Zgornji Kašelj - Zgornji Kašelj
Zgornji Kašelj | |
---|---|
![]() ![]() Zgornji Kašelj Umístění ve Slovinsku | |
Souřadnice: 46 ° 3'10,71 ″ severní šířky 14 ° 36'11.11 ″ V / 46,0529750 ° N 14,6030861 ° ESouřadnice: 46 ° 3'10,71 ″ severní šířky 14 ° 36'11.11 ″ V / 46,05 29750 ° N 14,6030861 ° E | |
Země | ![]() |
Tradiční region | Horní Kraňsko |
Statistická oblast | Střední Slovinsko |
Obec | Lublaň |
Nadmořská výška | 276 m (906 stop) |
Zgornji Kašelj (výrazný[ˈZɡoːɾnji ˈkaːʃəl]; ve starších zdrojích také Gorenji Kašelj,[2] Němec: Oberkaschel[2]) je dříve samostatná osada ve východní části hlavního města Lublaň ve středu Slovinsko. Leží na terase nad levým břehem řeky Ljubljanica a zasahuje na západ až k Vevče a zdroj Bajer Creek.[1] Je součástí tradičního regionu Horní Kraňsko a je nyní součástí zbytku obce v Statistický region Střední Slovinsko.[3] Západní část osady byla známá jako Dravlje, ale ve 20. století se tento název přestal používat.[1]
název
Zgornji Kašelj byl zmíněn v písemných pramenech spolu se sousedními Spodnji Kašelj v roce 1360 jako (Nieder) chaeschel a Kaeschel (a jako Geschel v roce 1421, Ober Kassel v roce 1436 a Kaschell v roce 1496). Název je odvozen z němčiny Kassel a je pravděpodobné, že německé jméno je odvozeno z latiny castellum „hrad“, odkazující na jeden nebo oba hrady na kopci Kašelj (slovinština: Kašeljski grič) východně od osady. Je však také možné, že název je odvozen z latiny casale „rolnický dům, rolnická osada“.[4] V minulosti bylo německé jméno Oberkaschel.[2]
Dějiny
V letech 1516 a 1517 byl v Zgornji Kašelj zaznamenán majetek, který vlastnil Jakob Logar.[1] Zgornji Kašelj bylo připojeno městem Lublaň v roce 1982, čímž skončila jeho existence jako nezávislé osady.[5]
Kostel
Kostel v Zgornji Kašelj je zasvěcen sv. Ondřeji (slovinština: sveti Andrej). Kostel byl poprvé zmíněn v písemných pramenech v roce 1520, kdy byl vysvěcen biskupem Natalis de Turre. Dnešní podobu získal kostel v 18. století a oltáře pocházejí z druhé poloviny 19. století. Kostel má sborové zábradlí s pokutou Rokoko řezbářství, o kterém se říká, že pochází z Uršulínský kostel Nejsvětější Trojice v Lublani. Kostel obsahuje obraz sv. Anežky od Anton Cebej. Ve vnější stěně kněžiště je zabudován římský náhrobek.[1]
Pozoruhodné osoby
Pozoruhodné osoby, které se narodily nebo žily v Zgornji Kašelj, zahrnují:
- Franc Černe (narozený 1923), ekonom[1]
- Franc Erjavec (1834–1887), spisovatel[1]
- Franc Škofič (1848–1892), právní spisovatel a dramatik[1]
Reference
- ^ A b C d E F G h Savnik, Roman, ed. 1971. Krajevni leksikon Slovenije, sv. 2. Ljubljana: Državna založba Slovenije, s. 2 371.
- ^ A b C Leksikon občin kraljestev in dežel zastopanih v državnem zboru, sv. 6: Kranjsko. 1906. Vídeň: C. Kr. Dvorna v Državně Tiskárna, str. 106.
- ^ Lublaňský obecní web
- ^ Snoj, Marko (2009). Etimološki slovar slovenskih zemljepisnih imen. Lublaň: Modrijan. str. 187.
- ^ Spremembe naselij 1948–1995. 1996. Databáze. Ljubljana: Geografski inštitut ZRC SAZU, DZS.
externí odkazy
Média související s Zgornji Kašelj na Wikimedia Commons
- Zgornji Kašelj na Geopedii