Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 872 - United Nations Security Council Resolution 872

OSN Bezpečnostní rada
Rozlišení 872
Prefektury Rwandy v roce 1994.png
Prefektury Rwandy v roce 1993
datum5. října 1993
Setkání č.3,288
KódS / RES / 872 (Dokument )
PředmětSituace ve Rwandě
Shrnutí hlasování
  • 15 hlasovalo pro
  • Žádný nehlasoval proti
  • Žádný se nezdržel hlasování
VýsledekPřijato
Bezpečnostní rada složení
Stálí členové
Dočasný členů

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 872, přijatý jednomyslně dne 5. října 1993 poté, co znovu potvrdil usnesení 812 (1993) a 846 (1993) o situaci v Rwanda a Rozlišení 868 (1993) o bezpečnosti operací Organizace spojených národů zdůraznila Rada potřebu mezinárodních sil v zemi, a proto zřídila Asistenční mise OSN pro Rwandu (UNAMIR).[1]

Podpis Arusha Accords byl vítán a za úsilí Organizace africké jednoty (OAU) a Tanzanie v tomto ohledu. Závěr generálního tajemníka Boutros Boutros-Ghali že pro provádění mandátu Organizace spojených národů je nezbytná úplná vzájemná spolupráce stran. V tomto ohledu byl UNAMIR zřízen na období šesti měsíců s výhradou, že bude prodloužen po prvních devadesát dnů po přezkoumání Radou, zda bylo dosaženo pokroku při provádění dohod z Arushy. Poté rozhodla, že UNAMIR by měl mít následující mandát:

a) přispívat k bezpečnosti EU; Kigali;
b) sledovat zastavení palby který požadoval zřízení kantonování, montážní zóny a vymezení nových demilitarizovaná zóna;
c) sledovat bezpečnostní situaci během posledního období přechodného vládního mandátu před volbami;
d) pomáhat při odminování;
e) vyšetřovat nedodržování dohod z Arushy;
f) sledovat repatriaci Rwandy uprchlíci a přesídlení vysídlených osob;
g) napomáhat při koordinaci humanitární pomoc;
h) vyšetřovat a hlásit incidenty týkající se činnosti četnictva a policie.

Pozorovatelská mise OSN Uganda – Rwanda by bylo začleněno do UNAMIR a Rada dále schválila rozhodnutí Boutros-Ghaliho, v němž se uvádí, že nasazení a stažení UNAMIR by mělo probíhat postupně, a v této souvislosti by se mělo očekávat ukončení mandátu UNAMIR po vnitrostátních volbách a nastolení nové vlády ve Rwandě, k čemuž by mělo dojít v říjnu 1995. Generální tajemník byl oprávněn rozmístit první kontingent 2 548 vojáků do Kigali na počáteční období šesti měsíců, což mu umožnilo zřídit přechodné instituce a provádět další ustanovení mírové dohody z Arushy.[2]

Tam byl také požádán, aby podal zprávu o pokroku UNAMIR a požadavcích na jeho další rozsah a složení. Rovněž ho požádal, aby udržel maximální sílu mise na co nejnižší úrovni, například prostřednictvím postupného nasazení, a bylo třeba zvážit plánovací škrty. Záměr generálního tajemníka jmenovat zvláštního zástupce, který by vedl misi, byl vítán. Rada bezpečnosti ho požádala, aby dohoda o stavu transakce, která má být uzavřena do 30 dnů, měla vstoupit v platnost.

Usnesení nakonec vyzvalo strany, aby zaručily bezpečnost personálu OSN, a aby členské státy, specializované agentury a nevládní organizace přispívaly hospodářskou, finanční a humanitární pomocí lidem a demokratizace Rwandy.

Viz také

Reference

  1. ^ Barnett, Michael N. (2003). Očití svědci genocidy: Organizace spojených národů a Rwanda. Cornell University Press. str. 191. ISBN  978-0-8014-8867-2.
  2. ^ Coicaud, Jean-Marc (2007). Nad rámec národního zájmu: budoucnost udržování míru v OSN a multilateralismu v éře amerického prvenství. Americký institut pro mír. str.50. ISBN  978-1-60127-007-8.

externí odkazy