Vižmarje - Vižmarje
Vižmarje | |
---|---|
Vižmarje Umístění ve Slovinsku | |
Souřadnice: 46 ° 6'43,78 ″ severní šířky 14 ° 27'36.61 ″ V / 46,1121611 ° N 14,4601694 ° ESouřadnice: 46 ° 6'43,78 ″ severní šířky 14 ° 27'36.61 ″ V / 46,1121611 ° N 14,4601694 ° E | |
Země | Slovinsko |
Tradiční region | Horní Kraňsko |
Statistická oblast | Střední Slovinsko |
Obec | Lublaň |
Nadmořská výška | 315 m (1033 stop) |
Vižmarje (výrazný[ˈƲiːʒmaɾjɛ], Němec: Wischmarje[2][3]) je dříve samostatná osada v severní části hlavního města Lublaň ve středu Slovinsko. Je součástí tradičního regionu Horní Kraňsko a je nyní součástí zbytku obce v Statistický region Střední Slovinsko.[4] Nachází se v severozápadní části města a patří k Okres Šentvid.
Zeměpis
Vižmarje leží severozápadně od Šentvid, po obou stranách silnice směrem na Brod a Tacen. Severní část Vižmarje, odkud silnice sestupuje, se také nazývá Velike Vižmarje a jižní část se nazývá Malé Vižmarje.[5] Historicky se Vižmarje rozšířilo na sever až k řece Sávě; jak se však osídlení stalo více obydleným, byla severní část mezi elektrickým vedením a řekou přejmenována na Brod. Na jih se Vižmarje rozšiřuje až k Celovška cesta, a na jihovýchod do Šentvid, která začíná přibližně tam, kde byla postavena dálnice A2. Ve Vižmarje je základní škola a nádraží. Přes Vižmarje jezdí autobusové linky 8, 8B, 15 a 25. K dispozici je také autobusová zastávka z městská autobusová linka 1, který kdysi byl ve Vižmarje, ale později byl přesunut na druhou stranu Celovška cesta do Gunclje; název terminálu však nebyl odpovídajícím způsobem přejmenován.
název
Vižmarje bylo doloženo v písemných pramenech roku 1283 jako Geiselmannsdorf bei Laibach (a jako Geyselmansdorf v roce 1331 a Geismanstorf v roce 1385, mimo jiné i Vsmariach a Vsmarich v roce 1554 a Vismarie v letech 1763–87). Slovinské jméno pochází z fúzované předložkové fráze *v (J) ižmarje 'in Jižmarje', na základě osobního jména *Jižmar, který byl vypůjčen (a palatalizován) od Středně vysoká němčina název Gîs (al) mâr.[6] V novější minulosti německé jméno Wischmarje byl použit.[2][3]
A pseudoetymologie tvrdí, že název Vižmarje je odvozen od vykřičníku Viš, Marija! "Vidíš, Mary!"[7]
Dějiny
Dne 17. května 1869 se konala sedmá a nejlépe navštěvovaná národní masová rally pod širým nebem, známá jako tabor, se konalo ve Vižmarje za účasti 30 000 účastníků.[1][5] V roce 1928 byla založena továrna na bavlněné tkaniny, v roce 1949 společnost Skip metals, továrna na sportovní vybavení v roce 1954 a závod na výrobu a automatizaci keramiky a automatizace Iskra v roce 1957.[5] Vižmarje bylo připojeno k vesnici Šentvid v roce 1961 ukončila svou existenci jako samostatná osada. Samotný Šentvid byl anektován městem Lublaň v roce 1974.[8]
Pozoruhodné osoby
Pozoruhodné osoby, které se narodily nebo žily ve Vižmarje, zahrnují:
- Fran Erjavec (1893–1960), redaktor[1][5]
- Andrej Jemec (narozený 1934), malíř[5]
- Manica Koman (1880–1961), spisovatel[1][5]
- Bogomir Pregelj (1906–1970), novinář a knihovník[5]
- Andrej Snoj (1886–1962), profesor teologie a biblický vědec[5]
- Ivan Štrukelj (1869–1948), spisovatel[5]
Reference
- ^ A b C d Krajevni leksikon Dravske Banovine. 1937. Ljubljana: Zveza za tujski promet za Slovenijo, s. 362.
- ^ A b Intelligenzblatt zur Laibacher Zeitung, Ne. 141. 24. listopadu 1849, s. 20.
- ^ A b Leksikon občin kraljestev in dežel zastopanih v državnem zboru, sv. 6: Kranjsko. 1906. Vídeň: C. Kr. Dvorna v Državně Tiskárna, str. 114.
- ^ Lublaňský obecní web
- ^ A b C d E F G h i Savnik, Roman, ed. 1971. Krajevni leksikon Slovenije, sv. 2. Ljubljana: Državna založba Slovenije, s. 2 386.
- ^ Snoj, Marko (2009). Etimološki slovar slovenskih zemljepisnih imen. Lublaň: Modrijan. str. 461.
- ^ https://www.dnevnik.si/304630
- ^ Spremembe naselij 1948–1995. 1996. Databáze. Ljubljana: Geografski inštitut ZRC SAZU, DZS.
externí odkazy
- Vižmarje na Geopedii
- Média související s Vižmarje na Wikimedia Commons