Chordopoxvirinae - Chordopoxvirinae
Chordopoxvirinae | |
---|---|
Klasifikace virů ![]() | |
(bez hodnocení): | Virus |
Oblast: | Varidnaviria |
Království: | Bamfordvirae |
Kmen: | Nucleocytoviricota |
Třída: | Pokkesviricetes |
Objednat: | Chitovirales |
Rodina: | Poxviridae |
Podčeleď: | Chordopoxvirinae |
Rody | |
Chordopoxvirinae je podčeleď viry v rodině Poxviridae. Lidé, obratlovci a členovci slouží jako přirození hostitelé. V současné době je do této podčeledi umístěno 52 druhů rozdělených mezi 18 rodů. Mezi nemoci spojené s touto podrodinou patří neštovice.[1][2]
Čtyři rody v této podčeledi obsahují druhy infikující člověka: Molluscipoxvirus, Orthopoxvirus, Parapoxvirus, a Yatapoxvirus.
Virologie
Viriony jsou obecně obaleno ačkoli intracelulární zralý virion forma viru, která obsahuje jinou obálku a je také infekční. Liší se svým tvarem v závislosti na druhu, ale obecně mají tvar cihly nebo oválného tvaru podobného zaoblené cihle, protože jsou obaleny endoplazmatickým retikulem. Virion je výjimečně velký, kolem 200 nm v průměru a délce 300 nm a nese jeho genom v jednom, dvouvláknovém segmentu DNA.[3] Genomy jsou lineární, mají délku přibližně 130–375 kB.[1]
Rod | Struktura | Symetrie | Capsid | Genomické uspořádání | Genomická segmentace |
---|---|---|---|---|---|
Yatapoxvirus | Cihlovitý | Obal | Lineární | Monopartitní | |
Cervidpoxvirus | Cihlovitý | Obal | Lineární | Monopartitní | |
Leporipoxvirus | Cihlovitý | Obal | Lineární | Monopartitní | |
Suipoxvirus | Cihlovitý | Obal | Lineární | Monopartitní | |
Molluscipoxvirus | Cihlovitý | Obal | Lineární | Monopartitní | |
Crocodylidpoxvirus | Vejcovitý | Obal | Lineární | Monopartitní | |
Virus kapripox | Cihlovitý | Obal | Lineární | Monopartitní | |
Orthopoxvirus | Cihlovitý | Obal | Lineární | Monopartitní | |
Avipoxvirus | Cihlovitý | Obal | Lineární | Monopartitní | |
Parapoxvirus | Vejcovitý | Obal | Lineární | Monopartitní |
Životní cyklus
Virová replikace je cytoplazmatická. Vstupu do hostitelské buňky se dosáhne připojením virových proteinů k hostitelským glykosaminoglykanům (GAG), které zprostředkovávají endocytózu viru do hostitelské buňky. Fúze s plazmatickou membránou uvolňuje jádro do hostitelské cytoplazmy. V rané fázi jsou rané geny transkribovány v cytoplazmě virovou RNA polymerázou. Časná exprese začíná 30 minut po infekci. Jakmile časná exprese skončí, jádro je zcela nepotažené, virový genom je poté volný v cytoplazmě. V intermediální fázi jsou exprimovány intermediální geny, které spouštějí replikaci genomové DNA asi 100 minut po infekci. V pozdní fázi jsou pozdní geny exprimovány od 140 minut do 48 hodin po infekci a produkují všechny strukturní proteiny. Shromažďování potomků virionů začíná v cytoplazmatických virových továrnách a produkuje sférickou nezralou částici. Tato virová částice zraje na zděný intracelulární zralý virion, který se může uvolnit při lýze buněk, nebo může získat druhou dvojitou membránu z trans-Golgiho a pupenu jako vnější obalené hostitelské receptory virionu, které zprostředkovávají endocytózu. Replikace sleduje model vytěsnění řetězce DNA. Transkripce s templátem DNA je metoda transkripce. Virus opouští hostitelskou buňku mikrotubulárním transportem viru směrem ven a existuje v okluzních tělech po buněčné smrti a zůstává infekční až do nalezení jiného hostitele. Jako přirozeného hostitele slouží lidé, obratlovci a členovci. Přenosové cesty jsou fomitové, kontaktní a vzdušné částice.[1]
Rod | Podrobnosti o hostiteli | Tkáňový tropismus | Vstupní údaje | Podrobnosti o vydání | Replikační web | Místo montáže | Přenos |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Yatapoxvirus | Opice; paviáni | Žádný | Glykosaminoglykany | Lyza; pučící | Cytoplazma | Cytoplazma | Kontakt; hmyz |
Cervidpoxvirus | Jelen | Žádný | Glykosaminoglykany | Lyza; pučící | Cytoplazma | Cytoplazma | Neznámý |
Leporipoxvirus | Lagomorph; veverky | Žádný | Glykosaminoglykany | Lyza; pučící | Cytoplazma | Cytoplazma | Členovci; Kontakt |
Suipoxvirus | Svině | Žádný | Glykosaminoglykany | Lyza; pučící | Cytoplazma | Cytoplazma | Neznámý |
Molluscipoxvirus | Lidé | Žádný | Glykosaminoglykany | Lyza; pučící | Cytoplazma | Cytoplazma | Sex; Kontakt |
Crocodylidpoxvirus | Krokodýli | Žádný | Glykosaminoglykany | Lyza; pučící | Cytoplazma | Cytoplazma | Neznámý |
Virus kapripox | Ovce; koza; dobytek | Žádný | Glykosaminoglykany | Lyza; pučící | Cytoplazma | Cytoplazma | Členovci; Kontakt |
Orthopoxvirus | Lidé; savci | Žádný | Glykosaminoglykany | Lyza; pučící | Cytoplazma | Cytoplazma | Virus varioly; Respirační; Kontakt; zoonóza |
Avipoxvirus | Ptactvo | Žádný | Glykosaminoglykany | Lyza; pučící | Cytoplazma | Cytoplazma | Členovci; aerosol |
Parapoxvirus | Lidé; savci | Žádný | Glykosaminoglykany | Lyza; pučící | Cytoplazma | Cytoplazma | Zoonóza; Kontakt |
Taxonomie
Klasifikace v této podčeledi je založena na morfologii, typu nukleové kyseliny, způsobu replikace, hostitelských organismech a typu způsobené nemoci.
V této podčeledi je rozpoznáno devět rodů; také řada druhů dosud nebyla přiřazena k rodu.
Druh rodu Avipoxvirus infikovat ptactvo; ti v rodech Caiman poxvirus a Crocodylipoxvirus oba infikují krokodýly.
Ostatní rody v této podčeledi infikují savci.
Rozpoznávají se tyto rody:[2]
Vývoj
Poslední společný předek existujících neštovic, které infikují obratlovce, existoval 0.5 před miliony let. Rod Avipoxvirus se lišily od předka před 249 ± 69 tisíci lety. Předchůdce rodu Orthopoxvirus byl vedle toho, že se odchýlil od ostatních subtypů v 0.3 před miliony let. Druhý odhad této doby divergence staví tuto událost před 166 ± 43 000 lety.[4] Rozdělení Orthopox k existujícím druhům došlo asi před 14 000 lety. Rod Leporipoxvirus se rozcházely zhruba před 137 ± 35 000 lety. Toto bylo následováno předkem rodu Yatapoxvirus. Poslední společný předchůdce Virus kapripox a Suipoxvirus se rozcházely před 111 ± 29 000 lety.
Bayesiánská studie genomů neštovic naznačuje, že nezařazené Yoka poxvirus se lišily od linie, která vedla k vzniku virů neštovic před zhruba 90 000 lety.[5] Viry neštovic se lišily od ostatních virů neštovic asi před 10 000 lety. Viry neštovice, taterapoxu a varioly vznikly před 3500 lety a virus neštovic před 3000 lety. Tyto viry mohly vzniknout v oblasti afrického mysu Horn.
Další bayesiánská studie naznačuje, že variola vznikla asi před 3500 lety.[6]
Reference
- ^ A b C „Virová zóna“. EXPASY. Citováno 15. června 2015.
- ^ A b „Virus Taxonomy: 2019 Release“. talk.ictvonline.org. Mezinárodní výbor pro taxonomii virů. Citováno 9. května 2020.
- ^ Mezinárodní výbor pro taxonomii virů (15. června 2004). "Popisy ICTVdb: 58. Poxviridae". Citováno 26. února 2005.
- ^ Babkin IV, Babkina IN (2011) Molekulární datování ve vývoji poxvirů obratlovců. Intervirology 54 (5): 253-260. doi:10.1159/000320964.
- ^ Babkin IV, Babkina IN (2012) Retrospektivní studie molekulární evoluce ortopoxviru. Infect Genet Evol
- ^ Babkin IV, Shelkunov SN (2008) Molekulární vývoj poxvirů. Genetika 44 (8): 1029-1044