Jacques Bertin - Jacques Bertin
Jacques Bertin | |
---|---|
![]() | |
narozený | |
Zemřel | 3. května 2010[1] Paříž, Francie | (ve věku 91)
obsazení | Kartograf, teoretik |
Jacques Bertin (27. července 1918 - 3. května 2010[1]) byl Francouz kartograf a teoretik, známý z jeho knihy Semiologie Graphique (Semiologie grafiky), publikované v roce 1967. Toto monumentální dílo, založené na jeho zkušenostech jako kartografa a geografa, představuje první a nejširší záměr poskytnout teoretický základ pro Informační vizualizace,[2] přičemž jeho nejtrvalejším příspěvkem je jeho sada vizuálních proměnných, které lze použít ke konstrukci symboly na mapě a další grafické techniky, z nichž jednou je Bertinova projekce, inovativní mapová projekce typ.
Životopis
Jacques Bertin se narodil v roce 1918 v Maisons-Laffitte, Yvelines. Když mu bylo 10, dostal na základní škole první cenu za kartografii. Nikdy neměl problémy s kresbou a věnoval se zájmům včetně architektury, výuky kresby a kartografie.[2] Nakonec skončil studiem zeměpis a kartografie na Sorbonna.
Stal se zakladatelem a ředitelem kartografické laboratoře École pratique des hautes études (EPHE) v roce 1954 a ředitel studia (directeur d'études) v roce 1957. V roce 1967 se stal profesorem na Sorbonně,[3] av roce 1974 se stal ředitelem studií a ředitelem Geografické laboratoře Univerzity Karlovy École des hautes études en sciences sociales (EHESS), která je součástí École pratique des hautes études (EPHE, oddíl VIe).[4] Později v 70. letech se stal vedoucím výzkumu na Centre national de la recherche scientifique (CNRS).[5]
V roce 1993 obdržel Bertin „Mercator-Medaille der Deutschen Gesellschaft für Kartographie“[6] a v roce 1999 Zlatá medaile Carla Mannerfelta z Mezinárodní kartografická asociace.
Bertin zemřel v Paříži dne 3. května 2010.[1]
Publikace
Jacques Bertin publikoval řadu vědeckých map, článků a článků o tvorbě map, semiologii, grafických informacích a grafickém zpracování.
- 1967. Sémiologie Graphique. Les diagrammes, les réseaux, les cartes. S Marcem Barbutem [et al.]. Paříž: Gauthier-Villars. (Překlad 1983. Semiologie grafiky William J. Berg.)
- 1969. Etude et réalisation d'un dispositif de goniométrie et d'observation de formes d'onde, en big bande.
- 1976. Experimentální a teoretické aspekty indukované polarizace. 2 obj. S J. Loesem. Berlín: Gebruder. Borntraeger.
- 1977. Graphique et le traitement graphique de l'information. Se Serge Boninem [a kol.].
- 1977. La graphique et le traitement graphique de l'information. Paris: Flammarion, 1977, 273 s. (překlad 1981. Grafika a zpracování grafických informací William J. Berg a Paul Scott).
- 1992. Harperův atlas světových dějin. s Pierrem Vidal-Naquetem. NY: Harper Collins.
- 1997. Atlas historique universel. Panorama de l'histoire du monde. S J. Devisse, D. Lavallée a J. Népote. Genève: Éd. Minerve, 180 str.
- 2006. Nuovo atlante storico Zanichelli / sotto la direzione di Pierre Vidal-Naquet; direzione della cartografia.
Reference
- ^ A b C „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 13. června 2010. Citováno 23. července 2010.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ A b Juan C. Dürsteler (2000-08). Rozhovor s Jacquesem Bertinem. Vyvolány 23 June 2008.
- ^ David P. Bickmore (1969). „Sémiologie Graphique: les diagrammes, les réseaux, les cartes od Jacquesa Bertina.“ V: Geografický deník, Sv. 135, č. 1 (březen, 1969), str. 144-146.
- ^ David Ruxton Fraser Taylor (1985). „Výchova a vzdělávání v současné kartografii“. str. viii
- ^ Ron Bergquist (2006). „Grafické zobrazení informací“[trvalý mrtvý odkaz ]. Prezentace na ils.unc.edu. Vyvolány 1 July 2008.
- ^ Satzung der Deutschen Gesellschaft für Kartographie e.V. Archivováno 26 února 2007 na Wayback Machine. Vyvolány 1 July 2008.