Ježíš v Indii (kniha) - Jesus in India (book)

Obálka knihy z anglického vydání z roku 2003
Část série na:
Ahmadiyya
Liwa-e-Ahmadiyya 1-2.svg
Klíčová literatura

Ježíš v Indii (Urdu: مسیح ہندوستان میں‎; Masīh Hindustān Meiń) je pojednání napsané uživatelem Mirza Ghulam Ahmad, zakladatel Ahmadiyya hnutí v roce 1889. Pojednání, které poté vyšlo jako kniha, předkládá názor, že Ježíš ukřižování přežil, vlevo, odjet Judea a migroval na východ, aby mohl pokračovat ve své misi k 'Ztracené kmeny Izraele ', cestování přes Persie a Afghánistán a nakonec v roce 2006 zemřel přirozenou a čestnou smrtí Kašmír ve stáří.[1][2] Ghulam Ahmad použil textovou analýzu obou Evangelia a islámské zdroje - Korán a hadísy - a také čerpal z lékařského a historického materiálu, včetně toho, o čem prohlašoval, že je starodávný Buddhista záznamy, argumentovat jeho případem. Moderní vědci jako např Norbert Klatt (1988) odmítli použití těchto posledních zdrojů Ghulamem Ahmadem jako nesprávné čtení materiálu nesouvisejícího s Ježíšem.[3]

Pozadí

Kniha byla dokončena v roce 1899 a byla částečně serializována v Recenze náboženství v letech 1902-1903. Byla vydána v knižní podobě krátce po smrti Ghulama Ahmada v roce 1908.[1] První kompletní anglický překlad byl vydán v roce 1944.[1]

Obsah knihy

Pojednání naznačuje, že Ježíš poté, co přežil ukřižování, diskrétně odešel Římská jurisdikce na východ, počínaje jeho cestou Jeruzalém a prochází skrz Nisibis a Persie, nakonec dosáhl Afghánistán kde potkal Izraelita kmeny, které se tam usadily po svém útěku z pout Nebuchadnezzar století předtím. Odtud cestoval do Kašmíru, kde se také usadily některé izraelské kmeny, které tam žily až do své smrti ve stáří.[4]

Jiní autoři naznačují, že podobnost mezi buddhistickým a křesťanským učením a mezi životy Ježíše a Buddhy, jak je zaznamenána v jejich příslušných písmech, naznačuje, že buddhistické učení muselo dosáhnout Palestina byl začleněn Ježíšem do svého vlastního učení, nebo že musel cestovat do Indie před ukřižováním.[5] Ghulam Ahmad však tvrdí, že Ježíš se do Indie dostal až po ukřižování a že buddhisté později ve svých písmech reprodukovali prvky evangelií. Tvrdí, že Ježíš kázal také buddhistickým mnichům, z nichž někteří byli původně Židé, kteří ho přijali jako projev Buddhy, „zaslíbeného učitele“, a spojil jeho učení s Buddhovým.

Ježíš v Indii také obsahuje tvrzení o pobytu ztracených kmenů Izraele, což naznačuje, že tyto kmeny byly rozptýleny po celém Afghánistánu, Kašmíru a západní Číně.[6] Poskytuje také seznam kmenů těchto oblastí, které se snaží vystopovat jejich Izraelské kořeny.[pochybný – diskutovat]

Údajný objev

Ahmadiyya literatura uvádí, že jeden z učedníků Ghulam Ahmad, Khalifa Nur Din (nebo Noor al-Din) z Jalalpur Jattan, Okres Gujrat, Pákistán mluvil s ním o hrobce Srinagar o kterém se říkalo, že je hrobkou proroka jménem Yuz Asaf. Ghulam Ahmad mu nařídil, aby v této záležitosti provedl další výzkum. Nur Din odešla do Srinagaru a zůstala tam asi čtyři měsíce. Sbíral informace a také získal podpisy 556 obyvatel, kteří doložili, že podle jejich tradic ležely pozůstatky Ježíše Krista v Roza Bal.[7] Přinesl také náčrt Roza Bal. Poté se Ghulam Ahmad rozhodl poslat jednoho ze svých následovníků Maulvi Abdullaha do Kašmíru, aby tuto hrobku prošetřil. Maulvi Abdullah dorazil do Kašmíru, provedl vyšetřování a o svých zjištěních odepsal Ghulamovi Ahmadovi. Ghulam Ahmad poté publikoval plakát, který obsahoval dopis Maulviho Abdullaha a také náčrt Maulvi Abdullaha Roza Bal.

Ghulam Ahmad začal studovat místní tradice obyvatel Kašmíru, ústní i písemné, a zjistil, že tyto tradice, jak je uvedeno v dopise Maulvi Abdullaha, označovaly Roza Bal jako hrobku Nabi Isa (Prorok Ježíš). Podle těchto informací muslimové v této lokalitě nevěřili, že Ježíš je v nebi, jak to učilo ortodoxní duchovenstvo. Publikace Ahmadiyya, Recenze náboženství, zaznamenal tuto víru ve svém vydání z října 1909.[8]

Moderní recepce

Tvrzení knihy týkající se cesty Ježíše do Indie většina učenců odmítá nebo ignoruje. Dokumenty používané Ahmadem byly přezkoumány německým indologem Günter Grönbold v Ježíš v Indii. Das Ende einer Legende (Mnichov, 1985), přičemž Grönbold dospěl k závěru, že Ahmad nesprávně identifikoval materiál z Barlaam a Josaphat texty týkající se pokřesťanštěné verze života Siddhártha Gautama, ne Ježíše.[9] Další německý učenec Norbert Klatt v Lebte Jesus v Indii? (1988) zkoumali stejné muslimské a křesťanské zdrojové texty a dospěli ke stejným závěrům jako Grönbold.[Citace je zapotřebí ]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C Poznámka vydavatele (strana v) na začátku knihy uvádí: „Napsáno v roce 1899 a částečně serializováno v Recenze náboženství v letech 1902 a 1903 byla kniha posmrtně vydána 20. listopadu 1908. “ Ježíš v Indii Mirza Ghulam Ahmad (1. července 2003) ISBN  1853727237
  2. ^ J. Gordon Melton Encyklopedie náboženských jevů 2007 str. 377
  3. ^ Klatt, Lebte Jesus v Indii? Göttingen: Wallstein-Verlag, 1988
  4. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 31. srpna 2009. Citováno 19. srpna 2009.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  5. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 5. ledna 2009. Citováno 19. srpna 2009.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  6. ^ http://www.alislam.org/sunrise/sunrise2003-4.pdf
  7. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 5. ledna 2009. Citováno 19. srpna 2009.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  8. ^ „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 17. července 2011. Citováno 22. srpna 2009.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  9. ^ Historia animae utilis de Barlaam et Ioasaph (spuria): Einführung 2009 3110210991 "... Jahrhunderts, in dem auf die Barlaam-Parabel vom König und seinem weisen Ratgeber (Kitāb Bilawhar wa Būdāsf, übers. ... Ghulām Ahmad aber schber eine Manipulation von Yūdāsafzu Yūzāsaf vorgenommen zu haben, und sie ist für ihn höchst wichtig: Das Grab in Srinagar ... 99 101 sein Buch überarbeitet104, Grönbold und Klatt sogar ins Literaturverzeichnis aufgenommen, 156 "

externí odkazy