Norská cena Ibsen - Norwegian Ibsen Award - Wikipedia
The Norská cena Ibsen (Norština: Ibsenprisen) se uděluje za propagaci Norština drama a uděluje se pouze dramatikům.
Dějiny
Cenu uděluje Skien obec, rodné město autora a dramatika Henrik Ibsen, a uděluje se každoročně od roku 1986. Cena se uděluje norskému dramatikovi, který v uplynulém roce vydal nové dílo, které produkovalo profesionální divadlo, rozhlasové divadlo nebo televize. Může být také udělena za kumulativní práci při tvorbě dramatických děl.[1]
Dříve byla cena udělována každoročně ve Skienu 20. března na památku narozenin Henrika Ibsena. Od roku 2008 se uděluje v září na mezinárodní konferenci Ibsen ve Skienu spolu s Mezinárodní cena Ibsen (Den internasjonale Ibsenprisen) založený v roce 2008 a poprvé oceněn britským divadelním a filmovým režisérem Peter Brook.[2][3]
Od roku 2005 se cena skládala z peněžní ceny 150 000 korun a sošky Ibsena, kterou navrhl Nina Sundbye.[4]
Porota se skládá ze šesti členů, po jednom z každé z těchto organizací:
- Norská asociace kritiků (Norský litteraturkritikerlag)
- Norské dramatické fórum (Norské dramatické fórum)
- Sdružení norských instruktorů (Norsk Sceneinstruktørforening)
- Norská asociace divadelních režisérů ( Norsk Teaterleder – Forening )
- Národní akademie umění v Oslu / University of Oslo (Kunsthøgskolen v Oslo / Universitetet v Oslo)
- Skienská obec s divadlem Ibsen (Skien kommune ved Teater Ibsen)
Odpovědnost za vztahy s veřejností nese firma Kulturmeglerne.[5]
Výherci
- 1986 – Arne Skouen pro celkové dramatické příspěvky
- 1987 – Peder Cappelen pro Eufemianatten
- 1988 – Zvláštní Selmer pro På egne ben
- 1989 – Julian Garner pro Svarte okser
- 1990 – Edvard Rønning pro Himmelplaneten
- 1991 – Marit Tusvik pro Mugg
- 1992 – Bjørg Vik pro Møte i Venezia
- 1993 – Norvald Tveit pro celkové dramatické příspěvky
- 1994 – Eva Sevaldson pro Framtida er avlyst
- 1995 – Terje Nordby pro Isblomst
- 1996 – Jon Fosse pro Namnet
- 1997 – Jesper Halle pro Dagenes lys
- 1998 – Petter S.Rosenlund pro En umulig gutt
- 1999 – Cecilie Løveid pro Østerrike a za celkové dramatické příspěvky
- 2000 – Tor Åge Bringsværd pro celkové dramatické příspěvky
- 2001 – Nina Valsø pro Ubuden gjest
- 2002 – Niels Fredrik Dahl pro Som torden
- 2003 – Wetle Holtan pro De som páka
- 2004 – Podle HV Schreinera pro Den brysomme mannen
- 2005 – Maria Tryti Vennerød pro Dama i luka
- 2006 – Liv Heløe og Finn Iunker
- 2007 – Christopher Grøndahl pro Tundru a pro Silent Winds of Blackpool
- 2008 – Edvard Hoem pro Mikal Hetles siste ord
- 2009 – Christopher Nielsen pro Verdiløse menn
- 2010 – Kate Pendry pro Erasmus Tyrannus Rex
- 2011 – Lennart Lidström pro Pingviner i Sahara
- 2012 - Fredrik Brattberg pro „Tilbakekomstene“
- 2014 - Johan Harstad pro Osv.[6]
- 2015 - Cecilie Løveid pro Visning
- 2016 - Mette Edvardsen pro Musíme být
- 2017 – Tore Vagn Lid, Cecilie Løveid a Nordahl Grieg pro Vår ære / vår makt
- 2018 – Malmfrid Hovsveen Hallum pro Solveigs 2. zpíval
- 2019 – Demian Vitanza pro Tyngde
- 2020 – Lisa Charlotte Baudouin Lie pro sceneteksten Mare
Viz také
Reference
- ^ „Henrik Ibsen“. Uchovávejte norské leksikon. Citováno 1. října 2020.
- ^ Cena Ibsen Prize 2008 (v norštině)
- ^ „Den internasjonale Ibsenprisen og Internasjonale Ibsenstipender“. Regjeringen.no. Citováno 1. října 2020.
- ^ „Nina Sundbye“. Norsk Biografisk Leksikon. Citováno 1. října 2020.
- ^ Její er kulturlivets PR-byrå
- ^ „Harstad Ibsenprisen 2014“. Archivovány od originál dne 02.09.2018. Citováno 2014-09-24.