Fatma Sultan (dcera Abdulmejida I.) - Fatma Sultan (daughter of Abdulmejid I)

Fatma Sultan
Fatma Sultan.png
narozený1. listopadu 1840
Palác Beşiktaş, Konstantinopol, Osmanská říše
(současnost Istanbul, krocan )
Zemřel26. srpna 1884(1884-08-26) (ve věku 43)
Baltalimanı Palace, Istanbul, Osmanská říše
Pohřbení
Nová mešita, Istanbul
Manželka
  • Ali Galip Pasha
    ​
    ​
    (m. 1854; zemřel 1858)​
  • Mehmed Nuri Pasha
Problém
  • Cemile Hanımsultan
  • Sultanzade Mehmed Fuad Bey
  • Emine Lütfiye Hanımsultan
Celé jméno
Fatma binti Abdulmejid Han
DynastieOsmanský
OtecAbdulmejid I.
MatkaGülcemal Kadın
NáboženstvíSunnitský islám

Fatma Sultan (Osmanská turečtina: فاطمه سلطان; 01.11.1840 - 26 srpna 1884) byla osmanská princezna, dcera sultána Abdulmejid I. a jeho šestý choť Gülcemal Kadın a úplná sestra sultána Mehmed V z Osmanská říše.

Časný život

Fatma Sultan se narodila 1. listopadu 1840 v paláci Beşiktaş. Její otec byl sultán Abdulmejid I. a její matka byla Gülcemal Kadın, bosenský. Byla druhým dítětem a nejstarší dcerou narozenou svému otci a nejstarší dcerou narozenou matce. Měla sestru Refia Sultan, o rok mladší než ona a bratr Mehmed V, o čtyři roky mladší než ona.[1] Po matčině smrti v roce 1851 si ji a její sourozence adoptovala Abdulmejidova první manželka, Servetseza Kadın.[2][3]

V souladu s zvykem začala Fatma Sultan v roce 1847 spolu se svými sestrami Refia Sultan chodit na lekce do Koránu. Cemile Sultan a bratři Murad V a Abdul Hamid II.[4]

První manželství

Angažovanost

Když Fatma Sultan dospěla, aspirovali synové některých z nejvznešenějších osobností na ruku mladé princezny. Mustafa Reşid Pasha a zejména jeho manželka Adile Hanim, která byla nadměrně pyšná, se zvlášť obávali, že jejich syn Ali Galib Pasha by se měl stát sultánovým zeťem. Ostatní ministři si přáli potěšit velkovezíra a pokusili se přimět svého pána, aby podal ruku princezny synovi svého kolegu. Po velkém naléhání sultán souhlasil s navrhovaným spojením.[5]

Svatba

Abdulmejid nejprve koupil palác a dům nábřeží Mustafy Reşida Paşy v Baltalimani za cenu 250 000 zlatých lir. Poté dal tyto majetky do vlastnictví své dceři Fatmě Sultanové a nechal paši obrovské jmění na zaplacení nákladů na svatbu. Ali Galip Bey byl jmenován do hodnosti Pasha a stal se členem Meclis-i Vâlâ (Nejvyššího soudu).[6]

Manželství, které se shodovalo s nejhorlivějším obdobím krymské války, se uskutečnilo 7. srpna 1854 v paláci Çırağan. Svatební průvod Fatmy Sultan opustil tento palác a cestoval s „okázalostí a okolnostmi“ částečně po souši a částečně po moři a dopravil nevěstu do Baltalimanıho paláce.[6][2] Svatba trvala sedm dní a byla dokončena 10. srpna.[7]

Problém

Příští rok porodila dceru Cemile Hanımsultan, která zemřela v dětství.[8]

Druhé manželství

Po smrti Ali Galib Pasha v roce 1858 se provdala za Mehmeda Nuri Pasha, syna Arif Pasha dne 24. března 1859. Ti dva měli dvě děti, Sultanzade Mehmed Fuad Bey a Emine Lütfiye Hanımsultan. Oba zemřeli mladí.[9][10] Po pochybném přesvědčení a vyhnanství jejího manžela do Arábie za spoluúčast na smrti sultána Abdulaziz Fatma se stáhla do svého paláce.[1] V roce 1878 ona a její sourozenci včetně jejích bratrů Princ Ahmed Kemaleddin, a Princ Selim Süleyman a sestra Seniha Sultan, byli všichni zapojeni do incidentu Ali Suavi s cílem obnovit Murada na trůn.[11] Ovdověla po jeho smrti v roce 1883.[12]

Smrt

Fatma zemřela 26. srpna 1884 ve věku čtyřiceti tří let a je pohřbena v mauzoleu sultána Murad V na Nová mešita, Istanbul.[9][13]

Viz také

Původ

Reference

  1. ^ A b Brookes 2010, str. 281.
  2. ^ A b Uluçay 2011, str. 218.
  3. ^ Sakaoğlu 2008, str. 604-5.
  4. ^ Kolay 2017, str. 681.
  5. ^ Hanim 1872, str. 235.
  6. ^ A b Sakaoğlu 1992, str. 169.
  7. ^ Sakaoğlu 2008, str. 608.
  8. ^ Uluçay 2011, str. 219.
  9. ^ A b Uluçay 2011, str. 219-20.
  10. ^ Sakaoğlu 2008, str. 613-13.
  11. ^ Brookes 2010, str. 76 a n. 51, 52.
  12. ^ Sakaoğlu 2008, str. 612.
  13. ^ Sakaoğlu 2008, str. 613.

Zdroje

  • Brookes, Douglas Scott (2010). Konkubína, princezna a učitel: Hlasy z osmanského harému. University of Texas Press. ISBN  978-0-292-78335-5.
  • Hanim, Melek (1872). Třicet let v harému: nebo Autobiografie Melek-Hanum, manželky H.H. Kibrizli-Mehemet-Pashy.
  • Kahya, Özge (2012). Sultan Abdülmecid’in kızı Mediha Sultan’ın hayatı (1856-1928).
  • Kolay, Arif (2017). Osmanlı Saray Hayatından Bir Kesit: Ali Akyıldız ve Mümin ve Müsrif Bir Padişah Kızı Refia Sultan.
  • Sakaoğlu, Necdet (2008). Bu mülkün kadın sultanları: Vâlide sultanlar, hâtunlar, hasekiler, kadınefendiler, sallelfendiler. Oğlak Yayıncılık. ISBN  978-9-753-29623-6.
  • Sakaoğlu, Necdet (1992). Národní paláce: Záznam o královské svatbě během období Tanzimatu. TGNA Press, Ankara.
  • Uluçay, Mustafa Çağatay (2011). Padişahların kadınları ve kızları. Ankara: Ötüken. ISBN  978-9-754-37840-5.