Danausi - Danaus
v řecká mytologie, Danausi (/ˈd…neɪ.əs/;[1] Starořečtina: Δαναός Danaós) byl králem Libye. Jeho mýtus je legendou o založení (nebo legendou o novém založení) Argos, jeden z nejdůležitějších Mykénské města Peloponés. v Homer Ilias, "Danaans „(„ kmen Danaus “) a„Argives „běžně označují řecké síly, které jsou proti Trojské koně.
Rodina
Danaus byl syn krále Belus z Egypt a naiad Achiroe, dcera boha řeky Nilus. Byl dvojčetem Aegyptus, král Arábie zatímco Euripides přidává další dva, Cepheus, král Etiopie a Phineus, zasnoubený s Andromeda.
Danaus měl padesát dcer, Danaides, Z nichž 12 se narodilo naiadě Polyxo; šest do Pieria; dva Elephantis; čtyři královně Evropa; 10 do hamadryad víly Atlanteia a Phoebe; sedm etiopské ženě; tři do Memphis; dva do Herse a nakonec čtyři Crino.[2] Podle Hippostratus „Danaus nechal všechny tyto potomky zplodit Evropou, dcerou Nila.[3] Podle některých zpráv se Danaus oženil Melia zatímco Aegyptus se stýkal s Isaie,[4] tyto dvě ženy byly dcerami svého strýce Agenor, král Pneumatika a jejich možná sestra Damno, která byla popsána jako dcera Beluse.[5]
Mytologie
Let z Aegyptus

Poté, co Aegyptus přikázal, aby se jeho padesát synů oženilo s Danaides, se Danaus rozhodl místo toho uprchnout, a za tímto účelem postavil loď, první loď, která kdy byla.[6] V tom uprchl do Argos, ke kterému byl spojen svým sestupem z Io, kněžka z Héry v Argosu, o kterou usiloval Zeus a proměnil se v jalovici a pronásledován Héra dokud nenašla azyl v Egyptě. Argosovi v té době vládl král Pelasgus, eponym všech autochtonních [domorodých] obyvatel, kteří od začátku žili v Řecku, také volali Gelanor („kdo se směje“). Když dorazili, Danaidové požádali Pelasguse o ochranu, událost byla vylíčena Dodavatelé podle Aischylos. Ochrana byla poskytnuta po hlasování Argives.
Když Pausanias navštívil Argos ve 2. století n. l., spojil nástupnictví Danause s trůnem, soudě podle Argives, kteří „od nejranějších dob ... milovali svobodu a samosprávu a omezovali se na nejvyšší možnou autoritu králové ":
|
Svatyně Apolla Lykeiose („vlk-Apollo“, ale také Apollo soumraku) byla stále nejvýznamnějším rysem Argosu v Pausaniasově době: ve svatyni mohl turista vidět trůn samotného Danause, věčný plamen nazval oheň Phoronius.
Zavraždění ženichové

Když Aegyptus a jeho padesát synů dorazili, aby si vzali Danaidy, Danaus je dal, aby ušetřil Argives bolest bitvy. Nařídil však svým dcerám, aby během svatební noci zabily své manžely. Následovalo čtyřicet devět a následně pohřbili hlavy svých ženichů Lerna;[8] ale jeden, Hypermnestra, odmítl, protože její manžel, Lynceus, ctí její přání zůstat pannou. Danaus byl naštvaný na svou neposlušnou dceru a hodil ji k soudu Argive. Afrodita zasáhl a zachránil ji. Lynceus a Hypermnestra poté zahájili dynastii králů Argive (dále jen Dynastie Danaid ).[9][10] Některé zdroje s tím souvisejí Amymone „bezúhonný“ Danaid,[11] a / nebo Bryce (Bebryce)[12] také ušetřil jejich manžely.
Následky
Aegyptus, po smrti svých synů, uprchl do Aroe v Řecku a tam zemřel. Jeho pomník byl vystaven v chrámu Serapis v Patrae.[13]
V některých verzích Lynceus později zabil Danause jako pomstu za smrt jeho bratrů.
Zbývajících čtyřicet devět Danaidů nechalo své ženichy vybrat společnou mýtickou soutěží: Konal se závod o nohy a o jejich snoubencích rozhodlo pořadí, ve kterém potenciální ženichové Argive skončili (srovnej mýtus o Atalanta ). Dva ze ženichů byli Archander a Architeles, synové Achaeus: Vzali se Scaea a Automatizovat.[14][15]
V pozdějších zprávách byli Danaidové potrestáni Tartarus tím, že byli nuceni nosit vodu do džbánu, aby naplnili koupel bez dna (nebo s únikem), a tím smýt jejich hříchy, ale vana nebyla nikdy naplněna, protože voda vždy vytékala.[16][17][18]
Danaus na Rhodosu
Další popis cest Danause mu dal tři dcery, Ialysos, Kamiros a Lindos, kteří byli uctíváni ve městech, která se jmenovala na ostrově Rhodos, Ialysos, Kamiros a Lindos (ale viz také Cercaphus ). Podle rhodiánských mytografů, kteří informovali Diodorus Siculus,[19] Danaus by se zastavil a založil by svatyni Athéna Lindia na cestě z Egypta do Řecko. Herodotus slyšel, že chrám v Lindosu založily Danausovy dcery.[20] Ken Dowden podotýká[21] že jakmile bude zamítnuta myšlenka, že mýtus přímo vypráví o pohybech historických osob, že loci dánských institucí v Lindosu na Rhodosu i v Argosu naznačují mykénskou kolonii zaslanou na Rhodos z Argolidu, což je ve skutečnosti tradice Strabo zprávy.
Další výkony
Danaus byl považován za vynálezce studní a prý migroval z Egypta kolem roku 1485 př. do té části Řecka, která byla dříve známá jako Argos Dipsion. Poznámky v Plinius starší, Přírodní historie také dodal, že:
|
The Danais
The epické Danais[23] napsal jeden z cyklické básníky; jméno autora a vyprávění těchto událostí nepřežije,[24] ale danaidská tetralogie z Aischylos nepochybně čerpá z jeho materiálu. Je zastoupen v tabulce eposů v přijatém kánonu na velmi fragmentární "Borgia stůl "[25] tak jako "Danaides ".
Americký federální soudce použil verzi legendy, ve které jsou Danaidové nuceni plnit nemožný úkol, jako přirovnání k soudcově úkolu určovat, zda případ „vyvstává“ podle ústavy, zákonů nebo smluv Spojených států.[26]
Připravte si genealogii
Poznámky
- ^ "Danaos". Nezkrácený slovník Random House Webster.
- ^ Apollodorus, 2.1.5.
- ^ Tzetzes, Chiliades, 7,37, řádky 370–371, překlad Vasiliki Dogani.
- ^ Scholia naApollonius Rhodius, Argonautica, Poznámky ke knize 3 1689
- ^ Gantz, str. 208; Pherecydes fr. 21 Fowler 2000, s. 289 = FGrHist 3 F 21 = Scholia zapnutá Apollonius Rhodius, Argonautica 3,1177-87f.
- ^ Plinius starší, Naturalis Historia, 7. 191, 206
- ^ Pausanias. Popis Řecka, 2.19.3 - 4
- ^ The Helladic místo v Lerně souvisí v mýtu s fondem Lernaean hydra; porovnejte rituálně pohřbené hlavy v bažinách v severní Evropě: viz Tělo bažiny.
- ^ Apollodorus, 2.1.5; Hyginus, Fabulae, 168
- ^ Pausanias, Popis Řecka, 2. 19. 6; 2. 20. 5
- ^ Scholia na Pindaru, Pythian Óda 9. 200
- ^ Eustathius na Dionysius Periegetes, 805
- ^ Pausanias, Popis Řecka, 7. 21. 13
- ^ Pindar. Pythian óda, 9.117
- ^ Pausanias, Popis Řecka, 7. 1. 3
- ^ Ovid, Proměny, 4. 462; Heroides 14
- ^ Servius na Aeneid 10. 497
- ^ Název dánské vlády pro třetí světovou humanitární agenturu byl změněn z DANAID na DANIDA v poslední chvíli, kdy byla objevena tato neblahá konotace.
- ^ Diodorus, Knihovna historie 5. 58; Strabo, Zeměpis, 14. 2. 6
- ^ Herodotus, 2. 182.
- ^ Dowden, Využití řecké mytologie 1992:64
- ^ Plinius. Naturalis Historia, 7.56.3
- ^ Danais je také rod motýlů, lepidopteristé jsou náchylní k dodávání klasických jmen pro motýly.
- ^ Dva řádky citoval pozdější básník.
- ^ W. McLeod, „Epický kánon“ tabulky Borgia: Helénistická historie nebo římský podvod? “ Transakce Americké filologické asociace 115 (1985: 161f).
- ^ Například Stone & Webster Engineering Corp. v. Isley, 690 F.2d 323, 328 n. 4 (2d Cir. 1982); NUI Corp. v.Kimmelman, 593 F. Supp. 1457, 1464 (D. N.J. 1984).
Reference
- Apollodorus, Apollodorus, The Library, with an English Translation by Sir James George Frazer, F.B.A., F.R.S. ve 2 svazcích. Cambridge, Massachusetts, Harvard University Press; London, William Heinemann Ltd. 1921. Online verze v digitální knihovně Perseus.
- Diodorus Siculus, Diodorus Siculus: Knihovna historie. Přeloženo Charles Henry Oldfather. Dvanáct svazků. Loeb Classical Library. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press; London: William Heinemann, Ltd. 1989.Online verze v Lacus Curtius: Do římského světa.
- Fowler, R. L. (2000), Raná řecká mytografie: Svazek 1: Text a úvod, Oxford University Press, 2000. ISBN 978-0198147404.
- Gantz, Timothy, Raně řecký mýtus: Průvodce literárními a uměleckými prameny„Johns Hopkins University Press, 1996, dva svazky: ISBN 978-0-8018-5360-9 (Sv. 1), ISBN 978-0-8018-5362-3 (Sv. 2).
- Herodotus, Historie s anglickým překladem A. D. Godleye. Cambridge. Harvard University Press. 1920. Online verze v digitální knihovně Perseus.
- Hyginus, Fabulae z The Myths of Hyginus přeložila a upravila Mary Grant. University of Kansas Publications in Humanistic Studies. Online verze v textovém projektu Topos.
- Ovid, Proměny, Brookes Další. Boston. Cornhill Publishing Co. 1922. Online verze v digitální knihovně Perseus.
- Pausanias, Pausanias Popis Řecka s anglickým překladem W.H.S. Jones, Litt.D. a H.A. Ormerod, M.A., ve 4 svazcích. Cambridge, Massachusetts, Harvard University Press; London, William Heinemann Ltd. 1918. Online verze v digitální knihovně Perseus.
- Pindar, Ódy přeložila Diane Arnson Svarlien. 1990. Online verze v digitální knihovně Perseus.
- Plinius starší, Přírodní historie. John Bostock, M.D., F.R.S. H.T. Riley, Esq., B.A. Londýn. Taylor and Francis, Red Lion Court, Fleet Street. 1855. Online verze v digitální knihovně Perseus.
- Servius, Komentář k Vergilově AeneiděGeorgius Thilo, vyd. 1881. Online verze v digitální knihovně Perseus (latinsky).
- Tzetzes, Chiliades, redaktor Gottlieb Kiessling, F.C.G. Vogel, 1826. Knihy Google. (Anglický překlad: Kniha I od Ana Untily; Knihy II – IV, Gary Berkowitz; Knihy V – VI od Konstantina Ramiotise; Knihy VII – VIII od Vasiliki Dogani; Knihy IX – X od Jonathana Alexandra; Knihy XII – XIII od Nikolaose Giallousise . Internetový archiv ).
externí odkazy
Regnal tituly | ||
---|---|---|
Předcházet Gelanor | King of Argos | Uspěl Lynceus |