Gingo biloba - Gingo biloba

Tento článek je o Goetheho básni. U stromu viz Ginkgo biloba.
Pozdější verze textu od Goetheho

"Gingo biloba„(později:“Ginkgo biloba„) je báseň německého básníka Johann Wolfgang von Goethe. Báseň byla publikována v jeho díle West-östlicher Diwan (Západo-východní divan), poprvé publikováno v roce 1819. Goethe v první verzi používal „Gingo“ místo „Ginkgo“, aby se vyhnul tvrdému zvuku písmene „k“.

Goethe poslal Marianne von Willemer (1784–1860), manželka Frankfurt bankéř Johann Jakob von Willemer (1760–1838), a Ginkgo list jako symbol přátelství a 15. září 1815 jí a přátelům přečetl svůj návrh básně. 23. září 1815 viděl Mariannu naposledy. Potom jí ukázal strom Ginkgo v zahradě Hrad Heidelberg ze kterého vzal dva listy nalepené na báseň. Poté napsal báseň a poslal ji Marianne 27. září 1815.

Marianne von Willemer

Přímo naproti stromu Ginkgo stojí pamětní deska Goethe. Báseň byla zveřejněna později v "knize Suleika" v West-östlicher Diwan.

Gingo biloba

Dieses Baums Blatt, der von Osten
Anvertraut Meinem Garten,
Giebt geheimen Sinn zu kosten,
Wie's den Wissenden erbaut,

Ist es Ein lebendig Wesen,
Das sich in sich selbst getrennt?
Sind es zwei, die sich erlesen,
Daß man sie als Eines kennt?

Solche Frage zu erwidern,
Fand ich wohl den rechten Sinn,
Fühlst du nicht an meinen Liedern,
Daß ich Eins und doppelt bin?

Tento list ze stromu na východě,
Byl dán mé zahradě.
Odhaluje určité tajemství,
Což mě a zamyšlené lidi těší.

Je to jedna živá bytost,
Který se sám od sebe oddělil?
Nebo jsou tito dva, kteří si vybrali
Být uznán jako jeden?

Odpověď na tento druh otázky,
Nenašel jsem správný význam,
Necítíš se v mých písních,
Že jsem jeden a dvojnásobek?

List tohoto stromu, ten z východu,
Byla svěřena mé zahradě,
Dává si vychutnat tajný smysl,
Jako potěšení zasvěceného.

Je to jeden živý tvor,
Který se sám od sebe oddělil?
Jsou to dva, kteří si sami vyberou,
Být uznán jako jeden?

Takový dotaz na oplátku,
Určitě jsem našel správné použití,
Necítíš to v mých písních,
Že jsem jeden a dvojnásobek?

Dopis obsahující tuto báseň, s nímž Goethe zahrnoval dva listy Ginkga se dvěma odlišnými laloky, si můžete prohlédnout v Goetheho muzeu v Düsseldorf. Ginkgo (zasadené v roce 1795), ke kterému vedl Goethe Marianne von Willemer v září 1815, dnes již nestojí. Po roce 1928 byl strom Ginkgo v zámecké zahradě označen jako „stejný strom, který inspiroval Goetheho k vytvoření jeho skvělé básně“. Strom pravděpodobně stál ještě v roce 1936.