Ázerbájdžánské společenství Náhorního Karabachu - Azerbaijani Community of Nagorno-Karabakh

Ázerbájdžánské společenství Náhorního Karabachu
Dağlıq Qarabağın Azərbaycanlı İcması
Znak Ázerbájdžánu.svg
Erb Ázerbájdžánu
Přehled agentury
Tvořil24. března 1992
Hlavní sídloBaku, Ázerbájdžánská republika
Jednatel agentury
  • Tural Ganjaliyev, Vůdce ázerbájdžánského společenství Náhorního Karabachu
webová stránkahttp://www.karabakh.az

The Ázerbájdžánské společenství Náhorního Karabachu (Ázerbájdžánština: Dağlıq Qarabağın Azərbaycanlı İcması), také známý jako Ázerbájdžánské společenství sociální unie Náhorního Karabachu a Ázerbájdžánské společenství Náhorního Karabachu v exilu, je sociální unie zastupující ázerbájdžánskou komunitu Náhorní Karabach, v exilu od května 1994.

Dějiny

Podle 1979 sovětské sčítání lidu, což bylo poslední sčítání lidu provedené před začátkem EU Konflikt o Náhorní Karabach, žilo zde převážně 37 264 etnických Ázerbájdžánů (neboli 23% z celkové populace) Arménský - osídlené Autonomní oblast Náhorní Karabach. Ázerbájdžánci představovali většinu v Okres Šuša s více než 80% celkového počtu obyvatel, kromě toho, že tvoří mezi 15% a 26% populace zbývajících čtyř okresů. Počet obyvatel krajského města Stepanakert tvořilo 11% etnických Ázerbájdžánů.[1] Zahrnuty byly i hlavní ázijské osady mimo okres Šuša Sırxavənd, İmarət Qərvənd, Umudlu, a Çərəktar v Mardakert District; Xocalı, Kərkicahan, Malıbəyli, Yuxarı Quşçular, Aşağı Quşçular, Cəmilli, a Meşəli v Askeran District; Tuğ a Salaketin v Okres Hadrut; a Qaradağlı, Muğanlı, Əmiranlar, a Divanlılar v Okres Martuni.[2]

V důsledku útoků a vojenských operací v aktivní fázi konfliktu, který začal v roce 1991, byli téměř všichni Ázerbájdžané nuceni opustit své domovy. Byly zaznamenány případy násilí vůči ázerbájdžánským civilistům ze strany arménských ozbrojenců (v Meşəli), civilních obětí v důsledku ostřelování (v Malıbəyli a Aşağı Quşçular) a vypálení celých vesnic (İmarət Qərvənd).[3]

Nizami Bahmanov, který byl jmenován vedoucím výkonné moci Šušo 8. dubna 1992 se stal prvním zvoleným vůdcem ázerbájdžánské komunity.[4] Vzhledem k tomu, že Šuša bylo jediným městem v Náhorním Karabachu s většinovým ázerbájdžánským obyvatelstvem, byl vybrán jeho výkonný ředitel, aby zastupoval celou ázerbájdžánskou komunitu Karabachu. Když prozatímní dohoda o příměří byl podepsán Ázerbájdžánem, Arménií a zástupcem Arménů v Náhorním Karabachu, od Bahmanova se očekávalo, že k dokumentu přidá také svůj podpis, ale v ten den byl pryč.[5] Spolu s jejich návštěvami Stepanakerta, zprostředkovatelů Minská skupina OBSE v rámci mírového procesu pořádat pravidelná setkání s ázerbájdžánskou komunitou.[6][7][8]

Status ázerbájdžánského společenství sociální unie Náhorní Karabach, spoluzakladatel Nizami Bahmanov, člen Ázerbájdžánský parlament, Havva Mammadova a Elman Mammadov, byla formálně potvrzena Ministerstvo spravedlnosti Ázerbájdžánu v září 2006.[9][10]

Bahmanov zemřel 13. září 2008 na schůzce ve své kanceláři.[11] Kancelář vůdce ázerbájdžánského společenství Náhorního Karabachu zůstala neobsazena až do 27. února 2009, kdy Bayram Safarov byl jmenován vedoucím výkonné moci v Šuša a následně zastával funkci vedoucího ázerbájdžánského společenství Náhorního Karabachu.[9][12] Název organizace byl změněn na Veřejná unie Ázerbájdžánského společenství Náhorního Karabachu 5. června 2010.[9][10] V roce 2018 diplomat Tural Ganjaliyev, rodák ze Šuši, nahradil Safarova v čele komunity.[13]

Struktura

Unie je nevládní organizace, která nezíská žádný finanční zisk a je založena na dobrovolném členství. Její činnost pokrývá celé území Slovenska Ázerbajdžán. Hlavním účelem unie je obnova územní celistvost Ázerbájdžánu a návrat Ázerbájdžánští vnitřně vysídlení z Karabachu do svých domovů.

Viz také

externí odkazy

Reference

  1. ^ Počet obyvatel Náhorního Karabachu.
  2. ^ Артур Цуциев. Атлас этнополитической истории Кавказа (1774-2004). Карта 33.
  3. ^ Доклад правозащитного центра «Мемориал» о массовых нарушениях прав человека, связанных с занятием населенного пункта Ходжалы в ночь с 25 на 26 февраля 1992 г. вооруженными формированиями Archivováno 09.07.2019 na Wayback Machine.
  4. ^ „Nizami Bəhmənov iş otağında vəfat edib“ [Nizami Bahmanov zemřel v kanceláři]. Informační agentura Ria. Archivovány od originál dne 10.03.2012. Citováno 2010-11-26.
  5. ^ БИШКЕКСКИЙ ПРОТОКОЛ
  6. ^ Сопредседатели МГ ОБСЕ встретились с представителями азербайджанской общины Карабаха.
  7. ^ Сопредседатель МГ ОБСЕ: Без решения вопроса с беженцами невозможно достичь всестороннего урегули.
  8. ^ Представители азербайджанской общины Нагорно-Карабахского региона АР об условиях установления ме.
  9. ^ A b C Javid Turan. „DAĞLIQ QARABAĞIN AZƏRBAYCANLI İCMASI YENİDƏN TƏŞKİLATLANIR“ [Ázerbájdžánské společenství Náhorního Karabachu je přeskupováno]. Yeni Musavat. Archivovány od originál dne 07.10.2011. Citováno 2010-11-26.
  10. ^ A b ""DAĞLIQ QARABAĞ BÖLGƏSİNİN AZƏRBAYCANLI İCMASI "İCTİMAİ BİRLİYİNİN NİZAMNAMƏSİ" [Charta ázerbájdžánského společenství v oblasti Náhorního Karabachu]. Mediální fórum. 8. 6. 2009. Archivovány od originál dne 17.07.2011. Citováno 2010-11-26.
  11. ^ Mahbube Gasimbeyli (13. 9. 2008). ""Dağlıq Qarabağın Azərbaycanlı İcması "nın rəhbəri Nizami Bəhmənov vəfat edib" [Vůdce ázerbájdžánského společenství v oblasti Náhorního Karabachu zemřel]. Ázerbájdžánská tisková agentura. Archivovány od originál dne 12. 8. 2011. Citováno 2010-11-26.
  12. ^ Ilgar Rasul (06.06.2009). „Dağlıq Qarabağın Azərbaycanlı İcması özünə yeni rəhbər seçdi“ [Ázerbájdžánské společenství Náhorního Karabachu zvolilo svého vůdce]. RFE / RL. Citováno 2010-11-26.
  13. ^ Komunita ázerbájdžánského Náhorního Karabachu dostává novou hlavu - co to znamená pro jednání o konfliktu?. 21. prosince 2018.