Turecký makam - Turkish makam

Viz také: Seznam Makamů a Arabský maqam

The Turecký makam (turečtina: makam pl. makamlar; z arabština slovo مقام) je systém typy melodií použito v Turecká klasická hudba a Turecká lidová hudba. Poskytuje komplexní sadu pravidel pro skládání a výkon. Každý makam specifikuje jedinečný periodická struktura (houslař význam rody ) a melodický vývoj (seyir).[1] Zda pevné složení (beste, sarkı, peşrev, âyinatd.) nebo spontánní složení (gazel, taksim, recitace Kuran-i Kerim, Mevlidatd.), všichni se snaží sledovat typ melodie. Rytmický protějšek makamu v turecké hudbě je usul.

Srovnání v použití v turecké klasické a lidové hudby

Turecká klasická hudba a turecká lidová hudba jsou založeny na modálních systémech. Makam je název stupnice v klasické hudbě, zatímco Ayak je název stupnice v lidové hudbě. Makam a Ayak jsou si podobní; následuje několik příkladů:

Yahyalı Kerem Ayağı: Hüseyni Makamı
Garip Ayağı: Hicaz Makamı
Düz Kerem Ayağı: Karciğar Makamı
Yanık Kerem Ayağı: Nikriz Makamı
Muhalif Ayağı: Segâh Makamı
Tatyan Kerem Ayağı: Hüzzam Makamı
Misket Ayağı: Eviç Makamı
Bozlak Ayağı: Kürdî Makamı
Kalenderi Ayağı: Sabâ Makamı
Müstezat veya Beşirî Ayağı: Mahur Makamı

Rytmy ukazují určité podobnosti v turecké lidové hudbě a turecké klasické hudbě s ohledem na jejich formy, klasifikaci a rytmické vzorce.[2]

Geografické a kulturní vztahy

Turecký systém makam má určité odpovídající vztahy maqamy v Arabská hudba a echos v Byzantská hudba. Každý z těchto systémů byl odvozen od starověku řecký texty a hudební díla, přeložené a vyvinuté Araby z hudební teorie z Řekové (tj. Systema ametabolon, enhanarmonium, chromatikon, diatonon).[3] Některé teorie naznačují, že původem makamu je město Mosul v Iráku. „Mula Othman Al-Musili,“ s odkazem na své město původu, údajně sloužil v Osmanském paláci v Istanbulu a ovlivňoval tureckou osmanskou hudbu. Vzdálenější modální příbuzní zahrnují ty středoasijské turkické hudby, jako je Ujgur “muqam " a Uzbek šašmakom. Severní a jižní indická klasika raga hudba na bázi využívá podobné modální principy. Někteří vědci nacházejí ozvěny tureckého makamu v bývalých osmanských provinciích na Balkáně.[4] Všechny tyto pojmy zhruba odpovídají režimu v západní hudbě, i když se jejich kompoziční pravidla liší.

Stavební kameny Makam

Čárky a náhodné

Základní poznámky pojmenované podle solfege systém, a tedy například „Do“ je C a „Re“ je D.

V turecké hudební teorii je oktáva rozdělena na 53 stejných intervalů známý jako čárky (koma), konkrétně Holdrianská čárka. Každý celý tón je interval ekvivalentní devíti čárkám. Následující obrázek uvádí hodnoty čárky tureckých náhodných osob. V kontextu arabského maqamu tento systém není stejný temperament. Ve skutečnosti jsou v západním temperamentním systému C-sharp a D-flat - které mají funkčně stejný tón - ekvivalent 4,5 čárky v tureckém systému; padají tedy přímo do středu výše zobrazené čáry.

Poznámky

Na rozdíl od západní hudby, kde se nota C například nazývá C bez ohledu na to, co oktáva může to být v tureckém systému, že poznámky jsou - z větší části - pojmenovány jednotlivě (i když mnohé jsou variacemi základního jména); to je vidět v následující tabulce, která pokrývá noty od středu C („Kaba Çârgâh“) po stejnou notu o dvě oktávy výše („Tîz Çârgâh“):

Jména tureckých poznámek (malá) .jpg

Následující tabulka uvádí tóny přes dvě oktávy (seřazené od nejvyšší po nejnižší), výška tónu v čárkách a centech vzhledem k nejnižší notě (což odpovídá západní střední C), spolu s nejbližším ekvivalentním tónem stejného temperamentu. Tóny stupnice âârgâh jsou zobrazeny velkými písmeny.

Název tónuČárky
nad středem C		Centů
nad středem C		Arel-Ezgi-Uzdilek
notace 53-ΤΕΤ tónu		Nejbližší ekv
12-ΤΕΤ tón
TÎZ ÇÂRGÂH1062400C6C6
Tîz Dik Bûselik1052377Cnapůl plochý6C6
TÎZ BÛSELIK1022309B5B5
Tîz Segâh1012287AOsm čárky ostré5 / Bnapůl plochý5B5
Dik Sünbüle982219AOstrá pětka5 / Bplochý tah5A 5 / Bb5
Sünbüle972196A♯5 / B♭5A 5 / Bb5
MUHAYYER932106A5A5
Dik Şehnâz922083GOsm čárky ostré5 / Anapůl plochý5A5
Şehnâz892015GOstrá pětka5 / Aplochý tah5G # 5 / Ab5
Nim Şehnâz881992G♯5 / A♭5G # 5 / Ab5
GERDÂNIYE841902G5G5
Dik Mâhûr831879FOsm čárka ostrá5 / Gnapůl plochý5G5
Mâhûr801811FOstrá pětka5 / Gplochý tah5F♯5 / G♭5
Eviç791789F♯5 / G♭5F♯5 / G♭5
Dik Acem761721Fnapůl ostrý5 / GOsm čárky5F5
ACEM751698F5F5
HÜSEYNÎ711608E5E5
Dik Hisâr701585DOsm čárky ostré5 / E.napůl plochý5E5
Hisâr671517DOstrá pětka5 / E.plochý tah5D # 5 / Eb5
Nim Hisâr661494D♯5 / E.♭5D # 5 / Eb5
NEV621404D5D5
Dik Hicâz611381COsm čárky ostré5 Dnapůl plochý5D5
Hicâz581313COstrá pětka5 Dplochý tah5C # 5 / Db5
Nim Hicâz571291C♯5 D♭5C # 5 / Db5
ÇÂRGÂH531200C5C5
Dik Bûselik521177Cnapůl plochý5C5
BÛSELIK491109B4B4
Segâh481087AOsm čárky ostré4 / Bnapůl plochý4B4
Dik Kürdi451019AOstrá pětka4 / Bplochý tah4A # 4 / Bb4
Kürdi44996A♯4 / B♭4A # 4 / Bb4
DÜGÂH40906A4A4
Dik Zirgüle39883GOsm čárky ostré4 / Anapůl plochý4A4
Zirgüle36815GOstrá pětka4 / Aplochý tah4G # 4 / Ab4
Nim Zirgüle35792G♯4 / A♭4G # 4 / Ab4
RAST31702G4G4
Dik Gevest30679FOsm čárky ostré4 / Gnapůl plochý4G4
Gevest27611FOstrá pětka4 / Gplochý tah4F # 4 / Gb4
Irak26589F♯4 / G♭4F # 4 / Gb4
Dik Acem Aşîrân23521Fnapůl ostrý4 / GOsm čárky4F4
ACEM AŞÎRÂN22498F4F4
HÜSEYNÎ AŞÎRÂN18408E4E4
Kaba Dik Hisâr17385DOsm čárky ostré4 / E.napůl plochý4E4
Kaba Hisâr14317DOstrá pětka4 / E.plochý tah4D # 4 / Eb4
Kaba Nim Hisâr13294D♯4 / E.♭4D # 4 / Eb4
YEGÂH9204D4D4
Kaba Dik Hicâz8181COsm čárky ostré4 / Dnapůl plochý4D4
Kaba Hicâz5113COstrá pětka4 / Dplochý tah4C # 4 / Db4
Kaba Nim Hicâz491C♯4 / D♭4C # 4 / Db4
KABA ÇÂRGÂH00C4C4

Intervaly

Názvy a symboly různých intervalů jsou uvedeny v následující tabulce:

Název intervalu
(Aralığın adı)		Hodnota vyjádřená čárkami
(Koma olarak değeri)		Symbol
(Simge)
koma nebo fazla1F
eksik bakiye3E
Bakiye4B
kücük mücenneb5S
büyük mücenneb8K.
tanîni9T
artık ikili12 - 13A

Tetrachordy (dörtlüler) a pentachordy (beşliler)

Tetrachordy (dörtlü) jsou nalevo, pentachordy (beşli) napravo. Symboly (simge) z výše uvedené tabulky se zde používají k signalizaci intervalů použitých v těchto vzorcích

Podobně jako výše uvedená konstrukce maqamatu je makam v turecké hudbě postaven z tetrachord postaven na vrcholu a pentachord, nebo naopak (trichordy existují, ale jsou málo využívány). Navíc většina makamů má takzvaný „vývoj“ (genişleme v turečtině), které se mohou vyskytovat nad nebo pod (nebo obojí) tonikem a / nebo nejvyšší notou.

Existuje 6 základních tetrachordů, pojmenovaných někdy podle tonické noty a někdy podle nejvýraznější noty tetrachordu:

  • Çârgâh
  • Bûselik
  • Kürdî
  • Uşşk
  • Hicaz a
  • Rast

K dispozici je také 6 základních pentachordů se stejnými jmény s připojeným tónem (T).

Stojí za to mít na paměti, že tyto vzorce mohou být provedeny na jakoukoli notu v měřítku, takže tonikum A (Dügâh) tetanu Hicaz lze například přesunout o hlavní sekundu (9 čárek) na B (Bûselik), nebo ve skutečnosti na jakoukoli jinou notu. Ostatní tóny tetrachordu jsou samozřejmě také transponovány spolu s tonikem, což umožňuje vzoru zachovat jeho charakter.

Základní teorie makam

Makam, více než pouhý výběr not a intervalů, je v zásadě vodítkem ke kompoziční struktuře: jakákoli kompozice v daném makamu bude procházet notami tohoto makam více či méně uspořádaným způsobem. Tento vzor je v turečtině znám jako seyir (což v podstatě znamená „trasa“) a existují tři typy seyir:

  • zvyšující se (çıkıcı);
  • padající (inici);
  • klesající-stoupající (inici-çıkıcı)

Jak je uvedeno výše, makamy jsou postaveny z tetrachordu plus pentachordu (nebo naopak), a pokud jde o tuto konstrukci, existují v makamu tři důležité poznámky:

  • the durak ("tonikum "), což je počáteční nota prvního tetrachordu nebo pentachordu a která vždy uzavírá jakoukoli skladbu napsanou v makamu;
  • the güçlü („dominantní“), což je první nota druhého tetrachordu nebo pentachordu a která se používá jako dočasné tonikum uprostřed kusu (v tomto smyslu je poněkud podobné axiální výše uvedená hřiště v kontextu arabské hudby). Toto použití výrazu „dominantní“ nelze zaměňovat se západem dominantní; zatímco güçlü je často pátým stupněm, může být stejně často čtvrtým a příležitostně třetím;
  • the yeden („úvodní tón“), který je nejčastěji předposlední notou jakéhokoli kusu a který přechází do tonika; toto je někdy skutečný western vedoucí tón a někdy západní subtonický.

Kromě toho existují tři typy makamu jako celku:

  • jednoduché makamy (bazit makamlar), z nichž téměř všechny rostou seyir;
  • transponované makamy (göçürülmüş makamlar), což, jak název napovídá, jsou jednoduché makamy transponované do jiného tonika;
  • složené makamy (bileşik / mürekkep makamlar), které jsou spojením různých makamů a počtu ve stovkách

Jednoduché makamy

Çârgâh makam

V této a všech následujících holích je tonikum označeno celou notou a dominantní poloviční notou. T znamená tanini (tón), který se rovná 9 čárkám a B znamená Bakiye což se rovná 4 čárkám.

Tento makam je považován za identický se západním C-dur scale, ale ve skutečnosti je zavádějící pojímat makam prostřednictvím západních hudebních stupnic. Çârgâh makam se skládá z a çârgâh pentachord a a çârgâh tetrachord začínající na notě gerdâniye (G). Tonikum je tedy C (nota çârgâh), dominantní je G (nota gerdâniye) a hlavní tón B (nota bûselik).

Çârgâh makam je v turecké hudbě velmi málo využíván a ve skutečnosti byl v určitých bodech historie napadán jako neohrabaný a nepříjemný makam, který může ty, kdo jej slyší, inspirovat k tomu, aby se dopustili delikvence různých druhů.[Citace je zapotřebí ]

Bûselik makam

Tento makam má dvě základní formy: v první základní formě (1) se skládá z pétachordu Bûselik a tetrachordu Kürdî na notě Hüseynî (E) a je v podstatě stejný jako západní A-menší; ve druhém (2) se skládá z pétachordu Bûselik plus tetrachordu Hicaz na Hüseynî a je totožný s A-harmonickou moll. Tonikem je A (Dügâh), dominantní Hüseynî (E) a hlavní tón G-sharp (Nim Zirgüle). Navíc při sestupu z oktávy směrem k toniku je šestý (F, Acem) někdy naostřený, aby se stal F-ostrým (Dik Acem), a dominantní (E, Hüseynî) zploštil čtyři čárky na notu Hisar (1A). Všechny tyto alternativy jsou uvedeny níže:

1) Buselikmakam-1.jpg

2) Buselikmakam-2.jpg

1A) Buselikmakam-3.jpg

Rast makam

Podívejte se také na související maqam v arabo-perské hudbě Rast (maqam)

Tento velmi používaný makam - o kterém se říká, že přináší posluchači štěstí a klid - se skládá z Rast pentachordu a Rast Tetrachord na notě Neva (D); toto je označeno (1) níže. Tonikum je G (Rast), dominantní D (Neva) a hlavní tón F-ostrý (Irak). Avšak při sestupu z oktávy směrem k toniku je hlavní tón vždy zploštělý 4 čárkami k notě Acem (F), a tak tetrachord Bûselik nahradí tetrachord Rast; toto je označeno (2) níže. Kromě toho existuje vývoj (genişleme) v dolním registru makamu, pod tonikem, které se skládá z rastrového tetrachordu na notě D (Yegâh); toto je níže označeno (1A).

1) Rastmakam-1.jpg

1A) Rastmakam-2.jpg

2) Rastmakam-3.jpg

v krocan, konkrétní muslimské volání k modlitbě (nebo ezan v turečtině), ke kterému obvykle dochází brzy odpoledne a je volán ikindi, stejně jako svolána závěrečná výzva k modlitbě dne yatsı, se často recituje pomocí Rast makam.

Uşşk makam

Viz také Bayati (maqam).

Tento makam se skládá z tetrachordu Uşşâk plus pûtachordu Bûselik na notě Neva (D); toto je označeno (1) níže. Tonikum je A (Dügâh), dominantní - zde vlastně subdominantní - je D (Neva) a hlavní tón - zde vlastně subtonický - je G (Rast). Navíc existuje vývoj v dolním registru makamu, který se skládá z Rast pentachordu na notě D (Yegâh); toto je níže označeno (1A).

1) Ussakmakam-1.jpg

1A) Ussakmakam-2.jpg

V Turecku probíhá konkrétní volání k modlitbě kolem poledne a je povoláno okukovat se nejčastěji recituje pomocí Uşşak makam.

Acem makam

Vidět Ajam (maqam).

Poznámky

  1. ^ Beken a Signell 2006,[stránka potřebná ].
  2. ^ "https://www.pegem.net:TÜRK MUSİKÎSİ TEORİK VE UYGULAMALI BİLGİLERİNİN, EĞİTİM VE ÖĞRETİMDE VERİLEBİLMESİNE İLİŞKİN BİR MODEL ÖNERİSİ" (PDF). Citováno 26. března 2017.
  3. ^ Habib Hassan Touma - recenze Das arabische Tonsystem im Mittelalter Liberty Manik. doi: 10,2307 /
  4. ^ Shupo, Sokol, ed., Městská hudba na Balkáně. Tirana: ASMUS, 2006

Zdroje

  • Beken, Münir a Karl Signell. „Potvrzování, zdržování a klamné prvky v turecké improvizaci,“ Maqāmské tradice turkických národů: sborník ze čtvrtého zasedání studijní skupiny ICTM „maqām“, Istanbul, 18. – 24. Října 1998, editoval Jürgen Elsner a Gisa Jähnishen ve spolupráci s Theodorem Oggerem a Ildarem Charissovem,[stránka potřebná ] Berlin: trafo verlag Dr. Wolfgang Weist, 2006. ISBN  3-89626-657-8 http://www.umbc.edu/eol/makam/2008Kongre/confirming.html

Další čtení

  • Aydemir, Murat. Turecký hudební průvodce makam. Pan Yayıncılık, 2010. ISBN  9789944396844.
  • Mikosch, Thomas. Makamlar: Hudební váhy Turecka. Sl: Lulu.com, 2017. ISBN  978-0244325602.
  • Özkan, İsmail Hakkı. Türk Mûsıkîsi Nazariyatı ve Usûlleri. Kudüm Velveleleri. Ötüken, 2000. ISBN  975-437-017-6.
  • Signell, Karl L. Makam: Modální praxe v turecké umělecké hudbě. Nokomis FL (USA): Usul editions / Lulu.com., 2004. ISBN  0-9760455-0-8. "Nezkrácený dotisk vydání z roku 1986 s obálkami s aktualizacemi, opravami, úvodem, zvukem a dalšími doplňky". Původně publikováno: Asian Music Publications, řada D: Monografie, č. 4. Seattle: Asian Music Publications, 1977.
  • Signell, Karl L. Makam: Türk Sanat Musikisinde Makam Uygulaması (Turecký překlad výše). Istanbul: Yapı Kredi Kültür Sanat Yayıncılık, 2006. ISBN  975-08-1080-5.
  • Yılmaz, Zeki. Türk Mûsıkîsi Dersleri. Istanbul: Çağlar Yayınları, 2001. ISBN  975-95729-1-5.

externí odkazy