Koseze (Lublaň) - Koseze (Ljubljana) - Wikipedia

Koseze
Koseze Ljubljana Slovinsko.JPG
Koseze sídlí v Slovinsko
Koseze
Koseze
Umístění ve Slovinsku
Souřadnice: 46 ° 4'8 ″ severní šířky 14 ° 28'30 ″ východní délky / 46,06889 ° N 14,47500 ° E / 46.06889; 14.47500Souřadnice: 46 ° 4'8 ″ severní šířky 14 ° 28'30 ″ východní délky / 46,06889 ° N 14,47500 ° E / 46.06889; 14.47500
ZeměSlovinská vlajka. Svg Slovinsko
Tradiční regionHorní Kraňsko
Statistická oblastStřední Slovinsko
ObecLublaň
Nadmořská výška308 m (1010 stop)

Koseze (výrazný[kɔˈseːzɛ]; Němec: Koßes[2]) je dříve samostatná osada v severozápadní části hlavního města Lublaň ve středu Slovinsko. Je součástí tradičního regionu Horní Kraňsko a je nyní součástí zbytku obce v Statistický region Střední Slovinsko.[3]

Zeměpis

Koseze stojí na jílovité půdě za štěrkovou terasou Řeka Sava. Rybník Koseze v obci je bývalý hliněná jáma[4] která dodávala cihelnu provozovanou společností Gustav Tönnies (1814–1886) a později byla zaplavena společností Agrostroj, aby otestovala zavlažovací čerpadla.[5] Louky a lesy leží jihozápadně od Koseze.[1]

název

Koseze byl doložen v roce 1414 jako Edlingen (a jako Edling v roce 1428 a zu Kasess v roce 1499). Název je původně akuzativ množného čísla demonymum od společného podstatného jména * kosez, s odkazem na menší slovanskou šlechtu.[6] Osada byla dříve známá jako Koßes v němčině.[2]

Dějiny

Při sčítání lidu v roce 1900 mělo Koseze 257 obyvatel žijících ve 34 domech.[7] V roce 1931 se počet obyvatel zvýšil na 680 v 97 domech.[1] Koseze bylo připojeno městem Lublaň v roce 1935 a skončila jeho existence jako nezávislé osady.[8]

Kostel

Církev Božského Spasitele

V Koseze jsou dvě církevní budovy. Starší stavba, původně zasvěcená svaté Markétě, je jedním z nejstarších kostelů v bezprostřední oblasti Lublaně[9] a sahá přinejmenším do 14. století[1][10] a exteriér má fresky z první poloviny 15. století.[9] V roce 1708 byla ke kostelu přidána zvonice a budova byla v budově velmi poškozena 1895 Ljubljana zemětřesení.[10] Kostel byl opraven v letech 1907 až 1908.[1][10] Lublaň – Koseze se stala farností v roce 1961, kdy byla oddělena od farnosti Šentvid a kostel byl znovu pokřtěn jako kostel Božského Spasitele.[11] Interiér kostela zrekonstruoval architekt Anton Bitenc (1920–1977) kolem roku 1973.[9] Středověký kostel byl příliš malý, aby sloužil potřebám farnosti, a tak byl v letech 1972 až 1974 vedle něj postaven větší kostel.[12] Byl zasvěcen Panně Marii a byl to první kostel postavený v Lublani po druhé světové válce.[13] Nový kostel navrhl Anton Bitenc[4][12][14] s rozsáhlou vitráží od Stane Kregar (1905–1973).[14]

Reference

  1. ^ A b C d E Krajevni leksikon Dravske Banovine. Ljubljana: Zveza za tujski promet za Slovenijo. 1937. str. 374.
  2. ^ A b „Uebersicht der in Folge a. H. Entschließung vom 26. Juli 1849 genehmigten provisorischen Gerichtseintheilung des Kronlandes Krain“. Intelligenzblatt zur Laibacher Zeitung (141). 24. listopadu 1849. str. 20.
  3. ^ Lublaňský obecní web
  4. ^ A b Savnik, Roman (1970). Krajevni leksikon Slovenije, sv. 2. Ljubljana: Državna založba Slovenije. p. 344.
  5. ^ Gričnik, Anton. 1997. Bela Ljubljana: zgodbe iz slovenskej prestolnice. Ljubljana: Kmečki glas, str. 75.
  6. ^ Snoj, Marko (2009). Etimološki slovar slovenskih zemljepisnih imen. Lublaň: Modrijan. p. 202.
  7. ^ Leksikon občin kraljestev in dežel zastopanih v državnem zboru, sv. 6: Kranjsko. Vídeň: C. Kr. Dvorna v Državně Tiskárna. 1906. str. 112.
  8. ^ „Rojstvo velike Ljubljane.“ 1935. Kronika slovenskih mest 2(3): 244–245.
  9. ^ A b C Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví referenční číslo ešd 4169
  10. ^ A b C Cerkev sv. Marjete v Kosezah. Archivováno 06.10.2014 na Wayback Machine (ve slovinštině)
  11. ^ Župnija Ljubljana Koseze. Archivováno 06.10.2014 na Wayback Machine (ve slovinštině)
  12. ^ A b Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví referenční číslo ešd 1988
  13. ^ Listina župnije Presv. Odrešenika Lj. Koseze o blagoslovu ve vzidavi vogelnega kamna za novo cerkev. Archivováno 06.10.2014 na Wayback Machine (ve slovinštině)
  14. ^ A b Turistično društvo Koseze: Koseze danes. (ve slovinštině)

externí odkazy