Fatma Sultan (dcera Selima II) - Fatma Sultan (daughter of Selim II)

Fatma Sultan
Hrob sultána Selima II - 08.JPG
Sarkofág Fatmy Sultan se nachází uvnitř mauzolea Selim II v Mešita Hagia Sophia v Istanbul, krocan.
narozenýC. 1559
Karaman Eyalet, Osmanská říše
ZemřelŘíjna 1580(1580-10-00) (ve věku 20–21 let)
Konstantinopol, Osmanská říše
Pohřbení
Mauzoleum Selim II, Mešita Hagia Sophia
Manželka
​
​
(m. 1574)​
ProblémSultanzade Sinan Bey
Dva synové
Dcera
DynastieOsmanský
OtecSelim II
MatkaNurbanu sultán (možná)
Náboženstvíislám

Fatma Sultan (C. 1559 –1580; Osmanská turečtina: فاطمہ سلطان) Byl Osman princezna, dcera Sultán Selim II (vláda 1566–74) Osmanská říše. Byla vnučkou Sulejman Velkolepý (vláda 1520–66) a Hürrem Sultan, sestra sultána Murad III (vláda 1574–95) a teta sultána Mehmed III (vláda 1595–1603).

Život

Fatma se narodila kolem roku 1559[1] během Selimova knížectví, v Konya nebo Karaman kde sloužil jako sanjakbey, nebo guvernér provincie, v té době.[2] Byla nejmladší dcerou svého otce.[3] Identita její matky je nejistá; to je navrhl, že ona byla čtvrtá dcera Nurbanu sultán,[3][4] nárok však zůstává sporný.[1]

V roce 1574[3] vdala se Kanijeli Siyavuş Pasha (zemřel 1602), tedy Beylerbey (generální guvernér) z Rumelia,[5] a nakonec Velkovezír 1582–1584, 1586–1589, 1592–1593. Stephan Gerlach, první asistent a kněz velvyslance USA Svatá říše římská v Istanbulu od roku 1573 do roku 1578 zaznamenali zprávu, že Beylerbey byl původně otrok, kterého Fatmův otec Selim koupil jako chlapec za 500 dukátů a považoval ho za svého vlastního syna. V závěti sultána Selima bylo stanoveno, že toto manželství bude sjednáno.[5]

Věno Fatmy činilo přibližně 4988 dukátů.[3] Manželství bylo šťastné, o čemž svědčí skutečnost, že prosila svého bratra Murada, aby ušetřil život Siyavuş Pashy, když ten v určitém okamžiku upadl v nemilost.[6] Porodila svému manželovi tři syny a dceru.[7]

Smrt

Fatma Sultan zemřel v říjnu 1580,[3] na Istanbul při porodu v důsledku předčasného narození její dcery. Ten údajně také zemřel.[3][7] Byla pohřbena v mauzoleu svého otce Sultana Selima II Mešita Hagia Sophia.[8] Nechala si zařídit opatření podporované vakfs, tj. charitativní nadace, aby Korán bude čteno každé ráno kvůli její duši.[3]

Charity

Fatma měla základní školu, nebo mektep, stejně jako náboženská vysoká škola, nebo medrese, postavený v Edirnekapı.[3]

Reference

  1. ^ A b Peirce 1993, str. 92.
  2. ^ Tezcan 2010, str. 97.
  3. ^ A b C d E F G h Uluçay 1992, str. 71.
  4. ^ Tezcan, Baki (2001). Pátrání po Osmanovi: Přehodnocení ukládání osmanského sultána Osmana II (1618–1622). nepublikovaný Ph.D. teze. 327 n. 16.
  5. ^ A b A 1994, str. 166.
  6. ^ Goodwin 2006.
  7. ^ A b Sakaoğlu 2008, str. 202.
  8. ^ Tezcan 2001, str. 327 č. 16.

Zdroje

  • Peirce, Leslie Penn (1993). Císařský harém: Ženy a suverenita v Osmanské říši. Studie o dějinách Středního východu. New York: Oxford University Press. ISBN  978-0-19-507673-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Tezcan, Baki (2001). Hledání Osmana: Přehodnocení ukládání osmanského sultána Osmana II (1618–1622). nepublikovaný Ph.D. teze. 327 n. 16.
  • Tezcan, Baki (listopad 2010). Druhá Osmanská říše: Politická a sociální transformace v raném novověku. Cambridge University Press. ISBN  978-0-521-51949-6.
  • Uluçay, Mustafa Çağatay (1992). Padışahların kadınları ve kızları. Türk Tarihi Kurumu Yayınları.
  • A Metin (1994). Istanbul v 16. století: Město, palác, každodenní život. Akbank.
  • Goodwin, Godfrey (27. ledna 2006). Soukromý svět osmanských žen. London: Saqi Books. ISBN  978-0-86356-745-2.
  • Sakaoğlu, Necdet (2008). Bu mülkün kadın sultanları: Vâlide sultanlar, hâtunlar, hasekiler, kadınefendiler, sallelfendiler. Oğlak Yayıncılık. p. 303. ISBN  978-975-329-623-6.