Glince - Glince

Tento článek je o Glince v lublaňském okrese Vič. Glinica (nebo Glince) v okrese Dravlje viz Glinica, Lublaň.
Glince
Glince Slovinsko 3.JPG
Glince leží ve státě Slovinsko
Glince
Glince
Umístění ve Slovinsku
Souřadnice: 46 ° 2'32,09 ″ severní šířky 14 ° 28'50.26 ″ V / 46,0422472 ° N 14,4806278 ° E / 46.0422472; 14.4806278Souřadnice: 46 ° 2'32,09 ″ severní šířky 14 ° 28'50.26 ″ V / 46,0422472 ° N 14,4806278 ° E / 46.0422472; 14.4806278
ZeměSlovinská vlajka. Svg Slovinsko
Tradiční regionHorní Kraňsko
Statistická oblastStřední Slovinsko
ObecLublaň
Nadmořská výška294 m (965 stop)
[2]

Glince (výrazný[ˈꞬliːntsɛ], Němec: Gleinitz[3] nebo Gleinitz bei Waitsch[4]) je bývalá osada ve střední části Slovinsko v jihozápadní části hlavního města Lublaň. Patří k Okres Vič z Městský úřad v Lublani. Je součástí tradičního regionu Horní Kraňsko a je nyní součástí zbytku obce v Statistický region Střední Slovinsko.

Zeměpis

Glince leží na soutoku Potok Glinščica s Řeka Gradaščica. Půda je hlinitá a dříve se používala pro zemědělství, ale ta byla před druhou světovou válkou převedena na městské využití.[1]

název

Název Glince je původně akuzativ množného čísla odvozeného od slovanského obecného podstatného jména * glinьnica 'jílovitá jáma', podle slova glina 'jíl'. Odkazuje tedy na místní geografii.[5] Osada byla známá jako Gleinitz[3] nebo Gleinitz bei Waitsch[4] v němčině v minulosti.

Dějiny

Glince byla původně zemědělská osada skládající se pouze z několika domů.[1][6] Tabáková továrna fungovala v Glince na konci 18. století a předcházela tabákové továrně dále na východ na Trieste Street (slovinština: Tržaška cesta); to bylo naposledy zmíněno v roce 1804.[6] Populace Glince před druhou světovou válkou rychle rostla. V roce 1900 žilo ve vesnici 1593 lidí, kteří žili ve 115 domech,[3] a 2189 lidí ve 185 domech v roce 1931.[1] V roce 1937 se z velké části stala součástí metropolitní oblasti Lublaně s rozsáhlými bytovými a administrativními budovami podél Trieste Street, stejně jako komerčními budovami a průmyslovými závody (vyrábějící chemikálie, šrouby, kyslík, droždí, tekutý sladový extrakt a uzávěry lahví).[1] Spolu s celou bývalou obcí Vič byly Glince v roce 1935 připojeny městem Lublaň, čímž skončila její existence jako samostatné osady.[7]

Až do přejmenování v roce 1939 vycházel bývalý systém ulic Glince ze Šumarovy ulice (slovinština: Šumarjeva ulica, dříve 1st-A Street, Glince, cesta Ia) na východě do Shelter Street (Zavetiška ulica, dříve 17. ulice, Glince, cesta XVII) na západě a od ulic Kogej a Gorkič (Kogejeva ulica a Gorkičeva ulica, dříve 2. ulice, Glince, cesta II) na severu do ulice Redelonghi (Redelonghijeva ulica, dříve 12. ulice, Glince, cesta XII) na jihu.[8]

Galerie

  • Historická pohlednice Glince

  • Staré hospodářské budovy v Glince

  • Pohled na Glince z Terstské ulice

  • Glince Street (Glinška ulica)

Reference

  1. ^ A b C d E Krajevni leksikon Dravske Banovine. 1937. Ljubljana: Zveza za tujski promet za Slovenijo, s. 374.
  2. ^ Statistický úřad Slovinské republiky
  3. ^ A b C Leksikon občin kraljestev in dežel zastopanih v državnem zboru, sv. 6: Kranjsko. Vídeň: C. Kr. Dvorna v Državně Tiskárna. 1906. str. 114.
  4. ^ A b Amtsblatt zur Laibacher Zeitung. 1857, č. 162 (20. července), s. 502.
  5. ^ Snoj, Marko (2009). Etimološki slovar slovenskih zemljepisnih imen. Lublaň: Modrijan. p. 140.
  6. ^ A b Savnik, Roman, ed. 1971. Krajevni leksikon Slovenije, sv. 2. Ljubljana: Državna založba Slovenije, s. 2 314.
  7. ^ „Rojstvo velike Ljubljane.“ 1935. Kronika slovenskih mest 2(3): 244–245.
  8. ^ Valenčič, Vlado. 1989. Zgodovina ljubljanskih uličnih imen. Ljubljana: Tone Tomšič, s. 202–204.

externí odkazy