Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 853 - United Nations Security Council Resolution 853

OSN Bezpečnostní rada
Rozlišení 853
Agdam v Ázerbájdžánu (semi-secese). Svg
Ázerbájdžán s Agdam Rayon zvýrazněno
datum29. července 1993
Setkání č.3,259
KódS / RES / 853 (Dokument )
PředmětArménie-Ázerbájdžán
Shrnutí hlasování
  • 15 hlasovalo pro
  • Žádný nehlasoval proti
  • Žádný se nezdržel hlasování
VýsledekPřijato
Bezpečnostní rada složení
Stálí členové
Dočasný členů

v Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 853, přijatý jednomyslně dne 29. července 1993 poté, co byl znovu potvrzen Rozlišení 822 (1993), Rada vyjádřila znepokojení nad zhoršujícími se vztahy mezi Arménie a Ázerbajdžán a odsoudil zabavení okres Agdam a další oblasti Ázerbájdžánu požadující úplné stažení Arménů z těchto oblastí.[1]

Řešení začalo požadováním okamžitého zastavení palby a zastavení nepřátelských akcí, přičemž si všímá zejména útoků na civilisty a bombardování obydlených oblastí a naléhání na nerušený přístup pro mezinárodní humanitární pomoc v této oblasti. Rovněž vyzvala k obnovení energetických, dopravních a hospodářských vazeb v rámci tohoto procesu a naléhání na generálního tajemníka Boutros Boutros-Ghali a další mezinárodní organizace poskytující pomoc vysídleným osobám.

Pokud jde o úsilí o ukončení konfliktu, Rada ocenila práci EU Minská skupina OBSE který byl pod vedením Jan Eliasson,[2] ale vyjádřil znepokojení nad rušivým účinkem konfliktu na jeho práci. V tomto ohledu vyzval strany, aby se zdržely akcí, které by mohly bránit mírovému urovnání této otázky, a aby vyjednávaly v rámci minské skupiny a uvítaly její přípravy na monitorovací misi v regionu.

Rada požádala o Vláda Arménie uplatnit svůj vliv k dosažení souladu Armény s Náhorní Karabach region v Ázerbájdžánu s rezolucí 822, aktuální rezolucí a návrhy minské skupiny. Rovněž vyzval státy, aby upustily od poskytování jakýchkoli zbraní a střeliva, které by mohly vést k prohloubení konfliktu.

A konečně ve druhém usnesení o zvážení konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem Rada požádala generálního tajemníka, aby po konzultaci s úřadujícím předsedou KBSE a předsedou minské skupiny pokračoval v aktualizaci Rada pro vývoj v regionu.

Viz také

Reference

  1. ^ Ambrosio, Thomas (2001). Irredentismus: etnický konflikt a mezinárodní politika. Greenwood Publishing Group. str. 159. ISBN  978-0-275-97260-8.
  2. ^ Chayes, Abram; Chayes, Antonia Handler (1996). Předcházení konfliktům v postkomunistickém světě: mobilizace mezinárodních a regionálních organizací. Brookings Institution Press. str.520. ISBN  978-0-8157-1385-2.

externí odkazy