Chanticleer and the Fox (kniha) - Chanticleer and the Fox (book)

Chanticleer a liška
CM chanticleer.jpg
AutorBarbara Cooney
IlustrátorBarbara Cooney
ZeměSpojené státy
ŽánrDětská obrázková kniha
VydavatelCrowell
Datum publikace
1958

V dětské knize Chanticleer a liška, Barbara Cooney adaptoval a ilustroval příběh o Chanticleer a liška jak bylo řečeno The Nun's Priest's Tale v Chaucer Canterburské povídky, přeložil Robert Mayer Lumiansky. Publikoval Crowell v roce 1958 a byl příjemcem Caldecott medaile pro ilustrace v roce 1959.[1] Byla to také jedna z „Horn Book“ „nejlepších knih roku“.[2]

Kniha měla své počátky v Cooneyho radosti z barevného opeření některých exotických kuřat, které náhodou viděla v pozdním odpoledním slunečním světle.[3][4] Avšak až když si přečetla Příběh jeptišky, uvědomila si, kde a jak může vyjádřit tento umělecký impuls. Následovalo období výzkumu středověku. Stejně jako u většiny jejích ilustrací za posledních dvacet let použila Cooney a stěrka technika. Vzhledem k tomu, že každá další barva stála peníze, získala společnost Cooney Crowell pět barev, alespoň na polovinu stránek. Některé stránky by byly ve dvou barvách, červené a černé, zatímco jiné dvojité spready by byly rozděleny, v ideálním případě tak, aby nebylo možné si všimnout nesrovnalostí, nebo lépe, aby to prospělo obrázku.[5]

Z jejího přijímacího projevu na Caldecottovu medaili je jasné, že Cooney věděla, že její volba příběhu bude klást nároky na její mladé čtenáře: „Věřím, že děti v této zemi potřebují robustnější literární stravu, než jakou dostávají.… Neubližuje to je číst o dobru a zlu, lásce a nenávisti, životě a smrti. Nemyslím si, že by měli číst pouze o věcech, kterým rozumějí. "... dosah člověka by měl překročit jeho dosah." Stejně tak by to mělo být i dítě. Sám za sebe nikdy nebudu mluvit s dětmi nebo se k nim přitahovat. “[6]

Zisk Caldecottovy medaile byl pro Cooney zlomový. Její redaktor nabídl práci na plně barevné knize s francouzským prostředím, kterou odešla do Francie na výzkum.[4] Po tomto úspěchu také změnila svůj umělecký styl, přechází od stírací desky jako střední k malbě.

V retrospektivní eseji o knihách oceněných medailí Caldecott z let 1956 až 1965 Norma R. Fryatt napsala: „Dramatické možnosti příběhu jsou využívány jemně, ale pevně, a dokonce mění omezení barevného tisku na výhody ... Chanticleer a liška je vyprávěn s jasností, svěžestí a odhodláním k úkolu. “[7]

Reference

  1. ^ Americká asociace knihoven: Caldecott Medal Winners, 1938 - současnost. URL přístupné 27. května 2009.
  2. ^ Horn Book Fanfare: nejlepší knihy roku Archivováno 23. listopadu 2010, v Wayback Machine
  3. ^ Cullinan, Bernice E. (2005). Diane G. Person (ed.). Encyklopedie kontinua dětské literatury. New York: Kontinuum. str. 194. ISBN  978-0-8264-1778-7.
  4. ^ A b Anita Silvey (1995). Dětské knihy a jejich tvůrci. Boston [USA]: Houghton Mifflin. str. 166. ISBN  978-0-395-65380-7.
  5. ^ Horn Book článek o Barbarě Cooney Archivováno 24. listopadu 2010, v Wayback Machine
  6. ^ recenze práce Barbary Cooneyové na ortakales.com
  7. ^ Fryatt, Norma R. (1965). "Obrázkové knihy dnes". V Kingman, Lee (ed.). Medailové knihy Newbery a Caldecott: 1956-1965. Boston: Horn Book, Incorporated. str. 274. LCCN  65-26759.
Ocenění
Předcházet
Time of Wonder		 Příjemce medaile Caldecott
1959		Uspěl
Devět dní do Vánoc