Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 884 - United Nations Security Council Resolution 884

OSN Bezpečnostní rada
Rozlišení 884
Zangilan v Ázerbájdžánu (semi-secese). Svg
Zəngilan (červená) zvýrazněna v Ázerbájdžánu
datum12. listopadu 1993
Setkání č.3,313
KódS / RES / 884 (Dokument )
PředmětArménie-Ázerbájdžán
Shrnutí hlasování
  • 15 hlasovalo pro
  • Žádný nehlasoval proti
  • Žádný se nezdržel hlasování
VýsledekPřijato
Bezpečnostní rada složení
Stálí členové
Dočasný členů

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 884, přijatý jednomyslně dne 12. listopadu 1993 poté, co znovu potvrdil usnesení 822 (1993), 853 (1993) a 874 (1993), Rada vyjádřila znepokojení nad pokračujícím konfliktem mezi Arménie a Ázerbajdžán v Náhorním Karabachu a odsoudil porušování příměří mezi stranami, zejména okupaci Zəngilan okres a město Goradiz.

Rada rovněž odsoudila útoky na civilisty a bombardování v Ázerbájdžánu a vyzvala Írán Vláda Arménie využít svého vlivu k dosažení souladu Arménů v Náhorním Karabachu s předchozími rezolucemi Rady bezpečnosti. Rovněž uvítala prohlášení EU Minská skupina OBSE ohledně jednostranných příměří.

Usnesení poté požadovalo od zúčastněných stran okamžité zastavení nepřátelských akcí, jednostranné stažení okupačních sil z okresu Zangelan a města Goradiz a stažení okupačních sil z jiných nedávno okupovaných oblastí Ázerbájdžánu. Pokud jde o nedávná porušení příměří, Rada vyzvala strany, aby dodržovaly příměří navázané na základě kontaktů mezi Vláda Ruska a Minská skupina OBSE. Rovněž požádala ostatní národy, aby se zdržely zasahování do konfliktu, zejména proto, že vypukly boje v Ázerbájdžánuíránský hranice vedla k přesunu íránských vojsk do pohraniční oblasti.[1]

Nakonec Rada požádala o Generální tajemník a mezinárodní agentury, aby poskytly naléhavou humanitární pomoc postiženému civilnímu obyvatelstvu, zejména s ohledem na ty, které byly vysídleny, což dále naléhá na generálního tajemníka Boutros Boutros-Ghali a Minská skupina OBSE nadále podávají Radě zprávy o vývoji.

Navzdory přijetí rezoluce 884 pokračovaly ostřelování a pravidelné boje.[2]

Viz také

Reference

  1. ^ Croissant, Michael P. (1998). Arménsko-ázerbájdžánský konflikt: příčiny a důsledky. Greenwood Publishing Group. str.94–95. ISBN  978-0-275-96241-8.
  2. ^ Human Rights Watch / Helsinki (1994). Ázerbájdžán: Sedm let konfliktů v Náhorním Karabachu. Human Rights Watch. str.45. ISBN  978-1-56432-142-8.

externí odkazy