v matematika , Stirlingovy polynomy jsou rodina polynomy které zobecňují důležité posloupnosti čísel objevujících se v kombinatorika a analýza , které úzce souvisí s Stirlingova čísla , Bernoulliho čísla a zobecněný Bernoulliho polynomy . Existuje několik variant Stirlingův polynom posloupnost uvažovaná níže, zejména včetně Shefferova sekvence forma sekvence, S k ( X ) { displaystyle S_ {k} (x)} , definovaný charakteristicky prostřednictvím speciální formy své exponenciální generující funkce, a Stirlingovy (konvoluční) polynomy , σ n ( X ) { displaystyle sigma _ {n} (x)} , které také splňují charakteristiku obyčejný generující funkce a které se používají při zobecňování Stirlingova čísla (obou druhů) na libovolné komplex -hodnotené vstupy. Považujeme „konvoluční polynom "varianta této sekvence a její vlastnosti na druhém místě v poslední podsekci článku. Ještě další varianty Stirlingových polynomů jsou studovány v doplňkových odkazech na články uvedené v odkazech.
Definice a příklady Pro nezáporné celá čísla k Stirlingovy polynomy, S k (X ), plocha Shefferova sekvence pro ( G ( t ) , F ¯ ( t ) ) := ( E − t , log ( t 1 − E − t ) ) { displaystyle (g (t), { bar {f}} (t)): = left (e ^ {- t}, log left ({ frac {t} {1-e ^ {- t}}} doprava) doprava)} [1] definovaný exponenciální generující funkcí
( t 1 − E − t ) X + 1 = ∑ k = 0 ∞ S k ( X ) t k k ! . { displaystyle left ({t over {1-e ^ {- t}}} right) ^ {x + 1} = sum _ {k = 0} ^ { infty} S_ {k} (x ) {t ^ {k} nad k!}.} Stirlingovy polynomy jsou zvláštním případem Nørlundovy polynomy (nebo zobecněné Bernoulliho polynomy ) [2] každý s funkcí exponenciálního generování
( t E t − 1 ) A E z t = ∑ k = 0 ∞ B k ( A ) ( z ) t k k ! , { displaystyle left ({t over {e ^ {t} -1}} right) ^ {a} e ^ {zt} = sum _ {k = 0} ^ { infty} B_ {k} ^ {(a)} (z) {t ^ {k} nad k!},} dané vztahem S k ( X ) = B k ( X + 1 ) ( X + 1 ) { displaystyle S_ {k} (x) = B_ {k} ^ {(x + 1)} (x + 1)} .
Prvních 10 Stirlingových polynomů je uvedeno v následující tabulce:
k S k ( X ) 0 1 1 1 2 ( X + 1 ) 2 1 12 ( 3 X 2 + 5 X + 2 ) 3 1 8 ( X 3 + 2 X 2 + X ) 4 1 240 ( 15 X 4 + 30 X 3 + 5 X 2 − 18 X − 8 ) 5 1 96 ( 3 X 5 + 5 X 4 − 5 X 3 − 13 X 2 − 6 X ) 6 1 4032 ( 63 X 6 + 63 X 5 − 315 X 4 − 539 X 3 − 84 X 2 + 236 X + 96 ) 7 1 1152 ( 9 X 7 − 84 X 5 − 98 X 4 + 91 X 3 + 194 X 2 + 80 X ) 8 1 34560 ( 135 X 8 − 180 X 7 − 1890 X 6 − 840 X 5 + 6055 X 4 + 8140 X 3 + 884 X 2 − 3088 X − 1152 ) 9 1 7680 ( 15 X 9 − 45 X 8 − 270 X 7 + 182 X 6 + 1687 X 5 + 1395 X 4 − 1576 X 3 − 2684 X 2 − 1008 X ) { displaystyle { begin {array} {r | l} k & S_ {k} (x) hline 0 & 1 1 & { scriptstyle { frac {1} {2}}} (x + 1) 2 & { scriptstyle { frac {1} {12}}} (3x ^ {2} + 5x + 2) 3 & { scriptstyle { frac {1} {8}}} (x ^ {3} + 2x ^ {2} + x) 4 & { scriptstyle { frac {1} {240}}} (15x ^ {4} + 30x ^ {3} + 5x ^ {2} -18x-8) 5 & { scriptstyle { frac {1} {96}}} (3x ^ {5} + 5x ^ {4} -5x ^ {3} -13x ^ {2} -6x) 6 & { scriptstyle { frac {1} {4032}}} (63x ^ {6} + 63x ^ {5} -315x ^ {4} -539x ^ {3} -84x ^ {2} + 236x + 96) 7 & { scriptstyle { frac {1} {1152}}} (9x ^ {7} -84x ^ {5} -98x ^ {4} + 91x ^ {3} + 194x ^ {2} + 80x) 8 & { scriptstyle { frac {1} {34560}}} (135x ^ {8} -180x ^ {7} -1890x ^ {6} -840x ^ {5} + 6055x ^ {4} + 8140x ^ {3} + 884x ^ {2} -3088x-1152) 9 & { scriptstyle { frac {1} {7680}}} (15x ^ {9} -45x ^ {8} -270x ^ {7} + 182x ^ {6} + 1687x ^ {5} + 1395x ^ {4} -1576x ^ {3} -2684x ^ {2} -1008x) end {pole}}} Ještě další varianta Stirlingových polynomů je uvažována v [3] (viz také pododdíl o Stirlingovy konvoluční polynomy níže). Článek I. Gessela a R. P. Stanleye zejména definuje modifikované Stirlingovy polynomické sekvence, F k ( n ) := S ( n + k , n ) { displaystyle f_ {k} (n): = S (n + k, n)} a G k ( n ) := C ( n , n − k ) { displaystyle g_ {k} (n): = c (n, n-k)} kde C ( n , k ) := ( − 1 ) n − k s ( n , k ) { displaystyle c (n, k): = (- 1) ^ {n-k} s (n, k)} jsou nepodepsaný Stirlingova čísla prvního druhu , pokud jde o tyto dva Stirlingovo číslo trojúhelníky pro nezáporná celá čísla n ≥ 1 , k ≥ 0 { displaystyle n geq 1, k geq 0} . Pro pevné k ≥ 0 { displaystyle k geq 0} , oba F k ( n ) { displaystyle f_ {k} (n)} a G k ( n ) { displaystyle g_ {k} (n)} jsou polynomy vstupu n ∈ Z + { displaystyle n in mathbb {Z} ^ {+}} každý stupeň 2 k { displaystyle 2k} as předstihovým koeficientem daným dvojitý faktoriál období ( 1 ⋅ 3 ⋅ 5 ⋯ ( 2 k − 1 ) ) / ( 2 k ) ! { displaystyle (1 cdot 3 cdot 5 cdots (2k-1)) / (2k)!} .
Vlastnosti Níže B k ( X ) { displaystyle B_ {k} (x)} označit Bernoulliho polynomy a B k = B k ( 0 ) { displaystyle B_ {k} = B_ {k} (0)} the Bernoulliho čísla podle úmluvy B 1 = B 1 ( 0 ) = − 1 2 ; { displaystyle B_ {1} = B_ {1} (0) = - { tfrac {1} {2}};} s m , n { displaystyle s_ {m, n}} označuje a Stirlingovo číslo prvního druhu ; a S m , n { displaystyle S_ {m, n}} označuje Stirlingova čísla druhého druhu .
S k ( − m ) = ( − 1 ) k ( k + m − 1 k ) S k + m − 1 , m − 1 0 < m ∈ Z S k ( − 1 ) = δ k , 0 S k ( 0 ) = ( − 1 ) k B k S k ( 1 ) = ( − 1 ) k + 1 ( ( k − 1 ) B k + k B k − 1 ) S k ( 2 ) = ( − 1 ) k 2 ( ( k − 1 ) ( k − 2 ) B k + 3 k ( k − 2 ) B k − 1 + 2 k ( k − 1 ) B k − 2 ) S k ( k ) = k ! { displaystyle { begin {zarovnáno} S_ {k} (- m) & = { frac {(-1) ^ {k}} {k + m-1 zvolit k}} S_ {k + m-1 , m-1} && 0 Li m ∈ Z { displaystyle m in mathbb {Z}} a m ≥ n { displaystyle m geq n} pak:[4] S n ( m ) = ( − 1 ) n B n ( m + 1 ) ( 0 ) , { displaystyle S_ {n} (m) = (- 1) ^ {n} B_ {n} ^ {(m + 1)} (0),} a: S n ( m ) = ( − 1 ) n ( m n ) s m + 1 , m + 1 − n . { displaystyle S_ {n} (m) = {(- 1) ^ {n} nad {m zvolit n}} s_ {m + 1, m + 1-n}.} Sekvence S k ( X − 1 ) { displaystyle S_ {k} (x-1)} je z binomický typ , od té doby S k ( X + y − 1 ) = ∑ i = 0 k ( k i ) S i ( X − 1 ) S k − i ( y − 1 ) . { displaystyle S_ {k} (x + y-1) = součet _ {i = 0} ^ {k} {k zvolit i} S_ {i} (x-1) S_ {ki} (y-1 ).} Navíc tato základní rekurze platí: S k ( X ) = ( X − k ) S k ( X − 1 ) X + k S k − 1 ( X + 1 ) . { displaystyle S_ {k} (x) = (x-k) {S_ {k} (x-1) nad x} + kS_ {k-1} (x + 1).} S k ( X ) = ∑ n = 0 k ( − 1 ) k − n S k + n , n ( X + n n ) ( X + k + 1 k − n ) ( k + n n ) = ∑ n = 0 k ( − 1 ) n s k + n + 1 , n + 1 ( X − k n ) ( X − k − n − 1 k − n ) ( k + n k ) = k ! ∑ j = 0 k ( − 1 ) k − j ∑ m = j k ( X + m m ) ( m j ) L k + m ( − k − j ) ( − j ) { displaystyle { begin {aligned} S_ {k} (x) & = sum _ {n = 0} ^ {k} (- 1) ^ {kn} S_ {k + n, n} {{x + n zvolit n} {x + k + 1 zvolit kn} nad {k + n zvolit n}} [6 bodů] & = součet _ {n = 0} ^ {k} (- 1) ^ {n} s_ {k + n + 1, n + 1} {{xk zvolit n} {xkn-1 zvolit kn} přes {k + n zvolit k}} [6pt] & = k! sum _ {j = 0} ^ {k} (- 1) ^ {kj} sum _ {m = j} ^ {k} {x + m zvolit m} {m zvolit j} L_ {k + m} ^ {(- kj)} (- j) [6pt] end {zarovnáno}}} Tady, L n ( α ) { displaystyle L_ {n} ^ {( alfa)}} jsou Laguerrovy polynomy . Platí také následující vztahy: ( k + m k ) S k ( X − m ) = ∑ i = 0 k ( − 1 ) k − i ( k + m i ) S k − i + m , m ⋅ S i ( X ) , { displaystyle {k + m zvolit k} S_ {k} (xm) = součet _ {i = 0} ^ {k} (- 1) ^ {ki} {k + m zvolit i} S_ {k -i + m, m} cdot S_ {i} (x),} ( k − m k ) S k ( X + m ) = ∑ i = 0 k ( k − m i ) s m , m − k + i ⋅ S i ( X ) . { displaystyle {km zvolit k} S_ {k} (x + m) = součet _ {i = 0} ^ {k} {km zvolit i} s_ {m, m-k + i} cdot S_ {i} (x).} Rozlišením generující funkce to snadno následuje S k ′ ( X ) = − ∑ j = 0 k − 1 ( k j ) S j ( X ) B k − j k − j . { displaystyle S_ {k} ^ { prime} (x) = - součet _ {j = 0} ^ {k-1} {k zvolit j} S_ {j} (x) { frac {B_ { kj}} {kj}}.} Stirlingovy konvoluční polynomy Definice a příklady Další varianta Stirlingovy polynomické sekvence odpovídá speciálnímu případu konvoluční polynomy studoval Knuthův článek [5] a v Konkrétní matematika odkaz. Nejprve definujeme tyto polynomy pomocí Stirlingova čísla prvního druhu tak jako
σ n ( X ) = [ X X − n ] ⋅ 1 X ( X − 1 ) ⋯ ( X − n ) . { displaystyle sigma _ {n} (x) = left [{ begin {matrix} x xn end {matrix}} right] cdot { frac {1} {x (x-1) cdots (xn)}}.} Z toho vyplývá, že tyto polynomy splňují další relaci opakování danou
( X + 1 ) σ n ( X + 1 ) = ( X − n ) σ n ( X ) + X σ n − 1 ( X ) , n ≥ 1. { Displaystyle (x + 1) sigma _ {n} (x + 1) = (xn) sigma _ {n} (x) + x sigma _ {n-1} (x), n geq 1.} Tyto Stirling "konvoluce "polynomy mohou být použity k definování Stirlingových čísel, [ X X − n ] { displaystyle scriptstyle { left [{ begin {matrix} x x-n end {matrix}} right]}} a { X X − n } { displaystyle scriptstyle { left {{ begin {matrix} x x-n end {matrix}} right }}} , pro celá čísla n ≥ 0 { displaystyle n geq 0} a libovolný komplexní hodnoty X { displaystyle x} Následující tabulka poskytuje několik zvláštních případů těchto Stirlingových polynomů pro prvních pár n ≥ 0 { displaystyle n geq 0} .
n σ n ( X ) 0 1 X 1 1 2 2 3 X − 1 24 3 X 2 − X 48 4 15 X 3 − 30 X 2 + 5 X + 2 5760 { displaystyle { begin {array} {r | c} n & sigma _ {n} (x) hline 0 & { frac {1} {x}} 1 & { frac {1} {2 }} 2 & { frac {3x-1} {24}} 3 & { frac {x ^ {2} -x} {48}} 4 & { frac {15x ^ {3} -30x ^ {2} + 5x + 2} {5760}} end {pole}}} Generování funkcí Tato varianta Stirlingovy polynomické sekvence má obzvlášť pěknou obyčejnost generující funkce z následujících forem:
( z E z E z − 1 ) X = ∑ n ≥ 0 X σ n ( X ) z n ( 1 z ln 1 1 − z ) X = ∑ n ≥ 0 X σ n ( X + n ) z n . { displaystyle { begin {aligned} left ({ frac {ze ^ {z}} {e ^ {z} -1}} right) ^ {x} & = sum _ {n geq 0} x sigma _ {n} (x) z ^ {n} vlevo ({ frac {1} {z}} ln { frac {1} {1-z}} vpravo) ^ {x } & = sum _ {n geq 0} x sigma _ {n} (x + n) z ^ {n}. end {zarovnáno}}} Obecněji, pokud S t ( z ) { displaystyle { mathcal {S}} _ {t} (z)} je výkonová řada, která uspokojí ln ( 1 − z S t ( z ) t − 1 ) = − z S t ( z ) t { displaystyle ln left (1-z { mathcal {S}} _ {t} (z) ^ {t-1} right) = - z { mathcal {S}} _ {t} (z ) ^ {t}} , máme to
S t ( z ) X = ∑ n ≥ 0 X σ n ( X + t n ) z n . { displaystyle { mathcal {S}} _ {t} (z) ^ {x} = součet _ {n geq 0} x sigma _ {n} (x + tn) z ^ {n}.} Máme také související identitu série [6]
∑ n ≥ 0 ( − 1 ) n − 1 σ n ( n − 1 ) z n = z ln ( 1 + z ) = 1 + z 2 − z 2 12 + ⋯ , { displaystyle sum _ {n geq 0} (- 1) ^ {n-1} sigma _ {n} (n-1) z ^ {n} = { frac {z} { ln (1 + z)}} = 1 + { frac {z} {2}} - { frac {z ^ {2}} {12}} + cdots,} a Stirlingovy (Shefferovy) generační funkce související s polynomy dané
∑ n ≥ 0 ( − 1 ) n + 1 m ⋅ σ n ( n − m ) z n = ( z ln ( 1 + z ) ) m { displaystyle sum _ {n geq 0} (- 1) ^ {n + 1} m cdot sigma _ {n} (nm) z ^ {n} = left ({ frac {z} { ln (1 + z)}} vpravo) ^ {m}} ∑ n ≥ 0 ( − 1 ) n + 1 m ⋅ σ n ( m ) z n = ( z 1 − E − z ) m . { displaystyle sum _ {n geq 0} (- 1) ^ {n + 1} m cdot sigma _ {n} (m) z ^ {n} = left ({ frac {z} { 1-e ^ {- z}}} vpravo) ^ {m}.} Vlastnosti a vztahy Pro celá čísla 0 ≤ k ≤ n { displaystyle 0 leq k leq n} a r , s ∈ C { displaystyle r, s in mathbb {C}} , tyto polynomy splňují dva Stirlingovy konvoluční vzorce dané
( r + s ) σ n ( r + s + t n ) = r s ∑ k = 0 n σ k ( r + t k ) σ n − k ( s + t ( n − k ) ) { displaystyle (r + s) sigma _ {n} (r + s + tn) = rs součet _ {k = 0} ^ {n} sigma _ {k} (r + tk) sigma _ { nk} (s + t (nk))} a
n σ n ( r + s + t n ) = s ∑ k = 0 n k σ k ( r + t k ) σ n − k ( s + t ( n − k ) ) . { displaystyle n sigma _ {n} (r + s + tn) = s součet _ {k = 0} ^ {n} k sigma _ {k} (r + tk) sigma _ {nk} ( s + t (nk)).} Když n , m ∈ N { displaystyle n, m in mathbb {N}} , máme také, že polynomy, σ n ( m ) { displaystyle sigma _ {n} (m)} , jsou definovány prostřednictvím jejich vztahů k Stirlingova čísla
{ n m } = ( − 1 ) n − m + 1 n ! ( m − 1 ) ! σ n − m ( − m ) ( když m < 0 ) [ n m ] = n ! ( m − 1 ) ! σ n − m ( n ) ( když m > n ) , { displaystyle { begin {seřazeno} left {{ begin {matrix} n m end {matrix}} right } & = (- 1) ^ {n-m + 1} { frac {n!} {(m-1)!}} sigma _ {nm} (- m) ({ text {when}} m <0) left [{ begin {matrix} n m end {matrix}} right] & = { frac {n!} {(m-1)!}} sigma _ {nm} (n) ({ text {when}} m> n) , end {zarovnáno}}} a jejich vztahy k Bernoulliho čísla dána
σ n ( m ) = ( − 1 ) m + n − 1 m ! ( n − m ) ! ∑ 0 ≤ k < m [ m m − k ] B n − k n − k , n ≥ m > 0 σ n ( m ) = − B n n ⋅ n ! , m = 0. { displaystyle { begin {zarovnáno} sigma _ {n} (m) & = { frac {(-1) ^ {m + n-1}} {m! (nm)!}} součet _ { 0 leq k 0 sigma _ {n} (m) & = - { frac {B_ {n}} {n cdot n!}}, m = 0. end {zarovnáno}}} Viz také Reference ^ Viz část 4.8.8 Pupeční kalkul (1984), odkaz níže. ^ Vidět Norlundovy polynomy na MathWorld. ^ Gessel a Stanley (1978). "Stirlingovy polynomy" . J. Combin. Theory Ser. A . 53 : 24–33. doi :10.1016/0097-3165(78)90042-0 . ^ Oddíl 4.4.8 Pupeční kalkul . ^ Knuth, D. E. (1992). "Konvoluční polynomy". Mathematica J . 2 : 67–78. arXiv :matematika / 9207221 . Bibcode :1992math ...... 7221K . Článek obsahuje definice a vlastnosti speciálu konvoluční polynom rodiny definované speciálními generujícími funkcemi formuláře F ( z ) X { displaystyle F (z) ^ {x}} pro F ( 0 ) = 1 { displaystyle F (0) = 1} . Speciální případy těchto konvolučních polynomiálních sekvencí zahrnují binomické výkonové řady , B t ( z ) = 1 + z B t ( z ) t { displaystyle { mathcal {B}} _ {t} (z) = 1 + z { mathcal {B}} _ {t} (z) ^ {t}} , tzv stromové polynomy , Čísla zvonků , B ( n ) { displaystyle B (n)} a Laguerrovy polynomy . Pro F n ( X ) := [ z n ] F ( z ) X { displaystyle F_ {n} (x): = [z ^ {n}] F (z) ^ {x}} , polynomy n ! ⋅ F n ( X ) { displaystyle n! cdot F_ {n} (x)} se říká, že jsou z binomický typ , a navíc uspokojit vztah generující funkce z F n ( X + t n ) ( X + t n ) = [ z n ] F t ( z ) X { displaystyle { frac {zF_ {n} (x + tn)} {(x + tn)}} = [z ^ {n}] { mathcal {F}} _ {t} (z) ^ {x }} pro všechny t ∈ C { displaystyle t in mathbb {C}} , kde F t ( z ) { displaystyle { mathcal {F}} _ {t} (z)} je implicitně definován a funkční rovnice formuláře F t ( z ) = F ( X F t ( z ) t ) { displaystyle { mathcal {F}} _ {t} (z) = F vlevo (x { mathcal {F}} _ {t} (z) ^ {t} vpravo)} . Článek také pojednává o asymptotických aproximacích a metodách aplikovaných na polynomiální sekvence tohoto typu.^ Oddíl 7.4 Konkrétní matematika . Erdeli, A .; Magnus, W .; Oberhettinger, F. & Tricomi, F. G. Vyšší transcendentní funkce. Svazek III . New York. Graham; Knuth a Patashnik (1994). Concrete Mathematics: A Foundation for Computer Science . S. Roman (1984). Pupeční kalkul . externí odkazy