Zgornja Zadobrova - Zgornja Zadobrova
Zgornja Zadobrova | |
---|---|
![]() ![]() Zgornja Zadobrova Umístění ve Slovinsku | |
Souřadnice: 46 ° 4'10.09 ″ severní šířky 14 ° 34'58,31 ″ východní délky / 46,0694694 ° N 14,5828639 ° ESouřadnice: 46 ° 4'10.09 ″ severní šířky 14 ° 34'58,31 ″ východní délky / 46,0694694 ° N 14,5828639 ° E | |
Země | ![]() |
Tradiční region | Horní Kraňsko |
Statistická oblast | Střední Slovinsko |
Obec | Lublaň |
Nadmořská výška | 282 m (925 stop) |
Zgornja Zadobrova (výrazný[ˈZɡoːɾnja zaˈdoːbɾɔʋa]; ve starších zdrojích také Gorenja Zadobrova,[2] Němec: Obersadobrawa[2]) je dříve samostatná osada ve východní části hlavního města Lublaň ve středu Slovinsko. Je součástí tradičního regionu Horní Kraňsko a je nyní součástí zbytku obce v Statistický region Střední Slovinsko.[3]
Zeměpis
Zgornja Zadobrova je podlouhlá vesnice západně od Spodnja Zadobrova, rozprostírající se mezi nízko položenými loukami podél řeky Sávy a bývalými břehy podél silnice z Zalog na Sneberje. Půda je většinou písčitá.[1]
název
Název Zgornja Zadobrova doslovně znamená „horní Zadobrova“, odlišující osídlení od sousední Spodnja Zadobrova (doslovně „dolní Zadobrova“). Název Zadobrova je fúzovaná předložková fráze, která ztratila konec pádu, od za 'behind' + dobrovoľa (< Obyčejný slovanský * dǫbrova) „místo, kde je listnatý nebo dubový les“, odvozeno od * dǫbъ „listnatý strom, dub“. Stejně jako podobné názvy (např. Dobrova, Dobrovce, Dobrovník ), původně odkazoval na místní vegetaci.[4] V minulosti bylo německé jméno Obersadobrawa.[2]
Dějiny
Důkazy o časném osídlení oblasti byly nalezeny v archeologickém nalezišti Zgornja Zadobrova. Nálezy zahrnují kamenné předměty z prehistorického osídlení a sestertius vydané za vlády Trajan.[5] Ljuk Mill (slovinština: Ljukov Mlin) dříve stál podél malého potoka severovýchodně od vesnice.[2] V Zgornji Zadobrova byla zřízena škola v roce 1951. Výuka probíhala v soukromé rezidenci až do roku 1958, kdy byla v rámci komunitního centra postavena školní budova. Komunitní centrum zahrnuje také kancelář zemědělského družstva, bar, obchod, kino a veřejný sál. Zgornja Zadobrova byla připojena městem Lublaň v roce 1982, čímž skončila její existence jako nezávislé osady.[6]
Kostel
Kostel v Zgornji Zadobrova je zasvěcen sv. Tomáši (slovinština: sveti Tomaž).[1][2][7] V písemných pramenech byl zmíněn v roce 1520 a původně byl dřevěný. Hořel a byl nahrazen současným postaveným kostelem v roce 1529, vysvěcen biskupem Thomas Chrön v roce 1603.[8]
Reference
- ^ A b C Savnik, Roman, ed. 1971. Krajevni leksikon Slovenije, sv. 2. Ljubljana: Državna založba Slovenije, s. 2 371.
- ^ A b C d E Leksikon občin kraljestev in dežel zastopanih v državnem zboru, sv. 6: Kranjsko. 1906. Vídeň: C. Kr. Dvorna v Državně Tiskárna, s. 106–107.
- ^ Lublaňský obecní web
- ^ Snoj, Marko (2009). Etimološki slovar slovenskih zemljepisnih imen. Lublaň: Modrijan. str. 114.
- ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví Archivováno 3. listopadu 2013, v Wayback Machine referenční číslo ešd 17783
- ^ Spremembe naselij 1948–1995. 1996. Databáze. Ljubljana: Geografski inštitut ZRC SAZU, DZS.
- ^ Krajevni leksikon Dravske Banovine. 1937. Ljubljana: Zveza za tujski promet za Slovenijo, s. 354.
- ^ Svetek, Edvard (1994). "Zadobrova". Naše skupnost (Ljubljana). 35 (3).
externí odkazy
Média související s Zgornja Zadobrova na Wikimedia Commons
- Zgornja Zadobrova na Geopedii