Předsednictví Jugoslávie - Presidency of Yugoslavia
| Předsednictví v Jugoslávie srbština: Председништво СФРЈ chorvatský: Predsjedništvo SFRJ slovinština: Predsedstvo SFRJ Makedonština: Претседателство на СФРЈ | |
|---|---|
 Standard člena předsednictví Jugoslávie | |
| Délka termínu | Žádná pevná délka |
| Formace | 30. června 1971 |
| První držitel | Josip Broz Tito |
| Konečný držitel | Branko Kostić |
| Zrušen | 15. června 1992 |
 |
|---|
| Tento článek je součástí série o politika a vláda Jugoslávie |
|
| administrativní oddělení |
The Předsednictví Socialistické federativní republiky Jugoslávie (srbština: Predsedništvo SFRJ, Председништво СФРЈ; chorvatský: Predsjedništvo SFRJ; slovinština: Predsedstvo SFRJ; Makedonština: Председателство на СФРЈ), také známý jako Prezidium, byl kolektivní hlava státu z Socialistická federativní republika Jugoslávie. Byla založena v roce 1971 na základě změn Ústava z roku 1963 a reorganizována podle Ústava z roku 1974. Až do roku 1974 Předsednictví měl 23 členů - z každého tři republika, dva od každého autonomní provincie a Prezident Josip Broz Tito.[1] V roce 1974 bylo předsednictví omezeno na 9 členů - jednoho z každé republiky a autonomní provincie a do roku 1988 Předseda Ligy komunistů Jugoslávie z moci úřední.
Ústavní pravomoci
Podle Ústava z roku 1974 mělo předsednictví tyto pravomoci:[2]
- zastupující federaci uvnitř i vně země
- velící Jugoslávské ozbrojené síly, rozhodující o použití armády ve válce i v míru
- ochrana rovnosti Jugoslávské národnosti
- ochrana ústavní pořádek
- navrhuje kandidáta na federální předseda vlády
- navrhování kandidátů na federální ústavní soudce
- jmenování velvyslanců a generálů a admirálů
- jmenování Rada národní obrany a v případě potřeby i další agentury (jednou z nich byla Federální rada pro ochranu ústavního pořádku )
- rozdávání čtvrtí a udělování cen státní vyznamenání
Předsednictví mělo osm členů volených parlamenty každé republiky a autonomní provincie a vyhlášených Federální shromáždění SFRJ, devátý člen byl prezidentem prezidia Ligy komunistů Jugoslávie. Toto členství vůdce LCY z moci úřední bylo zrušeno ústavními změnami na podzim roku 1988.[3] Mandát předsednictví trval pět let, takže devítičlenné předsednictví bylo zvoleno celkem čtyřikrát - v letech 1974, 1979, 1984 a 1989.
Do roku 1980 většinu pravomocí předsednictví (a kontrolu nad zemí obecně) ve skutečnosti vykonával Josip Broz Tito, který byl doživotním prezidentem republiky. Po jeho smrti v květnu 1980 zůstal jeho úřad prázdný a předsednictví začalo fungovat podle ústavy.
Někdy předsednictví zasedalo v rozšířeném složení. Kromě členů samotného předsednictví se těchto zasedání účastnili následující úředníci: předseda Federálního shromáždění, předseda a místopředseda Federální výkonné rady (vláda), federální tajemníci (ministři) obrany, vnitra a zahraničních věcí, předseda Federální konference Socialistická aliance pracujících Jugoslávie a předsedové předsednictví jugoslávských republik a autonomních provincií.[4] Prodloužené předsednictví nebylo zakotveno v ústavě a samo o sobě nemohlo přijímat žádná rozhodnutí.
Post-Tito období
Tito jako prezident republiky byl ex offo předsedou předsednictví. Po jeho smrti byl každý rok zvolen nový předseda předsednictví. Pořadí střídání členů na vedoucí pozici bylo předem dohodnuto, takže tyto každoroční volby byly čistou formalitou. Rotující systém se zasekl až v květnu 1991 - Stipe Mesić, zástupce společnosti Franjo Tuđman Nová chorvatská vláda v předsednictví se měla stát předsedou, ale nebyla zvolena kvůli odporu poloviny předsednictví ovládaného srbským vůdcem Slobodan Milošević. Vrchní státní úřad rozpadající se federace zůstal prázdný až do 1. července, kdy byl nakonec zvolen Mesić.[5][6]
Pouze rok po Titově smrti museli jugoslávští vůdci čelit násilné nepokoje v Kosovo. Dne 2. Dubna 1981 předsedalo předsednictví Cvijetin Mijatović prohlásil a stav ohrožení v Priština a Kosovska Mitrovica, který trval jeden týden.[7][8] Předsednictví znovu vyhlásilo výjimečný stav, tentokrát na celém území Kosova, dne 27. února 1989 pod vedením předsedy Raif Dizdarević, když ještě vážnější poruchy v Kosovu vypuklo.[8][9] Již potřetí v Jugoslávii po skončení Tita vyhlásil výjimečný stav v Kosovu předsednictví v únoru 1990.[10]
Složení posledního předsednictví zvoleného v květnu 1989 odráželo jak přístup politického pluralismu v některých částech federace, tak počátek agónie v Jugoslávii:
- Janez Drnovšek z Slovinsko a Bogić Bogićević z Bosna a Hercegovina byli zvoleni v přímých volbách konaných v jejich republikách[11][12]
- zástupci Srbsko, Černá Hora, Kosovo a Vojvodina, tj. polovina předsednictví, jednala pod de facto kontrola nad Slobodanem Miloševićem[6][13]
- Stipe Šuvar Chorvatský zástupce silně pro-jugoslávských názorů,[14] byl v říjnu 1990 nahrazen Stipe Mesićem nominovaným chorvatskou vládou.[15]
V létě 1991 se Mesić a Drnovšek, pokud jde o jejich nezávislé republiky, přestali účastnit zasedání předsednictví. Za nimi následovali Bogićević a Vasil Tupurkovski z Makedonie, takže předsednictví de facto přestalo existovat, ačkoli členové ze Srbska, jejích provincií (Kosovo a Vojvodina) a Černé Hory pokračovali v jednání až do roku 1992.[6]
Osobní složení (1971–1992)
Poznámky
- Zemřel, když držel kancelář
- Když se stal, rezignoval Předseda z Federální výkonná rada
- Odstoupil z důvodu obvinění z účasti v Agrokomerc skandál
- Připomenout Chorvatský parlament
- Připomenout Srbský parlament
- Připomenout Srbský parlament
- Připomenout Černohorský parlament
Členové
Viz také
Reference
- ^ Slobodan Stankovic (1984): Nové státní předsednictví Jugoslávie Archivováno 17.08.2011 na Wayback Machine
- ^ Ústava SFRJ, 1974 (v srbštině)
- ^ Změny ústavy SFRJ, 1988 (v srbštině)
- ^ Rozhovor s Raifem Dizdarevićem (v srbochorvatštině)
- ^ Životopis Stipe Mesić (v chorvatštině) Archivováno 17. 07. 2012 na Wayback Machine
- ^ A b C Rozhovor s Vasilem Tupurkovskim, Rádiem Svobodná Evropa (srbochorvatsky) Archivováno 2008-02-04 na Wayback Machine
- ^ Slobodan Stankovic (1982): Kosovo: Rok po nepokojích na Wayback Machine (index archivu)
- ^ A b Rozhovor s Raifem Dizdarevićem na Wayback Machine (archiv index), Rádio Svobodná Evropa (v srbochorvatštině)
- ^ Časový harmonogram konfliktů v Kosovu
- ^ Chronologie rozpadu Jugoslávie (v chorvatštině) Archivováno 2011-05-21 na Wayback Machine
- ^ Rozhovor s Bogićem Bogićevićem, Rádiem Svobodná Evropa (v srbochorvatštině) Archivováno 2008-02-04 na Wayback Machine
- ^ Janez Drnovšek na anglické Wikipedii
- ^ Rozhovor s Stipe Mesićem, Rádiem Svobodná Evropa (v srbochorvatštině) Archivováno 2008-02-05 na Wayback Machine
- ^ Stipe Suvar nekrolog
- ^ Rozhovor s Stipe Šuvarem, Rádiem Svobodná Evropa (v srbochorvatštině) Archivováno 2008-02-05 na Wayback Machine
Prezidentský systém v Socialistické federativní republice Jugoslávii | |
|---|---|
| Předsednictví | |
| Předseda předsednictví | |
