Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 874 - United Nations Security Council Resolution 874

OSN Bezpečnostní rada
Rozlišení 874
NK-Map.PNG
Oblast konfliktu
datum14. října 1993
Setkání č.3,292
KódS / RES / 874 (Dokument )
PředmětArménie – Ázerbájdžán
Shrnutí hlasování
  • 15 hlasovalo pro
  • Žádný nehlasoval proti
  • Žádný se nezdržel hlasování
VýsledekPřijato
Bezpečnostní rada složení
Stálí členové
Dočasný členů

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 874, přijatý jednomyslně dne 14. října 1993 poté, co znovu potvrdil usnesení 822 (1993) a 853 (1993), Rada vyjádřila znepokojení nad „... konfliktem v oblasti Náhorního Karabachu Ázerbájdžánské republiky a kolem něj a nad napětím mezi Arménskou republikou a Ázerbájdžánskou republikou ...“ a vyzvala strany dodržovat zastavení palby souhlasil s Vláda Ruska a Minská skupina OBSE.

Rada poté, co znovu zopakovala svou podporu mírovému procesu, vyzvala obě strany, aby přijaly „Upravený harmonogram naléhavých kroků“ OBSE, na kterém se dohodla Arménie, který Ázerbájdžán odmítl a orgány Karabachu odložily reakci.[1] Karabachské orgány přijaly přístup vyčkávání a Ázerbájdžán jej odmítl, protože „Upravený harmonogram“ spojoval stažení arménských sil Karabachu z okupovaného ázerbájdžánského území se zrušením ázerbájdžánského embarga na Arménii. Ázerbájdžánská vláda si stěžovala, že se s ní zachází jako s „poraženou stranou.[2][1] „Upravený harmonogram“ zahrnoval návrhy týkající se stažení sil z nedávno okupovaných území a odstranění všech překážek v komunikaci a dopravě; všechny ostatní otázky, které se podle Rady neřeší, by měly být vyřešeny pokojným jednáním.

Usnesení poté vyzvalo k brzkému svolání minské konference OBSE za účelem dosažení vyjednaného urovnání konfliktu s požadavkem na generálního tajemníka Boutros Boutros-Ghali účastnit se konference a poskytnout veškerou možnou pomoc při věcných jednáních, která proběhnou. Rovněž vyzvala strany, aby se zdržely porušování mezinárodní humanitární právo a umožnit nerušený přístup mezinárodním organizacím humanitární pomoc.

Rezoluce 874 byla také prvním rezolucí na téma konfliktu s cílem vyzvat státy v regionu, aby se zdržely jakýchkoli nepřátelských činů a jakýchkoli zásahů či zásahů, které by vedly k rozšíření konfliktu. Na konci října vypukly boje u ázerbájdžánskýchíránský hranice a následné rozmístění íránských sil íránským prezidentem Akbar Hashemi Rafsanjani o konfliktu na jeho hranici vedly k dalším výzvám, aby se státy zdržely zásahů do Rozlišení 884.[3]

Stávající usnesení bylo uzavřeno požadavkem, aby generální tajemník, úřadující předseda OBSE a předseda minské konference OBSE pokračovali v podávání zpráv Radě o pokroku minského procesu a o všech aspektech situace na zem.

Viz také

Reference

  1. ^ A b Human Rights Watch / Helsinki (1994). Ázerbájdžán: Sedm let konfliktů v Náhorním Karabachu. Human Rights Watch. str.45. ISBN  978-1-56432-142-8.
  2. ^ „Organizace Human Rights Watch“ (PDF). https://www.hrw.org/sites/default/files/reports/AZER%20Conflict%20in%20N-K%20Dec94.pdf. Citováno 12. září 2017. Externí odkaz v | web = (Pomoc)
  3. ^ Croissant, Michael P. (1998). Arménsko-ázerbájdžánský konflikt: příčiny a důsledky. Greenwood Publishing Group. str.94–95. ISBN  978-0-275-96241-8.

externí odkazy