Ulviye Sultan - Ulviye Sultan
Ulviye Sultan | |||||
---|---|---|---|---|---|
narozený | Palác Ortaköy, Konstantinopol, Osmanská říše (Nyní Istanbul, krocan ) | 11. září 1892||||
Zemřel | 25. ledna 1967 Izmir, krocan | (ve věku 74)||||
Pohřbení | Hřbitov Aşiyan Asri, Istanbul | ||||
Manželka |
| ||||
Problém | Suade Hümeyra Hanımsultan | ||||
| |||||
Dynastie | Osmanský | ||||
Otec | Mehmed VI | ||||
Matka | Nazikeda Kadın | ||||
Náboženství | Sunnitský islám |
Ulviye Sultan (turečtina: Fatma Ulviye Sultan; Osmanská turečtina: فاطمه علویه سلطان; 11.09.1892 - 25. ledna 1967) byla osmanská princezna, dcera sultána Mehmed VI a Nazikeda Kadın.
Časný život
Ulviye Sultan se narodila 11. září 1892 v otcově paláci v Ortaköy.[1] Její otec byl sultán Mehmed VI a její matka byla Nazikeda Kadın, dcera Hasana Marshana a Fatmy Horecan Aredby.[2] Byla druhou dcerou, která se narodila otci a matce. Měla dvě sestry, Fenire Sultan, o čtyři roky starší než ona, a Sabiha Sultan, o rok mladší než ona.[3][4] Byla vnučkou sultána Abdulmejid I. a Gülüstü Hanım.[5]
Refik Bey, syn Mihrifeleka Hanima, druhé kalfy sultána Abdulmejida I., byl jmenován učitelem Ulviye a její mladší sestry Sabiha Sultan.[6] Ti dva se naučili hrát na klavír od Mlle Voçino.[7]
První manželství
V únoru 1916, po smrti následníka trůnu Şehzade Yusuf Izzeddin, její otec dostal titul korunního prince. Ulviye již rostl a dosáhl věku dospělosti. Ulviye se oženil s Ismailem Hakki Pašou, synem posledního velkovezíra Osmanské říše, Ahmed Tevfik Pasha je dne 10. srpna 1916 v yalı v Kuruçeşme.[8][5][9] Manželství provedl Şeyhülislam Hayri Efendi. Její věno bylo fixováno na 1 000 zlatých.[7]
Pár se usadil v yalı v Kuruçeşme. Ti dva spolu měli dceru, Suade Hümeyra Hanımsultan narozený dne 4. června 1917.[7][8][5][1] V říjnu 1920 její otec koupil pro své dcery v Nişantaşı dva domy. Panská sídla byla známá jako Twin Palace. Jeden dům dal Ulviye Sultanovi a druhý Sabihovi.[10] Ulviye se rozvedla se svým manželem dne 21. června 1922.[7][8][5][1]
Druhé manželství
Po jejím rozvodu se Ulviye dne 1. listopadu 1923 v paláci Nişantaşi oženil s Ali Haydar Bey Germiyanoğlu, synem Zülüflü Ismaila Pashy. Z tohoto manželství nevznikl problém.[7][8][5]
V exilu císařské rodiny v březnu 1924 se Ulviye, její manžel a dcera usadili San Remo. Po otcově smrti v roce 1926 se přestěhovala do Monte Carlo V roce 1929 se přestěhovala do Alexandrie.[7]
V roce 1952 se Ulviye Sultan a její rodina vrátili do Istanbulu po zrušení exilového zákona pro princezny.[7] Zde se usadila v Izmiru se svou dcerou.[8]
Smrt
Ulviye Sultan zemřel dne 25. ledna 1967 ve věku sedmdesáti čtyř let a byl pohřben na asijském hřbitově v Istanbulu.[3][1] Její manžel ji přežil o tři roky a zemřel v roce 1970.[5]
Problém
Ulviye a Ismail Hakkı měli jednu dceru:
- Saude Hümeyra Hanımsultan (Istanbul, Turecko, 4. června 1917 - Kuşadası, Turecko, 17. května 2000), ženatý / vydatá; [11]
Původ
Předkové Ulviye Sultana | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Reference
- ^ A b C d Bardakçı 2017, str. xviii.
- ^ Açba, Harun (2007). Kadın efendiler: 1839-1924. Profil. p. 182. ISBN 978-9-759-96109-1.
- ^ A b Sakaoğlu 2008, str. 708-9.
- ^ Uluçay 2011, str. 262, 265.
- ^ A b C d E F Adra, Jamil (2005). Genealogie císařské osmanské rodiny 2005. str.35.
- ^ Bardakçı 2017, str. 68-9.
- ^ A b C d E F G Sakaoğlu 2008, str. 709.
- ^ A b C d E Uluçay 2011, str. 265.
- ^ Bardakçı 2017, str. 11.
- ^ Bardakçı 2017, str. 31.
- ^ Bardakçı 2017, str. xiv.
Zdroje
- Bardakçı, Murat (2017). Neslishah: Poslední osmanská princezna. Oxford University Press. ISBN 978-9-774-16837-6.
- Sakaoğlu, Necdet (2008). Bu mülkün kadın sultanları: Vâlide sultanlar, hâtunlar, hasekiler, kadınefendiler, sallelfendiler. Oğlak Yayıncılık. ISBN 978-9-753-29623-6.
- Uluçay, Mustafa Çağatay (2011). Padişahların kadınları ve kızları. Ankara: Ötüken. ISBN 978-9-754-37840-5.