Dobrodružství řeckého tlumočníka - The Adventure of the Greek Interpreter - Wikipedia

„Dobrodružství řeckého tlumočníka“
Řecký tlumočník William Henry Hyde 1.jpg
1893 ilustrace W. H. Hyde v Harperův týdeník
AutorArthur Conan Doyle
SérieMonografie Sherlocka Holmese
Datum publikace1893

"Dobrodružství řeckého tlumočníka", jeden z 56 Sherlock Holmes povídky napsané sirem Arthur Conan Doyle, je jedním z 12 příběhů v cyklu shromážděných jako Monografie Sherlocka Holmese. Příběh byl původně publikován v Strand Magazine (UK) a Harperův týdeník (USA) v roce 1893.[1] Tento příběh představuje Holmesova staršího bratra Mycroft. Doyle zařadil „Řeckého tlumočníka“ na sedmnácté místo v seznamu svých devatenácti oblíbených příběhů Sherlocka Holmese.

Synopse

Na letním večeru, zatímco se účastní bezcílného rozhovoru, který se dostal k tématu dědičný atributy, Doktore Watsoni učí se to Sherlock Holmes, zdaleka není jednorázový, pokud jde o jeho pozorovací schopnosti a deduktivní uvažování, ve skutečnosti má staršího bratra, jehož dovednosti, nebo jak Holmes tvrdí, předstihují i ​​jeho vlastní. V důsledku toho se Watson seznámí s Diogenes Club a bratr jeho přítele, Mycroft.

Jak se dozví Watson, Mycroft nemá energii svého mladšího bratra a v důsledku toho není schopen využít své skvělé dovednosti pro detektivní práci:

Pokud by umění detektiva začalo a skončilo uvažováním z křesla, byl by můj bratr největším zločineckým agentem, jaký kdy žil. Ale nemá ambice ani energii. Nevynikne ani z cesty, aby ověřil své vlastní řešení, a raději by byl považován za špatného, ​​než aby si udělal problém, aby dokázal, že má pravdu.

Navzdory své setrvačnosti dával starší Holmes často správnou odpověď na problém, který mu Sherlock přinesl. Při této příležitosti však musí konzultovat Sherlocka Mycroft. Pan Melas, a řecký tlumočník a soused Mycroftu, vypráví o poněkud zneklidňující zkušenosti, kterou nedávno prošel.

Melas byl jednoho večera vyzván mužem jménem Harold Latimer, aby šel do domu, údajně dovnitř Kensington, překládat v obchodní záležitosti. Cestou tam v Latimerově autokaru si Melas všiml, že okna byla přelepena papírem, takže nemohl vidět, kde je. Latimer také produkoval a klacek, položil to vedle sebe jako implicitní hrozbu. Melas protestoval s tím, že to, co Latimer dělá, je nezákonné. The únosce odpověděl, že to vynahradí Melasovi, ale vyhrožoval mu také nespecifikovanou odplatou, pokud by se večerní záležitost někdy zveřejnila.

Asi dvě hodiny jeli a nakonec dorazili k domu. Byla tma a Melas získal všeobecný dojem pouze z velkého majetku, když byl vyhnán z kočáru a do domu. Samotný dům byl špatně osvětlený, ale Melas zjistil, že je docela velký. V místnosti, do které ho vedl Latimer a další, nervózní, chichotající se gentleman - jehož jméno se později ukázalo jako Wilson Kemp - si Melas všiml hlubokého koberce, vysokého mramor římsu a oblek Japonské brnění.

Do místnosti byl přiveden další muž. Byl hubený a vychrtlý, měl nalepenou omítku po celé tváři a obvaz mu utěsňoval ústa. Melas tehdy věděl, že věci nejsou v pořádku. Melas byl natolik mazaný, aby zjistil, že jeho únosci o tom naprosto nevěděli řecký, a pomocí toho zjistil nějaké informace. Zatímco Latimer a jeho chichotající se společník nechali Melase přeložit požadavky, aby tento muž podepsal nějaké dokumenty, Melas přidal do dialogu své vlastní krátké otázky. Ten muž Latimerovi nejen odpověděl, že tyto papíry nikdy nepodepíše, ale také odpověděl Melasovi, že se jmenuje Kratides, že byl v Londýn po tři týdny, že neměl tušení, v jakém domě je, a že jeho únosci v domě byli hladovět mu. Napsal všechny své odpovědi, neschopný mluvit skrz nalepenou omítku.

Hodně lze odvodit také z Kratidesových odpovědí na Latimera. Latimer se evidentně snažil donutit Kratidesa, aby mu podepsal majetek, a byla do toho zapojena i žena. Latimer varoval Kratidesa, že jeho tvrdohlavost jí nepomůže.

Melas by z tohoto cizince vytáhl celý příběh, kdyby žena sama nečekaně nepraskla, ale i ta událost poskytla nové informace. Poznala Kratidesa jako „Paula“, načež se mu podařilo sundat obvaz z jeho úst a nazval ji „Sophy“. Oba se chovali, jako by ani jeden neočekával, že toho druhého uvidí.

Melas byl uveden zpět do trenéra na další nekonečnou jízdu a byl uložen daleko od svého domova Wandsworthe Běžný. Dokázal to Clapham Junction právě včas na poslední vlak Victoria. Nyní představil svůj příběh v klubu Diogenes klubu Mycroft, který požádal svého bratra Sherlocka, aby se na to podíval.

Sherlock Holmes, Dr. Watson a Mycroft Holmes 221B Baker Street, 1893 ilustrace Sidney Paget

Již byla umístěna reklama prosící veřejnost o informace. Přináší výsledek. Pan Davenport dotyčnou ženu zná a v současné době bydlí v domě Myrtles Beckenham. Sherlock Holmes a jeho bratr Mycroft, kteří dostali zprávu od Davenporta, se rozhodnou, že se musí o tom podívat do Beckenhamu. Watson přijde také a rozhodnou se vyzvednout inspektora Gregsona a Melasa také pro případ, že by bylo třeba provést nějaké překlady. Zjistí však, že už byl sebrán nervózním chichotajícím mužem, který se oháněl roubíkem. Holmes ví, že to znamená potíže. Je zřejmé, že zločinci vědí, že je Melas zradil.

Po nezbytných právních postupech pro zajištění a příkaz k prohlídce byly dokončeny, skupina postupuje do Beckenhamu, jen aby zjistila, že dům, který se skutečně ukázal být tak, jak popsal Melas, byl opuštěn. Dráhy ukazují, že se nedávno z jízdy vytáhl plně naložený vůz. Vniknutí dovnitř, objeví Melas a Kratides svázaní v uzavřené místnosti, kde někteří dřevěné uhlí bylo rozsvíceno na plyn dva z nich: Melas se vzchopil díky včasnému zásahu Watsona, ale Kratides je již mrtvý.

Kratides podle všeho nikdy nepodepsal žádné dokumenty. Ukázalo se, že Sophyiny přátelé kontaktovali Kratides, který byl Sophyiným bratrem, v Řecku, aby řekli, co považují za špatnou situaci pro Latimerovou. Poté přišel k Anglie a skončil v Latimerově moci. Latimer se pokusil přinutit Kratidesa, aby podepsal majetek své sestry, ale on to naprosto odmítl.

Všechno, co se o zločincích Latimerovi a Kempovi ještě někdy dozví, je novinka od Maďarsko popisující smrt „dvou Angličanů, kteří cestovali se ženou“. Oficiální zpráva připisuje jejich smrt souboji mezi nimi dvěma; na závěr však Watson poznamenává, že Holmes věří, že Sophy pomstila týrání Kratides a sebe tím, že pobodala Latimera i Kempa.

Historie publikace

"Dobrodružství řeckého tlumočníka" vyšlo poprvé ve Velké Británii v roce 2006 Strand Magazine v září 1893 a v USA v Harperův týdeník (pod názvem „Řecký tlumočník“[2]) dne 16. září 1893. To bylo také zveřejněno v americkém vydání Strand Magazine v říjnu 1893.[1] Příběh byl publikován s osmi ilustracemi Sidney Paget v Pramen,[3] a se dvěma ilustracemi W. H. Hyde v Harperův týdeník.[2] Bylo zahrnuto do Monografie Sherlocka Holmese,[3] který byl vydán v prosinci 1893 ve Velké Británii a v únoru 1894 ve Spojených státech.[4]

Adaptace

Film a televize

Příběh byl adaptován jako tichý krátký film z roku 1922 jako součást filmu Filmová série Stoll. To hrálo Eille Norwood jako Holmes a Hubert Willis jako Watson, a představoval J. R. Tozer jako Harold Latimer a Robert Vallis jako Wilson Kemp.[5]

Třetí epizoda filmu Dobrodružství Sherlocka Holmese a Dr. Watsona je založen na „Dobrodružství Charlese Augusta Milvertona „, ale na začátku je setkání hrdinů a Mycrofta, přičemž scéna je přizpůsobena příběhu. Kulečník, kterého analyzují oknem, se pro ně, neznámého, stane Milvertonovým informátorem a Moriartyho stoupencem.

Příběh byl adaptován pro televizi v roce 1985 jako součást Dobrodružství Sherlocka Holmese série, v hlavní roli Jeremy Brett jako Holmes, David Burke jako Dr. Watson a Charles Gray jako Mycroft Holmes. Epizoda je z velké části věrná původní povídce, ale jsou provedeny určité změny; zejména je Kratides nakonec přinucen podepsat papír a konec se upravuje tak, aby Holmes, Watson a Mycroft konfrontovali darebáky ve vlaku při pokusu o útěk do Řecka, během kterého je Latimer zabit při pokusu o útěk a oba Kemp a Sophia jsou vzati do vazby.

„Umění v krvi, Watsone. Může mít nejpodivnější podobu.“ Sherlock Holmes upřesňuje Dr. Joan Watson v první epizodě druhé sezóny televizního seriálu CBS Základní, který odkazuje na tvrzení v příběhu, že „Umění v krvi může mít nejpodivnější formy.“ "Umění v krvi", dvacátá třetí epizoda druhé sezóny roku 2006 Základní, který je pojmenován po narážce z tohoto příběhu, aktualizuje mnoho prvků původního příběhu do současné doby. Ve 24. epizodě Sherlock popisuje Mycrofta jako muže, který „nemá žádné ambice a žádnou energii“ a „by byl raději považován za špatného, ​​než by si měl dát za úkol dokázat, že má pravdu“, což je přímo citováno z příběhu.

V roce 2012 Sherlock epizoda "Skandál v Belgravii “, Watson je viděn psát příběh na svém blogu s názvem„ The Geek Interpreter “. V epizodě 2014„prázdný pohřební vůz „, Sherlock a jeho bratr Mycroft mají neformální soutěž o analýzu určitého pleteného klobouku, což je odkaz na diskusi v této povídce o analýze muže, kterého vidí na ulici oknem Diogenes Club. Ve speciálu z roku 2015 Odporná nevěsta, pan Melas je také označován jako čekající na návštěvu Mycrofta poté, co projednal případ se svým bratrem a Dr. Watsonem.

V sedmé epizodě loutkářského televizního seriálu NHK Sherlock Holmes, Sherman, ženský žák Beeton School kdo může komunikovat se zvířaty, je unesen. Je vyrobena k interpretaci psí řeči, aby našla kost neandertálce ukradenou z laboratoře a odnesenou psem, ale nenašla se žádná stopa. Holmes se rozhodne případ vyřešit pomocí svého staršího bratra Mycrofta a navštíví ho v klubu Diogenes v obchodním domě, kde žije. Ačkoli se Holmes odcizuje Mycroftovi, bratři a Watson objevili kost a zjistili, že je to Wilson Kemp, žák, který žije v obchodním domě, ukradl ji, ale Mycroft se snaží ututlat pravdu.

Rádio

Rozhlasová adaptace „Řeckého tlumočníka“, zdramatizoval Edith Meiser, vysílaný 26. ledna 1931 v americkém rozhlasovém seriálu Dobrodružství Sherlocka Holmese, v hlavních rolích Richard Gordon jako Sherlock Holmes a Leigh Lovell jako Dr. Watson.[6]

Edith Meiser také přizpůsobila příběh jako epizodu amerického rozhlasového seriálu Nová dobrodružství Sherlocka Holmese, s Basil Rathbone jako Holmes a Nigel Bruce jako Watson, který vysílal 15. ledna 1940.[7] Další epizoda ze stejné série, která byla adaptována z příběhu vysílaného v červenci 1943.[8]

Michael Hardwick přizpůsobil příběh jako rozhlasovou adaptaci, která byla vysílána na BBC Light Program v dubnu 1960 jako součást Rozhlasový seriál 1952–1969 v hlavních rolích Carleton Hobbs jako Holmes a Norman Shelley jako Watson, s Jeffrey Segal jako Melas a Michael Turner jako inspektor Gregson.[9]

„Řecký tlumočník“ byl dramatizován pro BBC Radio 4 v roce 1992 Gerry Jones jako součást Rozhlasový seriál 1989–1998 v hlavních rolích Clive Merrison jako Holmes a Michael Williams jako Watson. To představovalo Peter Polycarpou jako Melas a Gordon Reid jako smějící se muž.[10]

Příběh byl adaptován jako 2010 epizoda z Klasická dobrodružství Sherlocka Holmese, série na americkém rozhlasovém pořadu Divadlo představivosti, v hlavních rolích John Patrick Lowrie jako Holmes a Lawrence Albert jako Watson.[11]

Reference

Poznámky
  1. ^ A b Smith (2014), str. 98.
  2. ^ A b „Harper's Weekly. V.37 1893“. Digitální knihovna HathiTrust. Citováno 12. listopadu 2020.
  3. ^ A b Cawthorne (2011), str. 90.
  4. ^ Cawthorne (2011), str. 75.
  5. ^ Eyles, Alan (1986). Sherlock Holmes: Oslava stého výročí. Harper & Row. str.131. ISBN  0-06-015620-1.
  6. ^ Dickerson (2019), s. 27.
  7. ^ Dickerson (2019), s. 89.
  8. ^ Dickerson (2019), s. 130.
  9. ^ De Waal, Ronald Burt (1974). Světová bibliografie Sherlocka Holmese. Bramhallův dům. str.387. ISBN  0-517-217597.
  10. ^ Bert Coules. „Monografie Sherlocka Holmese“. BBC kompletní audio Sherlock Holmes. Citováno 12. prosince 2016.
  11. ^ Wright, Stewart (30. dubna 2019). „Classic Adventures of Sherlock Holmes: Broadcast Log“ (PDF). Old-Time Radio. Citováno 18. června 2020.
Zdroje

externí odkazy