Cest si bon - Cest si bon - Wikipedia

Pro jihokorejský film viz C'est si bon (film). Francouzské album viz C'est si bon (album).

"C'est si bon"
Píseň
ŽánrFoxtrot
Skladatel (y)Henri Betti (hudba), André Hornez (Francouzské texty), Jerry Seelen (Anglické texty)

"C'est si bon" je Francouz oblíbený skladba složená v 1947 podle Henri Betti s texty od André Hornez. Anglické texty byly napsány 1949 podle Jerry Seelen. Píseň je také upravena v několika jazycích.

Dějiny

V červenci 1947 Henri Betti byl v Pěkný a na cestě se připojit ke svému otci v centru města a zahrát si most. Procházející pod arkádami třída Jean Médecin zastavil se před oknem a Scandale obchod se spodním prádlem a právě tam mu do hlavy přišlo prvních devět hudebních not písně: POPLATEK♭, F, G, A, G, F, D. Poznámky napsal na notový papír, aby si je pamatoval. Po návratu domů na 52 rue des Ponchettes složil melodii za méně než deset minut. Poté šel nahoru Paříž a domluvil si schůzku s textařem André Hornez na Hôtel Powers najít název jeho písně. André Hornez řekl, že název by měl být tři slabiky, zpívané na první tři tóny písně. Následujícího dne textař ukázal Henri Betti seznam deseti tříslabičných titulů, z nichž poslední byl C'est si Bon. Henri Betti mu řekl, že to byl ten, koho chtěl, ale André Hornez poukázal na to, že tam byla píseň Charles Trenet pojmenovaný C'est Bon (1942) o několik let dříve. To mu řekl Henri Betti si všechno změnilo. Píseň byla zaregistrována u SACEM dne 18. srpna 1947.[1]

Na doporučení Rogera Seillera ve vydavateli SACEM, Paul Beuscher, navrhl píseň Yves Montand současně jako Mais qu'est-ce que j'ai? kterou složil s texty z Édith Piaf a uloženy v SACEM ve stejný den. Dne 9. Října 1947 v Théâtre de l'Étoile, Zpíval Yves Montand Mais qu'est-ce que j'ai? ale nezpíval C'est si bon protože si myslel, že to není v jeho stylu. Zatímco čekal, až mu editor písní nabídne jiného umělce, Henri Betti si ji sám zazpíval v restauraci La Réserve večer v Nice s úvodní a závěrečnou hudbou. V lednu 1948 vydavatel Paul Beuscher řekl Henri Betti, že si píseň nejprve vyzkouší Jacques Hélian a jeho orchestr pro rádio. Disk byl zaznamenán následující měsíc a zpíván Jean Marco.

V únoru 1948 vydavatel nabídl píseň Suzy Delair zpívat během prvního Pěkný jazzový festival. Zpívala tuto píseň 28. února v hotelu Hotel Negresco v jam session volala La Nuit de Nice na kterém Louis Armstrong byl přítomen; miloval tu píseň. 26. června 1950, Armstrong zaznamenal americkou verzi písně s Sy Oliver a jeho orchestr v New Yorku. Když bylo vydáno, disk měl celosvětový úspěch a píseň byla následně převzata mnoha skvělými mezinárodními zpěváky.[2]

Nahrávky

Dne 18. ledna 1948 Jean Marco přednesl píseň s Jacques Hélian a jeho orchestr pro rozhlasovou stanici Program Parisien francouzského vysílání.

26. února 1948 Lucien Jeunesse zaznamenal píseň s Émile Prud'homme a jeho orchestr.

Dne 5. Května 1948 Sestry Étienne zaznamenal píseň s Raymond Legrand a jeho orchestr a tato verze se stala hitem. V roce 1968 jej znovu nahráli s Raymondem Legrandem a jeho orchestrem.

Dne 7. května 1948, Yves Montand zaznamenal píseň s Bob Castella a jeho orchestr. V roce 1964 nahrál píseň znovu, ale s Hubert Rostaing a jeho orchestr pro jeho album Le Paris de ...

Ve stejném roce Bernard Hilda nahrál píseň se svým orchestrem. Na druhou stranu disku nahraje další píseň, kterou složil Henri Betti ve stejném roce: Mais qu'est-ce que j'ai? (texty od Édith Piaf ).

Dne 30. března 1950 Jean Sablon zaznamenal francouzskou verzi písně v Londýn s Woolf Phillips a jeho orchestr. Dne 23. Listopadu téhož roku nahrál v angličtině anglickou verzi Buenos Aires s Emil Stern a jeho orchestr.

Od 18. března do 9. prosince 1950 Sylvie St. Clair zpíval anglickou verzi písně s Debroy Somers a jeho orchestr v revue Latinská čtvrť 1950 vytvořil Robert Nesbitt a prezentovány na Londýnské kasino.

V roce 1951 Dolores Gray zpíval píseň v angličtině v krátkém filmu Dovolená v Paříži: Paříž.

V roce 1953 Eartha Kitt nahrál píseň ve francouzštině s Henri René a jeho orchestr pro její album Ta špatná Eartha. O rok později zpívala píseň Nové tváře.

V roce 1953 Stan Freberg zpíval komickou verzi písně.[3]

V roce 1954 Eddie Constantine nahrál píseň ve francouzštině s Herman Garst a jeho orchestr.

V roce 1957 Nat King Cole zpíval píseň v angličtině s uživatelem Nelson Riddle a jeho orchestr v Nat King Cole Show.

V roce 1958 Caterina Valente nahrál píseň v angličtině pomocí Kurt Edelhagen a jeho orchestr pro její album Přípitek pro dívky.

V roce 1961 Bing Crosby nahrál píseň v angličtině s hudební úpravou od Bob Thompson a provádí Malcolm Lockyer pro jeho album Dovolená v Evropě, sbírka evropských hitů.

V roce 1962 Děkan Martin nahrál píseň v angličtině s hudební úpravou Neal Hefti pro jeho album Francouzský styl kde zpívá několik populárních francouzských písní.

V roce 1964 Jane Morgan zakryla píseň na jejím albu „Naposledy jsem viděl Paříž“ s francouzským i anglickým textem.

Také v roce 1964, Allan Sherman nahrál pro své album parodii „I See Bones“Můj syn, matice ", s lékařem popisujícím svého pacienta rentgen ve svých vnitřnostech ukazoval různé nepravděpodobné předměty.

V roce 1966 Barbra Streisand nahrál píseň v angličtině s hudební úpravou Michel Legrand (syn Raymond Legrand ) pro její album Color Me Barbra který je propagován v barevné televizní show na CBS dne 30. března 1966.

V roce 1978 Madleen Kane a Rhoda Scott zaznamenal a disko verze písně v dvojjazyčné verzi.

V roce 1979 Dream Express zaznamenal a disko verze písně v angličtině.

V roce 1992 Vezměte 6 zaznamenal a cappella verze písně v dvojjazyčné podobě pro reklamu na toaletní vodě od Yves Saint Laurent.

V roce 1993 Opatství Lincoln nahrál píseň ve francouzštině za doprovodu Hank Jones na klavír pro její album Když je láska.

V roce 2003 Lisa Ono zaznamenal a Bossa nova verze písně ve francouzštině s hudební úpravou Mario Adnet pro její album Dans Mon Île kde zpívá několik populárních francouzských písní.

V roce 2006 Arielle Dombasle nahrál píseň dvojjazyčně s hudebními aranžmá Jean-Pascal Beintus pro její album C'est si bon.

V roce 2016 Tatiana Eva-Marie nahráli píseň ve francouzštině s Avalon Jazz Band na jejich albu „Je suis Swing“, což je pocta Zazous.

V roce 2017 Mireille Mathieu nahrála píseň (ve francouzštině) pro své dvojité CD album Vyrobeno ve Francii, která shromažďuje největší francouzské písně známé po celém světě, interpretované zpěvačkou. To bylo oznámeno na jejích oficiálních webových stránkách dne 15. srpna téhož roku.

V roce 2020 Thomas Dutronc nahrává skladbu v trojici s Iggy Pop a Diana Krall pro jeho album Francouzsky kde pokrývá několik populárních francouzských písní.

Adaptace

V roce 1949 Giacomo Mario Gili a Nino Rastelli napsal italský text písně pro nahrávání Natalino Otto s Luciano Zuccheri a jeho orchestr v březnu 1949. Název písně se stal Tutto è Bello.

Ve stejném roce Jerry Seelen napsal anglické texty pro nahrávku Johnny Desmond s Tony Mottola a jeho orchestr v lednu 1950. Název písně není přeložen. V roce 1963 Allan Sherman napsal další anglické texty pro svou verzi, kterou pojmenoval Vidím kosti.

V roce 1950 Ralph Maria Siegel napsal německé texty pro nahrávku Rita Gallos s Kurt Edelhagen a jeho orchestr v květnu 1950. V roce 1983 Adrian Vlk napsal další německé texty s pseudonymem Thore Holgerson pro verzi Maren Kroymann. Název písně není přeložen do němčiny.

Ve stejném roce Tapio Kullervo Lahtinen napsal finské texty pro nahrávku Maire Ojonen s George de Godzinsky a jeho orchestr. Název písničky se stal Hyvä na Olla Luonasi.

Ve stejném roce Gösta Rybrant napsal švédské texty pro nahrávku Gustaf Torrestad s Thore Jederby a jeho orchestr. Název písničky není přeložen. V roce 1980 Gösta Wälivaara napsal další švédské texty pro nahrávání Janne Carlsson a název jeho verze se stal Långkalsong. V roce 1995 Claes Eriksson napsal další švédské texty pro nahrávání Galenskaparna och po holení s Den ofattbara a jeho orchestr a název jeho verze se stal Direktör.

V roce 1952 Henryk Rostworowski napsal polské texty pro nahrávku Marta Mirská s Wiesław Machan a jeho orchestr. V roce 2000 Wojciech Młynarski napsal další polské texty pro nahrávání Irena Santor. Název písně není přeložen do polštiny.

V roce 1958 Stig Langel napsal dánské texty pro nahrávání Lørdagspigerne. Název písně není přeložen do dánštiny.

Gustavo Dasca napsal španělské texty pro nahrávku Ana María González. Název písničky se stal Es Mejor.

Vécsey Ernő napsal maďarské texty pro nahrávku Záray Márta. Název písničky se stal Vártam Rád.

V roce 1974 Klaane Jan napsal holandské texty pro svou verzi s Roland Thyssen a jeho orchestr. Název písničky se stal T'Ess Zu Goot.

V roce 1984 Alla Bayanova napsal pro svou verzi rumunské texty. Název písničky se stal Ce Frumos.

V roce 1988 Roberto de Carvalho napsal portugalské texty pro nahrávku Rita Lee. Název písničky se stal Cecy Bom. V roce 2016 Izabella Rocha napsala další portugalské texty pro svou verzi, kterou pojmenovala É Tão Bom.

Filmografie

Reklamy

Reference

  1. ^ Louis-Jean Calve, Cent ans de chansons française, Archipoche, 2008, s. 67
  2. ^ Louis Armstrong
  3. ^ https://www.discogs.com/Stan-Freberg-Cest-Si-Bon-Its-So-Good/release/4057314