Piramerd - Piramerd
Pîremêrd | |
---|---|
پیرەمێرد | |
![]() | |
narozený | Tawfeq Mahmoud Hamza 1867 |
Zemřel | |
Odpočívadlo | Mameyare Hill v Sulajmáníja |
Národnost | Kurd |
obsazení | Básník, spisovatel, novinář[1] |
Známý jako | Jîn noviny, Báseň Nawroz (Koukni se: Newroz oslavovaný Kurdy ) |
Poznámky | |
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Srpna 2019) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Tawfeq Mahmoud Hamza nebo Piramerd (kurdština: پیرەمێرد) (1867 - 19. června 1950) byl a kurdština básník, spisovatel, prozaik a novinář. Narodil se v Goyje sousedství Sulaimaniya město v Irák. V roce 1926 se stal redaktorem kurdských novin Jîyan. V roce také založil soukromou kurdskou školu Kurdistán, volala Partukxane i Zanistî (Vědecká škola).
Život
Tawfeq Mahmoud Hamza se narodil v Goyje sousedství Sulaimaniya město v Irák v roce 1867.
Studoval arabština a islámské Fiqh v Sulaimaniya a Baneh v Íránu. V letech 1882 až 1895 pracoval jako zaměstnanec v různých místních vládních úřadech v Sulaimaniya, Halabja, Sharbazher (Şarbajêr). V roce 1898 byl pozván Osmanský Sultán Abd-ul-Hamid II na Istanbul kde zůstal jeden rok. Pokračoval Hajj pouť a dostal titul Bey sultánem. Poté se stal jeho titul Haji Tawfeq Bey. Setkal se Wafaei, Kurdský básník, během pouti. V roce 1899 byl jmenován členem Vysoký Majlis z Istanbulu. Ve stejné době byl přijat na právnickou fakultu v Istanbul.
V roce 1907 se stal členem kurdské organizace Kurd Teavun ve Terakki Cemiyeti v Istanbulu a byl vedoucím redaktorem deníku organizace. V letech 1909 až 1923 působil jako guvernér několika okresů v Liberci krocan a Kurdistán, mezi nimi Hakkari (kurdština: Çolemêrg), Qeremursil, Balawa, Beytüşşebap (v Provincie Şırnak ), Gumuskoy, Adapazarı a Amasya.
Psal poezii pod nom-de-chochol Piramerd nebo Pîremêrd (kurdský).
V roce 1925 se vrátil do Sulaimaniya přes Bagdád. V roce 1926 se stal redaktorem kurdština noviny Jîyan a v roce 1932 byl povýšen na post manažera. V roce 1938 změnil název novin na Jîn, a pokračoval v jeho publikování až do roku 1950. Zasloužil se také o zřízení první soukromé kurdské školy v Kurdistánu s názvem Qutabxaney Zanistî (Vědecká škola).
Zemřel 19. června 1950.
Literární práce
- Úpravy a překlad básní Mawlawi Kurd z Hawrami dialekt do Sorani, 1935.
- The Tragedy of Mam and Zin, Play, 1935. (Tato kniha se liší od známé práce Ahmad Khani )
- Příběh dvanácti rytířů Mariwanu, 1935.
- Příběh Mahmúda Agha Šiwakala, 1942.
- Galte û Gep, Sbírka kurdského folklóru, 1947.
- Kemançejen, Překlad románu z turečtiny, 1942.
- Úpravy sbírky básní Mawlana Khalid Naqshbandi(Kurdština sufi ).
- Úpravy a překlad básní Besarani z Hawrami dialekt do Sorani.
- Články o kurdské historii, historii babanského knížectví a kmenech Jaf.
- Sbírka básní
- Encamî Pîyawî Bengkêş (Osud narkomana), povídka, Gelawêj Journal, 1941.
- Zoremilî Milşikanî le dûwaye (Agresivita vede k porážce), povídka, Gelawêj Journal, 1942.
- Felsefey Kiçe Kurdêk (Filozofie kurdské dívky), povídka, Gelawêj Journal, 1942.
- Xiramî, Kay kon, povídka, noviny Jîyan, č. 483, 1936.
Zdroje
- Pîremêrd û Pêdaçûneweyekî Nwêyî Jîyan û Berhemekanî (Piramerd: Recenze jeho života a jeho příspěvků), Hewler (Arbil), Araz Publishers, 2001.
Reference
- ^ ckb: پیرەمێرد ckb.wikipedia.org]
- ^ ckb: پیرەمێرد ckb.wikipedia.org - piramerd]