Zgornje Gameljne - Zgornje Gameljne

Zgornje Gameljne
Zgornje Gameljne Slovinsko.JPG
Zgornje Gameljne sídlí v Slovinsko
Zgornje Gameljne
Zgornje Gameljne
Umístění ve Slovinsku
Souřadnice: 46 ° 7'41,05 ″ severní šířky 14 ° 29'20,3 ″ východní délky / 46,1280694 ° N 14,488972 ° E / 46.1280694; 14.488972Souřadnice: 46 ° 7'41,05 ″ severní šířky 14 ° 29'20,3 ″ východní délky / 46,1280694 ° N 14,488972 ° E / 46.1280694; 14.488972
ZeměSlovinská vlajka. Svg Slovinsko
Tradiční regionHorní Kraňsko
Statistická oblastStřední Slovinsko
ObecLublaň
Plocha
• Celkem2,94 km2 (1,14 čtverečních mil)
Nadmořská výška
313,5 m (1028,5 ft)
Populace
 (2002)
• Celkem501
[1]

Zgornje Gameljne (výrazný[ˈZɡoːɾnjɛ ˈɡaːməlnɛ]; Němec: Obergamling[2]) je osada severně od hlavního města Lublaň ve středu Slovinsko. Patří k Městský úřad v Lublani. Je součástí tradičního regionu Horní Kraňsko a je nyní součástí zbytku obce v Statistický region Střední Slovinsko.[3]

název

Název Zgornje Gameljne znamená „horní Gameljne“, odlišující osídlení od Srednje Gameljne „střední Gameljne“ a Spodnje Gameljne „nižší Gameljne“. Osada byla doložena písemnými prameny v roce 1260 as Gemlein (a jako Gemleyn v roce 1295, Gaͤmelein v roce 1338 a Obergamling v roce 1498). Název se vyvinul prostřednictvím výslovnosti nářečí ze starší formy * Gamljine—Také množné číslo, pravděpodobně odráží skutečnost, že přinejmenším od poloviny 15. století existovaly tři takové osady. Název je pravděpodobně založen na formě, jako je * Gamľa (vьsь) „Gamъ (vesnice)“, což se týká nějakého raného obyvatele místa.[4]

Kulturní dědictví

Ruská dacha

Několik staveb nebo míst v Zgornje Gameljne je zapsáno jako kulturní dědictví.

  • Konfigurace terénu na archeologickém nalezišti Prod naznačuje, že se zde nacházelo prehistorické osídlení.[5]
  • Římský hřbitov Na Ježi byl částečně vyhlouben. Jedná se o ploché pohřebiště s kremačními a nelidskými pohřby. The Slovinské národní muzeum má bronzový prsten a misku z webu.[6]
  • Jádro obce Zgornje Gameljne, které leží podél potoka Gameljščica na úpatí vrchu Rašica (slovinština: Rašiški hrib), byl označen jako kulturní dědictví. Částečně zachovává původní uspořádání seskupené vesnice.[7]
  • Dům na Zgornje Gameljne č. 17 stojí podél hlavní silnice ve východní části obce. Jedná se o jednopodlažní zděnou strukturu; plášť dveří v centrální zátoce nese rok 1892 a nad ním je velký vikýř se dvěma okny. Dům má symetrickou sedlovou střechu pokrytou taškami.[8]
  • Dům na Zgornje Gameljne č. 39 stojí uprostřed vesnice, mezi ulicí a potokem Gameljščica. Jedná se o dvoupatrový zděný dům s téměř čtvercovým půdorysem a pyramidovou valbovou střechou. Obdélníkové dveřní pouzdro nese rok 1885 a fasáda je zdobena Secese styl.[9]
  • Stodola a sýpka na Zgornje Gameljne č. 38 se skládá z dvoupodlažní zděné konstrukce se stodolou v přízemí a sýpkou výše. K dispozici je zděný balkon s pěti oblouky v podloubí podepřený oblouky a sloupy v úrovni přízemí. Budova pochází z poloviny 19. století a má symetrickou sedlovou střechu. Stojí u silnice v severní části vesnice vedle zrekonstruovaného domu.[10]
  • Rus dačo v Zgornje Gameljne č. 18 je ve Slovinsku jedinečný. Postavili jej ruští přistěhovalci kolem roku 1890. Přízemí je zdivo a horní patro je ze dřeva a je zcela obklopeno balkonem. Je zdoben dřevěnými detaily a barevným sklem. Stojí ve východní části obce podél potoka Gameljščica.[11]
  • Kolem roku 1960 byla na domě v obci namontována pamětní deska připomínající konferenci Lublaňského regionálního výboru Komunistické strany Slovinska ze srpna 1939. Pamětní deska byla odstraněna v roce 1992.[12]

Pozoruhodné osoby

Pozoruhodné osoby, které se narodily nebo žily v Zgornje Gameljne, zahrnují:

  • Matevž Gradišek (1776–1837), homeopat a zakladatel epidemické nemocnice v Žabjku v Lublani[13]
  • Stane Kosec (1913–1941), přívrženec a Lidový hrdina Jugoslávie[13]

Reference

  1. ^ Statistický úřad Slovinské republiky Archivováno 18. listopadu 2008, v Wayback Machine
  2. ^ Leksikon občin kraljestev in dežel zastopanih v državnem zboru, sv. 6: Kranjsko. 1906. Vídeň: C. Kr. Dvorna v Državně Tiskárna, str. 114.
  3. ^ Lublaňský obecní web
  4. ^ Snoj, Marko. 2009. Etimološki slovar slovenskih zemljepisnih imen. Ljubljana: Modrijan and Založba ZRC, s. 138–139.
  5. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví Archivováno 2. dubna 2015, v Wayback Machine referenční číslo ešd 18804
  6. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví Archivováno 10. března 2016 na adrese Wayback Machine referenční číslo ešd 18801
  7. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví Archivováno 2. dubna 2015, v Wayback Machine referenční číslo ešd 18787
  8. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví Archivováno 3. března 2016 na adrese Wayback Machine referenční číslo ešd 18723
  9. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví Archivováno 2. dubna 2015, v Wayback Machine referenční číslo ešd 18725
  10. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví Archivováno 3. března 2016 na adrese Wayback Machine referenční číslo ešd 18724
  11. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví Archivováno 2. dubna 2015, v Wayback Machine referenční číslo ešd 18722
  12. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví Archivováno 2. dubna 2015, v Wayback Machine referenční číslo ešd 5669
  13. ^ A b Savnik, Roman, ed. 1971. Krajevni leksikon Slovenije, sv. 2. Ljubljana: Državna založba Slovenije, s. 2 391.

externí odkazy