jazykem jako celkovou podmínkou a povahou jednotlivých myšlenek zprostředkovaných jazykem, tak ekologickým rozdílem mezi vertikálně a horizontálně přenášenými memy. Symbiotický teorie jazyka navrhl George van Driem vyrostl z leidenské školy jazykové evoluce, kterou zplodil Frederik Kortlandt.

Zdroje

  • van Driem, George (2001). Jazyky Himalájí: Etnolingvistická příručka Velké himálajské oblasti: Obsahující úvod do symbiotické teorie jazyka (2 obj.). Brill. str. 1412. ISBN  90-04-12062-9. Citovat má prázdný neznámý parametr: | spoluautoři = (Pomoc)
  • van Driem, George. 2003. The Language Organism: The Leiden theory of language evolution, in Jiří Mírovský, Anna Kotěšovcová and Eva Hajičová, eds., Sborník z XVII. Mezinárodního kongresu lingvistů, Praha, 24. – 29. Července 2003. Praha: Matfyzpress vydavatelství Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
  • van Driem, George. 2004. Jazyk jako organismus: Stručný úvod do Leidenovy teorie evoluce jazyka, str. 1–9 v Ying-chin Lin, Fang-min Hsu, Chun-chih Lee, Jackson T.-S. slunce, Hsiu-fang Yang a Dah-ah Ho, eds., Studie o čínsko-tibetských jazycích: Příspěvky na počest profesora Hwang-cherng Gonga k jeho sedmdesátým narozeninám (Monografie o jazycích a lingvistice, řada W-4). Tchaj-pej: Jazykovedný ústav, akademická obec
  • van Driem, George. 2005. Jazykový organismus: Leidenova teorie evoluce jazyka, str. 331–340 v publikaci James W. Minett a William S-Y. Wang, eds., Osvojování jazyka, změna a vznik: Eseje v evoluční lingvistice. Hong Kong: City University of Hong Kong Press.
  • Kortlandt, Frederik Herman Henri. 1985. Parazitologický pohled na nekonstruovatelné množiny, str. 477–483, Ursula Pieper a Gerhard Stickel, ed., Studia linguistica diachronica et synchronica: Werner Winter sexagenario anno MCMLXXXIII gratis animis ab eius collegis, amicis discipulisque oblata. Berlín: Mouton de Gruyter.
  • Kortlandt, Frederik Herman Henri. 1998. Syntax a sémantika v dějinách čínštiny, Journal of Intercultural Studies, 5: 167-176
  • Kortlandt, Frederik Herman Henri. 2003. Původ a povaha jazykového parazita, str. 241–244, Brigitte Bauer a Georges-Jean Pinault, eds., Jazyk v čase a prostoru: Festschrift pro Wernera Wintera u příležitosti jeho 80. narozenin. Berlín: Mouton de Gruyter
  • Salverda, Reinier. 1998. Je jazyk virus? Úvahy o využití biologických metafor při studiu jazyka, s. 191–209, Mark Janse a An Verlinden, ed., Produktivita a kreativita. Studium obecné a deskriptivní lingvistiky na počest E.M. Uhlenbecka. Berlín: Mouton de Gruyter.
  • Salverda, Reinier. 2003. Dopis redakci, Nový vědec (1. února 2003), 2380: 25.
  • Wiedenhof, Jeroen Maarten. 1996. Nexus a vznik syntaxe, Acta Linguistica Hafniensia, 28: 139-150