Studenec (Lublaň) - Studenec (Ljubljana)

Studenec
Studenec leží ve Slovinsku
Studenec
Studenec
Umístění ve Slovinsku
Souřadnice: 46 ° 3'20,95 ″ severní šířky 14 ° 34'5,58 ″ východní délky / 46,0558194 ° N 14,5682167 ° E / 46.0558194; 14.5682167Souřadnice: 46 ° 3'20,95 ″ severní šířky 14 ° 34'5,58 ″ východní délky / 46,0558194 ° N 14,5682167 ° E / 46.0558194; 14.5682167
ZeměSlovinská vlajka. Svg Slovinsko
Tradiční regionHorní Kraňsko
Statistická oblastStřední Slovinsko
ObecLublaň
Nadmořská výška283 m (928 stop)

Studenec (výrazný[stuˈdɛːnəts]; Němec: Studenz,[2] ve starších zdrojích Kaltenbrunn[3]) je dříve samostatná osada v jihovýchodní části hlavního města Lublaň ve středu Slovinsko. Patří k Městský úřad v Lublani. Je součástí tradičního regionu Horní Kraňsko a je nyní součástí zbytku obce v Statistický region Střední Slovinsko.[4]

Zeměpis

Studenec je osada, která se rozprostírá podél terasy severně od Řeka Ljubljanica. Půda je štěrkovitá. Domy se táhnou podél silnice z Lublaně do Zalog a na břeh pod silnicí směrem k Ljubljanici.[1]

název

V místním dialektu je Studenec znám jako Stədi̯ḁ̀nc. Název je odvozen od slovinského obecného podstatného jména studenec 'malý jaro ', s odkazem na místní geologický útvar.[5] V tomto případě je název odvozen od pramene umístěného podél silnice v osadě.[1] V minulosti bylo německé jméno Studenz.[2][6]

Dějiny

Při stavbě Rakouská jižní železnice, Kultura urnfieldů ve Studenci byly objeveny artefakty, které svědčí o časném osídlení oblasti. V první polovině 16. století stála ve Studenci okresní rada se šesti sály menší šlechty. V roce 1875 z iniciativy lékaře Karel Bleiweis (1834–1909) koupilo Kraňsko Kraňské shromáždění Zvěřinec (slovinština: Krisperjev zverinjak, Němec: Thiergarten[7]) v jižní části Studence za účelem vybudování psychiatrické léčebny. Stavba začala v roce 1881 a v roce 1887 byly ke komplexu přidány další dvě třípatrové budovy.[1] 12. září 1933 havarovalo ve Studenci osobní letadlo se ztrátou osmi životů;[8] událost připomíná pamětní deska.[1] Studenec byl připojen k Lublani v roce 1982 a jeho existence skončila jako samostatná osada.[9][10]

Pozoruhodné osoby

Pozoruhodné osoby, které se narodily nebo žily ve Studenci, zahrnují:

Reference

  1. ^ A b C d E F Savnik, Roman, ed. 1971. Krajevni leksikon Slovenije, sv. 2. Ljubljana: Državna založba Slovenije, s. 2 367.
  2. ^ A b Intelligenzblatt zur Laibacher Zeitung, Ne. 141. 24. listopadu 1849, s. 21.
  3. ^ Rajšp, Vincenc (1996). Slovenija na vojaškem zemljevidu 1763-1787, roč. 2. Lublaň: ZRC SAZU. str. 20.
  4. ^ Lublaňský obecní web
  5. ^ Snoj, Marko (2009). Etimološki slovar slovenskih zemljepisnih imen. Lublaň: Modrijan. str. 115.
  6. ^ Obravnave Deželnega Zbora Kranjskega v Ljubljani po Stenografičnih Zapisnikih. Pozemky Verhandlungen des Krainischen. 1909. 47(2): 146.
  7. ^ Leksikon občin kraljestev in dežel zastopanih v državnem zboru, sv. 6: Kranjsko. 1906. Vídeň: C. Kr. Dvorna v Državně Tiskárna, str. 107.
  8. ^ „Doslej največja letalska nesreča na Slovenskem.“ 1933. Slovenski gospodar 67 (38) (20. září): 5. (ve slovinštině)
  9. ^ Spremembe naselij 1948–1995. 1996. Databáze. Ljubljana: Geografski inštitut ZRC SAZU, DZS.
  10. ^ Statistični urad Republike Slovenije

externí odkazy