Západočadské jazyky - West Chadic languages
| West Chadic | |
|---|---|
| Zeměpisný rozdělení | Nigérie, Niger |
| Jazyková klasifikace | Afroasijský
|
| Pododdělení |
|
| Glottolog | západ 2785[1] |
 West Chadic za Newmana (1977) | |
Hlavní čadičsky mluvící národy v Nigérii.
Hausa mluvící oblasti v Nigérii a Nigeru
The Západočadské jazyky z Afroasijský rodina se mluví hlavně v Niger a Nigérie. Obsahují Hausa nejlidnatější Čadický jazyk a hlavní jazyk západní Afrika.
Jazyky
Větve West Chadic jdou buď podle jmen, nebo podle písmen a čísel v obrysovém formátu.[2]
- Hausa – Gwandara (A.1): Hausa, Gwandara
- Bole – Angas (?)
- Bole – Tangale (A.2)
- Angas (Central West Chadic[3]) (A.3)[4]
- Rone (A.4):[5] Fyer, Tambas, Rone (Bokkos, Daffo-Butura, Mangar, Monguna), Shagawu, Duhwa (Karfa), Kulere (Tof, Richa, Kamwai-Marhai), Mundat, Sha
- Bade-Warji (?)
- Barawa (Jižní Bauchi) (B.3)
Navíc, Poki není zařazen do West Chadic.
Vnitřní struktura
George Starostin Interní klasifikace West Chadic (2010)[7] jak uvádí Blažek (2010):[8]
- West Chadic
- West Chadic A
- Hausa – Gwandara
- (větev)
- Rone
- Bole-Angas
- West Chadic B
- West Chadic A
Rozdělení
Distribuce západočadských větví:[9]
| Větev | Kód | Primární umístění |
|---|---|---|
| Hausa – Gwandara | A1 | Severní Nigérie a Niger |
| Bole – Tangale | A2 | Darazo LGA, Stát Bauchi; Státy Yobe, Taraba, Gombe, Borno |
| Angas | A3 | Shendam a Mangu LGA, Stát Plateau |
| Rone | A4 | Mangu LGA, Stát Plateau |
| Bade | B1 | Bade LGA, Stát Borno |
| Jižní Bauchi | B2 | Darazo a Ningi LGA, Stát Bauchi |
| Severní Bauchi | B3 | Stát Bauchi (Toro, Dass, Tafawa Balewa, Bauchi LGA) |
Rekonstrukce
Ačkoli nebyla publikována úplná rekonstrukce West Chadic, rekonstrukce číslic pro West Chadic a jeho podskupiny byly navrženy Václav Blažek (2018).[8]
Číslice
Porovnání číslic v jednotlivých jazycích:[10]
| Klasifikace | Jazyk | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| A, A.1 | Gwandara | da | bi | úkù / úɡú (nimbijský dialekt) | huru / furu (nimbijský dialekt) | bìyàri / bìyàr (nimbijský dialekt) | ʃídà / ʃídə (nimbijský dialekt) | bákwè / boʔo (nimbijský dialekt) | tákùʃì / táɡə́r (nimbijský dialekt) | tárà / tãrã (nimbijský dialekt) | ɡóm̀ / ɡóŋ̀ / ɡwóm (Nim. dialekt) |
| A, A.1 | Hausa | ɗájá | bíjú | ʔúkù / ʔúkkù (West Hausa) | fúɗú | bìjár | ʃídà / ʃíddà (West Hausa) | bákwài | tákwàs | tárà | ɡóːmà |
| A, A.2, Bole | Bele | móoɗì | bòló | kùnú | fòɗɗó | bàaɗì | bàccímóoɗì | báawùló | oróorùɗó (2 x 4) | ɓòowùnò | bìmbáɗí |
| A, A.2, Bole, Karekare | Karekare | wáɗí | bèːlú | kúːnùː | fèːɗú | bàːɗú | bàcóːɗì (5 + 1) | bàcíbèːlú (5 + 2) | fífèːɗú (2 x 4) | ɓànnù | mbáɗ |
| A, A.2, Bole, Bole Proper | Kmen | móoɗì | bòláu | kúnùm | pòɗɗó | bàɗì | bàššimóoɗì | báawúló | póorɗó (2 x 4) | ɓòonùm | bìmbáɗí |
| A, A.2, Bole, Bole Proper | Bure (Bubure) | móɗé | Máló | kúnú | ʄóɗó | báɗé | básúmé | básùmáló (5+ 2) | ʄórʄóɗó (2 x 4) | ɓárdzìmóɗé (10 - 1) | bárbáɗè |
| A, A.2, Bole, Bole Proper | Galambu | múuri | m̀bàál | kúun | páry | bòorí | bɪ́címɪ́n | bùcù m̀bàl (5+ 2) | hórró | bàryà múuri (10 - 1) | bar |
| A, A.2, Bole, Bole Proper | Gera | móóyi | mbùlú | kúnú | fúɗú | bàaɗì | beším | bìccìmbùlú (5+ 2) | húrɗú | ɓànìnjà / barija | bàrɗí / barr |
| A, A.2, Bole, Bole Proper | Geruma | mô / mon | m̀bàalú / mbàalúŋ | kúnú / kúnúŋ | fúɗú / húɗúŋ | bàaɗì / bàalí | bècəm | bàzə̀mbàalú (5+ 2) | húrɗú / úrɗúŋ | jár jà | ɗáráɗì / ɓárári |
| A, A.2, Bole, Bole Proper | Kholok (Widala) | .ók | pèlòw | bùnùm | pèeròw | faàt / faàr | foòròmìnì | paàlìlàw | bìrbìròw / pìrpìròw | kómbóy | mmùmmò |
| A, A.2, Bole, Bole Proper | Kirfi (Giiwo) | móoɗì | mbàlú | kúnú | fáɗáu | bòoɗ | bìccúuni | bìcímbàlu (5+ 2) | fórfáɗó (2 x 4) | bàr jà móoɗi (10 - 1) | pàtà |
| A, A.2, Bole, Bole Proper | Maaka | móɗì | bòllu | kūǹ | paɗɗu | bà | bìnkinù | nɡā̀nù nebo bákwài (| jìlai | kwàlak | bìmba | |
| A, A.2, Bole, Bole Proper | Ngamo | mòɗi | bòlò | kùnû | hɔ̀ɗò | netopýr | bàʔàʃìmòɗi (5 + 1) | babìlò (5 + 2) | hɔɔrɗò (2 x 4) | ɓònù | bimbaɗ (2 x 5)? |
| A, A.2, Bole, Bole Proper | Nyam | mɔ̀dɔ́ | fùllúk | kùnúŋ | hɔ̀dúk | hwàt | fármé | fáró fùllúk (5 + 2) | húrú ɡùdùk (2 x 4) | láɡó mɔ̀dɔ (10 - 1)? | kùumò (litː 'kumo' = ucho) |
| A, A.2, Tangale, Dera | Dera (Kanakuru) | weuwey | rap | kunu | paraw | netopýr | byême | bwelà | torìmen | wanɗumwe (10 - 1) | .ûm |
| A, A.2, Tangale, Tangale Proper | Kupto (Kutto) | ɗékkíré | fáláw / páláw | kùnùŋ | fàɗàw / pàɗàw | fáat / páat | fáyɗìn / páyɗìn | fáyláw / páyláw | fàrfìɗòw | lèbìɗà | kómó |
| A, A.2, Tangale, Tangale Proper | Kushi | .òk | pə̀llòw | tàat | péeròw | fwàt / fúwàt | fàràɡbànàŋ | fàrlów | pìdiɗòw | fɔ̀jèràw | kpèmù |
| A, A.2, Tangale, Tangale Proper | Kwaami | múndí | póllów / fóllów | kúnúm | póɗòw / fóɗòw | páaɗí / fáaɗí | páyíndì / fáyíndì (5 + 1) | pópíllów / fófíllów (5 + 2) | pówùrɗòw / fówùrɗòw (2 x 4)? | làmbáɗà | kúmó |
| A, A.2, Tangale, Tangale Proper | Pero (Pipero) | .ók | níže | ɡ͡bónòŋ | béeɗòw | púat / fwát | páttira múndi | páttira bélòw | bídìdow | kómpòy / kómvòy | kó / k͡púmmò |
| A, A.2, Tangale, Tangale Proper | Piya | mùndí | pèelów | ùbùnùm | pèeɗòw | fàat | pàtìrà mùndí (5 + 1) | pàtìrà pèelów (5 + 2) | pèdìpìɗów (2 x 4) ??? | kòmbòy | kùmmó |
| A, A.2, Tangale, Tangale Proper | Po Tangale (1) | dɔk | ràp | kúnuŋ | pàdàó | fùwàt | pàíndì | pèláù | pŕpádà (2 x 4) | làmbùdà | ɡ͡bɔmɔ |
| A, A.2, Tangale, Tangale Proper | Tangale (Shongom) (2) | dɔk | ráp | kúnúŋ | sɛrɛɪ̀ | pʊwàd | páyɪ̀nɗɪ́ | péelòu | párpáɗá (2 x 4) | lámɓɗà | ɡ͡bɔ́mɔ́ |
| A, A.3, Angas Proper, 1 | Angas (Ngas) | .àk | báp | kán | jedle | pɛ̀t | pìmí (5 + 1) | pòbáp (5 + 2) | pòkʷún (5 + 3) | pòfár (5 + 4) | sàr |
| A, A.3, Angas Proper, 1 | Kofyar | mě | vəl | kún | féer | paàt | pèmə (5 + 1) | pòɡòvəl (5 + 2) | pòɡòkun (5 + 3) | pòɡòfár (5 + 4) | sàr |
| A, A.3, Angas Proper, 1 | Miship (čip) (1) | kəme | vəl | kun | feer | baat | pemee (5+ 1) | pokvəl (5+ 2) | pokkun (5+ 3) | pokfaar (5+ 4) | sár |
| A, A.3, Angas Proper, 1 | Miship (čip) (2) | mě | vɨl | kun | fɛr | paàt | pemɛ (5+ 1) | pɔ̀ɡɔ̀vɨl (5+ 2) | pɔ̀ɡɔ̀kun (5+ 3) | pɔ̀ɡɔ̀far (5+ 4) | sə̀r |
| A, A.3, Angas Proper, 1 | Cakfem-Mushere | kume | vel | kun | feer | paat | peemee (5+ 1) | feermeekum (4+ 3) ?? | feertiit (4 x 2) ?? | paatmeefeer (5+ 4) | kakapaat (5 x 2) ?? |
| A, A.3, Angas Proper, 1 | Mwaghavul (Mupun / Sura) | məndòŋ | vəl | kún | féer | páat | péemè (5 + 1) | póvə̀l (5 + 2) | pòkún (5 + 3) | pòféer (5 + 4) | kàapàt vəl (5 x 2) ??? |
| A, A.3, Angas Proper, 2 | Goemai (Ankwe) | mée, ɡə̀mée | vəl | kún | fər | pʰá: t | pʰə̀mə (5 + 1) | pʰə̀və́l (5 + 2) | pʰùkún (5 + 3) | pʰə̀fár (5 + 4) | sár |
| A, A.3, Angas Proper, 2 | Tal | [mɛnɛ] | [vɨɨɛl] | [kún] | [fɛi] | [pàːt] | [pɨ̀mɛ́] | [mɛfɛ́imɛ́kúːn] | [pàːfɛ́i] | [mɛɛpàː] | [sár] |
| A, A.4, Ron Správný | Ron (Daffo) | .aŋɡât | ful / fulál | Yuhún | púʔ | hárá | makoŋ | melok | mafwaráʔ | yèlâm | hùrè |
| B, B.1, Duwai | Duwai | ɡùɗìyò | ʃirì | kô | fə̀ɗú | vā̀ɗ | ə̀jdə̀ɡərma | sə̀və̀sə̀ri / tlə̀və̀sə̀ri | ldjldàakò | wā̀rìyà | umùumà |
| B, B.1, Bade Proper | Bade | ɡàɗi | sərən | kwan | fəɗu | vàɗì | ə̀zdù | katkasà | àdàakwà | warayà | umuumà |
| B, B.1, Bade Proper | Ngizim | kəəɗən (počítání), ɡàyí (výčet) | ʃírín | kwán | fəəú | vàaɗ | zə̀dù | ɡátkásà | dándàfəəɗú (2 x 4) | kúɗkûvdà | múmà |
| B, B.2 | Dira (Diri) | počet | rɔp | mɪyaxkən | wupsɛ | nəmtəm | mukkə̀ | ŋyɪniŋɡì | wùzupsè (2 x 4)? | vwanùm (10 - 1)? | kwuɬ |
| B, B.2 | Miya | wútə̀ | tsə̀r | Kiďi | fə̀ɗə | vàaɬə | màaha (5 + 1)? | mààtsə̀r (5 + 2) | fərfəɗə (2 x 4) | kùcìyà | dərɓitim |
| B, B.3 | Dass (z Dotta) | nə̀m | rwáp | mààɣí | wùupsí | nàmtám | màamaɣ / muumáɣ | wúsúrmàɣè | wúsúpsì (2 x 4) | nàturəpsi / nàtàrəpsi | zùp |
| B, B.3, Boghom | Boghom | nyìm | ɓáap / pāp / ɡbwàap | mói | múpsí | ndàuní / ndóoní | màak | nyàŋɡí | óóopsí | Amáamsóyìm (10 -1) | ŋəmàs / wuur nyìm |
| B, B.3, Boghom | Mangas | nim | .íin | mween | ùpsi | tun | màɣà | nyíŋɡi | amàamzi | kúrúmsa | zúp |
| B, B.3, východní | Jimi | nintóo | rwá | mwaikán / mwenkán | ihyú | namtáŋ / namtám | máakoo | inkóo | hyuhyú (2 x 4) | kəskəníntoo / kəzə̀kə̀níntò (10 -1) | ndəɓóo / ɗúbó |
| B, B.3, Guruntum | Guruntum | akàak | raap | miyaŋ | ooso | kʸuwun | měsíc | neeene | ɡèesau | aráar | zùp |
| B, B.3, Guruntum | Zangwal (Zangur) | nəm | kwáap | màyà | wúusù | nàmtàm | màaɡa | nyínìɡì | ʔáasuʔáasù (2 x 4) | áatə̀nə̀n | súp |
| B, B.3, Zaar vlastní | Geji (Gyazi) (1) | nə̀m | prokreslit | Mekan | wupsì | Nanttan | mukkà | nitɡi | wùsupsì (2 x 4)? | topsi | kuɬ |
| B, B.3, Zaar vlastní | Geji (Gezawa) (2) | nɨ̀m | prokreslit | mèkən | wupsì | nə̀mtəŋ | mukkə̀ | nininɡi | wùsupsì (2 x 4)? | nə̀topsi | kuɬ |
| B, B.3, Zaar vlastní | Polci (Palci) | nɨ̀m | rǒp | miyèn | wupsɨ̀ | nə̀mtəm | maɣà | wusɨ̀rmìyen (4 + 3)? | wɨsɨpsɨ̀ (2 x 4)? | nàtoropsɨ̀ | zup |
| B, B.3, Zaar vlastní | Saya | nàmbəəŋ | mbə̀ɬíŋ | máajìi | wúpsə̀ | ne | lîim | wátsə̀maí | tántán | tɔknándə́m | zúp |
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „West Chadic“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Blench, Roger. 2006. Afroasijské jazyky: Klasifikace a referenční seznam (slečna)
- ^ Blench, Roger (2019). „Jakato: jazyk střední Nigérie bez dokladů“.
- ^ A b Blench, Roger. 2017. Aktuální výzkum jazyků A3 West Chadic.
- ^ Blench, Roger. Srovnávací seznam slov Ron.
- ^ Blench, Roger. 2012. Jazykové a kulturní pozadí regionu Severní Bauchi a obyvatel Wiihə.
- ^ Starostine, Georgi. 2010. Afroasiatická klasifikace: předběžné výsledky modifikovaného glottochronologického testu. Rukopis.
- ^ A b Blažek, Václav. 2018. Číslice West Chadic. Témata čadické lingvistiky IX. Příspěvky z 8. bienále mezinárodního kolokvia o čadských jazycích, Bayreuth, 4. – 5. Února 2016.
- ^ A b Blench, Roger (2019). Atlas nigerijských jazyků (4. vydání). Cambridge: Kay Williamson Educational Foundation.
- ^ Chan, Eugene (2019). „Afroasijský jazykový kmen“. Numerální systémy světových jazyků.
externí odkazy
- Výzkumný projekt jazyků Yobe zesnulým Russellem G. Schuhem z UCLA
- Zdroje West Chadic na africanlanguages.org
Kontrolní úřad  |
|---|