My, ženy - We, the Women

Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) Tento mediální článek používá IMDb pro ověření. IMDb nemusí být spolehlivým zdrojem pro filmové a televizní informace a je obecně uváděn pouze jako Externí odkaz. Pomozte prosím výměnou IMDb za třetí stranu spolehlivé zdroje. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. (Červen 2019) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) tento článek případně obsahuje původní výzkum. Prosím vylepši to podle ověřování vznesené nároky a přidání vložené citace. Výroky sestávající pouze z původního výzkumu by měly být odstraněny. (Červen 2019) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

My, ženy
Režie:	Gianni Franciolini Alfredo Guarini Roberto Rossellini Luchino Visconti Luigi Zampa
Produkovaný	Alfredo Guarini
Napsáno	Cesare Zavattini Luigi Chiarini Giorgio Prosperi Suso Cecchi d'Amico
V hlavních rolích	Alida Valli Ingrid Bergman Isa Miranda Anna Magnani
Hudba od	Alessandro Cicognini
Kinematografie	Otello Martelli Gábor Pogány Domenico Scala Enzo Serafin
Upraveno uživatelem	Jolanda Benvenuti Eraldo Da Roma Adriana Novelli Mario Serandrei
Distribuovány	Titanus Distribuzione (Itálie)
Datum vydání	22. října 1953 (Itálie) Říjen 1954 (UK) 6. října 1958 (USA)
Provozní doba	95 minut
Země	Itálie
Jazyk	italština

My, ženy (také známý jako Života a lásky a v italština: Siamo donne) je 1953 italština portmanteau film rozdělena do pěti segmentů a režírovaná pěti různými režiséry. Čtyři z těchto segmentů se zaměřují na údajné události v soukromém životě filmových hereček Alida Valli, Ingrid Bergman, Isa Miranda, a Anna Magnani. Pátý segment, který je zobrazen jako prolog a s názvem „Concorso: 4 Attrici; 1 Speranza“ je o castingu do filmu.

Byl natočen na Studios Titanus v Řím. Soupravy navrhl umělecký ředitel Gianni Polidori.

Pozemky

„Concorso: 4 Attrici; 1 Speranza“ („Soutěž: 4 herečky; 1 naděje“) alias „Čtyři hvězdy a hvězdička“

Anna Amendola se rozhodne opustit svůj domov, aby se stala herečkou, i když její matka říká, že se nemůže vrátit, pokud ano. Jde do Titanus filmová studia, kde probíhá casting s cílem najít dívku, která by byla zařazena do segmentu Siamo donne. Soutěž začíná tím, že dívky procházejí řadou, kde jsou kontrolovány určité požadavky, zejména věk. Ti, kteří projdou touto fází, dostanou jídlo od studia, zatímco reflektor prohledá stoly a hledá dívky pro fázi testů na obrazovce. Amendola prochází těmito fázemi. Pak existuje řada testů na obrazovce, kde se několika dívkám kladou otázky o jejich snech a ambicích. O výsledcích testů na obrazovce se rozhodne až následující den; Amendola proto spí v domě sousedky, protože se jí nechce jít domů a ztrácí své šance na vítězství v soutěži. Následujícího dne je spolu s Emma Danieli. Příběh končí dvěma finalisty, kteří se chystají poskytnout rozhovory.

„Alida Valli“

Alida Valli je pozvána od ní masérka, Anna, té noci na zásnubní večírek. Valli začíná večer tancem, kde tančí s producentem a poskytuje rozhlasový rozhovor. Tanec ji však nudí, což ji přiměje jít na zásnubní večírek. Na zásnubním večírku s ní hosté zacházejí jako s hvězdou, díky čemuž se cítí jako „zrůda v boční show“. Poté je požádána, aby tančila s Anniným snoubencem, železničním inženýrem. Mezi nimi vyvstává vzájemná přitažlivost, kterou si Anna všimne. Aby obnovila důvěru Anny, Alida Valli se rozhodne okamžitě opustit večírek. Příběh končí zahnáním Alidy Valli, zatímco malé děti pronásledují auto a žádají o ni autogram.

„Ingrid Bergman“ aka „Kuře“

Ingrid Bergman si všimne, že její růže byly zničeny. Zpočátku má podezření, že jsou to její psi nebo její děti, ale později si všimne, že kolem oblasti jejích růží chodí kuře. Kuře patří majitelce. Ingrid Bergmanová žádá majitelku, aby držela kuře, ale majitelka odmítá přijmout účinná opatření. Kuře si proto najde cestu zpět k růžím. Aby vyřešila dilema, přijde Ingrid Bergmanová s vlastním plánem. Unese kuře a snaží se, aby ji její pes vyděsil. Když však dorazí hosté, skryje kuře ve spíži. Příběh končí, když přijde majitelka a vezme si kuře zpět, poté, co uslyšela jeho zaklepání.

"Isa Miranda"

Isa Miranda má své portréty, ocenění, filmové memorabilií a dokonce i an Oscar. Nemá však žádné děti. Když jednoho dne jede domů ze studia, vidí výbuch. Zastaví auto a uvidí chlapce držet ho za paži. Muž pomáhá dát chlapce do jejího auta a ona jede do nemocnice. V nemocnici je chlapec ze zranění zraněn. Miranda poté vezme chlapce domů, kde si bez dozoru všimne několika dalších dětí. Vzhledem k tomu, že matka je pryč, rozhodne se dát chlapce do postele a starat se o ostatní děti, dokud matka nepřijde domů. Během této zkušenosti lituje, že nikdy neměla děti. Příběh končí tím, že znovu vstoupila do svého prázdného bytu a zvedla zvonící telefon.

„Anna Magnani“

Na cestě za zpěvem se Anna Magnani a taxikář hádají, zda je její pes břišní pes, protože nést v břiše v taxíku jednu liru více. Aby mohla toto obvinění zpochybnit, nejprve předloží případ policistovi na ulici, který jí účtuje 14,50 liry, protože její pes nemá průkaz. Poté ji vezme na policejní stanici, kde seržant i kapitán usoudí, že se jedná o břišního psa. Když to taxikář uslyšel, prohlásil, že nevěděl a jednal v dobré víře. Taxikář ji poté vezme na zpěv, kde jí za jízdné v taxíku účtuje 14,50 liry. Navíc jí za psa účtuje jednu liru, přestože mu bylo sděleno, že se jedná o břišního psa. Nakonec zaplatí další líru. Příběh končí tím, že Magnani zpívá píseň.

externí odkazy

• Siamo donne na IMDb