Unterelsaß - Unterelsaß - Wikipedia

Pro landgraviate Svaté říše římské, viz Dolní Alsasko. Pro moderní francouzské oddělení viz Bas-Rhin.
Okres Dolní Alsasko
Bezirk Unterelsaß (v němčině)
Okres Alsasko-Lotrinsko
1871–1918
Vlajka Unterelsaß
Vlajka
z Unterelsaß
Erb
Bezirk Unter-Elsaß (Karte) .jpg
Dolní Alsasko s jeho podoblastmi v různých barvách (1890)
Hlavní městoŠtrasburk
Plocha 
• 1886
4,774 km2 (1,843 čtverečních mil)
Populace 
• 1886
612.078
Dějiny 
1870–1871
• Zavedeno
1871
• Zrušeno
1918
Politické členění8 venkovských okresů
1 městská část (Štrasburk)
Předcházet		Uspěl
Bas-Rhin
Vosges (oddělení)
Bas-Rhin
Dnes součást Francie
BlasonAlsace.svg
Část série na
Alsasko
Alsasko mávání vlajkami icon.svg
Rot un Wiss, tradiční vlajka Alsaska

Unterelsaß (také hláskováno Unterelsass, francouzština: Basse-Alsace, význam Dolní Alsasko) byla severní částí historického regionu Alsasko nebo Elsass, původně obývané místními mluvčími Alemannic German. Od roku 1871 do roku 1918 Bezirk Unterelsaß byl název pro centrální čtvrť (Bezirk) císařského území Elsaß-Lothringen (Alsasko-Lotrinsko) v Německá říše.

Správní a politická organizace

Podle sčítání lidu 1886[1] okres Dolní Alsasko zahrnoval:

  • 8 subdistricts ("Kreise")
  • 31 kantonů
  • 560 obcí
  • plocha 4,774 kilometrů čtverečních (1,843 čtverečních mil)
  • 612 078 obyvatel (muži 299 456 žen 312 622)
  • Katolíci 381 748 protestanti 209.199 Židé 19.848 jiné víry 1.220

Kapitál a podoblasti

Hlavním městem okresu bylo Straßburg. Tam bylo 8 subdistricts ("Kreise") z

  1. Erstein
  2. Hagenau (Haguenau)
  3. Molsheim
  4. Schlettstadt (Sélestat)
  5. Straßburg, Land (hrabství Straßburg) (Štrasburk)
  6. Weißenburg (Wissembourg)
  7. Zabern (Saverne)
  8. Stadtkreis Straßburg

Oficiální vlajka

Vlajka je bílá lišta v červeném poli zdobená z každé strany motivem bílé krajky. Spojení této vlajky se spojením Oberelsaß tvoří vlajku moderního Alsaska.

Připojené obce ze sousedního oddělení

Okres Unterelsaß přesně odpovídá aktuálnímu département z Bas-Rhin, ale ne na alsaské území před rokem 1870. Podle podmínek konkrétní dohody[2] která byla podepsána v Berlíně 21. července 1871 a v Paříži 31. července 1871, bylo do nové císařské čtvrti Dolního Alsaska, podoblasti Molsheim, kantonu Schirmeck, integrováno 18 obcí departementu Vosges.

  1. Barembach
  2. Bourg-Bruche
  3. La Broque
  4. Colroy-la-Roche
  5. Grandfontaine
  6. Natzvillers
  7. Neuviller-la-Roche
  8. Plaine
  9. Ranrupt
  10. Rothau
  11. Russ
  12. Saales
  13. Saint-Blaise-la-Roche
  14. Saulxures
  15. Schirmeck
  16. Waldersbach
  17. Wildersbach
  18. Wisches

V dřívějších dobách Rothau, Wildersbach, Waldersbach, Neuvillers patřily knížectví Ban de la Roche než se v roce 1790 připojili k departementu Vosges. Ostatní se nacházeli v bývalém Lotrinském vévodství.

Obyvatelé těchto obcí nemluvili a stále nemluví žádným německým dialektem (dolní Alemannic), jako jsou jejich sousedé. Jazyková hranice probíhá mezi Wisches a Lutzelhouse. Obyvatelé připojených měst mluví a Romantika jazyk z Langues d'oïl Rodina Lorraine, například některé obce v okrese Horní Alsasko. Tato kulturní zvláštnost zdůrazňuje skutečnost, že anexe francouzských území Německou říší ne vždy odkazovala na panna-nacionalistickou politickou myšlenku (Pan-germanismus snaží se sjednotit všechny německy mluvící lidi. Když byla Francie v roce 1919 obnovena Alsasko, bylo rozhodnuto nevrátit 18 připojených obcí jejich bývalému ministerstvu (Vosges ). Pokud jde o hranice departementů, zůstává horská oblast administrativně oddělena od západní části Pohoří Vosges. Obyvatelé údolí Bruche se dnes v zásadě ztotožňují s nižšími Alsasany bez ohledu na jejich kulturní identitu.

První německé federální volby 1874

Subjekty říšského Alsaska-Lotrinska si mohly uplatnit své volební právo za poslance[3] na Reichtstagu v Berlíně 1. února 1874. Mezi deseti poslanci za Alsasko bylo šest katolických duchovních a většina poslanců patřila k francouzské protestní straně.[4]

Andreas Räß (André Raess), biskup ve Straßburgu

Jmenovali se zástupci Dolního Alsaska takto:

  • Hartmann, Ludwig, tovární majitel, WK Elsaß-Lothringen 10 (Hagenau, Weißenburg), Elsaß-Lothringer
  • Lauth, Ernest, starosta Štrasburku, WK Elsaß-Lothringen 8 (Straßburg), Französische Protestpartei
  • Philippi, Joseph, kněz, WK Elsaß-Lothringen 7 (Molsheim, Erstein), Elsaß-Lothringer
  • Räß, Andreasi, biskup ve Štrasburku, WK Elsaß-Lothringen 6 (Schlettstadt), Elsaß-Lothringer
  • Schauenburg, Alexis von, majitel půdy, WK Elsaß-Lothringen 9 (Straßburg-Land), Elsaß-Lothringer
  • Teutsch, Eduard, majitel půdy, WK Elsaß-Lothringen 11 (Zabern), Französische Protestpartei

Třetí německé federální volby, 1877

V třetí volby ze dne 10. ledna 1877 zvolili Alsasci z okresu Dolní Alsasko následující zástupce:

  • Gustav Adolf Bergmann, Straßburg-Stadt Els.-Lothringer
  • Louis Heckmann-Stintzy, Schlettstadt Els.-Lothringer
  • Xaver Joseph Nessel, Hagenau, Weißenburg Els.-Lothringer
  • Jean North, Straßburg-Land Els.-Lothringer
  • Achille Rack Molsheim, Erstein Els.-Lothringer
  • Carl August SchneegansZabern Els.-Lothringer

Čtvrté německé federální volby, 30. července 1878

Dolnosalšští poslanci pro příští legislativní období 1878-1881 jsou:

  • Goldenberg, Alfred, majitel továrny, WK Elsaß-Lothringen 11 (Zabern), Elsaß-Lothringer
  • Heckmann-Stintzy, Louis, WK Elsaß-Lothringen 6 (Schlettstadt), Elsaß-Lothringer
  • Kable, Jacques, ředitel pojišťovací společnosti, WK Elsaß-Lothringen 8 (Straßburg), Elsaß-Lothringer
  • Rack, Achille, Starosta města Benfeld, WK Elsaß-Lothringen 7 (Molsheim, Erstein), Elsaß-Lothringer
  • Schmitt-Batiston, Alfred, majitel pozemku, WK Elsaß-Lothringen 10 (Hagenau, Weißenburg), Elsaß-Lothringer
  • Schneegans, Carl August, Ředitel časopisu Elsässer, WK Elsaß-Lothringen 11 (Zabern), Elsaß-Lothringer

Páté německé federální volby 1881

Volby pro páté legislativní období (1881-1884) císařského sněmu se konaly 27. října 1881. Toto jsou výsledky voleb do Dolního Alsaska:

Hugo Zorn von Bulach, alsaský zástupce
  • Dietrich, Eugéne de, ironmaster, WK Elsaß-Lothringen 10 (Hagenau, Weißenburg), Elsaß-Lothringer
  • Goldenberg, Alfred, majitel továrny, WK Elsaß-Lothringen 11 (Zabern), Elsaß-Lothringer
  • Kablé, Jacques, ředitel pojišťovací společnosti, WK Elsaß-Lothringen 8 (Straßburg-Stadt), Elsaß-Lothringer
  • Lang, Irénée, výrobce, WK Elsaß-Lothringen 6 (Schlettstadt), Zentrum
  • Quirin, Michael, vlastník půdy, WK Elsaß-Lothringen 9 (Straßburg-Land), Elsaß-Lothringer
  • Zorn von Bulach, Hugo, WK Elsaß-Lothringen 7 (Molsheim, Erstein), Elsaß-Lothringer

Viz také

Bas-RhinAlsasko-Lotrinsko

Reference

  1. ^ Léon Louis et Paul Chevreux, „Département des Vosges“, svazek II, Res Universis, Paříž 1991, ISBN  2-87760-644-9, limitovaná edice, číslo 000384, strany 414
  2. ^ Léon Louis et Paul Chevreux, „Département des Vosges“, svazek II, Res Universis, Paříž 1991, ISBN  2-87760-644-9, limitovaná edice, číslo 000384, strany 414-417
  3. ^ Viz databáze http://www.reichstag-abgeordnetendatenbank.de/
  4. ^ Fernand L'Huillier, Histoire de l'Alsace, Collection Que sais-je ?, P.U.F. Paris 1965, strany 94-95

externí odkazy

Zdroje

Pro federální volby

  • Georg Hirth (Hrsg.): Deutscher Parlamentsalmanach 13. Ausgabe, září 1878. Lipsko, 1878 (Digitalisat)
  • Stenographische Berichte über die Verhandlungen des Deutschen Reichstags. 4. Legislatur-Periode, I. Session 1878. 1. Band, Berlin 1878, S. VII – XXVII (Digitalisat)
  • Stenographische Berichte über die Verhandlungen des Deutschen Reichstags. 4. Legislatur-Periode, II. Session 1879. 1. Band, Berlin 1879, S. IX – XXIX (Digitalisat)
  • Stenographische Berichte über die Verhandlungen des Deutschen Reichstags. 4. Legislatur-Periode, III. Session 1880. 1. Band, Berlin 1880, S. XXIX – XLIX (Digitalisat)
  • Stenographische Berichte über die Verhandlungen des Deutschen Reichstags. 4. Legislatur-Periode, IV. Session 1881. 1. Band, Berlin 1881, S. XXXIII – LIII (Digitalisat)
  • Georg Hirth (Hrsg.): Deutscher Parlamentsalmanach 14. Ausgabe, listopad 1881. Lipsko 1881, daten.digitale-sammlungen.de
  • Stenographische Berichte über die Verhandlungen des Deutschen Reichstags. 5. Legislatur-Periode, I. Session 1881. 1. Pásmo. Berlin 1881, reichstagsprotokolle.de
  • Wilhelm Heinz Schröder: Sozialdemokratische Reichstagsabgeordnete und Reichstagskandidaten 1898–1918. Biographisch-statistisches Handbuch. Handbücher zur Geschichte des Parliamentarismus und der politischen Parteien, skupina 2). Droste, Düsseldorf 1986, ISBN  3-7700-5135-1
  • Bernd Haunfelder: Reichstagsabgeordnete der Deutschen Zentrumspartei 1871–1933. Biographisches Handbuch und historische Photographien. (= Photodokumente zur Geschichte des Parliamentarismus und der politischen Parteien, Band 4). Droste, Düsseldorf 1999, ISBN  3-7700-5223-4
  • Bernd Haunfelder: Die liberalen Abgeordneten des deutschen Reichstags 1871–1918. Ein biographisches Handbuch. Aschendorff, Münster 2004, ISBN  3-402-06614-9
  • Bernd Haunfelder: Die konservativen Abgeordneten des deutschen Reichstags von 1871 bis 1918. Ein biographisches Handbuch. Aschendorff, Münster 2009, ISBN  978-3-402-12829-9

Souřadnice: 48 ° 40 'severní šířky 7 ° 35 'východní délky / 48,667 ° N 7,583 ° E / 48.667; 7.583